Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1933 Sb.

Parlamet se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1933 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. V § 31 odst. 5 v prvé větě se za slovo "sanaci" vkládají slova ", která obsahuje i rekultivace podle zvláštních zákonů^14a)".

--------------

^14a) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

2. V § 31 odst. 6 se na konci se doplňuje věta, která zní:

"Tyto rezervy jsou nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.^14b)".

3. V § 32 odts. 2 se na konci doplňuje věta, která zní:

"Součástí plánů otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků, včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy (§ 31 odts. 6 a § 37a)."

4. Za § 32a se vkládá nový § 32b, který včetně nadpisu zní:

(1) Pro vypořádání mimořádných událostí a situací v oblasti báňsko-technické a sociální jsou organizace, které povrchově dobývají výhradní ložiska uhlí, povinny vytvářet finanční havarijní rezervy.

(2) Organizace uvedené v odstavci 1 jsou povinny zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu měsíční platbu pro vytvoření havarijní rezervy (dále jen "platba") ve ýši 3,5% z tržní ceny nerostů vydobytých v předchozím měsíci (§ 32a odst. 2). Tato platba je součástí nákladů organizace a je splatná do 25. dne každého měsíce. V případech, kdy organizace nevykázala v předchozím roce bilanční zisk, může ministerstvo financí České republiky po projednání s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, s Českým báňským úřadem a dotčenými ústředními orgány státní správy výši platby snížit, popřípadě prominout.

----------------

^14b) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

(3) Výnos z platby podle odstavce 3 převede obvodní báňský úřad do státního rozpočtu v měsíci následujícím po měsíci, v němž byla platba uskutečněna. Vytvořená havarijní rezerva se použije účelově podle odstavce 1.

(4) V případech uvedených v odstavci 1 mohou organizace požádat ministerstvo financí České republiky o souhlas s čerpáním finančních prostředků z havarijní rezervy. Souhlas vydá ministerstvo financí České republiky po projednání s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, Českým báňským úřadem a dotčenými ústředními orgány státní správy a přitom současně stanoví výši poskytnutých finančních prostředků."

5. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:

(1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků. Výše rezervy vytvářené na vrub nákladů musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod v časovém průběhu podle jejich vzniku, popřípadě v předstihu před jejich vznikem (§ 37 odst. 4). Tato rezerva je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.^14b)

(2) Vytváření rezerv podle odstavce 1 a podle § 31 odst. 6 podléhá schválení příslušným obvodním báňským úřadem, který schvaluje též čerpání z těchto rezerv po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Obvodní báňský úřad si před vydáním rozhodnutí o čerpání z těchto rezerv vyžádá vyjádření dotčené obce. V případě organizací s majetkovou účastí státu rozhoduje obvodní báňský úřad v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.

(4) Žádost organizace o čerpání z rezervy podle odstavce 1 musí být doložena výčtem důlních škod, odhadem nákladů na jejich odstranění a časovým průběhem vynakládání prostředků na odstranění důlních škod. Náklady na nezbytné znalecké posudky nese organizace."

6. V textu zákona se navrhuje název "ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky" názvem "ministerstvo hospodářství České republiky".

1. U dolů a lomů, které v době nabytí účinnosti tohoto zákona jsou v provozu, musí organizace vytvořit rezervu na plný objem zajišťující činnosti podle § 31 odst. 6 nejpozději do konce životnosti dolu, lomu nebo jejich části. Toto ustanovení se nevztahuje na organizace s vyhlášeným nebo schváleným programem útlumu.

2. Organizace, které mají hornickou činnost na rok 1993 již povolenou, jsou povinny předložit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu doplňky k žádosti o povolení hornické činnosti s vyčíslením výše nákladů na důlní škody a nákladů na sanace pozemků do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona a to spolu s návrhem na výši potřebných finančních rezerv a časového průběhu jejich vytvoření.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; ustanovení § 32b pozbývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Novela zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. a zákona ČNR č. 10/1993 Sb., je navrhována, aby se umožnila včasná realizace programu restrukturalizace uhelného průmyslu, projednaného vládou České republiky dne 9. prosince 1992.

Návrhem novely horního zákona jsou doplňována a rozšiřována ustanovení, která směřují ke zvýšení ochrany životního prostředí proti nezbytným a zákonitým vlivům hornické činnosti především při dobývání výhradních ložisek a k zabezpečení řádného a včasného vypořádání důlních škod, které jsou rovněž nezbytným důsledkem uvedené hornické činnosti. Je přitom kladen důraz, aby při plánování dobývání výhradních ložisek byla záruka, že v průběhu nebo po ukončení této činností bude mít organizace dostatek finačních prostředků ke včasnému a řádnému vypořádání důlních škod a zabezpečení sanace a rekultivace pozemků dotčených dobýváním výhradních ložisek.

Předkládaný návrh novely horního zákona vychází z těchto zásad schválených usnesením vlády České republiky č. 691/1992 k programu restrukturalizace uhelného průmyslu:

- rozšířit povinnost organizací vytvářet rezervu finančních zdrojů na vrub nákladů i na rekultivační činnost a důlní škody,

- vytvářet rezervy určené sazbou na základě rozhodnutí příslušného orgánu státní správy podle očekávaných nákladů na škody, sanace a rekultivace vyvolané těžbou,

- vyžádat si stanovisko příslušné obce před vydáním rozhodnutí o výši sazeb finančních rezerv a jejich uvolňování,

- stanovit dodatečné sazby na rok 1993 ve výši 3,5% z tržeb za povrchově dobývané uhlí odváděné do státního rozpočtu a účelově určené, jejichž výnos bude užit zejména k řešení úvěru na předstihovou skrývku v s.p. Doly Bílina.

Při formulaci návrhu těchto ustanovení bylo přihlíženo k obdobným ustanovením v zahraničních horních zákonech v Evropě.

K § 31 odst. 5

Při vymezení povinností organizace vůči pozemkům dotčeným těžbou se s ohledem na úpravu § 31 odst. 6 zmiňuje též povinnost rekultivace, která je založena zvláštním předpisem.

K § 31 odst. 6

Znění odstavce bylo rozšířeno v tom směru, že organizace je povinna vytvářet rezervu finančních prostředků nejenom pro potřeby sanace dotčených pozemků, ale i pro jejich rekultivaci. Tím dochází k posílení ochrany životního prostředí a zvýšení záruky, že negativní vlivy dobývání výhradních ložisek budou po, v končení dobývání nebo v jejich průběhu v úplnosti odstraněny. plněním o "rekultivaci" nejsou dotčena ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a lesního zákona, která zůstávají beze změny v platnosti. Z tohoto důvodu a k objasnění pojmu "rekultivace" se pod čarou na uvedené zákony odkazuje.

K § 3 odst. 2

Nezbytným důsledkem dobývání výhradních ložisek je vznik půdních škod. Aby při povolování těchto prací měl povolující orgán a dotčené fyzické a právnické osoby jistotu, že v průběhu těchto prací, popřípadě po jejich ukončení budou důlní škody včas a řádně vypořádány, obsahuje návrh novely ustanovení o vytvářen i dostatečné finanční rezervy pro vypořádání důlních škod. Obsahem plánu otvírky, přípravy a dobývání, který je hornickou organizací předkládán obvodnímu báňskému úřadu k povolení, musí být podle návrhu i vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod vzniklých v souvislosti s dobýváním výhradních ložisek a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených uvedenou činností. V návrhu otvírky, přípravy a dobývání musí organizace současně uvést, v jakém časovém průběhu budou tyto rezervy vytvářeny a v jaké výši.

K § 32b

Ustanovení bylo vyvoláno potřebou řešit některé specifické problémy v uhelném hornictví v roce 1993. Havarijní rezervu budou vytvářet pouze hnědouhelné doly, jejichž hospodářská situace je příznivější než u dolů černouhelných. Vytvořené finanční prostředky, které poplynou do státního rozpočtu, budou obhospodařovány ministerstvem financí České republiky a budou použity účelově zejména k řešení úvěru na předstihovou skrývku v s.p. Doly Bílina a dalších problémů zaviněných technickými havariemi, popřípadě k řešení mimořádných sociálních situací.

K § 37a

Důlní škody jsou nezbytným a zákonitým důsledkem využívání výhradních ložisek. Návrh novely obsahuje ustanovení, která mají zabezpečit, aby při povolování těchto prací zde již byla záruka, že v jejich průběhu, popřípadě po jejich dokončení budou důlní škody včas a řádně vypořádány. Z těchto důvodů novela požaduje vytváření rezerv finančních prostředků a to na vrub nákladů, které musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod, a to v časovém průběhu podle jejich vzniku. Poněvadž v některých případech je nutno důlní škody odstraňovat dříve než vniknou (např. přeložky komunikací, drah, vodotečí apod.) je nezbytné, aby příslušná finanční rezerva byla vytvářena v průběhu hornické činnosti, aby důlní škody mohly být v předstihu vypořádány.

Návrh novely svěřuje v oblasti rozhodování o vytváření rezerv finančních prostředků pro vypořádávání důlních škod, sanací a rekultivací pozemků dotčených dobýváním působnost obvodním báňským úřadům, protože těmto přísluší povolování otvírky, přípravy a dobývání jak podle horního zákona, tak i podle zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak, aby bylo zajištěno účelné vynaložení těchto rezerv, je čerpání z nich vázáno podle návrhu na schválení příslušného obvodního báňského úřadu v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Smyslem je zabránit zneužívání těchto rezerv pro jiné účely. Návrh novely počítá i s tím, že obvodní báňský úřad si před vydáním příslušného rozhodnutí vyžádá též stanovisko dotčené obce. V případě, že půjde o organizace s majetkovou účasti státu, bude v uvedených případech vydáno rozhodnutí v dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky.

K článku II. bod 1

Tato úprava je navrhována k nově navrhovanému znění § 31 odst. S, které bylo rozšířeno o rekultivaci. Rekultivace se provádí zásadně až po ukončení hornické činnosti. Organizace s vyhlášeným nebo schváleným programem útlumu podléhají zvláštnímu režimu.

K článku II. bod 2

Jde o opatření pro doly a lomy, které jsou již v provozu a kde je nutno zabezpečit vytvoření rezervy pro včasné vypořádání důlních škod.

K článku III.

Účinnost ustanovení 32b je ve shodě se zásadami vyjádřenými usnesením vlády České republiky č. 691/1992 k programu restrukturalizace uhelného průmyslu omezena na rok 1993.

Návrh novely si nevyžádá zvýšení nákladů ze státního rozpočtu.