Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 3 včetně nadpisu zní:

(1) Podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny:

a) osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky,

b) osoby, které jsou v pracovním nebo obdobném poměru k zaměstnavateli, který má sídlo na území České republiky, i pokud na území České republiky nemají trvalý pobyt.

(2) Sídlem zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.

(3) Ze zdravotního pojištění podle tohoto zákona jsou vyňaty osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činny v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit nebo pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky a osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné (§ 7 odst. 5).".

2. V § 4 se vypouštějí slova "písm. a) a b)".

3. § 5 včetně nadpisu zní:

(1) Zdravotní pojištění vzniká:

a) narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky,

b) dnem nástupu do pracovního nebo obdobného poměru k zaměstnavateli, který má sídlo na území České republiky,

c) získáním trvalého pobytu na území České republiky.

(2) Zdravotní pojištění zaniká:

a) úmrtím pojištěnce nebo jeho prohlášením za mrtvého,

b) skončením pracovního nebo obdobného poměru na území České republiky, pokud nejde o pojištěnce uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a),

c) ukončením trvalého pobytu na území České republiky, pokud nejde o pojištěnce uvedeného v § 3 odst. 1 písm. b).".

4. V § 6 odst. 2 se vypouštějí slova "občanství České a Slovenské Federativní Republiky" a slova "pokud plátcem pojistného není stát podle odstavce 4" nahrazují slovy "není-li dále stanoveno jinak".

5. V § 6 odst. 2 poslední věta zní: "Za osoby v pracovním nebo obdobném poměru se považují:

a) pracovníci v pracovním poměru,

b) pracovníci činní v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru,

c) pracovníci činní na základě dohody o pracovní činnosti,

d) členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

e) společníci společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

f) poslanci zákonodárného sboru,

g) členové obecních zastupitelstev, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva,

h) členové vlády,

i) soudci,

j) prokurátoři,

k) prezident, víceprezident a členové prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky,

1) vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb,

m) interní vědečtí aspiranti,

n) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

o) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,

p) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,

r) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění (zabezpečení) podle předpisů o nemocenském pojištění (zabezpečení).".

6. V § 6 odst. 3 se na konci první věty připojují tato slova: "a dále s výjimkou osob, kterým poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, prokáží-li takové osoby, že plátcem pojistného je jiný zaměstnavatel nebo jiná organizace, pro něž jsou v té době činné".

7. § 6 odst. 4 písm. a) až e) a písm. g) znějí:

"a) nezaopatřené děti⁴⁾, jde-li o studenty vysoké školy, považují se za nezaopatřené děti i osoby starší 26 let,

b) poživatele důchodů z důchodového zabezpečení podle zvláštního zákona^4a),

c) příjemce rodičovského příspěvku⁵⁾,

d) osoby na mateřské a další mateřské dovolené a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění,

e) uchazeče o zaměstnání⁶⁾ včetně uchazečů o zaměstnání pracujících na veřejně prospěšných pracích,

g) osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu⁸⁾, anebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě^8a)".

8. Poznámka č. 4a) pod čarou zní:

___________________

"4a) § 7 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb."

9. Poznámka č. 8 a 8a)pod čarou znějí:

___________________

"8) § 36 odst. 2 a 3 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb.

8a) § 37 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb."

10. § 6 odst. 4 písm. k) a l) znějí:

"k) Ženy, které dosáhly věku aspoň 57 let a muže, kteří dosáhli věku aspoň 60 let, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu ani ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmu, nebo nepožívají důchod z ciziny, pokud výše příjmů nebo důchodu z ciziny nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy^8a),

l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku nejde-li o osoby uvedené v písmenu d), přičemž se za takové osoby považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů^8b); podmínka osobní celodenní řádné péče o dítě se považuje za splněnou, i když tato osoba má příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmu, které po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení nepřesahují měsíčně částku ve výši 77% minimální mzdy.".

11. Poznámky č. 8a) a 8b) pod čarou znějí:

___________________

"8a) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.

8b) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku."

