Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

/1/ Policista může rozhodnout o použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla též v případě, že vozidlo bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno, a jeho řidiče se na místě nepodařilo zjistit.

/2/ Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít jen, jsou-li zajištěny nepřetržitě podmínky pro jejich odstranění.

/3/ Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po případném projednání přestupku v blokovém řízení nebo po zjištění totožnosti řidiče, který vozidlo na zakázaném místě ponechal nebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby.

/4/ Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které

a) tvoří překážku silničního provozu [§ 37 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích /pravidla silničního provozu], nebo

b) je viditelně označené jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.

/5/ Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo ponechala na místě, kde je to zakázané.".

2. Poznámka pod čarou označená číslem 17a), na niž je učiněn odkaz v § 38a odst. 3 písm. a) zní:

"17a/ § 37 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích /pravidla silničního provozu/.".

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o přestupcích, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ......

Při projednání zprávy o situaci na hraničních přechodech uložila vláda České republiky svým usnesením č. 499 z 27. listopadu 1991 řadu opatření ke zlepšení zjištěného nevyhovujícího stavu. Jedním z úkolů je provedení změny zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích v zájmu účinného postihu přestupků, k nimž dochází porušováním zákazu jízdy nákladních vozidel ve stanovené době. V souvislosti s tím se přistupuje i k úpravě některých dalších přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a ke zvýšení sankcí za ně ukládaných.

V souladu s požadavky praxe se provádí ještě některé další nezbytné úpravy zákona o přestupcích včetně akceptace změn, ke kterým došlo po jeho vydání.

Současně je zákonem upravena možnost používat technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla, které parkuje na místě, kde je to zakázáno.

Realizace novely zákona si nevyžádá zvýšení nároku na státní rozpočet.

K bodům 4, 5, 8, 9, 10, 12,18, 29, 34, 39, 40, 45

Se zřetelem na zrušení národních výborů a přenesení výkonu státní správy na obce bylo nutno provést úpravu některých ustanovení zákona o kompetenci. Obdobně se zřetelem na zrušení Sboru národní bezpečnosti bylo nutno provést odpovídající institucionální úpravy vztahující se na orgány Policie České republiky. Institucionální úprava byla dále provedena pod bodem 5 i se zřetelem na zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.

V ustanoveních § 13 odst. 3 a odst. 4 se současně upřesňuje i rozpočtové určení výnosu uložených pokut.

K bodům 7 a 11

Umožňuje se, aby ve výjimečných případech stanovených ve zvláštní části zákona o přestupcích nebo ve zvláštních zákonech byla v blokovém řízení ukládána v případě potřeby i vyšší pokuta, než je obecně stanovená horní hranice 500 Kčs. U mladistvých však ani v těchto případech nesmí horní hranice pokuty v blokovém řízení překročit částku 500 Kčs. V návrhu novely je možnost ukládání vyšších pokut v blokovém řízení využívána u nového znění přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle § 22 /bod 16 novely/. Sleduje se tím možnost rychlého a účinného postihu např. řidičů zahraničních kamionů, pokud nedodržují zákaz jízdy v některých časových intervalech.

K bodu 12

Vzhledem k tomu, že se nově formulují přestupky proti pořádku v místní samosprávě, je nutno odpovídajícím způsobem upravit nadpis nad ust. § 21.

K bodu 13

V souvislosti s navrhovaným vypuštěním skutkové podstaty přestupku podle § 49 odst. 1 písm. c), jak je navrhováno pod bodem 33, je upřesňována skutková podstata přestupku podle § 21 odst. 1 písm. b), aby mohl být postižen i motiv uvedení nesprávného nebo neúplného údaje před správním orgánem, spočívající ve snaze získat neoprávněnou výhodu.

K bodu 15 a 16

Podle navrhovaného přestupku by bylo postihováno neoprávněné nošení služebního stejnokroje příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů v případech, ve kterých není prokázán záměr pachatele vystupovat tímto způsobem jako veřejný činitel. Při formulaci tohoto ustanovení bylo přihlédnuto k připomínkám federálního ministerstva obrany a generální prokuratury ČSFR. Přestupek se současně vzhledem k obtížnosti prokazování skutkové podstaty zařazuje mezi přestupky, u nichž se provádí obligatorně objasňování orgány policie.

