Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Kolářové. Viděl
jsem zdviženou ruku paní poslankyně Evy Fischerové
k faktické poznámce. Pak se přihlásil
pan ministr Stráský a pan poslanec Vyvadil.
Poslankyně Eva Fischerová:
Dámy a pánové,
jenom maličkost. Pokud můj pokus o srovnání
s dlouhodobým programem a zákonem, který
předkládá poslanec Janeček a další,
je považován za matení, muselo by být
považováno za matení i to, když pan předseda
výboru zde uváděl zcela správně
v souvislost perspektivy, které ministerstvo zdravotnictví
má v této věci rovněž do souladu
s tím zákonem. Potud poznámka jedna.
Pokud se týká matení,
myslím, že tato sněmovna se nedá zmást.
Ještě malý dovětek. Všechno není
zdaleka tak jednoduché. Dovolte mně částečný
citát z Hospodářských novin, který
je z pera paní dr. Kolářové.
"Náš systém
se nedá nazvat špatným od počátku.
Snad jsme měli zvolit po roce 1989 systém méně
liberální a bylo by to levnější.
Bylo by jím jistě státní zdravotnictví."
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Evě Fischerové, prosím,
aby se slova ujal ministr zdravotnictví pan Jan Stráský.
Připraví se pan poslanec Jiří Vyvadil.
Ministr zdravotnictví
ČR Jan Stráský: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, já nechci zneužít možnosti
ministra vyslovovat se meritorně a podrobně k této
záležitosti. Já chci jen říci
tři věci:
1. že změna jednacího
řádu Poslanecké sněmovny způsobila,
že tato problematika nebyla už sněmovnou projednávána.
Myslím si, že to není úplně ten
nejsprávnější prostor pro poslaneckou
iniciativu,
2. že s panem kolegou Janečkem
velmi podrobně diskutujeme tento problém, a tím
dáváme najevo, že jistá jeho část
je částí významnou a
3. že přijetí
tohoto zákona by skutečně způsobilo
nový liberalismus zcela nerozumných rozměrů.
Tato sněmovna bude během
několika dnů projednávat pojistné
plány jednotlivých pojišťoven. Tyto plány
jsou postaveny na jistých záměrech těchto
pojišťoven a realizace zákona, o kterém
jednáme, by znamenala vystavit tyto pojišťovny
zcela nejistému chování široké
veřejnosti občanů, protože by umožňovala
- a tak jak je zákon koncipován, velmi neomezeně
- aby občan se domáhal zdravotní péče
bez vztahu na pojišťovnu a aby pojišťovna
nebo stát měly povinnost tuto péči
platit.
Meritorní výklad
by vedl k podrobnějšímu rozboru a tato slova
zde padla. Já je nechci opakovat, já chci, abychom
se vážně zamysleli nad tím, jestli toto
opatření, které by mohlo způsobit
další nerovnováhu pojišťoven, je
opatření v zájmu pacientů, když
žijeme v situaci, kdy určité diskrepance v
celém systému, když by se tímto jen
rozšířily, vedou již k vyhrožování
toho, že někdo někoho neošetří.
Tento návrh tak, jak je postaven,
by toto nebezpečí zvyšoval, byť argumenty
jsou uváděny pro druhý důsledek.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Stráskému. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Jiří Vyvadil a připraví
se pan poslanec Jaroš.
Poslanec Jiří
Vyvadil: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
já v žádném případě
nevystupuji proto, abych si usmířil klub KDU-ČSL,
neboť to není usmiřitelné, ale pokud
vystupuji, tak proto, že mám pocit, že kolega
Janeček zde se pokusil vyplnit velice závažnou
mezeru, která zde po několik více let chybí.