12. § 6 odst. 5 zní:

"(5) Mají-li osoby uvedené v odstavci 4 písm. a) až j) příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.".

13. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

"(5) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn. V takovém případě po dobu trvání pojištění v cizině a neplacení pojistného příslušné zdravotní pojišťovně nemá pojištěnec nárok na úhradu potřebné zdravotní péče podle tohoto zákona. O takové skutečnosti se u příslušné zdravotní pojišťovny učiní písemný záznam. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. Pokud pojištěnci bylo poskytnuto za účelem dlouhodobého pobytu v cizině zaměstnavatelem pracovní volno bez náhrady příjmu, nejsou zaměstnavatel ani zaměstnanec povinni platit po tuto dobu pojistné, postupuje-li se podle první věty.".

14. V § 8 odst. 3 se v poslední větě nahrazují slova "neplacené pracovní volno" slovy "pracovní volno bez náhrady příjmu" a připojuje se na konci tato věta: "Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil.".

15. § 9 odst. 3 zní:

"(3) Pojištěnec, u něhož zdravotní pojištění vzniklo podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo zdravotní pojištění zaniklo podle § 5 odst. 2 písm. c), je povinen přihlásit se nebo odhlásit se u příslušné zdravotní pojišťovny nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy zdravotní pojištění vzniklo nebo zaniklo.".

16. § 13 odst. 4 zní:

"(4) Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí na základě

a) lékařského předpisu vystaveného smluvním zdravotnickým zařízením, lékařem poskytujícím první pomoc pojištěnci, lékařem poskytujícím zdravotní péči v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje České lékařská komora

1. zařízením lékárenské péče léčiva a prostředky zdravotnické techniky s výjimkou prostředků zdravotnické techniky uvedených v bodu 2,

2. jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké,

3. zařízením lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii,

b) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením

1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky,

2. ortodontické aparáty, a to podle seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky, ve kterém jsou uvedeny výše úhrad poskytovaných příslušnými zdravotními pojišťovnami.".

17. § 13 se doplňuje novými odstaveci 5 a 6, které znějí:

"(5) Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky zpracovává ministerstvo po předchozím dohodovacím řízení s Českou lékárnickou komorou, Pojišťovnou a zástupci zdravotních pojišťoven; účastníky tohoto řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Seznam léčiv a prostředků zdravotnické techniky, jeho změny a doplňování vydává ministerstvo vyhláškou.

(6) Jestliže předepisující lékař předepíše léčivo nebo prostředek zdravotnické techniky, na jehož úhradě se podle seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky podílí pojištěnec, je povinen na tuto skutečnost pojištěnce upozornit. Vyžaduje-li to však zdravotní stav nemocného podle doporučení ošetřujícího lékaře, učiněného po dohodě s revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny, uhradí plně příslušná zdravotní pojišťovna předepsaná léčiva nebo prostředky zdravotnické techniky, výjimečně i léčiva v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky neuvedená.".

18. § 2Oa zní:

(1) Příslušná zdravotní pojišťovna má právo na náhradu škody vůči třetím osobám, jestliže vynaložila náklady na potřebnou zdravotní péči v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Tato náhrada je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

(2) Pro účely náhrady škody jsou zdravotnická zařízení povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytla zdravotní péči, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, prokuratury a soudy.".

Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 3 odst. 1 zní:

"(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen "zaměstnanec") je úhrn příjmů zúčtovaných mu současným nebo dřívějším zaměstnavatelem, popřípadě zaměstnavateli v souvislosti s výkonem zaměstnání, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

a) odstupné^2a poskytované při skončení pracovního poměru a odchodné^2b,

b) plnění věrnostní, popřípadě stabilizační povahy^2c,

c) náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem zaměstnání³,

d) náhrady škody⁴⁾,

e) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích^4a),

f) naturální požitky, s výjimkou naturální mzdy a jiná obdobná plnění, popřípadě finanční náhrady za neodebrané naturální požitky,

g) náhrada mzdy^2g) při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby.".

