61. § 38 zní:
(1) Pro daňové účely s výjimkou
uvedenou v odst. 2, se používají kursy devizového
trhu vyhlášené eskou národní
bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví
20) poplatníků; pokud poplatník není
účetní jednotkou 20) používají
se tyto kursy:
a) u poplatníků s nabídkovou povinností
35) kurs "nákup" nebo "prodej" v okamžiku
zúčtování s bankou,
b) u poplatníků bez nabídkové povinnosti
35) kurs "střed" vyhlášený
eskou národní bankou poslední kalendářní
den předchozího měsíce,
(2) Při přepočtu daně z příjmů
z úroků na devizových účtech
a vkladních listech znějících na cizí
měnu, z nichž je daň vybírána
zvláštní sazbou podle 36 odst. 2, se použije
kurs "střed" vyhlášený Českou
národní bankou (valuty, devizy) ke dni připsání
úroků ve prospěch poplatníka. Takto
vypočtená daň se nezaokrouhluje.".
62. V § 39 se na konci tečka nahrazuje čárkou
a doplňuje písmeno f), které zní:
"f) stanovit pro účely tohoto zákona
obecně závazným právním předpisem
důsledky z přechodu účtování
ze soustavy jednoduchého účetnictví
do soustavy podvojného účetnictví
a naopak.".
63. V § 40 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje středníkem
a doplňuje text, který zní: "dojde-li
při provozu malých vodních elektráren
k překročení hranice 200 tisíc kWh
vyrobené energie ročně, jsou předmětem
daně pouze příjmy z energie vyrobené
nad tento limit.".
64. § 40 odst. 4
V § 40 odst. 4 se za slova " § 36 odst. 2"
vkládají tato slova "písm. a) bod 8
a".
65. V § 40 odst. 5 se na kanci doplňují tato
slova "s výjimkou základních prostředků,
jejichž zůstatková cena je nižší
než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů
(nákladů)".
66. V § 40 odst. 8 se slova ", u nichž bylo sjednáno
právo koupě najaté věci" se nahrazují
slovy "o finančním pronájmu s následnou
koupí najaté věci, které byly sjednány".
67. V § 40 odst. 11 se slova ", u nichž bylo sjednáno
právo koupě najaté věci" nahrazují
slovy "o finančním pronájmu s následnou
koupí najaté věci, které byly sjednány".
68. § 40 se doplňuje o odstavce 12 až 15, které
znějí:
"(12) Důlní díla provozovaná
před 1. lednem 1993 lze odpisovat jako celý soubor
jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze
vstupní ceny souboru.
(13) Ustanovení 25 písm. w) se nepoužije za
zdaňovací období roku 1993 na úroky
plynoucí z úvěrů a půjček
sjednaných do konce roku 1992.
(14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy
plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu
v soustavě podvojného účetnictví
nejdéle do 15 dnů po skončení roku
1992, které hospodářsky souvisí s
předchozím zdaňovacím obdobím,
se považují za příjmy zdaňovacího
období 1993. Při posuzování výdajů
se postupuje obdobně.
(15) Za částky, které již byly u téhož
poplatníka zdaněny podle tohoto zákona (23
odst. 3 písm. c) se pro zdaňovací období
roku 1993 považují i částky zdaňované
podle předpisů platných do konce roku 1992.".
69. V položce 3 přílohy k zákonu se
číslo odpisové skupiny "4" nahrazuje
číslem odpisové skupiny "3".
70. V položce 3 přílohy k zákonu se
text v písmenu a) "stroje a zařízení
přenosné a pojízdné 3" nahrazuje
těmito slovy:
"a) zařízení chladicí a mrazicí
(obor 432) 2".
71. V položce 4 přílohy k zákonu se
text v písmenu a) "nářadí ruční
mechanizované (obor 414)" nahrazuje slovy:
"a) nástroje řezné, střižné
a tvářecí normalizované a nářadí
a nástroje zeměvrtné (obor 411 s výjimkou
411 8), nářadí upínací běžné
(obor 412)
nářadí řemeslnické (obor 413)
nářadí ruční mechanizované
(obor 414)
nářadí upínací, řezné
a ruční, měřidla a nástroje
tvářecí, nenormalizované a nástroje
diamantové (obor 415)
prostředky a nástroje brousicí (obor 421)
1".
