Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se mění a doplňuje zákon české národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 579/1991 Sb., zákona ČNR č. 166/1992 Sb., zákona ČNR č. 516/1992 Sb. a zákona ČNR č. 10/1993 Sb.

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v české republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně:

Zákon české národní rady č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v české republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 579/1991 Sb., zákona ČNR č. 166/1992 Sb., zákona ČNR č. 516/1992 Sb. a zákona ČNR č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 36 zní:

(1) Ministr financí je oprávněn

a) provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezí příjmy a výdaji státního rozpočtu, například opatřovat prostředky úvěrem až do výše nákupní hodnoty 16 mld Kč na, peněžním trhu; k tomu může zejména vydávat pokladniční poukázky České republiky,

b) poskytovat státní záruky k zajištění splátek úvěrů jiných obdobných forem finanční výpomocí, určených k financování vládou schválených rozvojových programů. Státní záruky, poskytnout pouze do výše, v niž souhrn splátek úvěrů a jiných obdobných finančních výpomocí, splatných v jednotlivých kalendářních rocích, nepřekročí v těchto rocích 8 předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky.

(2) Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, povinna uhradit České republice vše, co Česká republika vynaložila na základě ručení při uspokojení závazku. K zajištění této úhrady zřídí ministerstvo financi při poskytování stár záruky zástavná právo k majetku osoby, jejíž závazek má být státní zárukou zajištěn.

(3) Pro státní záruky podle odstavce 1 platí přiměřeně příslušná ustanovení obchodního zákoníku [§ 303 a násl. obchodního zákoníku]. Pro zástavní právo podle odstavce 2 platí přiměřeně příslušná ustanovení občanského zákoníku [§ 151a a násl. občanského zákoníku]."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisu

1. Současný stav

Současný způsob poskytování státních záruk, vycházející ze zákonného ustanovení, které umožňuje ministru financí schvalovat záruky do výše 10% objemu příjmů schváleného státního rozpočtu republiky na příslušný rok, pro současnou potřebu krytí úvěrů nevyhovuje. Zvýšení procenta státních záruk vůči státnímu rozpočtu by nebylo řešením, neboť by stále šlo o statický, nesystémový přístup.

Usnesením vlády ČR č. 465/1992 byly schváleny Zásady pro poskytování státních záruk, podle kterých se státní záruky poskytují na úvěry financující rozvojové programy s vlivem na ekologii, zaměstnanost, infrastrukturu, životní prostředí, apod. Jde o oblasti, za jejichž řádný provoz stát spoluzodpovídá. Přednostně jsou poskytovány záruky na úvěry od mezinárodních institucí, kdy státní záruka je předpokladem poskytnutí úvěru. V rámci výše uvedeného usnesení vlády byly schváleny prioritní projekty, jejichž realizace probíhá.

Současná zákonná úprava umožňuje ministru financí v roce 1993 poskytovat záruky do výše 34,2 mld Kč. Tato částka představuje maximální výši všech dosud nesplacených úvěrů garantovaných státem.

Objem záruk poskytovaných státním rozpočtem ČR za splácení jistiny a případného úroku je zřejmý z přiložené tabulky.

Rekapitulace současných státních záruk včetně solidárního ručení České republiky za závazky Slovenské republiky ukazuje že limit za rok 1993 je výrazně překročen:

Poskytnuté státní záruky (vč. převzatých od býv. FMF ) 21,8 mld Kč

Solidární ručení za závazky SOB vůči Slovenské republice 26,7 mld Kč

Solidární ručení za vládní úvěry Slovenské republiky 7,9 mld Kč

Celkem 56,4 mld Kč

Výše limitu 34,2 mld Kč

Překročení limitu (při započtení solidárních záruk) 22,2 mld Kč

Dále byla vládou schválena záruka za poskytnutí úvěru na: projekt TELEKOMUNIKACE I (12,3 mld Kč), je projednávána záruka na výstavbu ropovodu Ingolstadt-Kralupy (cca 6 mld Kč), záruka a JE Temelín (cca 17 mld Kč) a na projekt ENERGY II (odsíření elektráren) ve výši cca 7,5 mld Kč. V závěrečné fázi je příprava záruční smlouvy na projekt městské hromadné dopravy v Brazílii, na který vláda ČR schválila záruku usnesením č. 479/1992 Sb. ve výši 2,7 mld Kč. Zároveň vláda přislíbila garanci za poskytnutí úvěrů a projekty v oblasti životního prostředí ve výši cca 6, 5 mld Kč. Dále probíhají jednání na poskytnutí záruk pro rozvoj železnic, silnic, na rekonstrukci letiště v Ruzyni. Požadavky ne státní záruky budou zřejmě vyplývat ze státní podpory exportu, jež je v současné době rozpracovávána.

Z uvedeného výčtu je patrno, že zcela aktuální potřeby, a i bez zahrnutí solidárních záruk jsou vyšší, nežli stávající legislativní možnosti a značně překračují současný limit daný rozpočtovými pravidly.

2. Návrh řešení

Navrhovaná novela rozpočtových pravidel umožní, aby výš státních záruk, které bude přípustné v daném roce přijmout, vycházela z vládou schválených rozvojových programů, ze zatížen, ekonomiky státem ručenými úvěry a příjmů státního rozpočtu v daném roce.

Pod zatížením ekonomiky úvěry se z hlediska státního rozpočtu rozumí souhrn splátek za dříve poskytnuté úvěry, jež jsou vládou garantovány na základě uzavřených smluv a splátek úvěrů, které bude možno v daném roce s ohledem na jejich splátky zaručit.

Rozpočtovými pravidly se určuje nepřekročitelné procento dané poměrem výše splátek za existující a potencionální úvěry rozpočtového roku a příjmů státního rozpočtu v tomto roce.

Toto procento je stanoveno tak, aby vytvářelo možný prostor pro budoucí státní záruky.

Naplňování zmíněného procenta v jednotlivých letech je uvedeno v tabulce. Jeho stanovení vycházelo z následujících předpokladů:

- jmenovatelem jsou předpokládané rozpočtové příjmy v jednotlivých letech. Základnou je rok 1993, snížený o 97,1 mld Kč příspěvku na sociální zabezpečení,

- čitatel zahrnuje veškeré splátky jistin, úroků a dalších poplatků zaručených státem, včetně závazků vyplývajících ze solidární záruky za závazky Slovenské republiky,

Rozdíl mezi rozsahem splátek odpovídajících stanovenému procentu předpokládaných rozpočtových příjmů a souhrnem splátek splatných v uvedeném roce z již poskytnutého ručení vytváří prostor pro splátky předpokládaných úvěrů. Pro možnost poskytovat státní záruky bude tudíž rozhodující nejen splátkový kalendář dříve poskytnutých úvěrů, ale i splátkový kalendář za úvěry, na něž se záruky teprve požadují. Proto daleko více, nežli v současnosti bude třeba věnovat pozornost rozložení splátek za úvěry teprve požadované, aby nepříznivě smluvený průběh splátek nebyl důvodem pro neposkytnutí státní záruky.

3. Stanovení procenta

Pří modelování navrhovaného postupu pro stanovení státní záruk se vycházelo z následujících ekonomických veličin pod uvedených v tabulce:

- příjmy státního rozpočtu se pohybují v rozmezí 247,4 mld Kč v roce 1993 (bez příspěvku na SZ) do 383,3 mld Kč roce 2000,

- předpoklad státních záruk v roce 1993 by měl činit 94,5 mld Kč. Jde o souhrn dříve uzavřených záruk, solidárního ručení za Slovenskou republiku a záruk, jež by měly být v roce 1993 poskytnuty na základě požadavků, o nichž bylo do současnosti pozitivně jednáno. této sumě nejsou zahrnuty požadavky na záruky za projekt Energy II, životní prostředí, rozvoj silnic, železnic, rekonstrukci letiště Ruzyně a podporu exportu,

- splátky za úvěry vyplývají ze splátkových kalendářů platných a předpokládaných splátek zaručených a pozitivně projednávaných úvěrů.