2. Poznámky č. 2 a 6 pod čarou se vypouštějí.

3. Poznámky č. 2a) až 2c) pod čarou znějí:

______________________

"2a) Zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru. § 5 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

2b) Např. § 14 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

2c) Např. zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.".

4. Poznámka č. 4 pod čarou zní:

______________________

"4) § 187 až 206 zákoníku práce.".

5. Poznámka č. 4a) pod čarou zní:

______________________

"4a) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.".

6. § 3 odst. 2 zní:

"(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen "minimální mzda")⁷⁾, s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení⁸⁾, kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát⁹⁾, je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77% minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Není-li dále stanoveno jinak, je vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu¹⁰⁾, nebo kdy měl neomluvenou nepřítomnost v práci, jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. Zaměstnanec, za kterého je plátcem pojistného stát⁹⁾ v době, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné neplatí. Pojistné se dále neplatí za období, kdy bylo poskytnuto zaměstnanci pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud netrvalo déle než tři kalendářny dny v kalendářním měsíci, za který se pojistné platí. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu a který vykonává veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce nebo zaměstnání vykonáváno. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v prácill⁾ s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí. Pokud vyměřovací základ zaměstnance (odstavec l) je nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele, popřípadě prostřednictvím jednoho ze svých zaměstnavatelů, kterého si zvolí, pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů; pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizacell^a), je rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.".

7. Poznámka č. 11a) pod čarou zní:

_________________________

11a) § 129 a 130 zákoníku práce.".

8. Poznámka č. 7 pod čarou zní:

____________________

"7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.".

9. V § 3 odst. 3 se vypouští slovo "nejméně" a částka "45%" nahrazuje částkou "35%" a částka "540.000 Kčs" částkou "486.000 Kč".

10. V § 3 odst. 3 se vypouští poslední věta a připojuje se nová věta, která zní: "Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu, je vyměřovacím základem skutečný příjem vypočtený podle první věty; maximální vyměřovací základ se nemění.".

11. Poznámky č. 12 až 14 pod čarou znějí:

_____________________

"12) § 7 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

13) § 12 zákona č. 586/1992 Sb.

14) § 13 odst. 1 a 3 zákona č. 586/1992 Sb.".

12. § 3 odst. 4 zní:

"(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen "osoba s vlastními příjmy")15) a která nemá příjmy z pracovního nebo obdobného poměru nebo z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti, je 35% těchto příjmů, s výjimkou příjmu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou¹⁶⁾ nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny¹⁷⁾, snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486.000 Kč. Má-li osoba, za kterou je plátcem pojistného stát⁹⁾ příjmy uvedené v první větě, je u ní vyměřovacím základem 35% částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek

77% minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno.".

13. Poznámky č. 15 až 17 pod čarou znějí:

__________________

"15) § 8, 9 a 10 zákona č. 586/1992 Sb.

16) § 36 zákona č. 586/1992 Sb.

17) § 4 zákona č. 586/1992 Sb.

14. V § 3 se doplňuje nový odstavec 7, který zní:

"(7) Mají-li osoby uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 příjmy za kratší období, než je rozhodné období podle § 4, snižuje se měsíční vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů a roční vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, k nimž se tyto příjmy vztahují. U osob bez zdanitelných příjmů se snižuje vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů v rozhodném období. U osob, za které je plátcem pojistného stát, se při odpočtu pojistného placeného státem postupuje obdobně.".

15. V § 4 odst. 1 se za slovo "měsíc" vkládají slova "za který se pojistné platí".

16. V § 4 odst. 2 se slova "předcházející kalendářní rok" nahrazují slovy "kalendářní rok, za který se pojistné platí.".

17. V § 4 odst. 3 se ve větě první slova "tří bezprostředně předcházejících kalendářních roků" nahrazují slovy "posledních tří kalendářních roků včetně kalendářního roku, za který se pojistné platí" a ve větě druhé se slova "za předcházející kalendářní rok" nahrazují slovy "za kalendářní rok, za který se pojistné platí.".

