Čtvrtek 3. listopadu 1994

Začátek schůze Poslanecké sněmovny

3. listopadu v 9.11 hodin

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 185 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí l. Kočárník, ministr životního prostředí F. Benda, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr obrany V. Holáň, ministr spravedlnosti J. Novák, ministr školství, mládeže a tělovýchovy l. Pilip, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr dopravy J. Stráský, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička.

(Jednání opět zahájeno v 9.11 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, milí hosté, z pověření předsednictva zahajuji třetí jednací den 24. schůze Poslanecké sněmovny a vítám vás na ní. Podle prezenční listiny je přítomno 77 poslanců. Ještě jednou prosím o vaši prezentaci prostřednictvím identifikačních karet, a protože jsme podle § 13, odst. 1 jednacího řádu schopni se usnášet, zahajuji oficiálně dnešní jednání.

Pro informaci připomínám, že nám zbývá celkem projednat 17 bodů, z toho u 5 bodů jde o přerušené jednání. Seznam bodů vám byl písemně rozdán. To mi usnadnilo velmi výrazně moji pozici. Je seřazen tak, jak jsme postupně v naší schůzi rozhodli o pořadí jejich projednávání hlasováním. Začneme tedy projednávat bod

XVIII.

Návrh poslance Františka Kozla a dalších na vydání

zákona, kterým se mění zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě

některých majetkových vztahů řeholních řádů a

kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění

zákona 338/1991 Sb., podle sněmovních tisků 747 a 748

(Jako pokračování přerušeného jednání z 23. schůze Poslanecké sněmovny.) Pro rekapitulaci: Vyslechli jsme zdůvodnění předkladatele, zprávu společného zpravodaje, vedli jsme rozpravu, kterou jsme přerušili, a současně rozhodli o přerušení tohoto bodu do 24. schůze. Žádáme tedy zástupce předkladatelů, aby se ujal slova.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych pokračování projednávání tohoto bodu zahájil tím, že přečtu memorandum, které za přítomnosti nás předkladatelů dnes ráno podepsal za ministra kultury...

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, já vás nabádám - ve vašem osobním zájmu - abyste bedlivě poslouchali to, s čím vás chce seznámit pan předseda výboru Kozel. Děkuji vám.

Poslanec František Kozel: (Já vám děkuji také.)... jeho l. náměstek pan Michal Prokop a za firmu Themos pan ředitel Michael Petrův. Text memoranda, které podepsali zástupci těchto dvou institucí, zní:

S cílem zabezpečit a zaručit nerušený provoz Národního divadla v Praze cestou smluvní a smírnou se strany dohodly na formě a způsobu vzájemných vztahů k bývalé restaurační budově čp. 1435, katastrální území Nové Město. Smluvní strany se zavazují spolu uzavřít takovou smlouvu, ve které

1. budou usilovat o to, aby jejím výsledkem byl takový stav, kdy podzemní část budovy, ve které jsou prostory a technologická zařízení zajišťující provoz Národního divadla, připadne Národnímu divadlu.

2. Themos zajistí nerušený provoz jídelny a Divadelního klubu Národního divadla.

3. Předpokládaná řešení nebudou v žádné své části v rozporu s platným právem, zejména s občanským zákoníkem.

4. Strany uzavřou spolu takovou smlouvu nejpozději do 5. prosince 1994.

Toto memorandum, které bylo dnes ráno podepsáno, mě vede k tomu, abych posléze podal procedurální návrh v této věci. Chtěl bych jenom poznamenat na okraj, že i nadále jsou předkladatelé přesvědčeni, že obě cesty řešení tohoto problému (problému Voršilky, jak se stalo zvykem označovat tento případ), jak exekutivní, tak parlamentní jsou rovnocenné a obě jsou stejně schůdné. Jako předkladatelé uznáváme, že cesta exekutivní je komplikovaná, a proto chceme poskytnout možnost toto řešení dovést k úspěšnému konci. Chci tedy jménem předkladatelů požádat sněmovnu, aby tento bod zůstal otevřen v té fázi, v jaké je - v otevřené rozpravě - a byl přesunut na 25. schůzi v prosinci. Do té doby budou mít obě strany, které toto memorandum podepsaly, dostatek času, aby využily k řešení tu cestu, kterou začaly.

