Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, členové vlády, vážená sněmovno, chtěl bych se vyjádřit k některým skutečnostem státního závěrečného účtu a zároveň bych přednesl i návrh na změnu usnesení Poslanecké sněmovny ke státnímu závěrečnému účtu tak, jak je uvedeno ve společné zprávě, tisk 1693.

Přistupujeme k projednání jednoho z "bonbónků" tohoto zasedání Poslanecké sněmovny, státního závěrečného účtu za rok 1994. Hodnotíme nejen příjmovou a výdajovou stránku státního rozpočtu za loňský rok, jeho provázanost a efektivnost vynaložených prostředků, ale jak je dobrým zvykem posledních let, i vývoj ekonomiky České republiky na národohospodářské úrovni, s přihlédnutím ke konkrétnímu vývoji mikrosféry, se znalostí dopadu hospodářské a fiskální politiky vlády a státních orgánů na život celé společnosti v tom duchu, jak o tom v úvodu hovořil i místopředseda vlády pan Kočárník.

Zde se při posuzování řady rozhodujících ekonomických ukazatelů rozcházíme s předloženým hodnocením vlády, které vidí situaci roku 1994 zpětně podstatně růžověji než klub KSČM a než jako celá řada dalších opozičních poslanců a ekonomů.

Vláda České republiky hodnotí ekonomický vývoj v České republice za rok 1994 jako úspěšný s tím, že "od počátku transformace byl zaznamenán jednoznačný růst ekonomického výkonu". (Tabulka B na první straně.) Ve skutečnosti je růst méně výrazný, stále se pohybuje na úrovni hlubokého poklesu roku 1992, kdy hrubý domácí produkt je téměř o 20% nižší než v roce 1989. Meziročního růstu v roce 1994 o 2,6% bylo dosaženo také proto, že v prvním čtvrtletí roku 1995 byl snížen hrubý domácí produkt za rok 1993 o 0,6%, to znamená, že byla snížena výchozí základna výpočtu HDP pro rok 1994 o 23%. Proti původní základně je růst jen o 2%.

V odvětví průmyslu a stavebnictví bylo dosaženo určitého růstu především v malých podnicích, kde jsou však výsledky statisticky pouze odhadovány. Zemědělská produkce a doprava dále poklesla. Od května 1994 se soustavně zvyšuje pasivum zahraničního obchodu, které v měsíci březnu letošního roku dosáhlo už hodnoty 18 mld. Kč. Rostoucí dovoz a stagnující vývoz ohrožují odbyt domácích výrobků nejen na domácím trhu, ale i výraznější oživení ekonomiky. Investiční výstavba celkově nadále nezajišťuje ani prostou reprodukci ekonomiky.

Vážená sněmovno, státní závěrečný účet zahrnuje užití prostředků státního rozpočtu za rok 1994. Při hodnocení plnění tohoto úkolu je nutné:

1. Především konstatovat, že ve skutečnosti příjmy i výdaje státního rozpočtu ve srovnání s rokem 1993 reálně poklesly. Zajímavá je i ta skutečnost, že oproti avizovanému poklesu podílu veřejných rozpočtů na tvorbě hrubého domácího produktu oproti roku 1993, kdy bylo dosaženo 43%, vzrostl podíl v roce 1994 na 44,6%.

2. Rozpočtový přebytek ve výši 10,4 mld. Kč u státního rozpočtu a 9,3 mld. Kč u veřejných rozpočtů je podle našeho názoru fiktivní, protože na financování některých výdajů bylo použito i prostředků Fondu národního majetku ve výši 16,5 mld. Kč z vyčleněných 18,3, mld. Kč, tzn. nikoliv z běžných rozpočtových příjmů, nýbrž na úkor majetkové podstaty státního vlastnictví. Při takovém přístupu, který neodpovídá zákonu ČNR č. 171/1991 Sb., ve znění zákona č. 210/1993 Sb., by koneckonců mohl být státní rozpočet přebytkový do té doby, dokud nebude prodána poslední cihla z bývalého národního majetku, vytvořeného z převážné části v uplynulých 40 letech tzv. devastace hospodářství. Byla rovněž vydána emise státních dluhopisů v rozsahu 16,2 mld. Kč. Jde tedy o příjmy buď neopakovatelné nebo mající povahu dluhu, a to v rozsahu 32,7 mld. Kč.