18. V § 5 odst. 2 se vypouštějí věty čtvrtá a pátá a vkládá se nová věta, která zní: "Ve lhůtě uvedené v předchozích větách předloží zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně přehled o vyměřovacích základech u jednotlivých zaměstnanců za rozhodné období a údaj o úhrnné výši pojistného s uvedením dne, kdy bylo zaplaceno a číslo účtu, z něhož byla platba provedena.".

19. V § 7 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

"(1) Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného."

20. V § 7 se dosavadní text paragrafu označuje jako odstavec 2 a na závěr se připojují tyto věty: "Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem. Zúčtování již zaplacené zálohy na pojistné se v případech uvedených v předchozí větě provede při následující platbě zálohy.".

21. V § 8 se odstavec 3 označuje jako odstavec 4, současně se slovo "dnem" nahrazuje slovy "do osmi dnů po".

22. V § 8 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné může příslušná zdravotní pojišťovna přiměřeně snížit výši zálohy na pojistné v případě, že příjem osoby samostatně výdělečně činné ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení¹²⁾ připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je podstatně nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím kalendářním roce. Jestliže v průběhu tří kalendářních měsíců následujících po snížení zálohy osoba samostatně výdělečně činná zjistí, že výše záloh již neodpovídá skutečně dosahovaným příjmům, je povinna si zálohu zvýšit.".

23. § 8 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní:

"(5) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek pojistného (§ 14).".

24. § 9 včetně nadpisu zní:

(1) Osoby s vlastními příjmy platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumí se tím též zálohy na pojistné a doplatek pojistného.

(2) Osoba s vlastními příjmy hradí na účet příslušné zdravotní pojišťovny měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 4, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V měsíci, v němž této osobě vznikla povinnost platit pojistné²⁴⁾ je záloha na pojistné splatná do osmi dnů ode dne, kdy tato povinnost vznikla. Do osmi dnů od vzniku této povinnosti je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na kalendářní měsíc, v němž vznikla povinnost platit pojistné, připadá na 21. den anebo na následující dny tohoto měsíce.

(3) V dalším roce se měsíční zálohy vypočítají vždy z vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok.

(4) Na základě žádosti osoby s vlastními příjmy může příslušná zdravotní pojišťovna přiměřeně snížit výši zálohy na pojistné v případě, že příjem osoby s vlastními příjmy po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení¹⁵⁾ připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je podstatně nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím kalendářním roce. Jestliže v průběhu tří kalendářních měsíců následujících po snížení zálohy osoba s vlastními příjmy zjistí, že výše záloh již neodpovídá skutečně dosahovaným příjmům, je povinna si zálohu zvýšit.

(5) Doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného vypočteného podle § 3 odst. 4 je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.

(6) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 2 odst. 1, jedná se o přeplatek pojistného (§ 14).".

25. V § 13 se na konci připojuje tato věta: "Je-li za osobu uvedenou v první větě plátcem pojistného i stát, upravuje se vyměřovací základ podle § 3 odst. 2 věty druhé nebo podle § 3 odst. 3 věty čtvrté pouze jednou.".

26. V § 18 se částka "O,l %" nahrazuje částkou "O,3%".

27. V § 20 odst. 4 se vypouštějí slova "každý s jedním hlasem" a slova "kteří mají dohromady jeden hlas".

28. Poznámky č. 25a) a 25b) pod čarou znějí:

__________

"25a) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

25b) § 24 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb."

29. § 24 odst. 2 zní:

"(2) Osoba samostatně výdělečně činná a osoba s vlastními příjmy jsou povinny předložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, v roce 1993 nejpozději do 31. května, přehled o úhrnu záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích nebo o příjmech z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatních příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3 odst. 3 nebo § 3 odst. 4, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a doklad o dni podání daňového přiznání; k tomuto přehledu je povinna předložit opis daňového přiznání. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem^26a), je osoba samostatně výdělečně činná a osoba s vlastními příjmy povinna předložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty.".

30. Poznámka č. 26a) pod čarou zní:

___________________

"26a) § 40 odst. 3 a 4 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.

31. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:

Pokud se podle zvláštního předpisu^27a) uhrazuje vyplacená náhrada mzdy, mzdového vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiná obdobná plnění, uhrazuje se zaměstnavateli pojistné, které je povinen z těchto plnění platit (§ 5); to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce^27b) výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace^27c).".

32. Poznámky č. 27a) až 27c) pod čarou znějí:

_____________________

"27a) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce.

§ 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.

§ 24a odst. 1 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 13/1991 Sb.

§ 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci.

27b) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 22/1991 Sb., který se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.

27c) § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.

33. V § 28 odst. 1 se slova "ve výši" nahrazují slovy "vypočtenou z".

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 548/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 47 se na konci připojuje tato věta: "Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod stolních jsou ve vlastnictví státu.".

2. Za § 81 se vkládá nový § 82, který zní:

Vláda zabezpečí nařízením plnění příslušných mezinárodních dohod¹⁾ týkajících se omamných látek a psychotropních látek.".

3. Poznámka č. 1 pod čarou zní:

____________________

"1) Jednotná úmluva o omamných látkách ze dne 31. března 1961, vyhlášená ve vyhlášce č. 47/1965 Sb., o Jednotné Úmluvě o omamných látkách. Úmluva o psychotropních látkách ze dne 21. února 1971, vyhlášená ve vyhlášce č. 62/1989 Sb., o Úmluvě o psychotropních látkách. Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 a z článku 12 Úmluvy organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. 12. 1988, vyhlášené ve sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 462/1991 Sb., o sjednání Úmluvy organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými látkami a psychotropními látkami.".

4. Čl. II zákona České národní rady č. 548/1991 Sb. zní:

Do 31. prosince 1993 lze zrušit zdravotnické zařízení pouze se souhlasem ministerstva zdravotnictví.".

Zákon České národní rady č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, se mění a doplňuje takto:

1. V § 5 odst. 2 se na konci připojuje nové písmeno f), které zní:

"f) uzavřít smlouvu s orgánem příslušným k registraci, jestliže o to požádá z důvodu zajištění zdravotní péče v obvodu své působnosti a na jejím základě se v únosné míře^5a) podílet na zajištění potřebných zdravotnických služeb, zejména pohotovostní služby včetně lékařské služby první pomoci, zdravotní péče při hromadných nehodách, otravách a přírodních katastrofách, nařízených šetření, prohlídek a opatření v souvislosti s protiepidemickými opatřeními, prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti osob (např. v odvodním řízení, na vyžádání státních orgánů apod.).".

2. Poznámka č. 5a) pod čarou zní:

______________

"5a) § 16 nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění nařízení vlády České republiky č. 50/1993 Sb.".

3. § 13 odst. 3 zní:

"(3) Orgán příslušný k registraci může registraci zružit, jestliže provozovatel porušuje podmínky nebo povinnosti vyplývající z rozhodnutí o registraci, z tohoto zákona, ze zákona o péči o zdraví lidu³⁾, zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky^12a), popřípadě požaduje v rozporu s obecně závaznými právními předpisy finanční úhradu za zdravotní péči nebo za přijetí pacienta do péče.".

4. Poznámka č. 12a pod čarou zní:

______________

"12a) § 26 zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.".

5. V § 13 odst. 5 se slova "zřizovaných obcemi" nahrazují slovy "podle odstavce 1 písm. b)".

6. § 14 odst. 1 zní:

"(1) Orgán příslušný k registraci může provozovateli uložit pokutu za porušení povinnosti vyplývající z tohoto zákona, s výjimkou povinnosti podle § 13 odst. 2, ze zákona o péči o zdraví lidu³⁾, ze zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky^12a) a dále v případě, že provozovatel požaduje v rozporu s obecně závaznými právními předpisy finanční úhradu za zdravotní péči nebo za přijetí pacienta do péče.".

Organizační výbor Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákona České národní rady č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem . 1993.

Obecná část

V návaznosti na změnu celého daňového systému nabyl účinnosti k 1. lednu 1993 zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který spolu se zákonem č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, umožnil plné fungování systému zdravotního pojištění v České republice.