Já netvrdím, že má bezesporu pravdu
ohledně všech ustanovení, která jsou
v návrhu zákona. Problém je v tom, že
má pravdu v tom, že síť musí být
jaksi stanovena. Já znám jednu polikliniku, kterou
když podrobíme tržnímu
mechanismu, tak mimo vší pochybnost tam zůstanou
ambulantní lékaři, ambulantní lékaři
odborníci a nezůstanou tam vůbec praktičtí
lékaři. Čili jinak řečeno,
zde musí být stanovena určitá síť,
která bude jakýmsi základem. Já netvrdím,
že beze zbytku potom ve
druhém čtení budu podporovat návrh
textu zákona, ale jestli se někdo pokusil za celé
volební období - a měli jsme zde několik
ministrů - o to, aby problém řešil,
je to první pokus kolegy Janečka, možná
nedokonalý, ale aspoň jakýsi.
Jestli pan ministr Stráský,
a já chápu, že k tomuto on přišel
trošku jako slepý k houslím a patří
k těm, které respektuji, má teď jakýsi
pokus, je to svým způsobem bohužel pozdě
a když jinak ne, tak alespoň do té doby, dokud
zde nebude onen vládní návrh zákona,
měl by zde být
návrh kolegy Janečka v běhu, abychom se měli
se o co opřít. Pokud pan ministr zdravotnictví
předloží cosi lepšího a má
k tomu k dispozici samozřejmě dokonalé legislativce,
prosím, já tomu dám podporu a budu rád,
že konečně první ministr, možná
právě proto,
že to není lékař, měl tu snahu,
věci racionálně řešit. Ale momentálně
zde bohužel nic jiného není, pouze návrh
kolegy Janečka. Čili mám zato, že je
povinností nás všech tento návrh podpořit.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi, prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Jaroš.
Poslanec Emil Jaroš: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové, mě víceméně
mrzí, že budu kontraverzně vystupovat k návrhu
mého přítele kolegy Janečka. Chápu
jeho pohnutky, ale nechápu společenskou zakázku.
V době, kdy se potýkáme a mluvíme
neustále, skloňujeme otázky financování
zdravotnictví, v době, kdy víme, že
potíže s financováním zdravotnictví
je (to se rovná) nadměrný počet zdravotnických
zařízení, nadměrný počet
- přesahující 22 tisíc
v této republice, které vykazují nadměrný
počet lékařských výkonů
u našich pacientů, kdy více méně
kritizujeme to, že pacient naopak - je mu zdravotní
péče podbízena, je mnohdy opakovaně,
zbytečně ošetřován a vyšetřován,
my voláme po něčem, co je tady
v nadbytečné míře. To je to, co mě
malinko překvapuje a kde je - dalo by se říci
- určitý střet.
Já jsem nedávno
vystupoval v jakési besedě v Aréně,
kde jsem se též zmínil, že přednosti
transformace našeho zdravotnictví jsou kromě
jiného v tom, že je naše zdravotní péče
obecné dostupná, dostupná všem vrstvám
naší společnosti. V jakési reakci v
opozičních novinách to bylo vysloveně
potom parafrázováno, že pochopitelně
dostupnost je něco tak obecného a tak samozřejmého,
že jsem o tom ani neměl mluvit.
Znovu se víceméně
obracím na předkladatele, zdali je opravdu a zdali
zvážili všechny argumenty pro to, aby takovýto
návrh zákona byl předkládán.
Chápal bych v socialistickém zdravotnictví,
v systému určitého plánování
bych chápal, že by bylo nutno asi takovou jakousi
podobu zdravotní sítě mít na plánu,
ale ne v této podobě, která je v naší
republice.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jarošovi. O slovo se hlásí pan
poslanec Čestmír Hofhanzl.
Poslanec Čestmír
Hofhanzl: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, nikdy
jsem nebyl člověkem formule, nikdy jsem nebyl člověkem,
který potřeboval, aby jeho jednání
bylo stanoveno nějakým předpisem, vždycky
jsem se snažil hledat zákon v nějakém
obecném pocitu morálky, kterou jsem cítil.
