Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pane kolego, navrhujete zařazení těchto bodů ihned v tomto okamžiku? (Ano.) Chci se zeptat, zda bychom se nedohodli na tom, že je projednáme buď v závěru dnešního dopoledního jednání anebo na začátku odpoledního jednání, podle toho, jak se situace vyvine. V tomto okamžiku bych doporučoval spíš projednat dvě smlouvy. Doufám, že to bude krátká záležitost. Je tu přítomen pan místopředseda vlády Kočárník a pak, jak jsme si včera hlasováním odsouhlasili, jsme se měli dostat k tomu bodu původně zařazenému jako bod 37. Čili abychom nešli jednotlivými usneseními proti sobě. Pan kolega Zemina souhlasí.

Budeme tedy hlasovat o zařazení těchto dvou nových bodů na pořad naší schůze tak, jak byly předneseny.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 81. hlasování naší schůze. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 120 pro, 2 proti.

V této chvíli bych požádal navrhovatele těchto bodů, aby zvážil, zda nějaký podklad či usnesení má být rozmnoženo pro všechny poslance. Teď by pro to byla vhodná chvíle.

Dámy a pánové, není-li námitek, přistoupíme k projednání dalšího bodu, což je

Předložený návrh smlouvy jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1986. Z pověření vlády návrh odůvodní místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého vítám a prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověření vlády předkládám Poslanecké sněmovně Smlouvu mezi Českou republikou a Irskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daně z příjmu a z majetku. V současné době s Irskem v této oblasti máme bez smluvní stav a Česká republika i Irsko mají zájem na tom, aby se vzájemné ekonomické a obchodní vztahy rozvíjely rychleji a tato smlouva by k tomu měla nepochybně přispět.

Samotná smlouva, jejíž návrh jste obdrželi, představuje standardní smlouvu vycházející z obecního modelu OECD a Česká republika má těchto smluv uzavřeno téměř 40. Doporučuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem této smlouvy souhlas.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Otakara Vychodila, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak pan předkladatel vysvětlil, jedná se o standardní smlouvu, jakých jsme tady schvalovali již značné množství. V podstatě bylo zdůvodněno, proč je nutné mít se zeměmi, se kterými hodláme spolupracovat - a bezesporu Irsko mezi ně patří, jedná se o spolupráci v ekonomické oblasti - tyto smlouvy.

Doporučuji Poslanecké sněmovně, aby doporučila přikázání této smlouvy zahraničnímu i dalším výborům k dalšímu projednání.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vychodilovi. Otevírám obecnou rozpravu. Obecnou rozpravu končím, vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Nebyl přednesen ani návrh na vrácení navrhovateli, ani na zamítnutí, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor navrhuje přikázat předložený vládní návrh zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh, doplňující návrh? Není tomu tak. Přikročíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 82. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 125 pro, nikdo proti. Já vám děkuji.

Konstatuji, že jsme projednali bod č. 19. Přistupujeme k bodu

Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1987. Z pověření vlády nám ho opět odůvodní místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví. Cílem této smlouvy je prohloubení spolupráce zejména v oblasti provádění celního řízení na hraničních přechodech mezi oběma státy, boje proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a rozvíjení spolupráce v plnění nároků ve vztahu k celním předpisům.

Tato smlouva umožní poskytování vzájemné pomoci při ověřování pravosti a obsahové správnosti listin a písemností předkládaných celním orgánům a napomůže tak při zajišťování přesného stanovení celní hodnoty, která je podkladem pro vyměřování cla a daní.

Předmětem smluvní úpravy je rovněž šetření, které na dožádání celní správy jedné smluvní strany provádí celní správa druhé strany. Dále se pak jedná o výměnu informací a zkušeností z činnosti obou celních správ, zejména v souvislosti s podloudným dovozem zboží a nezákonným obchodem s omamnými psychotropními látkami.

Smlouva rovněž přispěje ke zjednodušení celního řízení na společných celních přechodech mezi oběma smluvními státy.

Věřím, že uzavřením této smlouvy dojde k zjednodušení odbavování a dojde i k tomu, že celní úniky se z tohoto hlediska sníží.