Nutno konstatovat, že aplikace obou zákonů v praxi přinesla některé problémy, které vyplývají nejen ze zavedení zcela nového systému zdravotního pojištění, ale souvisí i s aplikací některých mezinárodních úmluv a dále s rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy. Řada obtíží vyplynula i z nejednotné úpravy pojistného na zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, zejména pokud jde o vyměřovací základy pro oba druhy pojištění u zaměstnaných osob. Současně se objevila i kritika ze strany osob samostatně výdělečně činných poukazujících na neúměrné "odvodové" zatížení.

Účelem navrhované novely zákona o všeobecném zdravotním pojištění a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění je tedy provést zpřesnění některých ustanovení způsobujících obtíže při aplikaci, sjednotit některá ustanovení zákonů se zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a provést úpravu pojistného u osob samostatně výdělečně činných.

Zvláštní část

K čl. I

V návaznosti na ratifikované úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 102 a č. 130 je nezbytné provést změny v osobním rozsahu zdravotního pojištění, a to tak, že všem osobám, které mají na území České republiky trvalý pobyt je nezbytné zajistit zdravotní péči, jakož i přístup do systému všeobecného zdravotního pojištění stejně jako našim občanům. S úpravou osobního rozsahu zdravotního pojištění pak souvisí i úprava vzniku a zániku zdravotního pojištění, kterou rovněž nelze vázat na státní občanství.

Předložený návrh zpřesňuje v souladu se zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a s dalšími zákony upravujícími nemocenské a sociální pojištění (zabezpečení) okruh osob, které se považují za osoby v pracovním nebo obdobném poměru. Rovněž tak se zpřesňuje výčet osob, za které je plátcem pojistného stát. Oproti dosavadní úpravě nedochází k rozšíření o další kategorie osob, ale naopak k určitému zúžení, nebož se přesně specifikuje, za jakých podmínek je stát plátcem pojistného za ženy pečující o jedno až dvě děti. Dosavadní úprava totiž umožňuje, aby stát byl plátcem pojistného za takové osoby vždy, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnány nebo zda podnikají a v jakém rozsahu a nesplňuje tak původní záměr, kterým bylo pomoci ženám, které z důvodu péče o děti nevykonávají buď vůbec nebo ne v plném rozsahu své zaměstnání či samostatnou výdělečnou činnost.

Navrhuje se umožnit osobám dlouhodobě pobývajícím v cizině neplatit pojistné za předpokladu, že takové osoby mají v cizině uzavřeno zdravotní pojištění. Po dobu, kdy se tyto osob dobrovolně rozhodnou pojištění neplatit, jsou vyňaty ze zdravotního pojištění a nemají tak nárok na úhradu potřebné zdravotní péče podle těchto zákonů.

Nově se upravuje vztah zdravotních pojišťoven a smluvních zdravotnických zařízení, jakož i dalších smluvních subjektů, které vydávají léčiva a prostředky zdravotnické techniky. Zpřesňuje se rovněž zmocňovací ustanovení pro vydávání Seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky.

Výslovně se zakotvuje právo zdravotních pojišťoven na náhradu škody, jestliže byly vynaloženy náklady na potřebnou zdravotní péči v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetích osob a současně se ukládá oznamovací povinnost příslušným orgánům.

K čl. II

V souladu se zákonem o pojistném na sociální zabezpečení se navrhuje úprava vyměřovacího základu u zaměstnanců, pokud jde o příjmy, které se do vyměřovacího základu nezapočítávají. Dále se zpřesňuje výše minimálního vyměřovacího základu, úprava vyměřovacího základu při poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu, neomluvené nepřítomnosti v práci a při výkonu veřejné funkce nebo práce pro jiného zaměstnavatele. Výslovně se zavádí povinnost zaměstnanci (v některých případech i zaměstnavateli) doplatit pojistné, pokud vyměřovací základ zaměstnance je nižší než minimální vyměřovací základ. Tato úprava vychází z principu, že podle tohoto zákona je každý pojištěnec (s výjimkou osob, za které je plátcem stát a s výjimkou některých sociálních událostí jako např. nemoc, karanténa) je povinen zaplatit pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud i tzv. osoby bez zdanitelných příjmů jsou povinny odvádět měsíčně pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, je nezbytné, aby i osoby zaměstnané alespoň toto minimum odvedly.