Ale bohužel k této
diskusi musím říci, že nelze tak důležitou
část a tak důležité odvětví
státu, jako je zdravotnictví, nelze nechat řídit
pouze chutí určité skupiny něčeho
se uchopit. Bohužel stát, který si nechá
zpochybnit zdravotní péči, tak tento stát
postrádá pud sebezáchovy.
Bylo zde řečeno,
že síť zdravotních zařízení
v této zemi je nadbytečná, že je nadbytečný
počet lékařů, jest tomu tak. Já
jsem ve zdravotnictví dělal přes dvacet let,
moje žena je lékařka a řídí
polikliniku. Musím říci ale toto, jestliže
chceme od něčeho začít, od něčeho
chceme odvinout změnu, tak my musíme stanovit určitou
síť zařízení, na které
udržíme základní úroveň.
Pak máme možnost pro přebytečně
- že mezi těmi proběhne soutěž
a přežijí ti, kteří budou umět.
Jestliže to neuděláme, tak
dojde k chaosu, který máme zde nyní. Mluvím
ze zkušenosti své a ze zkušenosti své
ženy. Jistěže asi jest nešťastné
formulování výběrovými řízeními,ale
já jsem bohužel dospěl k názoru, že
nějaká takováto síť asi zákonem
by stanovena být měla, protože to,
co se zde děje čtyři roky, myslím,
že můžete všichni vidět.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Hofhanzlovi, a prosím, aby se slova ujal
pana poslanec Martin Syka.
Poslanec Martin Syka: Pane
předsedající, snad jenom pár slov.
Já jsem ve svém vystoupení nehovořil
proti síti. Já si myslím, že kdo sleduje
trochu vývoj a práci našeho výboru,
tak mne nebude nikdy podezřívat z toho, že
jsem byl zcela souhlasný s vývojem transformace
zdravotnictví tak, jak se v minulosti zde děla.
Já jsem jenom řekl,
že z hlediska toho, jak věci se nyní daly do
pohybu a že je připraven určitý návrh
v souladu se záměry ministra, který odpovídá
za tento resort, stojím o to, abychom vyčkali -
a je to doba nejdéle jednoho měsíce - té
skutečnosti, až bude předložen
tento návrh z pera ministra. Též jsem řekl,
že tento poslanecký návrh byl připravován
v době, kdy většina našeho výboru
nebyla souhlasná s vývojem situace ve zdravotnictví.
Tedy chtěl bych vůči mému předřečníkovi
skutečně sklonit poklonu, že zde vyjevil
takovýto názor.
Problematika lesů je mi
natolik vzdálená, že bych si nedovolil v této
věci cokoli na tomto místě říci.
Velice jsem tuto problematiku sledoval. Nicméně
má na to právo a já mu děkuji.
Proč jsem vystoupil? Hlavním
důvodem je ta skutečnost, že jednací
řád mluví o tom, že návrhy se
podávají v rozpravě a vystoupení zpravodaje
dle § 58 nepatří do rozpravy, tedy vystupuji
v rozpravě s návrhem, abychom nevyslovili souhlas
s tímto navrženým poslaneckým návrhem.
Děkuji.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Formulace,
kterou jste chtěl použít, pane poslanče,
je tedy zamítavá.
Poslanec Martin Syka: Pane
předsedající, děkuji vám. Vyjádřil
jste to ještě přesněji než já.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Nerad,
ale ano. Viděl jsem prvně zdviženou ruku pana
poslance Vyvadila, posléze pana poslance Matulky.
Poslanec Jiří
Vyvadil: Pane předsedající,
dámy a pánové, pan dr. Jaroš zde vystihl
podstatu, zda existuje nebo neexistuje společenská
zakázka na vzniku tohoto zákona. Samotné
finanční mechanismy jsou bohužel takové,
že pokud budou realizovány, tak v rámci jedné
polikliniky nebude existovat jediný praktický lékař,
ale bude tam několik odborníků optalmologů,
očních lékařů apod. Čili
jinak řečeno - finanční mechanismy
budeme muset ještě několik let dolaďovat
a do té doby musí
existovat určitá zákonná síť
zdravotních zařízení.