Současně se zakotvuje možnost uložit za tento přestupek pokutu až do výše 3000 Kčs.

K bodům 17, 19 a 26

Přistupuje se k diferencovanějšímu vymezení přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle jejich závažnosti. Za praktické se považuje zejména zvýšení horní hranice pokuty, kterou bude možno uložit za některé závažnější dopravní přestupky. Tomu odpovídá také diferencované stanovení sankcí, jež se oproti současnému stavu zvyšují. Z dosavadního odstavce 2 § 22 se vypouští kvalifikační kritérium pro ukládání sankcí řidiči motorového vozidla, který odmítl bezdůvodně se podrobit dechové zkoušce, popř. dalšímu lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Místo toho se do ustanovení § 30 mezi přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi zařazuje nová skutková podstata. Při její formulaci se vychází z ustanovení § 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, který stanoví obecně povinnost podrobovat se uvedeným zkouškám na alkohol a jiné návykové látky pro osoby, které vykonávají jakoukoli činnost, při níž by mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví lidí nebo poškození majetku, a po výtce nezná sankce za porušení takové povinnosti. V důsledku takto obecně pojatého řešení se stalo obsolentní ponechání dosud speciální úpravy zakotvené v § 23 odst. 1 písm. j), podle níž lze dosud postihovat uvedená jednání, k nimž by došlo v souvislosti s řízením železničního, leteckého a plavebního provozu.

k bodu 20 a 22

Od účinnosti obchodního zákoníku zanikla zvláštní úprava obchodních styků se zahraničím, spočívající v omezení subjektů v těchto vztazích systémem povolování a registrací. V zákoně č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím zůstalo v platnosti pouze ust. § 56, které umožňuje omezit, zakázat nebo vázat na určité podmínky vývozy a dovozy zboží a služeb. Formou vyhlášek byla stanovena omezení nebo zákaz vývozu a dovozu určitého zboží např. vyhláškou č. 560/1991 Sb. Proto se zavádí nová skutková podstata přestupků, jíž se čelí porušování podmínek stanovených buď přímo v obecně závazných právních předpisech nebo omezení stanovených na jeho základě. Naproti tomu obsolentní se staly skutkové podstaty ostatních přestupků dosud zakotvených v ust. § 25 zákona o přestupcích na úseku hospodářských styků se zahraničím, a proto se přistupuje k jejich zrušení.

Novelizací občanského zákoníku provedenou s účinností od 1. 1. 1992 došlo ke zrušení zákona o hospodaření s byty č. 41/1964 Sb. K pronájmu bytů dochází nyní na základě nájemní smlouvy. Stanovení skutkové podstaty přestupků pro úsek dříve zvláštního správního odvětví hospodaření s byty tím ztrácí své opodstatnění. Obdobná situace je i na úseku hospodaření s nebytovými prostory.

V souladu s výsledky připomínkového řízení však protiprávní obsazení bytu a nebytového prostoru popřípadě jeho nezákonné užívání však bude i nadále postihováno byť i na základě jiné odpovídající skutkové podstaty. V tom směru bylo akceptováno doporučení min. spravedlnosti, aby uvedené protiprávní jednání, týkající se bytu nebo nebytového prostoru, které jsou nepochybně věcí nikoliv malé hodnoty, bylo zařazeno mezi přestupky proti majetku.

K bodu 23

Z podnětu Státní banky čs. dochází k novelizaci ust. § 27 u přestupků na úseku financí a měny. Navrhovaná úprava upřesňuje dosavadní skutkovou podstatu přestupku podle odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souladu s § 25 nově přijatého zákona č. 22/1992 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry nebo platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují.

K bodu 24

Z podnětu ministerstva financí dochází k zvýšení horní hranice pokuty, kterou lze uložit za přestupky v řízení daňovém a v řízení za obdobné dávky.

K bodu 27

Dochází ke zvýšení sankcí za některé přestupky podle § 30 odst. 1. Nejvýraznější je navrhované zvýšení sankcí za přestupky podle § 30 odst. 1 písm. h) a ch).

K bodům 28 a 30

Zakotvují se nové skutkové podstaty přestupků, pokud k nim dojde porušením právních předpisů na úseku zbraní a střeliva a na úseku předpisů o občanských průkazech a evidenci pobytu občanů.