Snižuje se minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného u osob samostatně výdělečně činných a u osob s vlastními příjmy, a to ze 45% na 35% dosaženého příjmu (po odpočtu výdajů). Důvodem je zmírnit nárůst odvodového zatížení těchto osob oproti roku 1992. Jde o opatření, u něhož se předpokládá nové posouzení jeho účinnosti již koncem t.r. Současně se ruší minimální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných, pokud tuto činnost vykonávají vedle svého zaměstnání, které je hlavním zdrojem jejich příjmu. Upravuje se rovněž výše maximálního vyměřovacího základu na 486.000 Kč ročně oproti stávajícím 540.000 Kč ročně.

Zálohy na pojistné neplatí osoby samostatně výdělečně činné za kalendářní měsíc, v nichž po celý měsíc trvaly stanovené kvalifikované důvody (pracovní neschopnost, karanténa). Touto úpravou se přizpůsobuje placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými úpravě platné pro zaměstnance. Na základě žádosti se dále umožňuje osobě samostatně výdělečně činné a osobě s vlastními příjmy snížit výši zálohy na pojistné, když příjem takové osoby v průběhu tří kalendářních měsíců je podstatně nižší, než byl průměrný měsíční příjem v předcházejícím roce.

Pokud jde o placení penále, shodně s úpravou navrhovanou v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení se navrhuje zvýšit sazbu z dosavadních O,l % dlužné částky na O,3%.

Aby bylo zajištěno správné placení pojistného, ukládá se osobám samostatně výdělečně činným a osobám s vlastními příjmy povinnost předložit příslušné zdravotní pojiťďovně kopii daňového přiznání.

Nově se upravuje zúčtování pojistného mezi organizacemi, které si "refundují" příjmy započitatelné do vyměřovacího základu. Dosud se tyto příjmy nezvyšovaly o částku pojistného, kterou byl povinen odvádět zaměstnavatel, který takový příjem vyplácel. Jde zejména o náhradu mzdy, mzdové vyrovnání, mzdu nebo plat uvolněných funkcionářů odborových orgánů. Napříště se s refundovaným příjmem bude poukazovat i pojistné, které z tohoto příjmu je organizace povinna za sebe odvést. Stejně se bude postupovat i u veřejně prospěšných prací.

K čl. III

Navrhuje se obdobně jako tomu bylo pokud jde o vodní toky a přirozené zásoby podzemních vod v novele zákona č. 138/1973 Sb., o vodách zakotvit, že přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod stolních jsou ve vlastnictví státu. Obecná úprava provedená zákonem o vodách se na přírodní léčivé zdroje ani zdroje přírodních minerálních vod stolních nevztahuje. Otázka vlastnictví státu byla až do doby přijetí nové Ústavy České republiky v roce 1992 zakotvena vždy v Ústavě.

Vláda České republiky při projednávání plnění Úmluvy proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami Českou republikou dne 13.l.1993 vyslovila souhlas se zřízením prozatímní Komise pro narkotika dohodou mezi ministry zahraničních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví, práce a sociálních věcí a financí s tím, že tato komise zpracuje návrh zákona týkající se návykových látek (omamných látek a psychotropních látek). Do nabytí účinnosti uvedeného zákona se navrhuje, aby vláda zabezpečila nařízení plnění příslušných mezinárodních dohod týkajících se těchto látek.

V souvislosti s probíhající privatizací se navrhuje zachovat do doby vydání zvlážtního zákona upravujícího soustavu zdravotnických zařízení administrativní nástroj, který by zamezil případnému neopodstatněnému zrušení zdravotnických zařízení. Z tohoto důvodu se navrhuje obnovit platnost původního blokačního ustanovení (čl. II zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů), které pozbylo platnosti k 31. 12. 1992.

