na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 76/1978 Sb., o školských
zařízeních, ve znění zákona
č. 31/1984 Sb. a zákona č. 390/1991 Sb. a
zákon České národní rady č.
564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě
ve školství
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,
ve znění zákona č. 31/1984 Sb. a zákona
č. 390/1991 Sb. a zákon České národní
rady č. 564/1990 Sb., o státní správě
a samosprávě ve školství
Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních,
ve znění zákona č. 31/1984 Sb. a zákona
č. 390/1991 Sb. se mění a doplňuje
takto:
1. V § 20 odst. 1 se za slovo "vzdělávání"
vkládají slova "zájmové činnosti"
a na konci se připojuje tato věta: "Zájmové
činnosti se mohou podle místních podmínek
zúčastnit i žáci, kteří
nejsou ve školní družině nebo školním
klubu přihlášeni k soustavné docházce.".
2. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový
odstavec 2, který zní:
"(2) Zájmovou činnost může školní
družina nebo školní klub vykonávat za
úplatu. Úplata se použije na financování
činnosti školní družiny nebo školního
klubu".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
3. Za §:44 se vkládají nové § 44a
a 44b, které znějí:
(1) Soukromými předškolními zařízeními
jsou soukromá mateřská škola a soukromá
speciální mateřská škola.
(2) Soukromá předškolní zařízení
jsou předškolními zařízeními
podle tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně
vztahují s výjimkou § 46.
(3) Bližší podmínky pro zřizování
a činnost soukromých předškolních
zařízení stanoví ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy vyhláškou.
(1) Církevními předškolními zařízeními
jsou církevní mateřská škola
a církevní speciální mateřská
škola.
(2) Církevní předškolní zařízení
jsou předškolními zařízeními
podle tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně
vztahují s výjimkou § 46.
(3) Bližší podmínky pro zřizování
a činnost církevních předškolních
zařízení stanoví ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy vyhláškou.
4. § 46 zní:
Zvláštní zákon stanoví podmínky,
za kterých jsou rodiče dětí povinni
přispívat na financování předškolního
zařízení (§ 3), školní družiny
a školního klubu (§ 20).".
Zákon České národní rady č.
564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě
ve školství se mění a doplňuje
takto:
1. V § 14 odst. 3 se na konci nahrazuje tečka čárkou
a připojují se slova "nestanoví-li tento
zákon jinak.".
2. Za část čtvrtou se vkládá
nová část pátá, která
zní:
Příspěvek na financování mateřských
škol, školních družin a školních
klubů
Na financování mateřských škol,
školních družin a školních klubů
může být za podmínek stanovených
tímto zákonem vybírán příspěvek.
Příspěvek platí rodiče dítěte.
(1) Příspěvek podle § 19a se platí
zřizovateli mateřské školy nebo zřizovateli
základní školy, jejíž součástí
je školní družina nebo školní klub,
na účet zřízený vždy pro
příslušnou mateřskou školu, školní
družinu nebo školní klub. Účet
zřizuje zřizovatel mateřské školy
nebo základní školy.
(2) Zřizovatel použije výnos z příspěvku
výlučně na financování příslušného
předškolního zařízení,
školní družiny nebo školního klubu.
Výnos z příspěvku lze použít
i na mzdy pracovníků.
(1) Povinnost platit příspěvek podle §
19a, jeho výši a splatnost upraví obec obecně
závaznou vyhláškou.
(2) Výš příspěvku stanoví
obec s ohledem na potřeby mateřské školy,
školní družiny nebo školního klubu
a s přihlédnutím k příjmům
rodičů dítěte.
(3) Pro případ, že příspěvek
nebude zaplacen včas nebo ve správné výši,
může obec ve vyhlášce vydané podle
odstavce 1 stanovit, že rodiče dítěte
zaplatí penále. Výše penále nesmí
přesáhnout výši dlužného
příspěvku.".
Dosavadní části pátá a šestá
se označují jako části šestá
a sedmá.
Tento zákon nabývá účinnosti
dne....... 1993.
Obecná část:
Vzhledem k tomu, že rozpočtová pravidla stanovená
ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
ČR pro rok 1993 zařazují mateřské
školy, školní družiny a školní
kluby mezi tzv. nezapočítané aktivity, což
de facto znamená, že výše prostředků,
která těmto zařízením školské
úřady deponují, není nároková
a souvisí s finančními možnostmi toho
kterého školského úřadu.
Je tedy nezbytné řešit urychleně dopady,
které tato situace bude mít na chod předškolních
a některých školských zařízení.
V navrhovaných změnách, obsažených
v bodech I a II, není žádný zásah
do rozpočtu.
