Přítomni:
Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J.
Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda
PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a
185 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda
vlády V. Klaus, místopředseda vlády
J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr
zemědělství J. Lux, místopředseda
vlády a ministr financí l. Kočárník,
ministr životního prostředí F. Benda,
ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek,
ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství
K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr spravedlnosti
J. Novák, ministr školství, mládeže
a tělovýchovy l. Pilip, ministr zdravotnictví
L. Rubáš, ministr pro správu národního
majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr dopravy
J. Stráský, ministr práce a sociálních
věcí J. Vodička.
(Jednání opět zahájeno v 9.11 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, členové vlády, milí hosté,
z pověření předsednictva zahajuji
třetí jednací den 24. schůze Poslanecké
sněmovny a vítám vás na ní.
Podle prezenční listiny je přítomno
77 poslanců. Ještě jednou prosím o vaši
prezentaci prostřednictvím identifikačních
karet, a protože jsme podle § 13, odst. 1 jednacího
řádu schopni se usnášet, zahajuji oficiálně
dnešní jednání.
Pro informaci připomínám, že nám
zbývá celkem projednat 17 bodů, z toho u
5 bodů jde o přerušené jednání.
Seznam bodů vám byl písemně rozdán.
To mi usnadnilo velmi výrazně moji pozici. Je seřazen
tak, jak jsme postupně v naší schůzi
rozhodli o pořadí jejich projednávání
hlasováním. Začneme tedy projednávat
bod
(Jako pokračování přerušeného
jednání z 23. schůze Poslanecké sněmovny.)
Pro rekapitulaci: Vyslechli jsme zdůvodnění
předkladatele, zprávu společného zpravodaje,
vedli jsme rozpravu, kterou jsme přerušili, a současně
rozhodli o přerušení tohoto bodu do 24. schůze.
Žádáme tedy zástupce předkladatelů,
aby se ujal slova.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, dámy a pánové, dovolte mi,
abych pokračování projednávání
tohoto bodu zahájil tím, že přečtu
memorandum, které za přítomnosti nás
předkladatelů dnes ráno podepsal za ministra
kultury...
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy
a pánové, já vás nabádám
- ve vašem osobním zájmu - abyste bedlivě
poslouchali to, s čím vás chce seznámit
pan předseda výboru Kozel. Děkuji vám.
Poslanec František Kozel: (Já vám děkuji
také.)... jeho l. náměstek pan Michal Prokop
a za firmu Themos pan ředitel Michael Petrův. Text
memoranda, které podepsali zástupci těchto
dvou institucí, zní:
S cílem zabezpečit a zaručit nerušený
provoz Národního divadla v Praze cestou smluvní
a smírnou se strany dohodly na formě a způsobu
vzájemných vztahů k bývalé
restaurační budově čp. 1435, katastrální
území Nové Město. Smluvní strany
se zavazují spolu uzavřít takovou smlouvu,
ve které
1. budou usilovat o to, aby jejím výsledkem byl
takový stav, kdy podzemní část budovy,
ve které jsou prostory a technologická zařízení
zajišťující provoz Národního
divadla, připadne Národnímu divadlu.
2. Themos zajistí nerušený provoz jídelny
a Divadelního klubu Národního divadla.
3. Předpokládaná řešení
nebudou v žádné své části
v rozporu s platným právem, zejména s občanským
zákoníkem.
4. Strany uzavřou spolu takovou smlouvu nejpozději
do 5. prosince 1994.
Toto memorandum, které bylo dnes ráno podepsáno,
mě vede k tomu, abych posléze podal procedurální
návrh v této věci. Chtěl bych jenom
poznamenat na okraj, že i nadále jsou předkladatelé
přesvědčeni, že obě cesty řešení
tohoto problému (problému Voršilky, jak se
stalo zvykem označovat tento případ), jak
exekutivní, tak parlamentní jsou rovnocenné
a obě jsou stejně schůdné. Jako předkladatelé
uznáváme, že cesta exekutivní je komplikovaná,
a proto chceme poskytnout možnost toto řešení
dovést k úspěšnému konci. Chci
tedy jménem předkladatelů požádat
sněmovnu, aby tento bod zůstal otevřen v
té fázi, v jaké je - v otevřené
rozpravě - a byl přesunut na 25. schůzi v
prosinci. Do té doby budou mít obě strany,
které toto memorandum podepsaly, dostatek času,
aby využily k řešení tu cestu, kterou
začaly.