Sám patřím
k těm, kdo se domnívají - nechme trhu to,
co trh je schopen vyřešit. Trh není schopen
vyřešit problémy našeho zdravotnictví.
Domnívám se, že v tom on vystihl zakázku
a zakázka nyní ukazuje, že toto je nezbytné.
Budiž, je to nezbytné do té doby, než
zde bude vládní návrh zákona, a my
posoudíme, co je moudřejší. Ale přiznávám,
že bych se obával, kdybychom v této fázi
vyhověli zpravodajovi a návrh zamítli.
Mám za to, že by předsedající
- a to je můj návrh - měl postupovat standardním
způsobem, to znamená podpořit návrh
a přikázat výborům. Budiž, ukáže-li
se, že vládní návrh je moudřejší,
nic nemůže bránit navrhovatelům, aby
potom vzali návrh zpět.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi. Prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy
a pánové, částečně to
už dr. Vyvadil řekl, ale já jsem zejména
po slovech dr. Kolářové a pana ministra trochu
ztratil jistotu, co to vlastně projednáváme.
Dr. Kolářová vyjádřila názor,
že nepovažuje za vhodné tento návrh zákona
schválit. Pan ministr upozornil na rizika, která
podle jeho názoru vyplývají z případného
schválení tohoto zákona. Byl jsem na nejistotě,
které čtení vlastně probíhá.
Ujasnil jsem si, že
skutečně první čtení a že
nejde o nic jiného, než o to, zda se o tomto tématu
chceme nadále na parlamentní půdě
bavit, nebo nechceme.
Mám prosbu, pojďme
se na toto téma na parlamentní půdě
bavit. Nevím, komu z vás vadí, že o
těchto aktuálních a koncepčních
otázkách chceme vést debatu. Myslím,
že návrh poslance Janečka je dobrou materií
k tomu, abychom se o tomto tématu dále bavit mohli.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Matulkovi. O slovo se přihlásil pan
poslanec Jaroš a dále pan poslanec Ullmann.
Poslanec Emil Jaroš: Nechci
dlouho zdržovat, pane předsedající.
Jen chci odpovědět na poznámku pana kolegy
Vyvadila. Musím říci z vlastní zkušenosti
to, že je řada zájemců, kteří
čekají na smlouvu s jednotlivými zdravotními
pojišťovnami - pochopitelně nejdelší
fronta je u Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Jsou to zájemci, kteří chtějí
provozovat praxi praktického lékaře nebo
lékaře prvního styku s pacientem, ať
je to gynekolog, stomatolog a dětský lékař.
Jestliže už tuto smlouvu mají,
mají velké obavy, aby tato smlouva byla i nadále
prodloužena pojišťovnami. To znamená společenská
situace je taková, že je nadbytek těchto služeb,
ne nedostatek, jak je zde nějakým způsobem
podsouváno. Je jich opravdu dostatek.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jarošovi. S faktickou poznámkou se hlásí
pan poslanec Holub. Pak dostane slovo pan poslanec Ullmann.
Poslanec Josef Holub: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážení přítomní, podle
§ 59 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. dávám
návrh, aby se Poslanecká sněmovna usnesla,
že k této věci může poslanec vystoupit
nejvýše dvakrát.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Ano,
o tomto návrhu dám hlasovat poté, co vás
požádám o novou prezentaci.
Zazněl návrh pana
poslance Holuba, aby podle § 59 odst. 2 se sněmovna
usnesla, že k této věci může poslanec
vystoupit nejvýše dvakrát. Zahájil jsem
hlasování 58.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo
je proti? Děkuji.
Hlasování s pořadovým
číslem 58 skončilo výsledkem pro 83,
proti 33. Návrh byl přijat.
Slovo má pan poslanec Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, pokusím se být opravdu co nejstručnější.