Pokud jde o možnost zřizování soukromých
a církevních mateřských škol,
je situace podobná vzhledem k tomu, že výše
finančních prostředků, určených
pro činnost mateřských škol není
nároková a vyplývá pouze z rozpočtovými
pravidly MŠMT stanovených doporučených
normativů na jednoho žáka. Jde mj. především
o naplněni programového prohlášení
vlády ČR, kde se v kapitole "Školství"
hovoří o vytvoření srovnatelných
podmínek pro státní a nestátní
výchovně vzdělávací zařízení.
Jistě že dojde ke zvýšeným tlakům
na školské úřady ze strany zřizovatelů
nově vzniklých soukromých předškolních
zařízení, ta se ale projeví až
vzhledem k připravovnému rozpočtu pro rok
1994. Situace u soukromých speciálních mateřských
škol je poněkud odlišná, tam je částka
na dítě nároková, nicméně
u zdravotně postižených dětí
nelze mít vzhledem k jejich ztížené
sociabilitě na zřeteli pouze finanční
stránku, navíc navrhovatelé nepředpokládají
extrémní nárůst takových předškolních
zařízení.
Jednoznačným účelem zákona
je zdůraznit rozdíl mezi institucemi, které
mají přímý vztah k výchovné-vzdělávacímu
procesu a ostatními, hrají "pouze" doplňkovou
rolí, přímo se vzděláním
nesouvisí a v jejich činnosti hraje ne nepodstatnou
roli otázka sociální. Jsou totiž především
službou dětem těch rodičů, kteří
mimoškolní činnost dětí považují
za natolik důležitou, že jsou ochotni na ni přispívat,
resp. nejsou z časových důvodů schopni
zajistit péči o své dítě po
celý den. Významně zdůraznění
je zde nutnost přihlížet při stanovování
výše pravidelných příspěvků
k příjmům zákonných zástupců
dětí.
Navrhovatelé si současně uvědomují,
že funkci mateřských ákol nelze zúžit
poze na institut dozoru nad dětmi mladšími
šesti let, ale naopak chtějí umožnit další
existenci těchto zařízení v jejich
původním významu.
Zvláštní část:
I.
V novele se navrhuje řešit situaci mateřských
škol, školních družin a školních
klubů zásahem do dvou zákonů, a sice
zákona č. 76/1978 Sb.,ve znění pozdějších
zákonů, o předškolních a školských
zařízeních a zákona č. 564/1990
Sb., o státní správě a samosprávě
ve školství.
Posledně citovaný zákon je doplněn
o nový § 19a,b, který rámcově
upravuje podmínky poskytování příspěvků
rodičů dětí, které navštěvují
jmenovaná zařízení. Umožňuje
se obci, resp. zřizovateli stanovit vyhláškou
výši příspěvků zejména
s ohledem na sociální situaci latentních
přispívatelů a samozřejmě s
ohledem na náklady nezbytné pro funkčnost
dotyčných zařízení. Rovněž
se tímto opatřením sleduje umožnit využití
takto nabytých finančních prostředků
i na úhradu mezd zaměstnanců tímto
zákonem dotčených zařízení.
Stanoví se tak úpravou § 14 odst. 3. Obdobnou
úpravu bylo nutno provést i v zákoně
č. 76/1978 Sb., o předškolních a školských
zařízeních, a to v novém znění
§ 46.
II.
V novele se navrhuje rovněž upravit náplň
činnosti školních družin a školních
klubů. Ve výčtů činností,
který je obsažen v § 20, odstavec 1, se navrhuje
vložit pojem "zájmová činnost".
Rozumí se tím umožnění zařazení
zájmových kroužků do školních
družin a školních klubů. Na práci
v zájmových kroužcích by se podle návrhu
mohly podlet i děti, které nejsou zapsány
k soustavné docházce do těchto školských
zařízení. Současně však
z návrhu vyplývá, že činnost
v zájmových kroužcích by bylo možno
realizovat za úplatu, nezávisle na tom, zda dítě
je či není zapsáno k docházce do školních
družin a školních klubů.
Tato úprava nemá logicky žádný
vztah k uzákonění pravidelných příspěvků,
jak je navrhováno pro § 19 a zákona ČNR
564/1990 Sb.
III.
Dále se v novele navrhuje umožnit vznik soukromých
a církevních předškolních zařízení
doplněním adekvátních paragrafů
do zákona obdobně jako je tomu u novely zákona
č. 31/1984, ve znění zákona č.
171/1990 Sb., o soustavě základních a středních
škol, jehož ekvivalentem pro oblast předškolních
zařízení je zákon o předškolních
a školských zařízeních.