3. Na přebytku se polovinou podílelo překročení příjmů, polovinou neplnění výdajů, tedy restrikce. Daňové příjmy v roce 1994 vzrostly proti roku 1993 pouze o 2,5% a rozpočtový předpoklad nebyl splněn o více než 7 mld. Kč. Daň z příjmu právnických osob byla proti roku 1993 nižší téměř o 10%. O více než 19% vzrostlo pojistné na sociální zabezpečení a proti rozpočtovým předpokladům bylo vyšší téměř o 10 mld. Kč. Dá se tedy tvrdit, že přebytek státního rozpočtu je v podstatě vytvořen pojistným.

4. Není objektivní tvrzení uvedené v materiálu C na str. 30, že výdaje v sociální oblasti byly o 7,9 mld. vyšší než příjmy z výběru pojistného. Na důchodové pojištění byla vybrána 101 mld. korun. Na důchody bylo vyplaceno 84,2 mld. korun Na nemocenském bylo vybráno 17,4 mld., vyplaceno 13,6 mld. korun, tedy asi 16 mld. korun by mělo být blokováno na důchody, na jejich valorizaci v roce 1995 resp. 1996. Není správné z těchto prostředků hradit sociální dávky ani státní vyrovnávací příspěvek. Ten vznikl jako kompenzace zvýšených cen potravin po zrušení dotací v zemědělství. Zdroje by na tento účel neměly být hrazeny ze sociálního pojištění.

5. Příjmy státního rozpočtu byly překročeny o 1,4% především díky překročení příjmů z pojistného na sociální zabezpečení na 108,2%, zatímco daňové příjmy splněny nebyly, zejména daň z příjmu právnických osob na 88,4% a daň z přidané hodnoty 90,9%. Je otázkou do jaké míry je nutno toto neplnění připsat platební neschopnosti podniků a do jaké míry snaze velkých podniků podvést stát. V úvahu je třeba rovněž vzít i skutečnost na kolik přesně a hodnověrně byly plánované daňové příjmy stanoveny vládou ve státním rozpočtu na rok 1994, tedy co padá na vrub objektivním znalostem z hlediska krátké časové řady od zavedení nové daňové soustavy, popř. co bylo ponecháno vědomě jako skrytá rezerva, tvořící dnes přebytek státního rozpočtu.

Skutečností zůstává, že příjmy státního rozpočtu zachraňovaly příjmy srážené z mezd nejširších vrstev zaměstnanců. Přitom, jak známo, řada významných podniků zůstala dlužna státnímu rozpočtu i za tyto odvody. Nesplněné inkaso daňových příjmů ve výši 7,2 mld. je však podstatně nižší než suma odhadovaných daňových úniků a patrně by se snadno uhradilo z nelegálních výdělků obchodníků s lihovými nápoji a lehkými topnými oleji. Zde zodpovědnost státní správy za tento schodek nelze popřít.

6. Ve zprávě se tvrdí, že okresní a obecní rozpočty skončily schodkem ve výši 1,1 mld. koruny. Ve skutečnosti je situace podstatně složitější a horší. Okresní úřady a obce použily mimo rozpočtové zdroje 15,8 mld. korun. Jejich zadluženost vzrostla z 2,7 mld. v roce 1993 na 13,1 mld. korun v roce 1994. Některé obce emitovaly komunální obligace, např. Praha za 7,5 mld. a za 5 let bude muset splatit 10,5 mld. korun. Z mých poznatků vyplývá a státní závěrečný účet to potvrzuje, že obce se zadlužují zhruba o částky snížení státních dotací. Proti roku 1992 byly menší o více než 10 mld. korun. To se zákonitě projeví krácením výdajů obcí v dalších letech při úhradě závazků.