Doporučuji sněmovně, aby tuto smlouvu schválila.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Jana Kryčera, který se však omluvil a proto předseda Poslanecké sněmovny určil zpravodajem pana poslance Václava Čundrleho, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Václav Čundrle: Vážený pane místopředsedo, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, v souvislosti se vznikem samostatné České republiky a samostatné Slovenské republiky došlo ke zřízení dvou samostatných celních správ a vznikla potřeba zajištění úzké spolupráce zástupců obou těchto samostatných států na celnicích. Důvody a to, co vlastně smlouva řeší, zde řekl pan ministr Kočárník. Já bych jen doporučil sněmovně, aby tuto smlouvu projednala, tzn. aby ji přikázala k projednání výborům.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Obecnou rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že nezazněly žádné návrhy, budeme se zabývat přikázáním.

Organizační výbor navrhuje přikázat předložený vládní návrh zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh, doplňující nebo alternativní? Není tomu tak. Přikročíme k hlasování.

Předkládám vám následující návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna přikazuje po prvním čtení předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať v hlasování č. 83 zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 122 pro, nikdo proti.

Já vám děkuji a děkuji také místopředsedovi vlády panu Ivanu Kočárníkovi.

Dámy a pánové, přistupujeme k projednání dalšího bodu, označenému jako bod

K tomuto bodu předložila vláda postupně dva návrhy, uvedené ve sněmovních tiscích 2003 a 2004. Jejich odůvodněním pověřila ministra obrany pana Viléma Holáně. Prosím proto pana ministra obrany, aby se ujal slova.

Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, předem řeknu dvě technické poznámky.

Za prvé jsme měli předkládat tento návrh s panem kolegou Zielencem, ale ten nemohl přijít. Kromě toho pro technické podrobnosti vojenského charakteru je připraven v předsálí náčelník generálního štábu. V případě vaší potřeby může být neprodleně zavolán.

Vláda České republiky předkládá k projednání materiál Nabídka České republiky na účast v mnohonárodních mírových silách pod vedením NATO k dohledu na dodržování mírové dohody na území bývalé Jugoslávie. Jeho příprava a projednání ve vládě si vyžádalo mnoho úsilí a času k dosažení konečné verze.

Vláda pečlivě zvažovala všechny argumenty pro a možné záporné dopady na Českou republiku plynoucí z účasti našich občanů v této mírové operaci. Rád bych prohlásil, že rozhodnutí vlády k tomuto kroku bylo jednohlasné, vědomé a činěné s plnou odpovědností za bezpečnost České republiky i jejích občanů. Hned u vstupu do tohoto problému bych rád, abychom si uvědomili vážnost této situace. Ministrovi obrany se vážnost této situace zvažuje ještě náročněji, protože vysílá vlastně ke složité operaci v podstatě své zaměstnance a ví, že se mu třeba někteří mohou vrátit zranění. Také se používá koneckonců techniky, používá se částí rozpočtu na této operaci, čili všechny věci, které vnímáme při projednávání tohoto problému jako negativa se Ministerstva obrany samozřejmě týkají nejvíc.

Já sám jsem se např. zúčastnil velmi pilně kontrol v průběhu naší mise v Chorvatsku a vím, jak jsou tyto věci náročné. Prosím, abyste je všechny vzaly do úvahy.

Na druhé straně je stejně tak zapotřebí vzít do úvahy to, že náš národ má velmi špatné zkušenosti z doby před druhou světovou válkou, např., kdy byl státem malým, který byl nezajímavý pro velké a který také na to doplatil. Česká republika v této souvislosti se chová jako stát, kterému záleží na vývoji v Evropě, který si je vědom toho, že v určitých okamžicích přejímá zodpovědnost nebo spíše přejímá přiměřený podíl zodpovědnosti, svůj podíl zodpovědnosti na klidu v Evropě.

Víme, že se této mise zúčastní mnoho států. Celá kulturní Evropa se zúčastní této mise a náš podíl na této misi je z tohoto pohledu důležitý a není jen důležitý pohled zvenčí, ale je nakonec důležitý i pohled nás samotných na sebe. Tolik na úvod.

Další důležitou myšlenku bych Vám rád sdělil, ze na celou tuto operaci není možné se dívat jenom prismatem vojenské operace. To velmi zdůrazňuji. Celý Daytonsky mír, resp. dohody, které vznikly v Daytonu, obsahují vlastně konstrukci přechodu k mírovému stavu, k mírovému uspořádání v této zemi. Dokonce převážná část relativně tlustého spisu je věnována právě přechodu na mírové uspořádání. Je zde navrženo více politických kroků než kroků vojenských. Tím myslím základy budoucí ústavy státu, tím myslím organizaci a návrh voleb, zacházení s lidskými právy atd.