Můj procedurální návrh tedy zní
- přerušit tento bod při otevřené
rozpravě a přesunout jej na 25. schůzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slyšeli jste procedurální návrh, o kterém
se hlasuje bez rozpravy. Upozorňuji podle jednacího
řádu, že začínáme hlasovat.
Prosím, abyste se všichni ještě jednou
přihlásili kartami. Protože jsem zahájil
115. hlasování, ptám se:
Kdo podporuje procedurální návrh pana kolegy
Kozla? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji vám.
Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 95, 17 proti, hlasování
se zdrželo 9 poslanců a poslankyň.
Konstatuji, že jsme přerušili projednávání
do 25. schůze Poslanecké sněmovny. Druhým
bodem dnešního jednání je
K tomuto bodu byla rozdána usnesení mandátového
a imunitního výboru č. 16 a 17. Zprávu
podá předsedkyně výboru paní
Anna Röschová, kterou žádám, aby
se ujala slova. Předpokládám, paní
poslankyně, že současně přednesete
návrh usnesení Poslanecké sněmovny,
za což děkuji.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, dne 6. 9. 1994 byla Poslanecké
sněmovně podána žádost orgánů
činných v trestním řízení
o zbavení poslanecké imunity a udělení
souhlasu s trestním stíháním, resp.
ne o zbavení imunity, ale o udělení souhlasu
s trestním stíháním pana poslance
Bohuslava Kuby. A to z důvodného podezření
z trestného činu útoku na veřejného
činitele podle § 155, odst. 1, písm. a) trestního
zákona.
Mandátový a imunitní výbor naplnil
literu jednacího řádu, sešel se a jednal
o této věci. pan poslanec Kuba měl možnost
vyjádřit se k celé této problematice.
Na závěr mandátový a imunitní
výbor dospěl k názoru, který je obsahem
usnesení, jež máte před sebou, bylo
vám rozdáno včera odpoledne. Domnívám
se, že nemusím usnesení mandátového
a imunitního výboru číst, protože
je máte všichni před sebou. Jenom stručně
- mandátový a imunitní výbor v tomto
případě doporučuje Poslanecké
sněmovně, aby udělila souhlas k trestnímu
stíhání pana poslance Bohuslava Kuby.
Pane místopředsedo, já bych si dovolila navrhnout
takový postup, aby teď byla otevřena k tomuto
problému rozprava a na závěr bych přednesla
návrh usnesení pro poslaneckou sněmovnu a
potom bych pokračovala druhým případem.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
paní poslankyni Röschové a otevírám
nyní rozpravu. Jako první se přihlásil
pan poslanec Šoler.
Poslanec Jiří Šoler: Vážení
páni poslanci, vážený pane předsedající,
vážení páni ministři. Nemohu
si vzpomenout na moment, kdy jsme před rokem a půl
byli s panem poslancem Kubou a kolegou Kašpárkem v
úřadu Rady Evropy. Tenkrát ještě
naše republika nebyla členem Rady Evropy a probírali
jsme tam mimo jiné otázky obrany lidských
práv a situace v České republice. Pan Schumann,
se kterým jsme tam jednali, se velice divil, že naše
informace o stavu lidských práv v této republice
jsou zcela jiné, než jak deklarují naše
oficiální struktury.