7. Nečerpání výdajů, které se rovněž podílelo na fiktivní přebytkovosti státního rozpočtu, rozhodně nelze považovat za úspěch. Je to spíš nesplnění úkolů státní správy. Částečná oprávněnost některých neinvestičních nároků včetně mzdových nároků učitelů, lékařů a zdravotnického personálu ve státním zdravotnictví, zaměstnanců státních drah, nelze popřít. Je to důsledkem mimo jiné i neplnění výdajové stránky, šetření na nepravém místě při vysokém přebytku státního rozpočtu.

8. Abych jenom nekritizoval, chtěl bych podrhnout v závěru tu skutečnost, že vypovídací schopnost předkládaných státních rozpočtů i státního závěrečného účtu má jak po obsahové, tak i po formální stránce vzestupnou tendenci. To se rovněž týká i stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu ke Státním u závěrečnému účtu, i když bylo rozdáno poslancům v malém časovém předstihu před plenárním zasedáním, nebylo proto k dispozici pro jednání ve výborech. V následujícím období však nevidím důvod proč by tomu nemohlo být jinak.

V závěru svého vystoupení bych chtěl panu místopředsedovi položil pět otázek.

První otázka - v předložené zprávě i ve stanovisku NKÚ zaznělo upozornění na nepříznivý stav dvou složek daně z přidané hodnoty - vybíraných na celnicích a finančních úřadech. Na celnicích je plus 95,57 mld., na finančních úřadech to je mínus 13,6 mld. Chtěl jsem se zeptat, jestli ministerstvo financí podrobněji zpracovalo analýzu mínusového výnosu DPH vybíraného finančními úřady, než je uvedeno v publikaci 1692.

Za druhé. V předložených materiálech jsou uvedena v některých kapitolách rozpočtová opatření. Chtěl bych se zeptat pana ministra, kolik těchto rozpočtových opatření bylo v průběhu roku 1994 jím, jako ministrem, vydáno.

Za třetí. Chtěl jsem se zeptat na plnění usnesení z 15. schůze Poslanecké sněmovny z roku 1993 a 25. schůze Poslanecké sněmovny z prosince 1994, ve kterém bylo vládě sněmovnou doporučeno, jak naložit s přebytkovými prostředky, ale částečně na to bylo odpovězeno už v expoze pana ministra, takže to vypouštím.

Čtvrtý dotaz - chtěl bych se zeptat, kdy budou hotova nová rozpočtová pravidla, popř. kdy budou dána poslancům k dispozici.

A za páté, jestli neuvažuje ministerstvo financí v souvislosti s tvorbou nových rozpočtových pravidel popř. s přípravou státního rozpočtu na rok 1996 s odděleným sledováním hospodaření obcí a okresních úřadů, neboť obce jsou samosprávné orgány a okresní úřady jsou konec konců orgány státní správy, jako ministerstva.

Teď bych chtěl předložit sněmovně pozměňovací návrhy k usnesení státního závěrečného účtu na rok 1994 a tento výtisk bych předal společnému zpravodaji, aby ho mohl sledovat.

Tyto pozměňovací návrhy se týkají společné zprávy. První pozměňovací návrh - v bodě II. bere na vědomí - 1) nahradit středník čárkou a doplnit stávají text textem "s výjimkou státního fondu kultury České republiky;".

Za druhé v bodě III. kde se vyslovuje souhlas 1) ponechat body a), b), c), d), g), h), j), k), l), m), n), o), p), q), a r). Přečíslovat položky právě přečtené na a) - o). Vložit nový bod p: "p) částku 5 561 840 000 korun převést na zvláštní účet určený výhradně pro budoucí potřeby systému důchodového zabezpečení;".

Za třetí. V bodě III. nově formulovat bod 2: "2) s převedením nevyčerpaných prostředků z přebytku státního rozpočtu za rok 1993 ve výši 453 779 000 korun na zvláštní účet určený výhradně pro budoucí potřeby systému důchodového zabezpečení;"

Za čtvrté. Doplnit o bod IV.: "IV. doporučuje vládě 1) zřídit v návrhu státního rozpočtu na rok 1996 samostatnou rozpočtovou kapitolu s názvem Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; 2) stanovit pravidla pro vedení zvláštního účtu určeného výhradně pro budoucí potřeby důchodového zabezpečení a stanovit pravidla a způsob hospodaření s těmito prostředky".