Můj procedurální návrh tedy zní - přerušit tento bod při otevřené rozpravě a přesunout jej na 25. schůzi. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slyšeli jste procedurální návrh, o kterém se hlasuje bez rozpravy. Upozorňuji podle jednacího řádu, že začínáme hlasovat. Prosím, abyste se všichni ještě jednou přihlásili kartami. Protože jsem zahájil 115. hlasování, ptám se:

Kdo podporuje procedurální návrh pana kolegy Kozla? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji vám.

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 95, 17 proti, hlasování se zdrželo 9 poslanců a poslankyň.

Konstatuji, že jsme přerušili projednávání do 25. schůze Poslanecké sněmovny. Druhým bodem dnešního jednání je

XIX.

Zpráva mandátového a imunitního výboru

K tomuto bodu byla rozdána usnesení mandátového a imunitního výboru č. 16 a 17. Zprávu podá předsedkyně výboru paní Anna Röschová, kterou žádám, aby se ujala slova. Předpokládám, paní poslankyně, že současně přednesete návrh usnesení Poslanecké sněmovny, za což děkuji.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, dne 6. 9. 1994 byla Poslanecké sněmovně podána žádost orgánů činných v trestním řízení o zbavení poslanecké imunity a udělení souhlasu s trestním stíháním, resp. ne o zbavení imunity, ale o udělení souhlasu s trestním stíháním pana poslance Bohuslava Kuby. A to z důvodného podezření z trestného činu útoku na veřejného činitele podle § 155, odst. 1, písm. a) trestního zákona.

Mandátový a imunitní výbor naplnil literu jednacího řádu, sešel se a jednal o této věci. pan poslanec Kuba měl možnost vyjádřit se k celé této problematice. Na závěr mandátový a imunitní výbor dospěl k názoru, který je obsahem usnesení, jež máte před sebou, bylo vám rozdáno včera odpoledne. Domnívám se, že nemusím usnesení mandátového a imunitního výboru číst, protože je máte všichni před sebou. Jenom stručně - mandátový a imunitní výbor v tomto případě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby udělila souhlas k trestnímu stíhání pana poslance Bohuslava Kuby.

Pane místopředsedo, já bych si dovolila navrhnout takový postup, aby teď byla otevřena k tomuto problému rozprava a na závěr bych přednesla návrh usnesení pro poslaneckou sněmovnu a potom bych pokračovala druhým případem.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji paní poslankyni Röschové a otevírám nyní rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Šoler.

Poslanec Jiří Šoler: Vážení páni poslanci, vážený pane předsedající, vážení páni ministři. Nemohu si vzpomenout na moment, kdy jsme před rokem a půl byli s panem poslancem Kubou a kolegou Kašpárkem v úřadu Rady Evropy. Tenkrát ještě naše republika nebyla členem Rady Evropy a probírali jsme tam mimo jiné otázky obrany lidských práv a situace v České republice. Pan Schumann, se kterým jsme tam jednali, se velice divil, že naše informace o stavu lidských práv v této republice jsou zcela jiné, než jak deklarují naše oficiální struktury.