Chtěl bych se vyjádřit k případu
pana poslance Kuby. Domnívám se, že poslanecká
imunita slouží k ochraně osobnosti v případu
výkonu poslanecké funkce. Nebyl jsem samozřejmě
u incidentu pana poslance Kuby s justiční stráží
a nevím, k čemu tam došlo. Jsem si ale vědom,
že celá záležitost se odehrála
u příležitosti fašistického monstrprocesu
proti panu Matouškovi ve smyslu § 103 trestního
zákona, který je v rozporu se základní
Listinou lidských práv a svobod a s Evropskými
konvencemi lidských práv a svobod. Jsem proto zvědav,
jakým způsobem bude komise pro lidská práva
Rady Evropy posuzovat celou záležitost, pokud bude
pan poslanec Kuba mít potřebu dovést situaci
až tam. Domnívám se, že se tady jedná
o typický příklad, kdy pan poslanec Kuba
možná nevhodným způsobem, ale každopádně
v rámci výkonu své poslanecké funkce
se čehosi dopustil a v tomto případě
myslím, že je využití poslanecké
imunity zcela na místě. Děkuji vám
za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do rozpravy se dále hlásí paní poslankyně
Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: přece
jenom cítím povinnost více odůvodnit
rozhodnutí nebo názor mandátového
a imunitního výboru. Dovolte, abych vám přečetla
dopis z 1. září t. r., kterým se Policie
České republiky, Úřad pro vyšetřování
obrací na Poslaneckou sněmovnu. Nebudu číst
nadpisy atd.
V příloze předkládám žádost
ředitele Okresního úřadu vyšetřování
Policie České republiky Třebíč,
týkající se udělení souhlasu
k trestnímu stíhání člena Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky pana
Bohuslava Kuby, narozen, trvale bytem. Z provedeného trestního
řízení je dáno důvodné
podezření, že pan Bohuslav Kuba svým
jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného
činu útoku na veřejného činitele
podle § atd., a to tím, že dne 28. ledna 1993
při hlavním líčení s obžalovaným
Jiřím Matouškem ve věci trestného
činu hanobení prezidenta republiky, konaným
u Okresního soudu v Třebíči, fyzicky
napadl strážného justiční stráže.
Mandátový a imunitní výbor se touto
věcí velice podrobně zabýval. Pan
poslanec Kube měl možnost se k tomuto případu
vyjádřit.
Mandátový a imunitní výbor dospěl
k názoru, že zde podezření z trestného
činu existuje, ale že není tento výbor
soudcem. To znamená, že by o této věci
měly rozhodnout nezávislé soudy a v tom případě
proto dospěl k tomu, aby doporučil Poslanecké
sněmovně udělení souhlasu s trestním
stíháním.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím, pan kolega Čapek.
Poslanec Miroslav Čapek: Dámy a pánové,
mám jenom dotaz na paní předkladatelku. Nevím,
jestli jsem dobře rozuměl. Jedná se o dopis
ředitele Úřadu pro vyšetřování,
nebo Okresního ředitelství Policie? Děkuji.
Poslankyně Anna Röschová: Je to Policie
České republiky, Úřad vyšetřování
pro Českou republiku a podepsán je ředitel
podplukovník JUDr. Václav Picka.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Do rozpravy se hlásí paní kolegyně
Mazalová, pan kolega Vyvadil.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené kolegyně a kolegové.
Řešíme zde otázku vydávat poslance
či nevydávat. Jestliže vydávat, pak
navrhuji, abychom měřili stejným metrem poslancům
všech parlamentních stran, i koaličních.
Jestliže nevydávat, mám za to - osobně
jsem pro to nevydávat - že poslanec by měl
mít jistotu alespoň ve své funkci, když
ji nemá ve svém praktickém životě.
A že ji nemá, to všichni tady osobně víme.
Další otázku, kterou bych měla. Proč
mandátový výbor doporučuje vydání
zrovna tohoto poslance? Každému i řadovému
občanovi určitě přijde na mysl to,
že se jedná právě o poslance strany
republikánské, poslance - jak se říká
neposlušného a může to podle mého
názoru značit také určité pokyny,
jak se má řádný poslanec chovat. Mně
vystoupení paní poslankyně Röschové
nepřesvědčilo a můj názor je
- jediná jistota, kterou tady máme, jediná
věc, kterou tady můžeme konat, svobodně
hovořit, svobodně řešit a svobodně
zastupovat zájmy svých voličů, tzn.
nevydávat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slovo má kolega Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Mám poznámku
a dotaz na paní doktorku Röschovou. Jsem rád,
ze jsme v Ústavě zavedli institut imunity, protože
myslím, že případ Itálie, kdy
v určité fázi nastala vzpoura soudců
a zlikvidovala politické strany jako takové, je
velmi nebezpečným precedentem. Imunita musí
být zachována. Nicméně zároveň
patří ke standardním projevům každé
demokratické společnosti, že poslanec, který
je stíhán, zpravidla sám - a zase vycházím
z Itálie, kde Andreotti sám požádal
o zproštění imunity, mám dotaz, zda
v obou případech poslanci sami požádali,
aby byli imunity zproštěni.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
S technickou poznámkou pan kolega Body.