72. Položka 5 přílohy k zákonu zní:
"(5) Přístroje a zvláštní
technická zařízení (Třída
5) 2 z toho:
a) zařízení návěstní
a zabezpečovací (obor 404) s výjimkou výrobků
pro zabezpečovací zařízení
k ostraze elektromechanické a elektronické
(obor 404 6) 3 b) přístroje měřící
elektronické a mikroskopy elektronové (obor 391)
1
c) zařízení reprografická.(obor 401)
1
d) stroje, přístroje a zařízení
kancelářská
(obor 402) 1
e) stroje na zpracování dat (obor 403) 1".
73. Položka 7 přílohy k zákonu zní:
"(7) Inventář (Třída 7) 2 z toho:
a) výrobny ortopedické a protetické, výrobky
oční optiky a ochranné pomůcky (obor
793) 1
b) výrobky ozdobnické (obor 746) 1".
74. V poznámce +) pod čarou přílohy
k zákonu se za slovo "postupuje" vkládá
slovo "zejména".
75. V položce 10 přílohy k zákonu se
slovo "pořízenému" nahrazuje slovem
"nabytému".
76. V poznámce ++) pod čarou přílohy
k zákonu se na konci doplňují slova "a
předpisů jej provádějících'".
77. Položky 12, 13, 14 a 16 se vypouštějí
a dosavadní položka 15 se označuje jako položka
12.
Zákon České národní rady č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění zákona č. 35/1993 Sb., se
mění a doplňuje takto;
1. Poznámka pod čarou 1b zní:
"1b) 36 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů.".
2. V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový
odstavec 4 tohoto znění: "(4) Plátcem
daně se rozumí též zahraniční
subjekt, který má na území české
republiky stálou provozovnu."
3. V § 40 odst. 9 se na konci vypouštějí
tato slova "a v přiznání uvést
též likvidační zůstatek".
4. § 42 odst. 2 zní:
"(2) Fyzické osoby, které nemají v České
republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují,
přihlásí ke stanovenému datu byty
a nebytové prostory, které vlastní v České
republice.".
5. § 42 odst. 4 zní:
"(4) Právnické a fyzické osoby nepřihlašuji
ke stanovenému datu nemovitý majetek, který
vlastní na území České republiky.".
6. § 42 odst. 6 zní:,
"(6) Vláda České republiky stanoví
obecně závazným právním předpisem
vždy nejméně 6 měsíců
předem rok, v němž bude přiznání
předloženo. Přiznání se podává
správci daně místně příslušnému
ke správě daní z příjmů,
a to vždy do 31. května a podle stavu k 1. lednu roku,
v němž se přiznání podává.
Přitom se postupuje přiměřeně
podle ustanovení § 40, 41 a 43.".
7. § 42 odst. 7 písm. a) zní:
"a nemovitý majetek v cizině, byty a nebytové
prostory.".
8. V 46a odst. 1 se na konci doplňují slova ",
pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak.".
9. V § 77 se za odstavec 2 vkládá nový
odstavec 3 tohoto znění:
"(3) Poplatníci, jejichž poslední známá
daňová povinnost přesáhla 10 000 Kč,
avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí
pololetní zálohy na daň na běžné
zdaňovací období, a to ve výši
40% (2/5) poslední známé daňové
povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné
do konce každého kalendářního
pololetí.".
10. V § 77 se odstavce 4 až 11 označují
jako odstavce 5 až 12.
11. V § 77 odstavci 4 se částka 10 000 Kč
mění na 100 000 Kč.
12. V § 79 odst. 1 se na konci první věty doplňují
slova "s výjimkou § 36 odst. 3".
Předseda poslanecké sněmovny Parlamentu se
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České
republiky vyhlásil úplné znění
zákona o daních z příjmů č.
586/1992 Sb., jak vyplývá, z pozdějších
předpisů.
Ustanovení tohoto zákona se použijí
poprvé pro zdaňovací období 1993 s
výjimkou ustanovení, podle nichž se daň
vybírá zvláštní sazbou.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem...........".
I. Obecná část
Daňová soustava platná od 1. ledna 1993 se
v podstatě přibližuje k soustavám uplatňovaným
ve státech Evropských společenství.