Snad nejlépe vystihují charakter těchto dohod dopisy prezidentů zúčastněných států, které odevzdali ministru zahraničí Christhopherovi a které jsou přiloženy k dohodám z Daytonu. Některé body z nich řeknu proto, abych zdůraznil právě zahraničně politickou charakteristiku celého procesu. Je zde obsažen závazek ihned uvolnit všechny zadržované lidi, kteří se bojů nezúčastnili. Vzájemné ustanovení diplomatických a konzulárních misí ve státech, posílení uspořádání celní unie, zřízení horkých linek mezi prezidenty k použití při řešení krizových situací, zajištění vzájemných přímých letů mezi hlavními městy, organizace návštěv státníků na nejvyšší úrovni, vzájemná podpora ekonomického vývoje včetně zřízení obchodní komory, spolupráce v oblasti vzdělávání a co je zvlášť zajímavé, to je spolupráce v oblasti vojenské výměny k tomu, aby se zvýšila vzájemná důvěra.

V této souvislosti je dobré si uvědomit, že vojenská operace navrhovaná v souvislosti s Daytonským mírem, je jednou částí všech těchto navržených opatření, a sice je tou částí, která by měla zajistit oddělení soupeřících stran a postupnou demilitarizaci. I vojenská operace je velmi pečlivě strukturovaná. Tím strukturováním se rozumí časový harmonogram, kdy které operace mají být učiněny, tedy operace, vznik pásma separace, odsun těžké techniky do určitých míst, do sběrných míst a odzbrojení válčících vojáků.

Je třeba zdůraznit, že vojenská mise, která je vysílána nejen z naší republiky, ale ze všech států NATO a z dalších států Evropy, event. i světa, je organizována jako mírová mise, která je založena na tom, že válčící strany, resp. soupeřící strany, uzavřely dohodu a vojenská mise bude dozírat nad plněním této dohody. Vojenská mise je tam tentokrát vysílána s větší silou a většími pravomocemi, tedy tak, aby se mohla sama účinně bránit. Zde je onen podstatný rozdíl. Prosím, abyste při uvažování o všech těchto záležitostech a při svém rozmýšlení při schvalování vládního návrhu uvážili tento politický rámec i přesně místo vojenské mise celé operace.

Nyní několik slov o vojenské misi. Velikost a vybavení našeho mechanizovaného praporu je výsledkem řešení rovnice, do které vstupovala jak politická, tak také vojenská a ekonomická hlediska a konečně i možnosti Armády České republiky. Zvolená velikost jednotky, mechanizovaný prapor v počtu do 1000 vojáků, vychází z požadavku plné samostatnosti a bojeschopnosti v nejméně příznivých podmínkách, které lze na území Bosny a Hercegoviny očekávat. Toto ovlivnilo zásadním způsobem vlastní organizaci praporu, konkrétně poměr mezi bojovými a zabezpečovacími složkami.

S ohledem na rozdílnost české výzbroje a výzbroje jednotek armád NATO, nelze počítat s vždy technickou podporou. Proto tedy např. samostatní opraváři některých částí. Zohledněn byl rovněž požadavek na maximálně efektivní využití finančních prostředků, které bude nutno do této operace vložit.

Jejich plánovaná výše přesto dosáhla téměř jednu a čtvrt miliardy Kč. Výběr vojáků do jednotky je možný pouze na základě dobrovolnosti a splnění stanovených kritérií. Dobrý zdravotní stav a psychická odolnost je základní podmínkou. Z pohledu získání kvalitního personálu vláda rozhodovala i o finančních podmínkách služby v této jednotce. Výzbroj a výstroj jednotky je taková, aby zabezpečila dostatečnou bojovou sílu a zároveň zabezpečovala potřebný stupeň ochrany jednotlivce.

Chci zdůraznit, že plán operace nepočítá s použitím síly jako základního prostředků pro dosažení míru. Nepočítá s primárním používáním síly. Tím je jednoznačně snaha jednat a problémy řešit bez použití síly. Mohutná mezinárodní vojenská síla je připravována jako poslední prostředek k ochraně životů a majetků místního obyvatelstva i vlastních příslušníků IFOR v případě zjevného nepřátelství ze strany některých militantních skupin, existujících na všech stranách zapojených do konfliktu.