Rovněž se upřesňuje skutková podstata přestupku, k němuž dochází porušením autorských a obdobných práv na úseku kultury.

K bodu 32

K zařazení této skutkové podstaty přestupku dochází na návrh federálního ministerstva obrany, které má poznatky, že v posledním období se množí neoprávněné vstupy občanů do vojenských objektů takové povahy, že je nelze postihovat podle trestního zákona.

K bodu 33

Kromě formulační úpravy, vyplývající ze zrušení právních předpisů o národních výborech, se tímto ustanovením především sleduje, aby jako přestupek mohla být projednána jednání, která poruší povinnosti obsažené v obecně závazných vyhláškách obcí vydaných na úseku jejich samostatné působnosti. Proto v tom směru dochází i ke změně názvu ustanovení § 46 zákona.

K bodu 35

Pro vypuštění dosavadního přestupku podle § 49 odst. 1 písm. c) svědčí více důvodů. Především proto, že se tato skutková podstata ve svém praktickém dopadu překrývá se skutkovou podstatou uvedenou v § 21 odst. 1 písm. b), jejíž potřebné upřesnění se navrhuje v návrhu novelizace pod bodem 12. Svou povahou tento přestupek nepatří do kategorie přestupků proti občanskému soužití. Postih za přestupek spáchaný úmyslným uvedením nesprávného nebo neúplného údaje se omezuje jen na jednání ve vztahu ke správním orgánům.

K bodu 37

Jak již zdůvodněno u bodu 21, dochází k zařazení přestupků zasahujících do dispozičního oprávnění s byty a nebytovými prostory do kategorie přestupků proti majetku. Zároveň dochází i k další změně ust. § 50 zákona v tom směru, že mezi formy útoků proti majetku, jež za stanovených kritérií jsou přestupky, je nově zařazeno též neoprávněné užívání cizí věci. Postih takových jednání však nemá být vázán na vznik škody v minimální výši nepřesahující polovinu nejnižší měsíční mzdy. Sleduje se překlenutí dosavadní mezery v právním řádu, neboť jinak neoprávněné užívání cizí věci /furtum usus/ lze postihovat jako trestný čin podle § 249 tr. zák. až, když je takovým jednáním způsobena škoda nikoliv malá.

K bodům 39 a 40

Vzhledem k četným formulačním změnám je nutno ustanovení § 52 a 53 upravit v celém rozsahu nově. V odstavci 4 se pamatuje na případy, kdy v malých obcích budou projednávat přestupky i komise zřízené obecní radou i v takovém případě by měla být zajištěna potřebná kvalifikovanost pro projednání přestupků.

Zvlášť je nutno pamatovat na úpravu působnosti k projednávání přestupků v hlavním městě Praze.

K bodům 44 a 46

Rozšiřuje se rozsah věcí, v nichž se provádí objasňování. Kromě řady přestupků uvedených v zákoně o přestupcích se zavádí i obligatorní objasňování jednotlivých přestupků zakotvených v zákoně o právu shromažďovacím. Jde konkrétně o případ, kdy účastník shromáždění má u sebe zbraň nebo výbušninu nebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví a lze z okolnosti usoudit, že by takové předměty mohly být použity k násilí. Napříště však nemá být obligatorní objasňování přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, pokud jako podklad k projednání postačí řádně sepsané oznámení o zjištění dopravního přestupku. V ustanovení § 63 se upřesňují náležitosti, které musí obsahovat zpráva orgánů policie o výsledku objasňování.

K bodům 48 a 54

Navrhované úpravy ustanovení § 66 o důvodech odložení věci a ustanovení § 76 o zastavení řízení vyplývají z novelizace zákoníku práce, který už nezakotvuje provádění kárného řízení.

K bodům 49 a 56

Navrhované opatření se pokládá za praktické a má odstranit zbytečné a často administrativně náročné projednávání přestupků u osob, které v té době byly postiženy citelnějšími sankcemi za protiprávní jednání, které bylo projednáváno v trestním řízení popřípadě jim za takové jednání hrozí uložení citelné sankce. Správní orgán má možnost takového opatření využít buď ještě před zahájením řízení nebo i v jeho průběhu.