K čl. IV

Účelem doplnění textu § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 160/1992 Sb. o písm. f), které nově zakotvuje povinnost nestátního zdravotnického zařízení uzavřít smlouvu s orgánem příslušným k registraci na jeho požádání, je zabezpečit poskytování některých zdravotnických služeb, jejichž výkon je často podle zkušeností z praxe ze strany zdravotnických zařízení odmítán. Orgány státní správy odpovědné za zabezpečení zdravotní péče tak postrádají účinný nástroj. Je samozřejmé, že orgán příslušný k registraci může vyžadovat uzavření smlouvy jen s takovým zdravotnickým zařízením, které splňuje všechny podmínky poskytování zdravotní péče stanovené zákonem ČNR č. 160/1992 Sb. Jde o přechodné opatření; předpokládá se, že řešení těchto otázek bude obsaženo v právní normě, která upraví soustavu zdravotnických zařízení a působnost obcí a orgánů státní správy ve zdravotnictví.

Novelou ustanovení § 13 odst. 3 a § 14 odst. 1 se rozšiřují možnosti sankčních postihů za nesplnění povinností stanovených v již platných zákonech nebo za porušování obecně závazných právních předpisů.

Ekonomický dopad

Novela zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění a zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění znamená z finančního hlediska následující dopady:

l. Zajištění stejného zacházení všem cizincům, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt bude znamenat rozšíření okruhu osob, za které je plátcem pojistného stát (např. děti a ženy na mateřské dovolené). Kvalifikovaný odhad dopadu na státní rozpočet je možno předpokládat maximálně na 400 mil. Kč ročně - pro zbývající část roku 1993 cca 240 mil. Kč.

2. Sjednocení vyměřovacího základu u osob v pracovním nebo obdobném poměru se základem pro pojistné na sociální zabezpečení a sjednocení okruhu osob, které se považují za osoby v pracovním nebo obdobném poměru snižuje roční příjmy zdravotních pojišťoven přibližně o 250 mil. Kč ročně. Pro zbývající část roku 1993 se dopad odhaduje na 150 mil. Kč ročně.

3. Snížení vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných a u osob s vlastními příjmy z 45% na 35% znamená snížení příjmů zdravotních pojišťoven ročně o 460 mil. Kč. Pro zbývající část roku 1993 představuje toto opatření snížení příjmů o 270 mil. Kč.

4. Jako významné opatření je provedeno zrušení záloh od zaměstnavatelů k 20. lednu každého roku. Jejich zúčtování s ohledem na v současné době existujících 17 zdravotních pojišťoven by bylo značně složité a proto bude od roku 1994 prováděn výběr pojistného jen ze skutečně vyplacených mezd. Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 1994 se uvažuje s provedením změny u osob samostatně výdělečně činných pokud jde o placení záloh na pojistné na jejich placení zpětně, jedná se o přípravu shodného způsobu placení pojistného u všech plátců.

5. Zbývající úpravy zákonů byly provedeny především v zájmu snížení administrativní náročnosti propočtu vyměřovacích základů a nemají zásadní vliv na výběr pojistného ani dopad na státní rozpočet.

Pojistné a daň z příjmu osoby samostatně výdělečně činné v roce 1993 (ženatý, dvě dětí, manželka pracuje)

Vyměřovací základ pojistného je 45% příjmu

v Kč

sl. 2 = sl.1*45% (min. z 13 200, max. z 486 000)

sl. 4 = sl.1*45% (min. z 26 400, max. z 540 000)

sl. 7 = sl.l - sl.6 - 20 400 - 2*9 000

sl.10 = (sl.9/sl.1)*100

Pojistné a daň z příjmu osoby samostatně výdělečně činné v roce 1993 (ženatý, dvě děti, manželka pracuje)

Vyměřovací základ pojistného je 35 % příjmu

v Kč

sl. 2 = sl. 1*35% (min. z 13 200, max. z 486 000)

sl. 4 = sl 1*35% (min. z 26 400, max. z 486 000)

sl. 7 = sl. 1 - sl.6 - 20 400 - 2*9 000

st.10 = (sl.9/sl.l)*100