Za páté. Doplnit o bod V.: "V. doporučuje ministerstvu financí 1) zpracovat podrobnou analýzu čerpání výdajů státního rozpočtu v závěru roku 1994 pro potřeby Poslanecké sněmovny; 2) zpracovat podrobnou analýzu mínusového výnosu DPH vybírané finančními orgány, pro potřeby Poslanecké sněmovny". Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme paní kolegyně Čelišová, připraví se pan kolega Vrcha.

Poslankyně Květoslava Čelišová: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila se stanoviskem poslaneckého klubu KSČM ke státnímu závěrečnému účtu za rok 1994. Poslanecký klub KSČM považuje zákon o státním rozpočtu a recipročně i zákon, kterým se schvaluje státní závěrečný účet za příslušný rozpočtový rok za rozhodující ekonomické zákony. Návrh státního rozpočtu na rok 1994 byl projednán a schválen toutou sněmovnou na 15. schůzi Poslanecké sněmovny 7. prosince 1993. Klub tehdy zákon o státním rozpočtu na rok 1994 nepodpořil. Výhrady a připomínky, které z našeho kubu zazněly byly zásadní povahy a charakterizovaly rozdílný přístup vládní koalice a KSČM k ekonomické transformaci naší společnosti v prosazování hospodářské, finanční a měnové politiky vlády, což mělo a má svůj odraz ve fiskální politice vlády vyjádřené státním rozpočtem a nyní projednávaným státním závěrečným účtem za rok 1994.

Naše poznatky a zkušenosti z poslanecké práce v uplynulém období potvrdily většinu našich obav a výhrad, které zde ve sněmovně zazněly v rozpravě ke státnímu rozpočtu na rok 1994 nejen z našich řad, ale i od dalších opozičních poslanců a nebyly vyvráceny ani v předloženém sněmovním tisku 1692.

Náš poslanecký klub je toho názoru, že vláda České republiky při hodnocení ekonomického vývoje v České republice za rok 1994 nepřiměřeně zveličuje pozitivní stránky hospodářského a finančního vývoje a oslabuje nebo zamlžuje negativní stránky. Vzniká tak jednostranný, pokřivený obraz stavu a vývoje české ekonomiky, s níž poslanci KSČM nemohou vyslovit souhlas.

Kladně se hodnotí makroekonomická rovnováha, ale ani slůvko nevysvětluje rozpor mezi deklarovaným oživením téměř ve všech sektorech národního hospodářství a současným trvalým poklesem kurzu akcií. Kladně se hodnotí příliv zahraničního kapitálu, ale ani zmínka není věnována skladbě a vysoké míře neproduktivního akvizičního kapitálu v portfoliových investicích a spekulačního úvěrového kapitálu, přilákaného vysokou úvěrovou mírou v České republice.

Část zahraničního kapitálu jde na úkor výprodeje národního bohatství. Rovněž není věnována pozornost soustavnému růstu zahraničního dluhu České republiky, který dosáhl ke konci loňského roku výše 10.3 mld. dolarů, tedy podstatně více, než činila v 80. letech zadluženost celého Československa.

Kladně se hodnotí ukončení procesu, vládou příhodně nazvaného "hromadnou privatizací". Zpráva se vsak nezmiňuje o tom, zda privatizované podniky dostaly skutečně zodpovědného vlastníka. Nezmiňuje se o nedořešené privatizaci klíčových podniků v oblasti hornictví, těžkého průmyslu, rafinerií, spojů a chaotické privatizaci zdravotnictví, o miliardových škodách, které českému hospodářství kvapně a samoúčelně prováděná privatizace způsobila.

Bylo by možné pokračovat ve výčtu dalších zamlžovaných nebo zlehčovaných skutečností v návrhu státního závěrečného účtu za rok 1994. Lze je shrnout do konstatování, ze zatím se vládě dařilo spíše oddalovat řešení skutečných věcných problémů naší ekonomiky, než je opravdu řešit metodami liberální ekonomické politiky a zároveň je promítnout do státního závěrečného účtu. Zatím neřešené problémy narůstají a v budoucnu je ucítíme s mnohonásobnou silou.