Poslanec Ladislav Body: Kolegyně a kolegové,
myslím, že to dostáváte do jiné
dimenze a jiného rozměru, než jsme očekávali
původně. Začíná to být
asi pravděpodobně politický spor. Tak jsem
to vyrozuměl z toho co, říkala kolegyně
Mazalová. Domnívám se, že tady nejde
o nic jiného, než že někdo spáchal
trestný čin. Jestliže je důvodné
podezření, že spáchal trestný
čin, je třeba ho důkladně vyšetřit.
A to mohou jenom soudy. Nejde o nic jiného, než aby
soudu bylo umožněno konat svoji činnost, zda
došlo nebo nedošlo k porušení zákona.
Tak to chápu celé já. Myslím, že
tady není na místě falešná kolegialita.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Upozorňoval
jsem a předpokládal jsem, že to bude zneužití
technické poznámky, což bylo samozřejmě.
Kolega Vrcha.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové. Mohu
z tohoto místa říci. že jsem byl přímým
účastníkem toho, co se před soudní
síní Okresního soudu v Třebíči
stalo.
Nechci to rozvádět. Nechci uvádět
všechno, jak to bylo, pouze jenom to, aby si každý
uvědomil, že útok na veřejného
činitele nemohl být spáchán z jednoho
prostého důvodu. Dovede si představit člověka,
který se opírá oběma rukama o francouzské
berle, jak útočí na policii? Prosím.
Já v žádném případě
nedoporučím.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Kužílka.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
jednání o vydání poslance je poměrně
neobvyklá matérie, zavádíme si určitou
kulturu takového jednání. Domnívám
se, že každý, kdo zná, řekněme,
vyšetřovací postupy, ví, že ve
fázi vyšetřování mnoho věcí
může být nejasných, mnoho věcí
může být různě nastaveno a vykládáno.
Smyslem imunity je podle mého hlavně to, aby se
odlišilo, jestli náhodou ve věci není
pomíchán nějaký politický důvod,
nějaký jiný zájem, jestli poslanec,
který se dostal do nějaké situace, se v tu
chvíli skutečně choval v souvislosti s výkonem
mandátu nebo ne.
Proto prosím, zda by tomuto aspektu mohlo být věnováno
více pozornosti. Položil bych otázku směrem
k paní předsedkyni mandátového a imunitního
výboru, zda by mohla sdělit, jakým způsobem
se mandátový a imunitní výbor zabýval
speciálně tímto aspektem, aby jednoznačně
mohl odlišit, jestli náhodou v této věci
nejde třeba o nějaké využití
této věci k politickému zájmu. Osobně
nepředpokládám, že to tak je, ale myslím,
že by bylo dobré, aby v každém takovémto
případě jsme tomuto aspektu věnovali
zvláštní pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím, kolega Stodůlka.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, chtěl
bych upozornit, že v této sněmovně byl
dosud vydán pouze jeden poslanec v minulém období,
poslanec Zeman. Pro závažný trestný
čin, který se nakonec neukázal ani přestupkem.
Mám zato, že má pravdu kolega Kužílek,
který říká, že bychom měli
zkoumat, zda zde není souvislost s výkonem funkce
resp. s politickou činností poslance. Na druhé
straně mám zato, že nemá pravdu kolega
Body. Nedivím se, že tu pravdu nemá, protože
jaksi v uplynulých 40 letech se tyto věci řešily
jiným způsobem, než veřejným
jednáním ve sněmovně. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Hlásí se kolega Litomiský.
Poslanec Jan Litomiský: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené kolegyně a kolegové,
já bych se v této souvislosti s tím, co říkali
mí dva předřečníci, chtěl
otázat, z jakých důvodů nebyl pan
kolega Kuba vpuštěn na veřejné přelíčení.