Dostatečný prostor'pro poskytování státních záruk dává 89 zatížení splátek vůči příjmům státního rozpočtu. Při nižším zatížení než 4% by v některých letech nebylo možné ani pokrytí splátek z dříve uzavřených záručních smluv. Např. v roce 18 9 5 dochází k jednorázovému výraznému zvýšení objemu splátek tzv. centrálního devizového zdroje (závazky ČSOB), kdy ministerstvo financí ručí za splátky připadající Slovenské republice. Obdobně v roce 1998 dochází ke kumulativní úhradě úvěrů od zahraničních bank poskytnutých na podporu platební bilance, u kterých je rovněž solidární ručení za Slovenskou republiku.

Požadavek zvýšení původně navrženého 5ti procentního zatíženi na 8% vyplynul z jednání vlády dne 28, dubna 1993. Důvodem rozšíření navrženého rozsahu státních záruk byla potřeba zajistit aplikaci exportní politiky státu, jež by mimo jiné spočívat v poskytování státních záruk při získávání levných. finančních zdroji na realizaci exportních zakázek.

Praktické uplatnění navrženého procenta znamená, že např. v roce 1995, bude možno ručit za nové úvěry, jejichž splátky v roce 1995 budou činit cca 12,1 mld Kč. Při desetiletém období splácení a běžném úrokovém zatížení by tak šlo o převzetí garance za úvěry včetně úroků v objemu cca 71 mld Kč. V případě vyšších požadavků úvěrů splatných v tomto období bude zapotřebí projednat průběh splátek tak, aby se jejich splácení nedotklo roků, u nichž je zatížení splátkami dřívějších úvěrů nejvyšší.

4. Rizika navrženého postupu

a) Na straně předpokládaných rozpočtových příjmů

Propočty vycházejí z odhadu růstu hrubého domácího produktu z 885 mld Kč v roce 1993 do 1610 mld Kč v roce 2000. Tento vývoj zohledňuje pokles míry roční inflace z 17,5% v roce 1993 na cca 5% v roce 2000. Výše předpokládaných příjmů počítá také s postupným snižováním daňového zatížení. Kurs české koruny vůči směnitelným měnám je uvažován jako neměnný. Riziko může vyplynout ze zásadně odlišného vývoje rozpočtové politiky a příjmů státního rozpočtu, než který je odhadnut.

b) Na straně splátek úvěrů

Při uzavírání záručních smluv bývá k dispozici často pouze předběžný splátkový kalendář, který je po uzavření příslušných úvěrových smluv dodatečně zpřesňován.

Rizikem je i značný časový odstup mezi uzavřením záručních smluv a vlastním splácením úvěru, v němž mohou nastat zcela odlišné majetkové, finanční a jiné poměry, včetně rizik plynoucích z devizových trhů.

Zvláštním problémem by byly případy požadavku věřitele na okamžitou splátku zbývající části úvěru z důvodů zásadních změn na straně dlužníka.

Tyto případné zásahy mohou výrazně ovlivnit uvedené propočty a narušit úvahy o výši splátek v jednotlivých letech.

5. Poplatky za poskytnutí státní záruky a závazky dlužníka vůči ručiteli

Návrhem zákona se sice nestanoví povinnost úhrady poplatků který zaplatí dlužník věřiteli za poskytnutí záruky. Jeho výše bude stanovena v novele zákona ČNR č. 368/1992, o správních poplatcích, která je připravována. Vláda navrhla jeho výši 0,5% ze zaručené částky. Prostředky získané vybíráním tohoto poplatky budou součástí plánované rozpočtové rezervy, ze které budou hrazeny případné dopady z realizace záruk na státní rozpočet stanovení rezervy ke krytí rizik z ručení se ve státním rozpočtu na příslušný rok bude vycházet nejen z objemu, ale i z rizikovosti jednotlivých záruk.

