Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

poslanců H. Orgoníkové a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do

poslanců Hany Orgoníkové a dalších na doplnění zákona ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky

Do zákona České národní rady č. 172 z roku 1991 Sbírky o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí se doplňuje:

1. Za § 2 nový § 2a, který zní:

(1) Do podílového vlastnictví obcí dnem účinnosti zákona přecházejí pozemky, včetně porostů a věcí, které vlastnily ke dni likvidace³ obcemi založená lesní společenství.

(2) Je-li právním nástupcem obce zaniklé po likvidaci společenstva jediná obec, přechází podíl na věcích do jejího vlastnictví. Je-li právních nástupců více, přechází podíl na věcích do jejich podílového spoluvlastnictví rovným dílem."

2. Mezi odkazy 2 a 3 se vkládá nový odkaz číslo 3 tohoto znění:

"3) dle vládního nařízení č. 50/55 Sb. a usnesení vlády č. 102/59 Sb." Současný odkaz číslo 3 se mění na odkaz číslo 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

k návrhu na doplnění zákona ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí

Zákon č. 172/91 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen zákon), vrací obcím spolu s ostatním historickým majetkem (§ 2) i zemědělskou a lesní půdu, rybníky, hospodářské budovy a účelové stavby, t.j. soubor nemovitostí zemědělského charakteru, který v minulosti tvořil tradiční součást kmenového jmění obcí a obce zajišťovaly jeho obhospodařování.

K tomuto majetku však patřilo i podílové vlastnictví pozemků, porostů a věcí na nichž hospodařila lesní společenstva. Tento majetek není možné podle současného znění zákona převést zpět do vlastnictví obcí a proto navrhujeme jeho doplnění.

Získání a zánik vlastnických práv

Po vzniku ČSR v roce 1918 proběhla I. pozemková reforma, na jejímž základě přešly majetky cizích státních příslušníků do majetku státu a jejich správu zajišťoval Státní pozemkový úřad. Protože již tehdy měl stát zájem, aby každý majetek měl svého vlastníka, byly obce jedny z prvních, kterým byl tento majetek nabídnut k odkoupení.

Nákup těchto majetků byl umožněn za podmínky, že obce vytvoří Svazky (podle tehdejších zákonů), aby nedocházelo k nežádoucímu štěpení souvislých lesních pozemků.

Majetek převáděný do vlastnictví jednotlivých svazů obcí byl oceněn a členskými obcemi řádně zaplacen. Takto získaly obce podíly na tomto majetku, jejichž počet byl odvislý na momentální finanční situaci členských obcí.

Získané majetkové podíly obce vložily do hospodářských společenstev, která za tímto účelem založily a jichž byly jedinými podílníky. Takto byla ustavena např. Družstva pro lesní hospodaření, zapsaná jako společenstva s ručením omezeným.

Hospodaření těchto společenstvech bylo až do jejich likvidace všestranně úspěšné a sloužilo jako vzor správného lesního hospodaření.

Likvidace společenstev proběhla v roce 1959 na základě vládního nařízení č. 50/55 Sb. a usnesením vlády č. 102/59 Sb. bez náhrady. Především majetků likvidovaných společenstev do vlastnictví státu, přišly obce a o tuto formu mejetku, jejíž navrácení zákon ČNR č. 172/91 Sb. neřeší.

Návrh řešení současné situace

Aby byl legislativní nedostatek odstraněn, je předkládán v příloze č. 1 návrh na doplnění zákona č. 172/91 Sb.

Důsledky navrhované úpravy zákona:

- snížení stávající státní majetkové držby v lesích, představované v současnosti Lesy České republiky,

- rozšíření privatizace státních lesů a vytvoření širšího konkurenčního prostředí v majetkové držbě lesů,

- návrat k historicky osvědčené formě lesního hospodářství, ve které mají členské obce vliv na způsob hospodaření v lesích a tím i možnost přímo ovlivňovat tvorbu a ochranu krajiny ve svém regionu.

Rozsah navrhované úpravy a dopad na Státní rozpočet:

Podle dostupných historických podkladů a sdělení předních lesních odborníků, kteří v lesních společnostech obcí pracovali, mezi něž bezpochyby patří např. Ing. Otakar Kokeš, Jan Mísař a další se navrhované doplnění zákona dotkne cca 400 - 600 obcí. Předpokládaný rozsah takto převáděných lesních pozemků by měl činit cca 70 - 100 tisíc ha.

Vzhledem k tomu, že návrh doplňku zákona nepočítá s žádnými restitučními nároky spojenými s převodem předmětných lesních pozemků, porostů a věcí, nepředpokládá se ani žádný přímý dopad na schválený Státní rozpočet.

Závěr:

Předložená formulace doplňku zákona byla zvolena s cílem umožnit nástupnickým obcím navrácení předmětného majetku zpět do podílového vlastnictví. Nástupnickou obcí je v tomto případě myšlena ta obec, která měla u lesního společenstva ke dni jeho likvidace zapsaný alespoň jeden členský podíl.

Pokud došlo od likvidace společenstva k rozdělení nástupnické obce rozdělí se členský podíl rovným dílem na všechny právní nástupce takovéto obce.

V Praze dne 25.3.1993.