Účast českých vojáků je důkazem toho, že jsme schopni sdílet i negativní důsledky úsilí boje za mír ve světě, kterým je připravenost přinést pro společnou obranu míru i oběť nejvyšší. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Holáňovi. Or9anizační výbor navrhuje přikázat předložené návrhy brannému a bezpečnostnímu výboru a zahraničnímu výboru, které tyto návrhy již iniciativně projednaly. Má někdo další návrh? Pan kolega Exner.

Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, dámy a pánové, já nemám další návrh, ale mám technickou poznámku, která se týká toho, že včera jsem navrhl, aby před projednáváním tohoto bodu dostali všichni poslanci k dispozici text Daytonských dohod, abychom mohli posoudit celou situaci z politického hlediska. O této věci se včera nijak nezapochybovalo, také se o ní nijak nehlasovalo. Žádám, aby tato věc byla splněna a aby bylo přerušeno jednání o tomto bodu do té doby, dokud poslanci nebudou mít možnost se s tímto textem seznámit. Připomínám, že v předvčerejším televizním pořadu náš kolega a první náměstek ministra obrany pan Nečas požadoval od všech účastníků jednání, aby byli podrobně seznámeni - nebo předpokládal jejich podrobné seznámení právě s Daytonskými dohodami a pokusil se myslím dokonce zesměšnit jednoho účastníka, o kterém měl pochybnost, zda se s těmito dohodami seznámil. Domnívám se, že není možné, abychom jako Poslanecká sněmovna rozhodovali o takto důležité věci, aniž bychom měli možnost seznámit se s přesným textem toho politického pozadí, resp. dokumentu, který vytváří politické pozadí celé záležitosti.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Technickou poznámku má předseda zahraničního výboru pan kolega Payne.

Poslanec Jiří Payne: Zaprvé se domnívám, že k této věci se můžeme vyjádřit i pouze se všeobecnou znalostí této dohody, protože my nejsme přímým signatářem této smlouvy. Z toho důvodu si myslím, že není nutné, aby byla předkládána sněmovně. Za druhé - k dispozici je na zahraničním výboru, je možno nahlédnout do celé řady přehledů, sumářů a map, které souvisí s touto dohodou. Pokud o to někteří poslanci mají zájem, je možno si to vyžádat. Mnozí poslanci zahraničního výboru tak již učinili a mají tyto materiály k dispozici pro vaše kluby. Za třetí - já mám zde na stole a ve výboru je další kopie kompletního souboru zhruba stostránkového dokumentu, ve kterém je autentické znění těchto dohod, tj. cely balík dohod. Tyto dohody jsou ovšem pouze v anglickém jazyce. Pokud někdo z poslanců projeví přání být podrobněji s tím seznámen, ať už já nebo kolegové ze zahraničního výboru, případně zaměstnanci zahraničního odboru, kteří hovoří anglicky, jsou připraveni přeložit na místě autenticky kteroukoli část, kterou si kdokoli vyžádá. Takže pokud některý z poslanců má zájem se s tím seznámit, je možno se obrátit - doporučuji - na sekretariát zahraničního výboru a je možno se s tou smlouvou seznámit.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za toto doplnění informací. Myslím, že bychom neměli kolem toho rozbíhat rozpravu, zvažte, kolegové, jak se do toho pustíte. Zazněl jasný návrh, já si myslím, že jsem povinen ho předložit k hlasování.

Dámy a pánové, je to procedurální návrh, jestli to tak mohu označit, v podstatě na přerušení projednávání tohoto bodu až do doby, než budou přeloženy Daytonské dohody do češtiny a rozdány všem poslancům - tak bych to mohl říci. Navrhovatel pan poslanec Exner souhlasí. Dámy a pánové, dovolím si vás odhlásit na žádost několika z vás. Prosím, abyste se zare9istrovali. Při této příležitosti budu mít možnost přivítat i místopředsedu vlády pana poslance Kalvodu a oznámit, kterou náhradní kartu bude dnes mít. (Veselost.) Číslo ještě není známo. Žádost o kartu bude vyřizována poněkud déle. Dámy a pánové, dám hlasovat o tomto procedurálním návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 84. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 29 pro, 89 proti. Dámy a pánové, budeme tedy nyní hlasovat o přikázání výborům.