Při poskytnutí státní záruky si ministerstvo financí zajištění návratnost úhrad splátek úvěru. za dlužníka provedených ze státního rozpočtu písemnou smlouvou s dlužníkem o zřízení zástavního prát' na jeho majetek. Snahou ministerstva financí je zajistit si tím způsobem návratnost státních prostředků, které budou v případě realizace záruky použity a tím minimalizovat možnost přeměny záruky na formu nenávratné dotace. Nemožnost tento požadavek uspokojit bude vytvářet zábranu pro poskytnutí státní záruky.

Obvykle půjde o zřízení zástavního práva k nemovitosti dlužníka. Na základě výpisu z listu evidence na katastrálním úřadu a čerstvého znaleckého posudku o ocenění majetku dlužníka si ministerstvo financí zvolí nemovitost vhodnou k zastaveni, ze stávajícího majetku nebo si vyžádá jako zástavu budoucí nemovitosti pořízenou ze zaručeného úvěru. Zřízení zástavního práva, na budoucí nemovitost by předpokládalo postupné předávání části úvěrovaného projektu do vlastnictví dlužníka a jeho dílčí oceňování, Státní záruku poskytne ministerstvo financí až po registraci zřízení zástavního práva k majetku dlužníka na katastrálním úřadu, bude-li k zajištění splátek vyžadována zástava,nemovitým majetkem.

Pokud dojde k realizaci státní záruky a některé splátky úvěru provede ministerstvo financí ze státního rozpočtu, v případě neschopnosti dlužníka vrátit tyto prostředky, bude ministerstvo financí zpeněžovat majetek dlužníka přímo, nebo na základě rozhodnutí soudu.

Praktické využití hypotečního nároku ministerstva financí ČR bude dále řešeno jednáním s FNM, bankami, resp. pověřením instituce zabývající se vymáháním obdobných pohledávek.

6. Závěr

Navržená změna rozpočtových pravidel by měla proběhnout v blízké době, aby nový způsob stanovení prostoru pro poskytování státních záruk mohl být použit pro nutná ručení, která jsou požadována již nyní. Z toho důvodu i vláda pověřila předsedu vlády, aby požádal o zkrácení lhůt pro projednání zákonů v Parlamentě.

Tato novelizovaná část zákona bude zároveň připravena pro využití při sestavení nových rozpočtových pravidel platných od 1.1. 1994.

Navržená změna zákona je zpracována dle závěrů vlády České republiky, jež byly učiněny na jejím zasedání dne 28. 4. 1993 a jež vyústily v usnesení č. 202.

Propočtová východiska pro stanovení limitu státních záruk dle novelizovaných rozpočtových pravidel

v mil. Kč

1) Na základě usnesení vlády ČR č. 751/92 byla uzavřena smlouva o solidárním ručení za závazky ČSOH plynoucí z tzv.centrálního devizového zdroje částka představuje podíl Slovenské republiky na CDZ, za který ručí z titulu solidární záruky Česká republika.

2) Jde o solidární záruku za úhradu podílu Slovenské republiky na vládních úvěrech, které získala ČSFR od mezinárodních a zahraničních bank k zajištění stability platební bilance. V současné době probíhají jednání s věřiteli a je reálné, že se solidární záruka nebude vztahovat na celou uvedenou částku.

3) Usnesením číslo 749/92 vláda ČR schválila poskytnuti státní záruky. Vystavení příslušných smluv je v závěrečné fázi.

4) Schváleno usnesením vlády č. 122/93.

5) Uvedená částka představuje pouze hrubý odhad.

6) Východisko (rok 1993) sníženo o 97,1 mld Kč příspěvku na SZ.