Shrneme-li státní závěrečný účet jako tvorbu a užití fiskálních prostředků, pak z pohledu klubu KSČM by vytváření a užití prostředků státního rozpočtu mělo sloužit k zabezpečení těch úkolů, v nichž je stát nezastupitelný - zejména v oblasti sociální, vzdělávání, vědy a kultury, v oblasti zdravotnictví a ochrany životního prostředí, rozvoje měst a obcí, bydlení, stejně jako při zajišťování obrany země a ochrany bezpečnosti jejích občanů.

Přitom právě v těchto rozhodujících oblastech života společnosti došlo opětovně ke zhoršení situace nebo k stagnaci.

Podpořit schválení státního závěrečného účtu České republiky za rok 1994 by znamenalo nejen schválení výsledků ekonomické a fiskální politiky vlády České republiky za loňský rok, ale i souhlas s formami, metodami a prostředky k jejich prosazování.

Zejména z těchto důvodů náš poslanecký klub schválení státního závěrečného účtu za rok 1994 nepodpoří. Pozměňovací návrhy ke společné zprávě jsme předali. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Vrcha. Připraví se kolega Štrait.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy, vážení pánové, váženy pane předsedající, k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky mám tyto závazné připomínky.

Na daních z příjmů právnických osob dochází k porušování závažných postupů při výkonu správy daně. Jak jsem již uvedl ve své interpelaci na pana premiéra Václava Klause, že vláda předkládá návrhy zákonů, které se často mění, je neschopností jejích předkladatelů či změnou počasí. Takováto vláda by měla podat demisi. Na toto však pan premiér nereagoval.

Nyní je jasně patrno, že složitostí zákona o daních z příjmů dochází k chybám. Proto také tento musel byt "pouze devětkrát měněn".

Celní úřady i okresní finanční úřady porušují příslušné zákony. Na základě této skutečnosti jsem interpeloval pana ministra financí Ivana Kočárníka - bezvýsledně.

Schodek z DPH činí cca 14 mld. Kč, což je v neprospěch státního rozpočtu. Je nutné zvážit jednu velmi závaznou skutečnost, ze bylo použito nižšího kurzu pro převod cizí měny. Dále, nesprávného stanovení celní hodnoty, nedostatečného vymáhání nedoplatků cla, včetně možností exekuce.

V oblasti nedaňových příjmů v předloženém státním závěrečném účtu za rok 1994 u položky - odvody České národní bance - je nulové plnění. Rozpočet byl však stanoven ve výši 1,2 mld. Kč (viz zákon o CNB č. 6/1993).

Dále upozorňuji, ze nedostatek mzdových prostředků policistů za měsíc prosinec 1994 řešilo Ministerstvo financí tím, ze souhlasilo s čerpáním mzdových prostředků schváleného rozpočtu Ministerstva vnitra na rok 1995.

Nelze přehlédnout fakta o úsporách dosažených oblastí důchodového zabezpečení, dávek nemocenského pojištění. Dávky sociálního charakteru vykazují nečerpaný přebytek více než 10 mld. Kč.

Takto bych mohl pokračovat dále v závažných nedostatcích předloženého vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky.

Závěrem chci podotknout, ze na straně jedné se vykazuje přebytek 10 mld. Kč, na straně druhé jsou čerpány prostředky určené pro rok 1995. Považuji toto za "komunistický blafák" na nás, na všechny, na poslance i občany tohoto státu.

Proto doporučuji Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby tento vládní návrh nepřijala. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím kolegu Štraita. Připraví se pan kolega Skočovský.

Poslanec Jaroslav Štrait: Váženy pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi krátkou poznámku na téma - využití přebytků roku 1994 a naši důchodci. Žádný pozměňovací návrh nepřednesu.

Již třetí rok podává náš klub, ale i další kluby, trpělivě návrhy, aby v souladu s vládním prohlášením byly finanční prostředky vybrané na důchody, ponechány pro současné a budoucí potřeby této kapitoly.