U daní z příjmu to znamenalo opuštění
analytického systému zdanění příjmů
a přechod k syntetické právní úpravě
při naplnění záměru posílit
princip daňové spravedlnosti. Možnosti urychleného
odpisování, možnosti umořování
ztrát a snížení sazby mají zásadní
význam i z hlediska stimulace podnikatelských aktivit.
Daně z příjmů stejně jako ostatní
nové daně v rámci daňové reformy
se při svém zavádění setkávají
s dílčími problémy. Obtíže
působí například forma zdanění
podílových fondů v rámci investiční
společnosti, problémy se ukazují v tzv. neziskovém
sektoru, připomínky jsou též k placení
záloh na daň.
Předkládaný návrh novely zákona
se omezuje na minimum věcných změn. Se zásadnějšími
věcnými změnami spočívajícími
např. v dílčí úpravě
sazeb daní, daňového zatížení
rozdělovaného zisku (dividend) a zdanění
úroků bude účelné uvažovat
na základě podrobnějších analýz
nejdříve k 1. lednu 1994.
Finanční dosah
Změna v placení záloh na daně z příjmů
v pásmu minnulé daňové povinnosti
přes 10 tis. Kč a do 100 tis. Kč bude spojena
se snížením daňového výnosu
v roce 1993 o cca 0,6 mld Kč a jeho přesunem do
roku 1994.
Navržené zvýhodnění strojních
investic pořízených v roce 1993 odečtem
10% vstupní ceny od základu daně se projeví
převážně až při výpočtu
daně z příjmů za rok 1993 snížením
inkasa daně v r.oce 1994, které by nemělo
překročit 3 mld Kč.
Ostatní navrhované úpravy nemají významnější
dopad na předpokládaný výnos daně
a sledují, aby předpokládaného výnosu
bylo dosaženo.
II. Zvláštní část
K článku I
K bodu 1 a 8
Navrhovaná úprava vymezuje u zahraničních
odborníků (expertů) daňovou povinnost
pouze na příjmy ze zdrojů na území
České republiky, bez ohledu na dobu jejich pobytu
na našem území. Návrh současně
zohledňuje pro účely stanovení základu
daně zvýšené výdaje těchto
osob spojené s pobytem na našem území
formou paušálního odpočtu z úhrnu
příjmů ze závislé činnosti.
K bodu 2
Z praktických důvodů bylo nutno v tomto ustanovení
postihnout i tu skutečnost, že příjmy
resp. výdaje mohou souviset se zdaňovacím
obdobím uplynulým i následujícím.
Úprava má zamezit administrativně náročnému
rozdělování příjmů a
výdajů do příslušných
zdaňovacích období.
K bodu 4
Navrhovaná úprava umožňuje administrativně
jednodušší způsob zdanění,
tj. použití zvláštní sazby ve výši
10 9 při zdaňování nízkých
příjmů ze závislé činnosti
vyplácených druhým a dalším zaměstnavatelem,
a to bez ohledu na dobu trvání uzavřeného
právního vztahu.
K bodu 5
Navrhovaná úprava pod písm. j) navazuje na
uzavřené smlouvy o zamezení dvojího
zdanění. Podle těchto smluv podléhají
mzdy a platy, které pobírají poplatníci
s bydlištěm v jednom smluvním státě
z důvodu zaměstnání ve druhém
smluvním státě, zdanění v tomto
druhém smluvním státě, pokud se příjemce
zdržuje ve druhém smluvním státě
déle než 183 kalendářních dnů
v kalendářním roce.
K bodu 7
Navrhovaná úprava zjednodušuje a sjednocuje
podmínky pro přiznání částky
na částečnou úhradu nákladů
zaměstnance na cestu do práce a zpět, bez
ohledu na způsob dopravy do zaměstnání.
K bodu 10 a 11
Navržená úprava reaguje na zatížení
poplatníků vysokým pojistným na sociální
a zdravotní pojištění: Takto bude nadále
možno zohlednit vedle paušálu na výdaje
i skutečně zaplacené pojistné. Z toho
důvodu se navrhuje snížit sazba paušálu
ze 30% na 25% u příjmů ze živností,
z jiného podnikání podle zvláštních
předpisů a z výkonu nezávislého
povolání, kde s ohledem na budoucí vyšší
pojistné byl při projednávání
návrhu zákona o daních z příjmů
v ČNR paušál zvýšen na 30 %. Toto
zvýšení je nedostačující
a vhodnější je proto uznat do výdajů
plné zaplacené pojistné a paušál
snížit.