Chtěl bych se vyjádřit k případu pana poslance Kuby. Domnívám se, že poslanecká imunita slouží k ochraně osobnosti v případu výkonu poslanecké funkce. Nebyl jsem samozřejmě u incidentu pana poslance Kuby s justiční stráží a nevím, k čemu tam došlo. Jsem si ale vědom, že celá záležitost se odehrála u příležitosti fašistického monstrprocesu proti panu Matouškovi ve smyslu § 103 trestního zákona, který je v rozporu se základní Listinou lidských práv a svobod a s Evropskými konvencemi lidských práv a svobod. Jsem proto zvědav, jakým způsobem bude komise pro lidská práva Rady Evropy posuzovat celou záležitost, pokud bude pan poslanec Kuba mít potřebu dovést situaci až tam. Domnívám se, že se tady jedná o typický příklad, kdy pan poslanec Kuba možná nevhodným způsobem, ale každopádně v rámci výkonu své poslanecké funkce se čehosi dopustil a v tomto případě myslím, že je využití poslanecké imunity zcela na místě. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se dále hlásí paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: přece jenom cítím povinnost více odůvodnit rozhodnutí nebo názor mandátového a imunitního výboru. Dovolte, abych vám přečetla dopis z 1. září t. r., kterým se Policie České republiky, Úřad pro vyšetřování obrací na Poslaneckou sněmovnu. Nebudu číst nadpisy atd.

V příloze předkládám žádost ředitele Okresního úřadu vyšetřování Policie České republiky Třebíč, týkající se udělení souhlasu k trestnímu stíhání člena Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pana Bohuslava Kuby, narozen, trvale bytem. Z provedeného trestního řízení je dáno důvodné podezření, že pan Bohuslav Kuba svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu útoku na veřejného činitele podle § atd., a to tím, že dne 28. ledna 1993 při hlavním líčení s obžalovaným Jiřím Matouškem ve věci trestného činu hanobení prezidenta republiky, konaným u Okresního soudu v Třebíči, fyzicky napadl strážného justiční stráže. Mandátový a imunitní výbor se touto věcí velice podrobně zabýval. Pan poslanec Kube měl možnost se k tomuto případu vyjádřit.

Mandátový a imunitní výbor dospěl k názoru, že zde podezření z trestného činu existuje, ale že není tento výbor soudcem. To znamená, že by o této věci měly rozhodnout nezávislé soudy a v tom případě proto dospěl k tomu, aby doporučil Poslanecké sněmovně udělení souhlasu s trestním stíháním.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím, pan kolega Čapek.

Poslanec Miroslav Čapek: Dámy a pánové, mám jenom dotaz na paní předkladatelku. Nevím, jestli jsem dobře rozuměl. Jedná se o dopis ředitele Úřadu pro vyšetřování, nebo Okresního ředitelství Policie? Děkuji.

Poslankyně Anna Röschová: Je to Policie České republiky, Úřad vyšetřování pro Českou republiku a podepsán je ředitel podplukovník JUDr. Václav Picka.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Do rozpravy se hlásí paní kolegyně Mazalová, pan kolega Vyvadil.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové. Řešíme zde otázku vydávat poslance či nevydávat. Jestliže vydávat, pak navrhuji, abychom měřili stejným metrem poslancům všech parlamentních stran, i koaličních. Jestliže nevydávat, mám za to - osobně jsem pro to nevydávat - že poslanec by měl mít jistotu alespoň ve své funkci, když ji nemá ve svém praktickém životě. A že ji nemá, to všichni tady osobně víme.

Další otázku, kterou bych měla. Proč mandátový výbor doporučuje vydání zrovna tohoto poslance? Každému i řadovému občanovi určitě přijde na mysl to, že se jedná právě o poslance strany republikánské, poslance - jak se říká neposlušného a může to podle mého názoru značit také určité pokyny, jak se má řádný poslanec chovat. Mně vystoupení paní poslankyně Röschové nepřesvědčilo a můj názor je - jediná jistota, kterou tady máme, jediná věc, kterou tady můžeme konat, svobodně hovořit, svobodně řešit a svobodně zastupovat zájmy svých voličů, tzn. nevydávat.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slovo má kolega Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Mám poznámku a dotaz na paní doktorku Röschovou. Jsem rád, ze jsme v Ústavě zavedli institut imunity, protože myslím, že případ Itálie, kdy v určité fázi nastala vzpoura soudců a zlikvidovala politické strany jako takové, je velmi nebezpečným precedentem. Imunita musí být zachována. Nicméně zároveň patří ke standardním projevům každé demokratické společnosti, že poslanec, který je stíhán, zpravidla sám - a zase vycházím z Itálie, kde Andreotti sám požádal o zproštění imunity, mám dotaz, zda v obou případech poslanci sami požádali, aby byli imunity zproštěni.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. S technickou poznámkou pan kolega Body.

