zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 283/1991 Sb., o Policii
české republiky, ve znění zákona
č. 26/1993 Sb.
O vydání povolení
k použití operativní techniky rozhoduje krajský
soud samosoudcem. Proti jeho rozhodnutí se opravný
prostředek nepřipouští
V § 36 odst. 5, 6, 8 a 9 se slovo " prokurátor"
nahrazuje slovem "krajský soud"
Do 31. 12. 1992 byla prokuratura samostatný ústavní orgán, do jehož pravomoci náležela ochrana práv a oprávněných zájmů fyzických a právnických osob (čl. 97 Ústavy ČSFR). Prokuratuře příslušel výkon ústavního dozoru nad dodržováním zákonů a jiných právních předpisů (čl. 104 Ústavy ČSFR ve znění úst. zák. - č. 493/1992 Sb.). Generální prokurátor byl ústavním činitelem, nezávislým na vládě a odpovědným jen zákonodárnému sboru.
S /činností od 1.
ledna 1993 byla prokuratura změněna v orgán
výkonné moci, který zastupuje veřejnou
žalobu v trestním řízení (čl.
80 Ústavy). Dokud nebude zřízeno státní
zastupitelství, vykonává jeho funkce orgán
označený jako prokuratura České republiky
(čl. 109 Ústavy
Ústava svěřila
ochranu základních práv a svobod výhradně
soudní moci, a to bez výjimky (čl. 4). Ani
přechodné ustanovení čl. 109 Ústavy
žádnou Výjimku nepřipouští.
Používání
operativní techniky při odhalování
trestných činů podle § 36 zákona
o Policii ČR se zasahuje do ústavních práv
jednotlivců, zejména do nedotknutelnosti obydlí,
listovního tajemství, tajemství dopravovaných
zpráv a do práva na ochranu před neoprávněným
zasahováním do soukromého života.
Podle platného ustanovení
§ 36 vydávají povolení k použití
operativní techniky prokurátoři určení
generálním prokurátorem. Zákonné
zmocnění prokurátorů k povolování
zásahů do základních práv a
svobod je však neústavní
Navrhuje se, aby úkony, které do 31. 12. 1992 byli
oprávněni provádět
prokurátoři, byly dle čl. 4 Ústavy
svěřeny krajským soudům. Protože
jde o speciální pravomoc podle zákona o Policii
ČR, není třeba novelizovat zákony
upravující pravomoc soudů a řízení
před nimi.
V Praze dne 18 května 1993.