K bodu 13
Obdobně jako u příjmů z podnikání
a jiné samostatné výdělečné
činnosti je v tomto ustanovení zdůrazněno,
že výdaje procentní sazbou z příjmů
zahrnují veškeré výdaje poplatníka
související s příjmem (tj. např.
výdaje za materiál, energii, mzdy, odpisy hmotného
a nehmotného majetku apod.).
K bodu 14
Toto ustanovení bylo upraveno proto, aby byl sjednocen
postup při zdanění příjmů
dle § 9 a 10.
K bodu 15
Toto ustanovení by mělo bránit spekulativním
přesunům výdajům mezi účastníky
sdružení.
K bodům 16 až 18, 22 a 30
Příjmy, které nejsou předmětem
daně se rozšiřují o příjmy,
které nebudou předmětem daně obdobně
jako u fyzických osob. Ve vazbě na zákon
o investičních společnostech a investičních
fondech, který stanoví povinnost účtovat
o jednotlivých podílových fondech oddělené
v soustavě podvojného účetnictví,
má navrhovaná úprava zajistit u jednotlivých
podílových fondů návaznost mezi docíleným
hospodářským výsledkem a daňovou
povinností ve zdaňovacím období.
Navrhovaná úprava dále sleduje umožnit
v praxi realizovat dosud zákonem pouze deklarovaný
jednotný systémový přístup
zdanění všech subjektů provozujících
podnikatelské aktivity, a to bez ohledu na jejich hospodářsko
právní formu. Tento záměr stávající
úpravou realizovat nelze, neboť členění
činností pouze odvolávkou na obchodní
zákoník je pro tento typ organizaci, nepoužitelné.
Proto se navrhuje zdaňovat veškerou činnost,
kterou se zisk dosahuje, respektive kterou lze zisku dosáhnout.
Tato formulace zároveň umožňuje uplatnit
i u těchto subjektů dle § 34 i případnou
ztrátu z podnikatelských aktivit. Následující
částí zákona jsou pak osvobozeny příjmy
z činností, které jsou jejich posláním
a nemohou být předmětem soutěže
s jinými osobami. Navrhované znění
značně omezí možnost spekulativně
prohlašovat a při vzniku těchto subjektů
registrovat za poslání jinak obecně běžné
podnikatelské aktivity. Současně se zabrání
dosud "neomezenému" přesunu nezdaněných
finančních zdrojů prostřednictvím
reklamy od tuzemských fyzických a právnických
osob, které dosud nelze u "neziskových"
příjemců danit a ztíží
se i obcházení poskytování darů,
které je pro daňové účely limitováno.
Omezí se spekulativní zřizování
"neziskových" subjektů přímo
podnikateli k uspokojování jejich nezdaněné
hmotné spotřeby.
U příjmů ze zahraničních reklam
je stanoven odlišný přístup s ohledem
na minimální riziko daňových úniků,
pochopitelnou snahu příjemců finančních
zdrojů z reklam získat všechny nabízené
finanční prostředky za propagaci, která
není hlavním cílem, ale prostředkem
k dofinancování poslání. Příjmy
z doplňkové činnosti jsou osvobozeny z důvodu
spravovatelnosti daně, kdy její výnos by
nebyl adekvátní zvýšené administrativě
správců daně. S ohledem na možné
daňové úniky formou kapitálové
účasti na obchodních společnostech
a na sjednocení zdaňování úroků
z úsporných vkladů se navrhuje rozšířit
dosavadní zdanění příjmů
z výnosů z cenných papírů na
všechny příjmy zdaňované zvláštní
sazbou.
K bodům 19 a 20
Navržená úprava sleduje vymezení osvobozených
příjmů v souladu s platnými předpisy.
Návrh respektuje skutečnost, že při
uvedených operacích vzniká pouze účetní
výnos, který není reálně kryt
finančními příjmy.