Poslanec Ladislav Body: Kolegyně a kolegové, myslím, že to dostáváte do jiné dimenze a jiného rozměru, než jsme očekávali původně. Začíná to být asi pravděpodobně politický spor. Tak jsem to vyrozuměl z toho co, říkala kolegyně Mazalová. Domnívám se, že tady nejde o nic jiného, než že někdo spáchal trestný čin. Jestliže je důvodné podezření, že spáchal trestný čin, je třeba ho důkladně vyšetřit. A to mohou jenom soudy. Nejde o nic jiného, než aby soudu bylo umožněno konat svoji činnost, zda došlo nebo nedošlo k porušení zákona. Tak to chápu celé já. Myslím, že tady není na místě falešná kolegialita. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Upozorňoval jsem a předpokládal jsem, že to bude zneužití technické poznámky, což bylo samozřejmě. Kolega Vrcha.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Mohu z tohoto místa říci. že jsem byl přímým účastníkem toho, co se před soudní síní Okresního soudu v Třebíči stalo.

Nechci to rozvádět. Nechci uvádět všechno, jak to bylo, pouze jenom to, aby si každý uvědomil, že útok na veřejného činitele nemohl být spáchán z jednoho prostého důvodu. Dovede si představit člověka, který se opírá oběma rukama o francouzské berle, jak útočí na policii? Prosím. Já v žádném případě nedoporučím.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím kolegu Kužílka.

Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jednání o vydání poslance je poměrně neobvyklá matérie, zavádíme si určitou kulturu takového jednání. Domnívám se, že každý, kdo zná, řekněme, vyšetřovací postupy, ví, že ve fázi vyšetřování mnoho věcí může být nejasných, mnoho věcí může být různě nastaveno a vykládáno. Smyslem imunity je podle mého hlavně to, aby se odlišilo, jestli náhodou ve věci není pomíchán nějaký politický důvod, nějaký jiný zájem, jestli poslanec, který se dostal do nějaké situace, se v tu chvíli skutečně choval v souvislosti s výkonem mandátu nebo ne.

Proto prosím, zda by tomuto aspektu mohlo být věnováno více pozornosti. Položil bych otázku směrem k paní předsedkyni mandátového a imunitního výboru, zda by mohla sdělit, jakým způsobem se mandátový a imunitní výbor zabýval speciálně tímto aspektem, aby jednoznačně mohl odlišit, jestli náhodou v této věci nejde třeba o nějaké využití této věci k politickému zájmu. Osobně nepředpokládám, že to tak je, ale myslím, že by bylo dobré, aby v každém takovémto případě jsme tomuto aspektu věnovali zvláštní pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím, kolega Stodůlka.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych upozornit, že v této sněmovně byl dosud vydán pouze jeden poslanec v minulém období, poslanec Zeman. Pro závažný trestný čin, který se nakonec neukázal ani přestupkem.

Mám zato, že má pravdu kolega Kužílek, který říká, že bychom měli zkoumat, zda zde není souvislost s výkonem funkce resp. s politickou činností poslance. Na druhé straně mám zato, že nemá pravdu kolega Body. Nedivím se, že tu pravdu nemá, protože jaksi v uplynulých 40 letech se tyto věci řešily jiným způsobem, než veřejným jednáním ve sněmovně. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Hlásí se kolega Litomiský.