Všechny aspekty z pohledu lékařské péče
zde zjevně byly rozebrány. Nicméně
jsem trochu udiven z jiné věci. Každopádně
se dá snad tvrdit, že zdravotní pojišťovny
jsou hospodářskými subjekty, takto s nimi
zacházíme, kontrolujeme je, vykazují hospodaření
atd. Mám pocit, že hospodářskému
subjektu přikazovat ze zákona, že proti své
vůli musí s někým uzavřít
smlouvu, to mi nějak nezapadá.
Nejsem odborník na tyto věci, ale mám pocit,
že toto snad už máme trochu za sebou, že
toto jsme už jednou zažili. Děkuji vám.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Ullmannovi a rozpravu končím. Táži
se, zda hodlá vystoupit zástupce navrhovatelů
pan poslanec Janeček. Je tomu tak, takže mu dávám
slovo.
Poslanec Josef Janeček:
Vážení
kolegové a kolegyně, musím říci,
že mě trochu zklamaly - abych tak řekl - věcné
námitky, nikoliv politické, které byly vzneseny
k tomuto návrhu zákona, a to proto, že je nelze
nazvat jinak, než značně nekvalifikované.
Otázka výběrového
řízení. Kdo se seznámil s výběrovým
řízením, tak by pochopil, že výběrové
řízení, jak je konstituováno, je pro
tento úmysl nepoužitelné nebo použitelné
velice špatně. Proto je tam popsán zvláštní
režim, který by zaručil, že při
tomto výběrovém řízení
bude zajištěno to, aby nositelé zdravotnických
informací se sešli a konstituovali onu zdravotní
politiku, aby se nesešli pouze známí třeba
zdravotního rady. O to jde. Vytvořit
kvalifikovaný pohled na zdravotní situaci v okrese
nebo oblasti.
Co se týká koordinace
vyhlašovatelů, vážení přátelé,
vyhlašovatelem je vždy orgán státní
správy. Nevím, zda máme ze zákona
uložit státní správě, zda vyšší
a nižší články mají spolu
koordinovat svoji činnost. Domnívám se, že
je to prostě přirozená vlastnost státní
správy.
Co se týká posuzování
zdravotních plánů, kdybychom na toto přistoupili,
znamenalo by to naprostou likvidaci smluvní volnosti. Museli
bychom velmi hluboce zasáhnout do zákona o zdravotním
pojištění - čili ta námitka je
naprosto nekvalifikovaná.
Co se týká nebezpečí
vzrůstu nákladů, připomněl
bych, že jsme museli, resp. vláda musela náhle
použít 600 mil. Kč na to, aby půjčila
zadluženým zdravotnickým zařízením,
a to ještě paradoxně tak, že pouze státním,
což mne mrzí.
Dále je vláda postavena
před situaci, že bude muset uhradit nebo najít
způsob, jak oddlužit spoustu dalších zdravotnických
zařízení. Jsem schopen dokázat, že
tento systém pokud by byl ještě zvláště
doplněn doporučenými zdravotními postupy
nebo tzv. etickými standartami, je schopen a způsobilý
omezit velice výrazně výdaje ve zdravotnictví.
Co se týká námitky,
že někdo musí uzavřít smlouvu
vážení kolegové - jestliže ode
mne někdo chce peníze a já mu je ze zákona
musím dát, aby mně zajistil zdravotní
službu, že je slušné a poctivé, aby
měl povinnost také tuto službu zaplatit a nikoliv,
jak je to nyní, že pokud hloupé zdravotnické
zařízení - s odpuštěním
- ošetří pojištěnce a nemá
smlouvu s jeho pojišťovnou, takže
pojišťovna nemusí za svého pojištěnce
platit.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Janečkovi. Nejsou-li námitky přistoupíme
k hlasování.
Dávám hlasovat o
návrhu, který přednesl Martin Syka.