K bodům 21 a 24
Navrhovaná úprava má zajistit návaznost
mezi hospodářským výsledkem a daňovým
základem v průběhu likvidace poplatníka
a zabránit možnému vícenásobnému
zdanění některých prostředků
získaných zpeněžením likvidační
podstaty. Rovněž budou odstraněny nejasnosti
ohledně vymezení obsahu pojmu likvidační
zůstatek pro účely tohoto zákona,
které zatím bylo odlišné od obchodního
zákoníku.
K bodu 23
U poplatníků daně z příjmů
právnických osob účtujících
v soustavě jednoduchého účetnictví
se navrhuje ustanovení uplatňované obdobně
u poplatníků daně z příjmů
fyzických osob.
K bodu 26
Ustanovením se zajistí, aby částka,
která bude přesahovat stanovený poměr
úvěrů a základního jmění,
byla považována za skryté vyplácení
podílů na zisku (dividend).
K bodu 27
Výčet zdrojů příjmů
v cizině se doplňuje o nový bod tak, aby
podléhaly zdanění i podíly společníků
veřejných obchodních společností
a podíly komplementářů komanditních
společností.
K bodu 29
V návaznosti na podporu reinvestování, viz
bod 58 se doplňuje ustanovení, na základě
kterého se zvýší základ daně
při nesplnění podmínek stanovených
pro reinvestování.
K bodu 30
Původní znění je upraveno v návaznosti
na postupy účtování.
K bodu 31
Toto ustanovení upřesňuje vymezení
základu daně při ukončení podnikatelské
činnosti s přihlédnutím k odlišnostem
jednoduchého a podvojného účetnictví.
K bodu 32
Navrhovaným doplněním se zohledňuje
jako výdaj i příslušná část
opravné položky vztahující se k vyřazenému
hmotnému a nehmotnému majetku.
K bodu 33
Pokud jde o pojistné týkající se společníků
veřejné obchodní společnosti a komplementářů
komanditních společností, doplňuje
navržená úprava stávající
úpravu v § 7 zákona. Jednoznačně
je tedy stanoveno, že v uvedených případech
veřejná obchodní společnost nebo komanditní
společnost mohou pojistné za společníky
a komplementáře zahrnout do nákladů.
K bodu 34
Navržená úprava zahrnování nájemného
týkající se nájemného u finančního
pronájmu s následnou koupí najaté
věci, sleduje u poplatníků účtujících
v soustavě jednoduchého účetnictví
postupné zahrnování splátek nájemného
do výdajů obdobně jako v podvojném
účetnictví.
K bodům 35, 36 a 40
Navržená změna týkající
se uplatňování výdajů na pracovní
cesty na dopravu motorovým vozidlem, reaguje na potřebu
zohlednit různé podmínky při provozu
motorových vozidel. Za současného stavu není
možné zohlednit např. objektivně vyšší
spotřebu pohonných hmot u vozidel taxislužby,
autoškol za km ujeté ve městě, v zimním
období apod., současně se přiznává
poplatníkovi možnost uplatnit výdaje za pohonné
hmoty ve výši prokázané doklady o nákupu
pohonných hmot, což podle současné úpravy
není možné.
Zároveň se stanoví i možnost využít
paušální sazby při provozu nákladních
automobilů a autobusů nezahrnutých v majetku
pro podnikání poplatníka s tím, že
základní náhrada pro osobní silniční
motorová vozidla se pro nákladní automobily
zvyšuje na dvojnásobek.
K bodům 37 a 41
Jedná se o upřesnění uznávaných
nákladů při obchodování s cennými
papíry a při prodeji hmotného majetku určeného
k odpisována.
K bodu 42
Navrhovaná úprava navazuje na účetní
předpisy.
K bodu 43
Dosavadní úprava by negativně ovlivňovala
tržní vztahy mezi nezávislými subjekty
a značně omezovala možnosti poskytování
úvěrů a půjček českým
podnikatelům ze zahraničí. Cílem navrhovaného
opatření je zamezit spekulativnímu snižování
zisku příjemce úvěrů, ke kterému
dochází zejména v případech
kapitálově a personálně zpřízněných
podnicích. Kapitálová zpřízněnost
se vymezuje obdobně, jako ve většině
smluv o zamezení dvojího zdanění.
K bodům 44 a 45
Upřesňuje se definice hmotného majetku se
záměrem zamezit možným odlišným
výkladům.
K bodu 46
U nehmotného majetku se stanoví minimální
hodnota zřizovacích nákladů pro účely
odpisování.