Za poslední 3 léta, včetně očekávaného přebytku letos, už jde o 37 mld. Kč. Dovolte mi, i když to tady v určitých polohách zaznívalo, komplexnější rekapitulaci.

Na pojistném na sociální zabezpečení a politiku zaměstnanosti vybral resort Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 1994 celkem 126 mld. Kč. Pojistné na důchodové zabezpečení představuje z této částky 77,7%, tj. 97,9 mld. Kč.

Dále se z rozpočtu dočteme, ze na důchodové dávky bylo vyplaceno 84,24 mld. Kč.

Přebytek v roce 1994 byl tedy 13,66 miliard Kč. Díky této "úspoře" se tak stal státní rozpočet fakticky přebytkovým. Kdybychom s trochou nadsázky odečetli kladné saldo z oblasti důchodového zabezpečení, tak by státní rozpočet vykázal schodek 3,3 miliardy Kč. Poslanecká sněmovna podobné návrhy o důchodových fondech a zvláštních účtech, případné kapitalizování těchto peněz, ač i ve vládním prohlášení to bylo, nebudu to opakovat, již dvakrát většinově odmítla. My jsme opět letos přinesli přesné návrhy v tomto duchu. Jsme ochotni jednat např. o tom, ze lze určitou část přebytku rozpočtu přesunout např. do jiných sociálních oblastí, ev. propopulačních opatření, ale v žádném případě k posilování státní byrokracie či umazávání státního dluhu ČR.

Na transparentním hospodaření s finančními prostředky, které jsou vybrány na pojistném na důchodové zabezpečení, trvají dnes nejen organizace důchodců, ale i odbory, většina opozičních. ale i některé vládní strany. Jako příklad dávám obsáhlou úvahu kolegy Karla Ledvinky v Sondách č. 13 z 10. 4. 1995, kde charakterizuje postup, kdy vláda použije prostředky vybrané na důchodové dávky na jiné účely, za porušení zákona. Jde o tento obsáhlý, téměř dvoustránkový článek s podtitulem O sociálním programu ODA s jejím místopředsedou a místopředsedou Poslanecké sněmovny Karlem Ledvinkou. (Řečník ukazuje zmíněný článek.) Já se domnívám, podobně jako pan kolega Ledvinka, totéž. Ekonom by ještě doplnil, že vytvoření zvláštních účtů by mohlo být velmi dobrým protiinflačním opatřením. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kolega Skočovský se ujme slova, připraví se kolega Křížek.

Poslanec Miloš Skočovský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, chtěl bych jenom v několika větách si povšimnout několika podle mého názoru systémových závad ve státním závěrečném účtu. Ke konkrétním číslům už toho tady bylo řečeno hodně. S lecčíms se souhlasit dá, na lecos mám jiný názor, ale obecně bych chtěl říci tolik.

Myslím si, že státní závěrečný účet má být vlastně formou určité bilance toho, jak jsme vlastně hospodařili za uplynulé období. Výsledkem této bilance má být nejen konstatování toho, že jsme nějak hospodařili, ale také pomoci této bilance ukázat si na závady a chyby a poučit se z nich. Udělat si z nich závěry pro příští období, pro další rozpočet, pro další hospodaření.

Já osobně si myslím, že tak jako bylo např. na stránce příjmů nesplněno 8,5 miliard Kč, jak daně z přidané hodnoty, tak daně z příjmů právnických osob, a překročeny zhruba o 10 miliard příjmy z pojistného, pokud by to bylo jednou, jeden rok, pokládám to za únosnou chybu, řekněme do 10% by to bylo přijatelné. pokud je to ovšem už druhý rok a je to zhruba stejné, neliší se to příliš od roku 1993, myslím, ze je tu určitá chyba v logických úvahách a v nedostatku opatření směrujících k odstranění závad nebo nesprávností, které se dějí. Myslím si, že v tomto by se mělo něco udělat, abychom za rok nepřišli s tímtéž, že jsme nesplnili daň z příjmů právnických osob, nesplnili jsme DPH a překročili jsme pojistné.