Zda se jednalo o veřejný soudní proces anebo
nejednalo a zda tady nedochází k podobným
praktikám, k jakým docházelo za minulého
režimu, kdy bylo zabraňováno justiční
stráží v přístupu veřejnosti
na veřejné procesy vlastně protizákonným
způsobem, a zda vlastně tady zdě není
politický aspekt.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nikdo jiný
do rozpravy přihlášen není. Rozpravu
tedy uzavírám a táži se paní
poslankyně Anny Röschové, zda chce přednést
závěrečné slovo a návrh na
usnesení.
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající,
dokonce musím, protože zde odezněly tři
dotazy, přičemž pan poslanec Kužílek
a pan poslanec Litomiský se ptají na jedno a totéž.
Odpovím panu poslanci Litomiskému. Pan poslanec
Kuba nebyl vpuštěn na veřejné přelíčení
z těch důvodů, že jednací síň
byla již zcela naplněna. (Bouřlivý smích
v sále.) Tak to líčil pan poslanec Kuba,
v dopise o tom samozřejmě není řeč;
tzn., proud lidí se do dveří hrnul dále
a nebylo místa. Mezi lidmi, kteří se hrnuli
dále do místnosti byl tedy také pan poslanec
Kuba. Tak to líčil pan poslanec Kuba nám,
na mandátovém a imunitním výboru.
Domnívám se, že ze strany justiční
stráže nemohlo dojít k bránění
výkonu mandátu, protože pan poslanec Kuba se
šel podívat na to jednání zcela jako
občan tohoto státu. Ještě vám
na závěr řeknu, co vyplývá
z dopisu, že dotyčný napadený člen
justiční stráže utrpěl otok levého
loketního kloubu a oděrky po celé horní
polovině těla. Pracovní neschopnost u něj
nenastala.
Mandátový a imunitní výbor samozřejmě
především zkoumal tu stránku věci,
zda se nejedná o jakousi politickou šikanu. Při
hlasování v drtivé většině
dospěl k názoru, že tomu tak není, že
se jedná o podezření ze zcela běžného
kriminálního trestného činu. To, zda
se poslanec Kuba tohoto činu dopustil nebo nedopustil,
skutečně přísluší jiným
orgánům, tj. soudům, aby to posoudily, ne
výboru Poslanecké sněmovny. Podotýkám,
že Poslanecká sněmovna ani její výbory
nejsou soudy či orgány činné v trestním
řízení.
Osobně se domnívám, že v České
republice je poslanecká i,unita velmi široká,
je to neobvyklé v evropských zemích. Myslím,
že poslanecká imunita by měla chránit
poslance především v tom, aby mohl svobodně
a volně bez jakéhokoli nátlaku vystupovat
se svými projevy v Poslanecké sněmovně.
Je ale jiná otázka jeho chování mimo
tuto budovu. Tam by podle mého názoru mělo
být na něj pohlíženo jako na každého
jiného občana tohoto státu. To je ale můj
osobní názor.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní
kolegyně, než přednesete návrh usnesení,
přihlásil se ještě váš kolega,
člen mandátového a imunitního výboru,
poslanec Matulka s technickou poznámkou. Děkuji
za pochopení.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové,
skutečně jenom technicky. Jako člen mandátového
a imunitního výboru bych rád upřesnil,
podle své paměti, že pan poslanec Kuba ve svém
vyjádření neřekl, že síň
byla zcela zaplněna, ale, že takto mu bylo argumentováno,
když ho nechtěli vpustit, pamatuji se, že takto
se vyjádřil pan poslanec Kuba. Je možno to
ověřit ze stenozáznamu mandátového
a imunitního výboru. On je to totiž významný
rozdíl.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Poprosím ještě paní kolegyni Röschovou,
aby odpověděla na dotaz pana poslance Vyvadila.
Poslankyně Anna Röschová: Omlouvám
se kolegovi Vyvadilovi, že jsem nereagovala. Pan kolega Vyvadil
se tázal na to, zda pan poslanec Kuba požádal
sám o to, aby byl udělen souhlas s jeho trestním
stíháním. Samozřejmě, že
oficiálně o to požádaly orgány
činné v trestním řízení.
