Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci
poslance Miroslava Řezníčka dopisem ze dne
28. května 1993.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Miroslava Řezníčka.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
V Praze dne 27. května 1993 | |
Č.j.: MS-763/93 |
Vážený pane poslanče,
v souladu s čl. 53 odst. 2 ústavního zákona
ČNR č. 1/1993 Sb. a § 89 odst. 2 zákona
ČNR č. 35/1989., o jednacím řádu
ČNR, odpovídám na Vaši písemnou
interpelaci ze dne 20. 4. 1993 ve věci rušení
referátů kultury okresních úřadů
v souvislosti se vzorovou organizační strukturou.
Úvodem považuji za nutné připomenout,
že podle § 9 zákona ČNR č. 403/1992
Sb. stanoví organizaci okresního úřadu
jeho přednosta, s tím, že jednotlivé
referáty zřizuje a zrušuje se souhlasem ministerstva
vnitra. Organizační struktura jednotlivých
okresních úřadů byla dosud různorodá,
v řadě případů bez přímých
vazeb na příslušná ministerstva. Na
základě připomínek některých
ministerstev, ale i samotných přednostů okresních
úřadů, proto ministerstvo vnitra vypracovalo
vzorovou organizační strukturu.
Hlavním cílem tohoto dokumentu, který je
v podstatě doporučením, je sjednotit vnitřní
uspořádání tak, aby referáty,
případně jejich oddělení, vykonávaly
ucelený rozsah státní správy s přímou
vazbou na centrální orgány. Sjednocení
organizační struktury má také přispět
k odstranění vysokých rozdílů
v průměrné mzdě na jednoho pracovníka
a dále i k lepší orientaci občanů
na těchto úřadech.
Návrh vzorové organizační struktury
byl projednáván s přednosty okresních
úřadů i jednotlivými ministerstvy.
Při jeho zpracování byly využity i výsledky
jednorázového šetření obsazení
jednotlivých referátů. Přitom bylo
zjištěno, že stávající referáty
kultury mají v průměru 4,8 pracovníka,
včetně vedoucího. S ohledem na nízký
počet pracovníků a omezený rozsah
správní činnosti bylo nutné přijmout
určité řešení, při zachování
přímých vazeb na ministerstvo kultury. Po
několika jednáních i výměně
dopisů mezi mnou a panem ministrem Kabátem byl zvolen
určitý kompromis. I když vzorová organizační
struktura s referátem kultury nepočítá
(příslušné oddělení je
součástí referátu regionálního
rozvoje), bylo dohodnuto, že odůvodněné
návrhy na zřízení samostatného
referátu budou akceptovány. Současný
stav je takový, že samostatné referáty
kultury byly zřízeny na 26 okresních úřadech.
V případě potřeby nebude ministerstvo
vnitra ale bránit zřizování dalších.
Předložení takového návrhu je
ovšem věcí přednosty okresního
úřadu, který odpovídá za kvalitní
výkon státní správy na jednotlivých
úsecích příslušným ministerstvům.
Její rozsah na úseku kultury v současné
době vymezuje sedm zákonů a jedna vyhláška.
Jejich seznam přikládám. Rozhodujícími
ukazateli pro posouzení jeho náročnosti jsou
ale skutečný počet a struktura podání.
Kvalitu výkonu státní správy ovlivňuje,
podle mého názoru, především
její personální zabezpečení,
t. j. kvalita a počet příslušných
odborných pracovníků. Personální
zabezpečení je v pravomoci přednostů
okresních úřadů, přičemž
ministerstvo vnitra může k oprávněným
požadavkům na posílení přihlédnout
jen při stanovení celkového počtu
pracovníků a limitů osobních a věcných
výdajů.
Tolik k bodu 1 a částečně i k bodu
2 Vaší interpelace. K zabezpečení skutečného
výkonu státní správy se nemohu totiž
konkrétně vyjádřit, protože podle
§ 17 zákona ČNR č. 403/1992 Sb. odpovídá
za jeho řízení ministerstvo kultury, které
se také v minulém roce a v prvním pololetí
letošního roku zúčastnilo kontrol činnosti
vybraných okresních úřadů a
pověřených obecních úřadů,
organizovaných ministerstvem vnitra. Zprávu o výsledcích
těchto kontrol vždy projednává vláda
a na základě zjištěných nedostatků
přijímá, na návrh jednotlivých
ministrů, potřebná opatření.
Na doplnění uvádím, že v případě
zjištění závažných nedostatků
má každý ministr možnost navrhnout uplatnění
sankcí vůči přednostovi, například
snížení osobního ohodnocení,
případně i odvolání z funkce.
Touto poznámkou odpovídám na Váš
dotaz v bodě 3.
S pozdravem
Příloha
Vážený pan poslanec
PhDr. Miroslav Řezníček
357 53 Libavské Údolí
Zákon České národní rady č.
20/1987 Sb., o státní památkové péči
Zákon České národní rady č.
106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění
zákona č. 281/1991 Sb.
Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku
a ostatních hromadných informačních
prostředcích, ve znění zákona
č. 84/1968 Sb., zákona č. 127/1968 Sb. a
zákona č. 86/1990 Sb.
Zákon České národní rady č.
425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě
jejich působnosti a o některých dalších
opatřeních, ve znění zákona
č. 403/1992 Sb.
Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě
knihoven (knihovnický zákon).
Vyhláška ministerstva školství a kultury
č. 51/1963 Sb., o evidenci knihoven jednotné soustavy,
o meziknihovní výpůjční službě
a o přednostním právu knihoven při
získávání literatury, časopisů
a jiných sbírkových materiálů
Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském
zabezpečování církví a náboženských
společností státem, ve znění
zákona č. 16/1990 Sb. a zákona č.
522/1992 Sb.