Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství a zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 31/1984 Sb. a zákona č. 390/1991 Sb.

kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 31 /1984 Sb. a zákona č. 390/1991 Sb. a zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství se mění a doplňuje takto:

1. V § 14 odst. 3 se na konci nahrazuje tečka čárkou a připojují se slova "nestanoví-li tento zákon jinak.".

2. Za část čtvrtou se vkládá nová část pátá, která zní:

Příspěvek na financování mateřských škol, školních družin a školních klubů

Na financování mateřských škol, školních družin a školních klubů může být za podmínek stanovených tímto zákonem vybírán příspěvek. Příspěvek platí rodiče dítěte společně a nerozdílně.

(1) Příspěvek podle § 19a zákona se platí zřizovateli mateřské školy nebo zřizovateli základní školy, jejíž součástí je školní družina nebo školní klub, na účet zřízený vždy pro příslušnou mateřskou školu, školní družinu nebo školní klub. Účet zřizuje zřizovatel mateřské školy nebo základní školy.

(2) Zřizovatel použije výnos z příspěvku výlučně na financování příslušného přec'.školního zařízení, školní družiny nebo školního klubu. Výnos z příspěvku lze použít i na mzdy pracovníků.

(1) Povinnost platit příspěvek podle § 19a zákona, jeho výši a splatnost upraví obec obecně závaznou vyhláškou.

(2) Výši příspěvku stanoví obec s ohledem na potřeby mateřské školy, školní družiny nebo školního klubu a s přihlédnutím k příjmům rodičů dítěte.

(3) Pro případ, že příspěvek nebude zaplacen včas nebo ve správné výši, může obec ve vyhlášce vydané podle odstavce 1 stanovit, že rodiče dítěte zaplatí penále. Výše penále nesmí přesáhnout výši dlužného příspěvku.

Příspěvek podle § 19a zákona se neplatí, jestliže je příjem rodičů rovný nebo nižší než životní minimum ["§ 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 81 /1993 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb.".].

Právnické a fyzické osoby mohou přispívat na financování mateřských škol, školních družin a školních klubů. Ustanovení § 19b se použije obdobně.

Dosavadní části pátá a šestá se označují jako části šestá a sedmá.

Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 31/1984 Sb. a zákona č. 390/1991 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. V § 20 odst. 1 se za slovo "vzdělávání" vkládají slova "zájmové činnosti" a na konci se připojuje tato věta: "Zájmové činnosti se mohou podle místních podmínek zúčastnit i žáci, kteří nejsou ve školní družině nebo školním klubu přihlášeni k soustavné docházce.".

2. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Zájmovou činnost může školní družina nebo školní klub vykonávat za úplatu. Úplata se použije na financování činnosti školní družiny nebo školního klubu".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

3. Za § 44 se vkládají nové § 44a a 44b, které znějí:

(1) Soukromými předškolními zařízeními jsou soukromá mateřská škola a soukromá speciální mateřská škola.

(2) Soukromá předškolní zařízení jsou předškolními zařízeními podle tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou § 46.

(3) Bližší podmínky pro zřizování a činnost soukromých předškolních zařízení stanoví ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou.

(1) Církevními předškolními zařízeními jsou církevní mateřská škola a církevní speciální mateřská škola.

(2) Církevní předškolní zařízení jsou předškolními zařízeními podle tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou § 46.

(3) Bližší podmínky pro zřizování a činnost církevních předškolních zařízení stanoví ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou.

4. §46zní:

Zvláštní zákon stanoví podmínky, za kterých jsou rodiče dětí povinni přisívat na financování předškolního zařízení (§ 3), školní družiny a školního klubu (§ 2a).".

Tento zákon nabývá účinnosti dne....... 1993.

K čl. I:

Celkově restriktivní finanční politika státu znamená i pro oblast školství nutnost hledat alternativní zdroje financování, které nebudou závislé na rozpočtovém hospodaření státu. Optimálního stavu, kdy financování škol a školských zařízení bude probíhat kombinací několika finančních zdrojů, bude dosaženo postupně v kontextu reformy financování celé nevýrobní sféry. Již v současné době však především mateřské školy, školní družiny a školní kluby zápasí s akutním nedostatkem finančních prostředků; přitom řada rodičů dětí, které tato zařízení navštěví, je ochotna na příslušné zařízení i jeho zaměstnance přispívat. Je proto vhodné, aby příslušná právní úprava již dnes vytvořila pro takový způsob financování nezbytný právní rámec.

S ohledem na to, že mateřská škola, školní družina nebo školní klub nemají právní subjektivitu, osnova; předpokládá, že příspěvek bude placen zřizovateli zařízení. Jde o příspěvek účelový, který nebude proto součástí celkových příjmů zřizovatele, bude veden samostatně tak, aby prostředky na financování zařízení byly rychle k dispozici.

Rozhodnutí o spoluúčasti rodičů se svěřuje do působnost obce, která nejlépe zná potřeby příslušného zařízení. Obec bude při stanovení konkrétní výše příspěvku zohledňovat nejen potřeby příslušného zařízení, přihlédne rovněž k finanční situaci rodičů dítěte tak, aby se podstatným způsobem nezhoršila sociální situace rodiny.

Osnova umožňuje i dalším subjektům přispívat na předmětná zařízení za obdobných podmínek.

K čl. II:

Osnova rozšiřuje možnosti školních družin a školních klubů v oblasti zájmové činnosti o poskytování služeb dětem, které nejsou žáky příslušné školy anebo žákům, kteří nejsou přihlášeni k pravidelné docházce do družiny nebo klubu, a to za úplatu.

Obdobně jako u základních a středních škol i u předškolních zařízení osnova umožňuje zřizovat soukromé a církevní předškolní zařízení.

Osnova předpokládá, pokud jde o možnost zřizovat soukromé a církevní mateřské školy, že bude v zásadě rozpočtově neutrální; lze totiž očekávat přesun dětí ze státních do soukromých a církevních mateřských škol. U ostatních navrhovaných úprav jde rovněž o opatření rozpočtově neutrální, otevírají se pouze možnosti alternativního financování, nezávislého na rozpočtových prostředcích.