K bodu 47
Za účelem odstranění tvrdosti se rozšiřuje
možnost uplatnění poloviny ročního
odpisu i v případě privatizace, zrušení
bez likvidace nebo s likvidací. Je zachován princip
odpisu jedné poloviny s ohledem na možnost odepsání
druhé poloviny u nového vlastníka.
K bodu 49
Zamezuje se možnému dvojímu zahrnování
odpisů do nákladů u majetku pořizovaného
formou finančního leasingu.
K bodu 50
Výčet majetku vyloučeného z odpisování
se doplňuje o vnesený majetek do společnosti
(družstva), pokud byl pořízen společníkem
bezúplatně, např. obchodní značka,
know-how apod.
K bodu 51
S ohledem na "daňové odpisování"
u státních podniků a rozpočtových
a příspěvkových organizací,
které mají k majetku pouze právo hospodaření
se pro účely odpisování upřesňuje
pojem "vlastník".
K bodu 52
Technické zhodnocení provedené v prvním
roce odpisování je z hlediska použití
sazeb (koeficientů) považováno za součást
vstupní ceny. Tímto se zamezuje případnému
spekulativnímu použití sazby (koeficientu)
pro zvýšenou vstupní cenu již v prvním
roce odpisování.
K bodům 53, 54, 56
Navrhovaná ustanovení se systémově
převádí z přílohy k zákonu.
U majetku, který nelze zatřídit se snižuje
doba odpisování na 8 let, která odpovídá
průměrné době odpisování
movitého majetku, u kterého mohou vznikat problémy
se zatříděním.
K bodu 55
Upřesňují se podmínky pro odpisování
u pronajímatelů, kteří pronajímají
movité věci formou finančního leasingu
s ohledem na možný rozdílný výklad
stávajícího ustanovení.
K bodu 57
Do tohoto opatření se promítají změny
ve zdaňování investičních společností
a investičních fondů v návaznosti
na body 22 a 60.
K bodu 58
Navrhovaná úprava sleduje..podporu rozvoje materiální
základy podnikatelského sektoru.
K bodu 60
Za účelem jednotného zdaňování
výnosů z cenných papírů sjednocuje
se sazba pro všechny poplatníky včetně
bank a pojišťoven, u kterých stávající
ustanovení lze obcházet zakládáním
nepeněžních dceřiných společností.
Upřesňuje se základ daně prováděné
srážkou z vypořádacího podílu
a z podílu na likvidačním zůstatku.
Doplňuje se ustanovení o zvláštní
sazbě daně ve výši 25 %, která
se neprovádí srážkou, a to u státních
dluhopisů prodávaných pod jmenovitou hodnotu
a u příjmů plynoucích z obměny
portfolia cenných papírů investičních
a podílových fondů. Sjednocuje se sazba daně
na 25 z příjmů plynoucích z výnosů
všech cenných papírů. Stejná
sazba daně se navrhuje uplatnit z úroků z
peněžních prostředků na vkladovém
účtu plynoucím právnickým osobám.
K bodu 61
Sjednocuje se použití kursů pro daňové
účely s účetními předpisy.
Dále se upravuje způsob přepočtu úroků
z devizových účtů pro účely
zdanění úroků z úsporných
vkladů zvláštní sazbou daně.
K bodu 62
Vzhledem k tomu, že Opatření k přechodu
ze soustavy jednoduchého účetnictví
do soustavy podvojného účetnictví
a naopak nezahrnují důsledky tohoto přechodu
na základ daně u fyzických osob, je třeba
je promítnout do obecně závazné právní
úpravy, V zákoně se navrhuje zmocnění
pro ministerstvo s tím, aby mělo možnost tento
postup upravit v prováděcím předpise.
K bodu 63
Stávající úprava týkající
se osvobození příjmů z provozu malých
vodních elektráren se navrhuje doplnit tak, aby
poplatníci z obavy před ztrátou osvobození
při výrobě většího množství
energie nezastavovali jejich provoz. Tento postup by byl nežádoucí
z hlediska jak ekonomického, tak i ekologického.
K bodu 64
Řešení navazuje na navrhované zdanění
v bodě 60.
K bodu 65
Navržená úprava upřesňuje postup
při zrychleném odpisování základních
prostředků podle úpravy platné do
konce roku 1992.