Všechny vás odhlásím,
a požádám vás, abyste se znovu přihlásili.
Budeme hlasovat o následující
věci: Poslanecká sněmovna zamítá
návrh poslanců Josefa Janečka a dalších
na vydání zákona o síti zdravotnických
zařízení a o změně zákona
ČNR č. 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním
pojištění.
Zahájil jsem hlasování
c. 59 a táži se kdo je pro? Děkuji? Kdo je
proti?
Hlasování skončilo
- pro 66, proti 65 - konstatuji, že návrh nebyl přijat.
Protože tento návrh
nebyl přijat, je třeba v souladu s jednacím
řádem konstatovat, že organizační
výbor navrhuje přikázat předložený
návrh zákona výboru pro sociální
politiku a zdravotnictví.
Táži se, zdali je
ještě nějaký další jiný
návrh.
Hlásí se pan poslanec Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený
pane předsedající, navrhuji, aby byl ještě
návrh přikázán k projednání
v ústavně právním výboru, protože
se domnívám, že se pohybuje na samé
hranici Ústavy.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji.
Pan poslanec Ullmann navrhuje pozměňovací
návrh, o kterém dám hlasovat ještě
před návrhem na závěrečné
usnesení.
Táži se tedy - hlasování
č. 60 - kdo souhlasí s rozšířením
podle návrhu pana poslance Ullmanna? Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo
výsledkem 67 pro, 50 proti. Návrh nebyl přijat.
Nyní přistoupíme
k hlasování o následujícím
usnesení.
Poslanecká sněmovna
přikazuje po prvém čtení předložený
návrh zákona k projednání výboru
pro sociální politiku a zdravotnictví. Rozhodneme
o tom hlasováním č. 61 a já se táži,
kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo
výsledkem 88 pro, 28 proti. Návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Josefu
Janečkovi a panu poslanci Martinu Sykovi.
Dámy a pánové,
předseda vlády Václav Klaus se obrátil
na předsedu Poslanecké sněmovny s následujícím
dopisem, který vám přečtu.
"Vážený
pane předsedo, k návrhu vlády na projednání
nabídky České republiky k účasti
v mnohonárodních mírových silách
pod vedením NATO k dohledu nad dodržováním
mírové dohody na území bývalé
Jugoslávie, zaslanému dopisem ze dne 4. prosince
t.r., připojuji návrh na tranzit vojsk NATO a dalších
států zúčastněných
v partnerství pro mír přes území
České republiky v souvislosti s operací IFOR,
schválený usnesením vlády č.
709 dne 6. prosince letošního roku.
Zároveň žádám,
aby oba tyto vládní návrhy byly projednány
v Poslanecké sněmovně současně.
Odůvodněním předložených
návrhů v Poslanecké sněmovně
parlamentu vláda pověřila ministra obrany
Viléma Holáně a ministra zahraničních
věcí Josefa Zielence. S pozdravem Václav
Klaus, dnešní datum."
Dámy a pánové,
využívám svého práva poslance
a navrhuji v souladu s § 64 odst. 8 přesunout bod,
který máme uveden ve schváleném pořadu
jako č. 37 tak, aby mohl být projednáván
zítra, tj. v pátek, jako poslední bod dopoledního
jednání. Připomínám, že
se jedná o tisk, který je zmiňován
v dopise pana premiéra a který má číslo
2004.
Dámy a pánové,
dávám o svém procedurálním
návrhu hlasovat. Jedná se o hlasování
č. 62 a ptám se kdo je pro? Děkuji. Kdo je
proti? Děkuji.