Přitom, co pan kolega Kuba vypovídal, samozřejmě
řekl, že se žádného trestného
činu nedopustil a že je mu do jisté míry
jedno, že to nechá na rozhodnutí mandátového
a imunitního výboru a poté Poslanecké
sněmovny, pokud si dobře vzpomínám;
když tak ať mě upřesní jiní
členové mandátového a imunitního
výboru.
Vysloveně on sám, aby předstoupil a řekl
- já žádám mandátový a
imunitní výbor o udělení souhlasu
s trestním stíháním - to neřekl.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega
Stodůlka chce také upřesnit svoji otázku.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Chtěl jsem
opravit paní předsedkyni v tom, že kolega Kuba
neřekl "že samozřejmě". To
slovo "samozřejmě" tam nebylo. To je její
komentář. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
o přednesení návrhu na usnesení.
Poslankyně Anna Röschová: Poslanecká
sněmovna Parlamentu ČR podle čl. 27 odst.
4 Ústavy ČR uděluje souhlas s trestním
stiháním poslance Bohumila Kuby pro podezření
z trestného činu útoku na veřejného
činitele podle § 155 odst. 1, písm. a) trestního
zákona.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení.
Jenom technické upřesnění. Páni
kolegové poslanci mají tyto náhradní
karty: Karas náhradní kartu 17, Gross 19, Votava
20, Vyvadil 18 a Sojka 16.
Je zde požadavek, abych vás odhlásil, což
jsem učinil. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali,
budeme hlasovat. Zahájil jsem 116. hlasování.
Kdo je pro návrh usnesení? Kdo je proti? Kdo se
zdržel hlasování? Návrh nebyl přijat.
Pro hlasovalo 39 poslanců, proti 49, zdrželo se 49
poslanců.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
dovolte mi, abych pokračovala druhým případem.
Dne 31. 8. 1994 byla Poslanecké sněmovně
podána žádost o udělení souhlasu
k trestnímu stíhání pana poslance
ing. Miloše Skočovského ve věci podezření
z trestních činů porušování
závazných pravidel hospodářského
styku a porušování povinnosti při správě
cizího majetku podle §127/1 a § 255/1 trestního
zákona.
V tomto případě přišel Poslanecké
sněmovně celý trestní spis. pan ing.
Miloš Skočovský se údajně těchto
trestních činů měl dopustit v roce
1990, když dělal vedoucího jakéhosi
družstva. Nebudu zde samozřejmě citovat celý
spis, protože je velmi obsáhlý. V tomto případě
rovněž mandátový a imunitní výbor
velice podrobně prozkoumal danou kauzu. Pan poslanec Skočovský
měl možnost se vyjádřit k tomuto problému.
Je to jistě problém daleko právně
složitější a v tomto případě
dospěl mandátový a imunitní výbor
po zvážení všech okolností k tomu,
že nedoporučuje Poslanecké sněmovně,
aby udělila souhlas k trestnímu stíhání
pana poslance Skočovského.
Ve svém úvodním slově budu takto stručná,
protože problém je daleko složitější
než v prvním případě, takže
eventuálně odpovím na dotazy a poté
bych přednesla návrh usnesení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
a otevírám rozpravu k tomuto druhému problému.
Pan kolega Vyvadil se hlásí jako první.
Dámy a pánové, nejenom že vás
poprosím o klid, ale také vás poprosím
o to, abyste se písemně přihlásili
do rozpravy, za což děkuji.
Poslanec Jiří Vyvadil: Zopakoval bych otázku
jako předtím, protože nakonec se ukázalo,
že díky informaci paní dr. Röschové
dopadlo předtím hlasování tak, jak
dopadlo, protože z jejího vystoupení jsem pochopil,
že možnost politického aspektu tam byla. Proto
jsem nakonec takto hlasoval, i když předtím
bych nehlasoval a z tohoto důvodu žádám
odpověď na tuto otázku, zda byl tento politický
aspekt zkoumán v této věci.