K bodu 68
Způsob doodepsání důlních děl
před účinností zákona, uvedený
původně v příloze k zákonu,
se systémově začleňuje do přechodných
a závěrečných ustanovení.
Z důvodu tvrdosti ustanovení o nízké
kapitalizaci vůči subjektům, které
měly sjednané úroky a půjčky
před účinností zákona se navrhuje
uplatnit toto ustanovení poprvé až za rok 1994.
Přechodná ustanovení je třeba doplnit
o úpravu týkající se příjmů
a výdajů plynoucích poplatníkům
do 15. ledna 1993, které však hospodářsky
souvisejí se zdaňovacím obdobím roku
1992, kdy tento postup nebyl možný. Podle navržené
úpravy by příjmy i výdaje uskutečněné
do 15. ledna 1993 zůstaly zahrnuty do základu daně
za rok 1993, i když hospodářsky patří
do předchozího zdaňovacího období.
K odstranění tvrdosti zákona se za částky
zdaňované podle tohoto zákona budou považovat
i částky zahrnuté do daňového
základu podle předpisů platných do
konce roku 1992.
K bodu 69 až 77
V navrhovaných změnách zařazení
hmotného majetku do odpisových skupin jsou řešeny
nejnaléhavější případy,
kdy stanovená doba odpisování výrazně
převyšuje předpokládanou dobu životnosti.
Je řešeno i zařazení do odpisových
skupin takového hmotného majetku, který byl
do konce roku 1992 odpisován jako DKP.
K článku II
K bodu 2
Navržená úprava pouze jednoznačně
vymezuje plátce daně.
K bodu 3
Upřesnění navazuje na navrženou úpravu
základu daně v případě likvidace
poplatníka.
K bodům 4 až 7
V souvislosti se zavedením daně z nemovitostí
se ukázalo, že přiznání k této
dani obsahuje všechny potřebné údaje
týkající se nemovitostí na území
České republiky a že není třeba
požadovat, aby povinné osoby tyto údaje uváděly
i do majetkových přiznání. Proto se
navrhuje vypustit ze zákona tento požadavek.
Zavedení majetkových přiznání
je finančně náročnou akcí,
která je současně spojena se, značnými
požadavky na administrativu nejen u správců
daně, kteří budou majetková přiznání
shromažďovat a zpracovávat, ale i pro povinné
osoby. Přitom majetková přiznání
mají sloužit pouze k tomu, aby finanční
úřad verifikoval přiznání k
daním z příjmů. Vzhledem k zavádění
nové daňové soustavy je veřejnost
i finanční správa přetížena
novými úkoly s tím spojenými, přičemž
není dosud v optimálním rozsahu zajištěna
počítačová podpora při jejich
plnění. Kromě toho nebyl zatím schválen
zákon, který by upravoval postup při oceňování
majetku, bez něhož nelze zajistit objektivní
ocenění majetku a tedy i náležitou využitelnost
majetkových přiznání. Proto se navrhuje
zmocnit vládu České republiky, aby v návaznosti
na vydání oceňovacího zákona
a po vytvoření potřebných legislativních
a technických podmínek, určila obecně
závazným předpisem, v kterém roce
budou přiznání předkládána.
K bodu 9
Navrhuje se rozšířit placení záloh
na daň o pololetní zálohy a současně
snížit jejich výši na 40% za každé
pololetí z poslední známé daňové
povinnosti přesahující 10 000 Kč do
100 000 Kč. Obdobně jako u čtvrtletních
záloh je splatnost navržena k poslednímu dni
příslušného období, tj. v tomto
případě kalendářní pololetí.
K článku III
S ohledem na značný počet změn a doplňků
a na předcházející novely se navrhuje
vyhlášení úplného znění
zákona o daních z příjmů.
K článku IV
Vzhledem k tomu, že se daň vyměřuje
až po skončení celého zdaňovacího
období, navrhuje se stanovit účinnost zákona
na celé zdaňovací období roku 1993
s výjimkou ustanovení, podle kterých byla
již daň vybrána srážkou v souladu
s dosavadním zněním zákona.
Pokud by byla účinnost novely stanovena uprostřed
zdaňovacího období, je nutno posunout účinnost
bodu 15. k začátku dalšího zdaňovacího
období.