Hlasování skončilo
výsledkem 110 pro a 7 proti. Děkuji za přijetí
tohoto návrhu. Při pohledu na hodinky vidím,
že je 15.47 hod - uděláme krátkou přestávku
do 15.55 hod ovšem až poté, co vystoupí
předseda klubu KSČM poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane
předsedající, pane předsedo, dámy
a pánové, v souvislosti s body, které máme
zítra projednávat a o nichž se právě
nyní hovořilo tzn. vyslání českých
vojáků do Bosny a Hercegoviny, případě
tranzit vojsk NATO přes Českou republiku navrhuji,
abychom požádali, aby všichni poslanci dostali
před projednáváním těchto bodů
k dispozici text "Daytonských dohod", ze kterých
jsou odvozeny všechny tyto záležitosti.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Exnerovi. Ještě se hlásí
o slovo pan poslanec Stanislav Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, dovolte mi,
abych za klub České strany sociálně
demokratické se pokusil vyplnit onen prostor, který
vznikl, s tím, že bychom chtěli navrhnout rozšíření
programu 37. schůze Poslanecké sněmovny o
bod, který by zněl:
Zpráva Nejvyššího
kontrolního úřadu o privatizaci a likvidaci
obchodních domů v Severomoravském kraji ve
smyslu usnesení č. 532 Poslanecké sněmovny.
Chci připomenout, že
tato Poslanecká sněmovna zhruba tak před
rokem přijala usnesení, kterým si vyžádala
tuto činnost Nejvyššího kontrolního
úřadu, a myslím si, že by měla
být tato závěrečná zpráva
zde ve sněmovně projednána.
Navrhujeme tento bod jako předposlední
bod jednání této schůze.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Stanislavu Grossovi. Protože se jedná
o návrh na zařazení nového bodu, zdá
se, že je pro jeho zařazení třeba tří
pětin? Není. Pokud neprotestuje žádný
z klubů, není třeba. Žádný
protest jsem neslyšel, takže vyhovím procedurálnímu
návrhu pana poslance Grosse.
Zahájil jsem hlasování 63, ve kterém
se o jeho návrhu rozhodne.
Kdo je pro? Děkuji. Kdo
je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo
výsledkem 61 pro, 47 proti. Konstatuji, že tento procedurální
návrh nebyl přijat.
Dámy a pánové,
pět minut přestávka, ale prosím o
dochvilnost.
(Schůze přerušena
v 15.53 hodin.)
(Schůze opět
zahájena v 16.04 hodin.)
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, podle jednacího řádu
je prostor pro to, abych otevřel a zahájil další
bod, kterým jsou
Po zahájení 37.
schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti
ověřovatelů vylosovali pořadí
poslanců, ve kterém budou vystupovat a klást
ústní interpelace nejprve předsedovi vlády
České republiky panu Václavu Klausovi či
vládě České republiky, a to v čase
od šestnácti do sedmnácti hodin, potom ostatním
členům vlády České republiky
až do 18.30 hodin.
Na předsedu vlády
České republiky pana Václava Klause, případně
na vládu České republiky, je podáno
celkem 24 interpelací. Jejich vylosované pořadí
vám bylo rozdáno na lavice.
Nyní dávám
slovo panu poslanci Jiřímu Vyvadilovi, který
byl vylosován na prvním místě, aby
přednesl ústní interpelaci na předsedu
vlády pana Václava Klause. Jako další
se připraví pan poslanec Jan Kryčer.
Poslanec Jiří
Vyvadil: Vážený
pane předsedo vlády, ve vylosovaném dotazníku,
který jste dostal k dispozici se zdá, že vás
chci interpelovat ve věci vládních nařízení.
Je to chyba, já vás interpeluji ve věci vládního
zařízení vily dr. E. Beneše, což
přepisem se špatně napsalo.
Nicméně, interpelaci
písemnou máte od 17. listopadu a já věřím,
že budete připraven. Tato vila, která kdysi
se dostala do majetku státu tím, že paní
Benešová jaksi omylem toto odkázala kulturní
instituci, a tím to "chňapl" stát,
je dnes podle informací tisku využívána
k rekreačním účelům, panem
ministrem financí Ivanem Kočárníkem,
panem guvernérem CNB Tošovským a též
několik dnů zde strávil i pan Igor Němec.
Já jsem si v tomto ohledu
prováděl šetření. I v dobách
minulých, totalitních, nebylo možně,
aby zde jakýkoliv člen vlády strávil
svou dovolenou. Musím říci, že pro mě
osobně, a za to se omlouvám, tato vila a toto jméno
cosi symbolizuje. Samozřejmě chápu, jestliže
může být použita pro účely
pracovní.
Nicméně, pane ministerský
předsedo, do té doby, dokud tato vila je a bude
ve vlastnictví státu, můžete mi sdělit,
protože jste měl na to čas již od 17.
listopadu, zda skutečně těmi ministry tato
vila byla používána k rekreačním
účelům, a zejména za jakou cenu.
Pan ministr Kočárník
šetří výdaje nás všech.
To je v pořádku. Já se jenom obávám,
zda také nešetří výdaje své
tím, že používá tuto vilu. Prosím
o odpověď.
Místopředseda
PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi. Odpoví předseda vlády
České republiky pan Václav Klaus.
Předseda vlády
ČR Václav Klaus: Vážený
pane poslanče, vy jste mě skutečně
nezklamal. Obdivuji vaše tklivé vystoupení
dnes ráno o opavském přednostovi okresního
úřadu; se stejnou naléhavostí a suverenitou
a znalostí detailů hovoříte nyní
o Benešové vile.
Nicméně, fascinuje
mě jedna věc, protože přesně
naznačuje přístup váš a některých
vašich kolegů. Prostě taková maličkost
jako jsou písmenka "N" a "Z", to je
pro vás věc, která zkrátka nestojí
za řeč. Tím, že jste si objednal interpelaci
na téma "vládní nařízení",
snadno zaměníte jedno písmenko za druhé,
a místo "nařízení" řeknete
"zařízení", a jakoby se nechumelilo.
Myslím, že takto není
možné jednat ve sněmovně. Domnívám
se, že váš jednací řád je
dostatečně jasný. Připravoval jsem
si vystoupení protestu vůbec proti názvu
vaší interpelace, protože jestli je to interpelace
ve věci "vládních nařízení",
pak bych prosil, aby došlo ke změně jednacího
řádu a aby členové vlády nedostávali
názvy vašich interpelací, protože slova,
"ve věci vládních nařízení",
není interpelace.
To není žádný náznak toho, o
čem interpelace bude.
Mně by bylo úplně
jedno, kdybychom žádný název interpelací
nedostávali, protože stejně nám to k
ničemu nemůže v žádném případě
pomoci.
Nevím tedy, jestli je možné
dávat takovouto interpelaci a jestli je možné
lehce zaměnit "Z" za "N".
Já o vaší interpelaci
nevím; písemnou interpelaci jsem dostal sedmnáctého;
nebo jestli jste ji podal sedmnáctého; mám
třicet dní k odpovědi, a já jsem dosud
nezkoumal, jaká je přesně situace s Benešovou
vilou. Nejsem si též jist, jestli je tak dobré
a snadné hovořit o tom, že někdo omylem
vilu někomu odkázal; omylem odkázal, a že
bychom z toho teď měli udělat nějaký
závěr. To mě také trošičku
překvapuje. Nedovedu to tak udělat.
Přiznávám
se, že Úřad vlády hledá jasné
vymezení účelu a obsazení Benešovy
vily. Pořádalo se tam několik jednání,
pořádalo se tam několik, řekl bych,
konzultací či seminářů.
V několika případech
tato, do značné míry prázdná
a nepoužívaná vila, byla použita na placenou
rekreaci několika členů vlády. Řekl
bych, že k tomu došlo za ty tři roky asi tak
dvakrát nebo třikrát. Je to naprosto okrajové
využití této vily (proti 365 dnům tam
možná byl někdo dohromady 10 nebo 15 dnů).
Je to placená akce. Cenu netuším, neznám,
a také jsem se na tuto vaši interpelaci
v tomto smyslu nemohl připravit.