K bodu 51

Ustanovení § 69 zákona zatím výslovně pamatuje jen na došetřování skutečností nezbytných pro projednání přestupků, které správní orgán nezvládne provést vlastními silami a prostředky. V zájmu odstranění případných pochybností, zda správní orgán se může dožadovat i došetření skutečností v případech, kde předcházelo objasnění věci orgány policie, se správnímu orgánu takové oprávnění přímo zákonem zakládá.

K bodu 52

Za poškozeného bude považována napříště i osoba, která nárok na náhradu majetkové škody uplatnila již ve stadiu objasňování popřípadě v trestním řízení ve věci, jež byla postoupena později k projednání správnímu orgánu. Odstraňuje se tak zbytečná formálnost, aby správní orgán i v takových případech zvlášť až v souvislosti se zahájením řízení poučoval poškozeného, že má možnost se připojit k řízení jako jeho účastník.

K bodu 53

Dosavadní zákon nepamatuje u navrhovaných deliktů na postup, když navrhovatel před skončením řízení o přestupku zemře. Za praktické se považuje rozšířit v tom směru ust. § 76 odst. 1 písm. i), které zatím pamatuje jen na případ úmrtí obviněného z přestupku.

K bodu 58

Mezi zákony, které v první polovině roku 1990 nově zakotvily přezkum správních rozhodnutí soudem, patří i zákon o přestupcích. Oprávnění podat návrh na přezkoumání soudem však bylo omezeno pouze na případy, kdy rozhodnutím o přestupku byla uložena pokuta vyšší než 2000 Kčs nebo zákaz činnosti na dobu delší 6 měsíců nebo bylo vysloveno propadnutí věci nebo zabrání věci v hodnotě přesahující 2000 Kčs. V mezidobí došlo novelizací občanského soudního řádu provedenou s účinností od 1. ledna 1992 v podstatě k obecnému zavedení soudního přezkumu správních rozhodnutí. Soudy nepřezkoumávají napříště pouze rozhodnutí taxativně vyjmenovaná v ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. ř. s. nebo uvedená v příloze A, která je součástí o. ř. s. Mezi těmito výjimkami rozhodnutí o přestupcích uvedena nejsou. Ustanovení odstavce 3 § 248 o. s. ř. však připouští, že přezkumu soudem nebudou podléhat rozhodnutí, jejichž přezkoumání vyloučí zvláštní zákony. Znamená to, že s touto právní úpravou již není v souladu současné ustanovení § 83 zákona o přestupcích, a že je třeba posoudit a určit, která rozhodnutí o přestupcích nebudou napříště podléhat přezkumu soudem.

V tom směru se za schůdné a praktické řešení považuje vyjít ze závažnosti přestupků, která je dána výší maximálně přípustné pokuty popřípadě možností uložit sankci zákaz činnosti za konkrétní přestupek. Takovýto způsob přístupu zamezí, aby přezkoumatelnost rozhodnutí o přestupku nebyla odvislá od konkrétní výše pokuty za přestupek uložené bez zřetele na jeho závažnost. Z přezkumu by však neměla být přitom vyloučena žádná rozhodnutí o přestupku, pokud by jimi bylo vysloveno propadnutí věci nebo zabrání věci v hodnotě vyšší než 2000 Kčs.

K čl. II a III

Zakotvení možnosti používat technických prostředků k zabránění odjezdu vozidel, které jsou ponechány na místech, kde je to zakázáno, by patřilo nepochybně především do zákona o provozu na pozemních komunikacích. Vzhledem k četným připomínkám, že s řešením této otázky nemá být vyčkáváno až do doby přijetí uvedeného zákona, byla zkoumána možnost upravit tuto otázku v jiném odpovídajícím zákoně.

Vzhledem k tomu, že technický prostředek k zabránění odjezdu vozidel zná jako jeden z donucovacích prostředků zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, předkládá se návrh na další doplnění tohoto zákona jako součást připravované novely zákona ČNR o přestupcích. Doplnění je nutné proto, že zákon o Policii ČR neumožňuje použít uvedeného donucovacího prostředku též v případě porušení zákazu parkování vozidla na veřejných místech, kde je to zakázáno.

Nutným předpokladem pro takový postup je, aby byla zajištěna nepřetržitá služba v denní i noční době u policistů a dále dostupnost služeb, které je nutno poskytnout k odstranění technických donucovacích prostředků ihned, jakmile odpadnou důvody pro zabránění vozidla k odjezdu.