Poslanec Jan Litomiský: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já bych se v této souvislosti s tím, co říkali mí dva předřečníci, chtěl otázat, z jakých důvodů nebyl pan kolega Kuba vpuštěn na veřejné přelíčení. Zda se jednalo o veřejný soudní proces anebo nejednalo a zda tady nedochází k podobným praktikám, k jakým docházelo za minulého režimu, kdy bylo zabraňováno justiční stráží v přístupu veřejnosti na veřejné procesy vlastně protizákonným způsobem, a zda vlastně tady zdě není politický aspekt.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nikdo jiný do rozpravy přihlášen není. Rozpravu tedy uzavírám a táži se paní poslankyně Anny Röschové, zda chce přednést závěrečné slovo a návrh na usnesení.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, dokonce musím, protože zde odezněly tři dotazy, přičemž pan poslanec Kužílek a pan poslanec Litomiský se ptají na jedno a totéž.

Odpovím panu poslanci Litomiskému. Pan poslanec Kuba nebyl vpuštěn na veřejné přelíčení z těch důvodů, že jednací síň byla již zcela naplněna. (Bouřlivý smích v sále.) Tak to líčil pan poslanec Kuba, v dopise o tom samozřejmě není řeč; tzn., proud lidí se do dveří hrnul dále a nebylo místa. Mezi lidmi, kteří se hrnuli dále do místnosti byl tedy také pan poslanec Kuba. Tak to líčil pan poslanec Kuba nám, na mandátovém a imunitním výboru. Domnívám se, že ze strany justiční stráže nemohlo dojít k bránění výkonu mandátu, protože pan poslanec Kuba se šel podívat na to jednání zcela jako občan tohoto státu. Ještě vám na závěr řeknu, co vyplývá z dopisu, že dotyčný napadený člen justiční stráže utrpěl otok levého loketního kloubu a oděrky po celé horní polovině těla. Pracovní neschopnost u něj nenastala.

Mandátový a imunitní výbor samozřejmě především zkoumal tu stránku věci, zda se nejedná o jakousi politickou šikanu. Při hlasování v drtivé většině dospěl k názoru, že tomu tak není, že se jedná o podezření ze zcela běžného kriminálního trestného činu. To, zda se poslanec Kuba tohoto činu dopustil nebo nedopustil, skutečně přísluší jiným orgánům, tj. soudům, aby to posoudily, ne výboru Poslanecké sněmovny. Podotýkám, že Poslanecká sněmovna ani její výbory nejsou soudy či orgány činné v trestním řízení.

Osobně se domnívám, že v České republice je poslanecká i,unita velmi široká, je to neobvyklé v evropských zemích. Myslím, že poslanecká imunita by měla chránit poslance především v tom, aby mohl svobodně a volně bez jakéhokoli nátlaku vystupovat se svými projevy v Poslanecké sněmovně. Je ale jiná otázka jeho chování mimo tuto budovu. Tam by podle mého názoru mělo být na něj pohlíženo jako na každého jiného občana tohoto státu. To je ale můj osobní názor.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Paní kolegyně, než přednesete návrh usnesení, přihlásil se ještě váš kolega, člen mandátového a imunitního výboru, poslanec Matulka s technickou poznámkou. Děkuji za pochopení.

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, skutečně jenom technicky. Jako člen mandátového a imunitního výboru bych rád upřesnil, podle své paměti, že pan poslanec Kuba ve svém vyjádření neřekl, že síň byla zcela zaplněna, ale, že takto mu bylo argumentováno, když ho nechtěli vpustit, pamatuji se, že takto se vyjádřil pan poslanec Kuba. Je možno to ověřit ze stenozáznamu mandátového a imunitního výboru. On je to totiž významný rozdíl.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím ještě paní kolegyni Röschovou, aby odpověděla na dotaz pana poslance Vyvadila.