K velké závadě počítám to, že neprojednáváme současně se státním závěrečným účtem také hospodaření Fondu národního majetku. Vůbec stav Fondu národního majetku, jak se tam pohybuje státní majetek. l když Fond národního majetku není součástí státního majetku, presto je to státní majetek a jako státní majetek bychom ho měli posuzovat dohromady. Časové a místní odlišení znamená, že se ztrácí komplexní pohled vůbec na hospodaření.

Další závadou je smíchávání příjmů a výdajů, zejména příjmů tak, že mimorozpočtové příjmy a ostatní příjmy se míchají tak, že se těžko dekóduje, co vlastně odkud přišlo a kam se co vlastně dalo. To by rovněž mělo být zpřesněno.

Velkou důležitost dávám tomu, že Parlament by měl mít pod dohledem komplet celé hospodaření. Mě pohladila po duši slova našich kolegů poslanců z Bundestagu minulý týden, kdy jsme se bavili o rozpočtech a konstatovali, jak vypadá rozpočet a státní závěrečný účet u nich. Rozpočet ve Spolkové republice Německo má 8 tisíc položek na 8 tisících stránek, a toto vše sleduje rozpočtový výbor a prostřednictvím rozpočtového výboru parlament. Stejných 8 tisíc položek sleduje v rámci státního závěrečného účtu. Doufám, že k tomu brzy dospějeme. Začali jsme před 3 lety s nějakými 50 stránkami, letos jsme někde okolo 500 stránek. Předpokládám, že zde přítomný pan ministr se bude dále polepšovat a skončíme brzo u těch 5 tisíc. My se toho asi v tomto volebním období nedožijeme. Těch 5 tisíc stránek není samoúčelných, jenom proto, že je tady 80 cm papíru. Znamená to podrobnou, konkrétní kontrolu, podrobný, přesný přehled, co se ve státě vlastně děje. Byl bych rád, kdyby se toto u nás skutečně stalo.

Dál pokládám za chybu, že nemáme pregnantní předpisy o využití a kontrole přiznaných dotací. V této oblasti se děje stále mnoho nepravostí a zatím se moc neudělalo v tom, abychom ty nepravosti omezili. Rád bych věděl, jestli se toho brzo dožijeme.

O míchání výdajů jsem už mluvil. Souvisí to s místními rozpočty. Myslím si, že ministerstvo financí věnuje malou pozornost vůbec oblasti místních rozpočtů. Jak jsem říkal, chyba 10% je přijatelná, ta se musí tolerovat. Chyba 50% už není normální chyba. Když příjmy místních rozpočtů jsou splněny na 150% a výdaje na 140%, asi tu byla nějaká chyba v systému. Byl bych rád, kdyby se i tato oblast nějakým způsobem trochu srovnala tak, aby se dostala do normálních kolejí. Chyba 10 - 20% prosím, ale 50% - to už je trochu příliš. Znamená to, že této oblasti se věnovala příliš malá pozornost.

Jedním z důležitých údajů, který by parlament měl znát, je přesný stav státní správy. V rozpočtu našich jižních nebo severozápadních sousedů se každý poslanec dozví až do posledního vrátného, kolik je zde lidí - státních zaměstnanců, jak jsou zařazeni, kolik dostávají peněz, kolik mají počítačů, v kolika jezdí autech. To všechno je součástí materiálů týkajících se rozpočtu i státního závěrečného účtu. Byl bych rád, kdybychom k tomu dospěli také. Musím konstatovat, že ministerstvo financí se lepší, naše podklady jsou čím dál tím podrobnější, ale máme toho ještě hodně co dohánět.

Pokud se týká přebytku, o kterém se zde mluvilo nejvíc, to je 10,5 miliardy, pokládám za vhodné, aby se neobjevily nikde jako inflační peníze. Myslíme si, ze přinesou daleko víc ve formě investic pro další rozvoj, že jejich přínos bude větší než jaký by byl, kdybychom to umrtvili jenom jako splátku na státní dluh. Suma sumárum, návrh státního závěrečného účtu v principu podpoříme. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Křížek. Pak jsem přihlášen já a jiné přihlášky nemám. Prosím kolegy, pokud by ještě chtěli hovořit, ať se přihlásí.