Kdo je pro, aby byla tato materie přikázána zahraničnímu a brannému a bezpečnostnímu výboru, ať prosím zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 85. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 118 pro, 7 proti.

Dámy a pánové, usnesení výborů jsme obdrželi na lavice pod č. 324/1995, tj. usnesení branného a bezpečnostního výboru a pod č. 594, tj. usnesení zahraničního výboru. Obě dvě jsou ze 7. prosince 1995. Já bych v tomto okamžiku chtěl požádat zástupce branného a bezpečnostního výboru a poté zahraničního výboru, aby nás o jednání ve výboru informovali. Prosím pana kolegu Šumana, aby se ujal slova. Ještě než stihne doběhnout k mikrofonu, oznamuji, že pan kolega Kalvoda má náhradní kartu č. 8. Prosím, pane kolego.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem povinen vás informovat o tom, že náš výbor jednak po absolvování pracovního semináře, který se odehrál před dvěma dny, velice podrobném, několika hodinovém, s vedením armády i s vedením Ministerstva obrany, jednak po podrobném projednání včera ve výboru, přijal usnesení, které máte na stole.

Víte, v tisku se objevují věty o tom, jak to je jasné, jak to dopadne. Ano, jsem rád, že všichni víme, jak hlasování o této věci v této Sněmovně dopadne. Ale v žádném případě považoval bych za nešťastné, kdyby snad vznikl dojem, že je to výsledkem jakési jednoduché politické úvahy a že to nebylo předmětem důkladného projednávání s vědomím odpovědnosti každého poslance za to, jak bude v této věci hlasovat. Jde o vážné rozhodnutí. Chci konstatovat, že jak při pracovním semináři, který byl společný i s poslanci zahraničního výboru, tak při projednávání v našem výboru, šlo o zodpovědné a důkladně projednávání.

V úvodu přednesu několik nejdůležitějších argumentů pro schválení usnesení tak, jak bylo navrženo.

Zároveň chci říci, že bych si rád možná některé argumenty ponechal ještě na další projednání.

Prvním důvodem mého doporučení je, že souhlas s vysláním těchto jednotek je dalším důkazem důvěryhodnosti České republiky. Důvěryhodnosti v tom, že se chová důsledně v souladu s tím, co je obsahem naší zahraniční politiky, co říkáme na všech shromážděních a soulad mezi slovy a činy je vždycky základem důvěryhodnosti jak každého jednotlivce, tak také státu.

Dalším důvodem je to, že cítím povinnost České republiky, aby se podílela na dodržování mírových dohod a tedy míru v oblasti nám tak blízké, jako je oblast bývalé Jugoslávie.

Konečně v tomto úvodu uvedu ještě třetí důvod, že to je dalším důkazem našeho směřování k zajišťování bezpečnosti naší země, totiž v tom smyslu, že celé té akce se zúčastníme ve svazku s vojsky NATO, s aliancí, která po celou dobu své působnosti stála vždy na straně demokracie, svobody občana a dodržování lidských práv a kterou také dokázala uhájit. A věřte to, že ta minulost, tedy něco, co funguje, je jedním z důvodů toho, proč právě trváme na tom, aby to bylo NATO, které se stane součástí zajištění naší bezpečnosti.

Závěrem mi dovolte, abych pouze technicky upozornil na to, že přece jen usnesení našeho výboru a usnesení výboru zahraničního se v drobné věci liší. Již předem jsem předjednal s panem předsedou zahraničního výboru, s panem Paynem, že se ztotožní s tím naším doplněním. Všimněte si, že v posledním bodě l je z technických důvodů doplněno v předposlední řádce, tedy za charakteristikou našeho mechanizovaného praporu: "Do tisíce vojáků a vojáků v další službě." Slovo "vojáků" v tom textu zahraničního výboru není.

Zároveň mi dovolte, abych se přece jen ještě zmínil o třetí části toho usnesení, která se týká tranzitu vojsk NATO a dalších zúčastněných států v Partnerství pro mír přes území naší republiky. Domnívám se, že to vyplývá z logiky věci samé, že není třeba podrobněji o této věci mluvit, ale v souladu s naší ústavou je nutné, abychom o této věci hlasovali.

Ještě jednou - žádám vás o souhlas s tímto navrženým usnesením a děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi výboru poslanci Šumanovi a prosím pana kolegu Payna, aby se ujal slova jménem zahraničního výboru.