Poslankyně Anna Röschová: Omlouvám se kolegovi Vyvadilovi, že jsem nereagovala. Pan kolega Vyvadil se tázal na to, zda pan poslanec Kuba požádal sám o to, aby byl udělen souhlas s jeho trestním stíháním. Samozřejmě, že oficiálně o to požádaly orgány činné v trestním řízení. Přitom, co pan kolega Kuba vypovídal, samozřejmě řekl, že se žádného trestného činu nedopustil a že je mu do jisté míry jedno, že to nechá na rozhodnutí mandátového a imunitního výboru a poté Poslanecké sněmovny, pokud si dobře vzpomínám; když tak ať mě upřesní jiní členové mandátového a imunitního výboru.

Vysloveně on sám, aby předstoupil a řekl - já žádám mandátový a imunitní výbor o udělení souhlasu s trestním stíháním - to neřekl.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega Stodůlka chce také upřesnit svoji otázku.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Chtěl jsem opravit paní předsedkyni v tom, že kolega Kuba neřekl "že samozřejmě". To slovo "samozřejmě" tam nebylo. To je její komentář. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím o přednesení návrhu na usnesení.

Poslankyně Anna Röschová: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR podle čl. 27 odst. 4 Ústavy ČR uděluje souhlas s trestním stiháním poslance Bohumila Kuby pro podezření z trestného činu útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1, písm. a) trestního zákona.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení.

Jenom technické upřesnění. Páni kolegové poslanci mají tyto náhradní karty: Karas náhradní kartu 17, Gross 19, Votava 20, Vyvadil 18 a Sojka 16.

Je zde požadavek, abych vás odhlásil, což jsem učinil. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali, budeme hlasovat. Zahájil jsem 116. hlasování.

Kdo je pro návrh usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Návrh nebyl přijat.

Pro hlasovalo 39 poslanců, proti 49, zdrželo se 49 poslanců.

Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo, dovolte mi, abych pokračovala druhým případem.

Dne 31. 8. 1994 byla Poslanecké sněmovně podána žádost o udělení souhlasu k trestnímu stíhání pana poslance ing. Miloše Skočovského ve věci podezření z trestních činů porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §127/1 a § 255/1 trestního zákona.

V tomto případě přišel Poslanecké sněmovně celý trestní spis. pan ing. Miloš Skočovský se údajně těchto trestních činů měl dopustit v roce 1990, když dělal vedoucího jakéhosi družstva. Nebudu zde samozřejmě citovat celý spis, protože je velmi obsáhlý. V tomto případě rovněž mandátový a imunitní výbor velice podrobně prozkoumal danou kauzu. Pan poslanec Skočovský měl možnost se vyjádřit k tomuto problému. Je to jistě problém daleko právně složitější a v tomto případě dospěl mandátový a imunitní výbor po zvážení všech okolností k tomu, že nedoporučuje Poslanecké sněmovně, aby udělila souhlas k trestnímu stíhání pana poslance Skočovského.

Ve svém úvodním slově budu takto stručná, protože problém je daleko složitější než v prvním případě, takže eventuálně odpovím na dotazy a poté bych přednesla návrh usnesení.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu k tomuto druhému problému. Pan kolega Vyvadil se hlásí jako první.

Dámy a pánové, nejenom že vás poprosím o klid, ale také vás poprosím o to, abyste se písemně přihlásili do rozpravy, za což děkuji.

Poslanec Jiří Vyvadil: Zopakoval bych otázku jako předtím, protože nakonec se ukázalo, že díky informaci paní dr. Röschové dopadlo předtím hlasování tak, jak dopadlo, protože z jejího vystoupení jsem pochopil, že možnost politického aspektu tam byla. Proto jsem nakonec takto hlasoval, i když předtím bych nehlasoval a z tohoto důvodu žádám odpověď na tuto otázku, zda byl tento politický aspekt zkoumán v této věci.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP