Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Grulichovi a otevírám rozpravu k odpovědi
na interpelaci. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu
tedy končím a budeme hlasovat o návrhu usnesení,
tak jak pan poslanec Grulich navrhoval. Dovolím si vás
odhlásit a požádat o registraci. Nejprve budeme
hlasovat o nesouhlasném návrhu usnesení,
tedy Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
na příslušnou projednávanou interpelaci.
Kdo je prosím pro přijetí tohoto usnesení,
ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 58. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 41
pro, 33 proti, 19 se zdrželo.
Tak, jak je obvyklé, dám hlasovat o návrhu
usnesení opačném: "Poslanecká
sněmovna souhlasí s odpovědí premiéra
Václava Klause na interpelaci pana poslance Václava
Grulicha".
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 59. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování skončilo.
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
50 pro, 39 proti, 6 se zdrželo.
Dámy a pánové, pan poslanec Grulich navrhoval
ještě doprovodné usnesení k této
interpelaci. Dovolím si ho znovu přečíst:
Poslanecká sněmovna žádá prezidenta
NKÚ o provedení kontroly privatizace státního
podniku Prazdroj a státního podniku Plzeňské
pivovary. To je nepřesné, omlouvám se, nestačil
jsem si to všechno zachytit. Prosím pana poslance,
aby ještě jednou přečetl návrh
usnesení, abychom nežádali o kontrolu privatizace
neexistujícího subjektu.
Poslanec Václav Grulich: Já se omlouvám,
protože si stenograf vzal ode mne mé poznámky
s tím, že mi je vrátí. Jedná
se o to, že Poslanecká sněmovna Parlamentu
ČR žádá prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu o provedení postupu
privatizace státního podniku Plzeňské
pivovary a národního podniku Plzeňský
prazdroj (teď nevím, jestli jsem to neprohodil) s
tím, aby po skončení kontroly byla podána
zpráva Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Grulichovi za toto upřesnění.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení.
Kdo je prosím pro jeho přijetí, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 60. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování bylo skončeno.
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 42
pro, 24 proti, 32 se zdrželo.
Dámy a pánové, tím jsme projednali
tuto interpelaci a budeme se zabývat odpovědí
na další. Předseda vlády Václav
Klaus odpověděl na interpelaci poslance Jiřího
Hájka ve věci přístupu České
republiky k Úmluvě č. 116 o odškodňování
obětí násilných trestných činů,
kterou členské státy Rady Evropy přijaly
v roce 1983 - tisk 978. Odpověď se přikládá
jako 978A. Prosím pana poslance, aby se vyjádřil.
Pan poslanec není přítomen, nebudeme tedy
tuto interpelaci projednávat.
Pan poslanec Jaroslav Novák je přítomen?
Není přítomen. Tím odpadají
další dvě interpelace.
Pan poslanec Jaroslav Štrait interpeloval pana premiéra
Václava Klause. Ten odpověděl ve věci
přístupu České republiky k Úmluvě
mezinárodní organizace práce. Interpelace
je v tisku 1022. Odpověď se předkládá
jako tisk 1022K. Považuje pan poslanec odpověď
za uspokojivou? Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený
pane předsedající, vážený
pane premiére, dámy a pánové, na červnové
schůzi Parlamentu jsem vznesl dotaz na pana premiéra
doc. Klause, proč Česká republika dosud neratifikovala
Úmluvu mezinárodní organizace práce
č. 135 o ochraně zástupců pracovníků
podniků a úlevách, které jim mají
být poskytovány. S odpovědí pana premiéra
nesouhlasím. Dovolte mi krátké zdůvodnění
tohoto tvrzení, protože jde o zásadní
zaměstnanecké vztahy, které se týkají
prakticky všech našich občanů.
Úmluva MOP č. 135 garantuje ochranu a úlevy
zástupcům pracovníků ve dvou formách:
a) představitelům odborové organizace, b)
voleným zástupcům pracovníků
podniků podle vnitrostátního právního
řádu anebo kolektivních smluv.
Právní řád České republiky
akceptuje pouze první formu ochrany a úlev zástupcům
zaměstnanců, i když do roku 1959 zákon
využíval formy obě. Dekret prezidenta republiky
č. 104/45 Sb., o závodních radách
byl zrušen zákonem č. 37/59 Sb., o postavení
závodních výborů základních
organizací ROH. Funkční opodstatněnost
tzv. totalitní praxe pozbývá aktuálnost
v případě poklesu odborové organizovanosti
pod 50%. Dle veřejného reprezentativního
sociologického výzkumu Institutu pro výzkum
veřejného mínění bylo k 21.
dubnu t. r. odborově organizováno 53% ekonomicky
aktivního obyvatelstva, z toho pracovníků
soukromého sektoru jen 22%. Je všeobecně známo,
že odborová organizovanost dále klesá.
Domnívám se, že dozrál čas navázat
na osvědčené tradice první republiky
i západní Evropy, a uplatnit i v českém
zákonodárství institut zaměstnaneckých
rad. Ratifikace úmluvy č. 135 je toho prvním
předpokladem. Argumentace, že jde o zásah do
současných práv odborů není
opodstatněná. Jde o jiné kompetence, jejichž
překrývání v činnosti odborové
organizace články 3 a 5 citované úmluvy
přímo vylučují.
Monopolní postavení odborové organizace v
podmínkách extrémního poklesu odborové
organizovanosti je dlouhodobě neudržitelné
a legislativní donucování zakládat
odborové organizace jako jedinou možnost ochrany zaměstnaneckých
zájmů je nedemokratické a diskriminující.
Za pečlivou odpověď panu premiéru, přes
své výhrady, upřímně děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Štraitovi a otevírám rozpravu
k této interpelaci. Kdo se dál hlásí
do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím
a budeme hlasovat o návrhu nesouhlasného usnesení,
tak jak je navrhuje interpelující.
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 61. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
24 pro, 37 proti, 9 se zdrželo.
Dávám hlasovat o souhlasném usnesení
- Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
Václava Klause na příslušnou interpelaci.
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 62. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
47 pro, 19 proti, 9 se zdrželo.
Pan poslanec Výborný zřejmě žádá
o to, aby byl vyslyšen.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedo, já jsem gestikulací o to ještě
žádal před tímto hlasováním.
Proto zpochybňuji toto hlasování, žádám
abychom byli odhlášeni a hlasovalo se znovu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji,
já se omlouvám, nezaznamenal jsem gestikulaci. Dámy
a pánové, dovolil jsem si vás odhlásit.
Prosím, abyste se znovu zaprezentovali. Pan poslanec Exner
se hlásí o slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, ten
problém se týká i hlasování
předchozího. Prosím, aby bylo zopakováno
celé hlasování k této interpelaci.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ušetřím
vám diskusi o tom, co je to zpochybnit bezprostředně
a vyhovím oběma námitkám. V tomto
okamžiku je zaprezentováno 79 poslanců a poslankyň.
Budeme nejprve hlasovat o tom prvním, to znamená
o přijetí nesouhlasného usnesení,
jestli jsem vám dobře rozuměl, pane poslanče.
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí
premiéra Václava Klause.
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování
č. 63. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
29 pro, 43 proti, 8 se zdrželo.
Budeme hlasovat o usnesení opačném. Poslanecká
sněmovna souhlasí s odpovědí premiéra
Václava Klause.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne
tlačítko v hlasování č. 64.
Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů
50 pro, 26 proti, 6 se zdrželo.
Tím jsme projednali tuto odpověď a budeme se
věnovat další.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Jiřího Vyvadila ve věci
žádosti o posouzení jednání přednosty
Okresního úřadu v Opavě - tisk 1022.
Odpověď se předkládá jako tisk
1022 O. Považuje pan poslanec Vyvadil odpověď
za uspokojivou? Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, vážený pane ministerský
předsedo, vážená vládo, já
jsem v té věci obdržel dvě odpovědi,
odpověď pana ministerského předsedy
a odpověď pana ministra pro správu národního
majetku a jeho privatizaci ČR. Musím říci,
že obsah těchto odpovědí je odlišný
a já dost dobře nemohu souhlasit s odpovědí
pana ministerského předsedy. Snad bych ještě
chtěl v úvodu říci, že interpelace
mají svůj význam. Nepřeceňujme
je, ale na druhé straně zase nepodceňujme
poslance. Jestliže jeden autor mi řekne - a to je
ministerský předseda - že slezská nemocnice
v Opavě byla v rámci dodatku seznamů zařazena
do privatizace na základě usnesení vlády
ze dne... č. 535, a druhý autor mi říká,
že se tak stalo usneseními vlády č.
454 a 353, jsou to zcela odlišná čísla.
Někdo řekne, že je to formalismus. V tom případě,
přátelé, buď zrušme interpelace,
a nebo se dohodněme, že se to bude dělat zodpovědně.
To je první věc, pro kterou již nemohu přijmout
odpověď pana ministerského předsedy.
Ale nejenom to. Pan ministerský předseda v popisu,
jak došlo k tomu rozhodnutí, říká:
"V majetku tohoto privatizovaného subjektu zůstal
pouze movitý majetek původní příspěvkové
organizace OÚNZ Opava, OÚNZ Opava byl následně
rozhodnutím Okresního úřadu Opava
zrušen a rozdělen ke dni 1. 1. 1993, avšak v
oblasti právních vztahů nebylo k majetku
OÚNZ učiněno žádné opatření."
Pan ministr pro správu národního majetku
a jeho privatizaci ČR mi říká: "Postup
při zrušování OÚNZ byl v rozporu
s právními předpisy, § 31 odst. 3 zákona
č. 576/90 Sb. V rozhodnutí není určeno,
na koho a v jakém rozsahu přechází
práva a povinnosti ze zrušeného OÚNZ."
Kdybych to řekl zjednodušeně, ve zřizovací
listině mělo být určeno, na jaké
organizace přechází právo hospodaření.
To je celý problém. Jaké řešení
nabízejí oba autoři? Pan ministerský
předseda říká: "Jedná
se nadále o majetek státní a na tento majetek
se vztahuje režim vyhlášky č. 61/86 Sb.
Z uvedené skutečnosti vyplývá nemožnost
privatizovat tento majetek, protože právo prozatímní
správy nelze podřadit pod institut práva
hospodaření. (V tomto ohledu s panem ministerským
předsedou souhlasím.) Vzhledem k tomu, že toto
zařízení bylo vládou zařazeno
k privatizaci a existují privatizační projekty,
bude jednáno se zástupci města Opavy a příslušnými
ministerstvy za účelem nalezení způsobu
řešení privatizace."
Vede mě to pomalu k přesvědčení,
že nikdo v kabinetu pana ministerského předsedy
nezná elementární předpisy zákona
o Okresních úřadech, neboť velmi správně
na to odpovídá pan ministr pro správu národního
majetku a jeho privatizaci, když říká:
"V daném případě však lze
postupovat tak, že majetek lze přímo prodat
nestátním subjektům, lékařům,
nebo Okresní úřad může v souladu
s § 6 odst. 1 vyhlášky převzít
majetek do práva hospodaření vnitřním
úkonem Okresního úřadu a vytvořit
tak podmínky pro privatizaci."
Tady bych chtěl zdůraznit myšlenky, které
já podtrhuji a se kterými se ztotožňuji:
"Závěrem je třeba konstatovat,"
říká pan ministr Skalický oproti panu
ministerskému předsedovi, "že nezákonnými
manipulacemi s majetkem OÚNZ ze strany Okresního
úřadu došlo k bezprecedentnímu narušení
privatizace zdravotnických zařízení.
Přes veškeré nedostatky majetkoprávních
vztahů, které provazují možnost privatizace
zdravotnických zařízení, je z předchozího
rozboru patrné, že je možné vrátit
majetek těchto zařízení do režimu
privatizace."
Já bych chtěl říci asi toto. On to
koneckonců přede mnou už kdosi naznačil.
I pan ministerský předseda je toliko odkázán
na úředníky. Je odkázán na
příslušného resortního ministra.
Jistě to netvoří sám. Myslím
si však, že je třeba k těmto věcem
přistupovat poctivě a zodpovědně.
Nám všem jde o to, aby věci se děly
podle určitých regulí. Mne děsí
situace, jakoby vláda si nevěděla rady, jakoby
vláda nevěděla, že podle § 14 má
právo a může řídit Okresní
úřady, jakoby nevěděla, že podle
§ 7 příslušného zákona o
Okresních úřadech může věc
řešit usnesením.
Jinak řečeno, bez ohledu na to, jak tady tato věc
dopadne, myslím, že odpověď pana ministerského
předsedy je zcela nedostačující. Já
s ní nemohu souhlasit, ale budu souhlasit s odpovědí
pana ministra Skalického. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi. Dále se do rozpravy písemně
přihlásil pan poslanec Šimánek k této
odpovědi na interpelaci. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jaromír Šimánek: Vážený
pane předsedo, pane předsedající,
kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že můj
kolega Vyvadil ve svém vystoupení spojil vlastně
dvě odpovědi, jednak odpověď pana premiéra
Klause, jednak odpověď pana ministra Skalického,
nemohu si dovolit nic jiného, než reagovat na toto
jeho vystoupení bezprostředně. Zároveň
bych se velmi rád vyjádřil k některým
odpovědím panu poslanci Vyvadilovi, které
mi byly dány ministrem pro privatizaci panem Skalickým.
Zde bych chtěl uvést, že hlavní likvidátor
OÚNZ měl řadu konzultací se čtyřmi
ministerstvy, a to zdravotnictví, financí, vnitra
a v neposlední řadě s ministrem privatizace,
mimo jiných pracovníků tohoto ministerstva
taktéž s doktorkou Somauerovou. Je překvapující,
že předmětné ministerstvo uvádí,
že postup při zrušení OÚNZ byl
v rozporu s ustanovením § 31 odst. 3 zákona
č. 576/1990 Sb., protože není určeno
na koho a v jakém rozsahu přecházejí
práva a povinnosti ze zrušeného OÚNZ.
K rozhodnutí o zániku OÚNZ rozdělením
vydal bývalý přednosta Okresního úřadu
v Opavě v tentýž den "Zabezpečení
rozhodnutí", ve kterém v bodě 2 uvedl:
"Nástupnickou organizací řešící
problematiku v záležitosti mimo základní
činnost zrušeného ústavu určuji
Slezskou nemocnici v Opavě." Jak rozhodnutí,
tak jeho zabezpečení nese datum 31. 12. 1991. Od
ledna 1992 do března 1993 byla uskutečňována
likvidace OÚNZ jeho likvidátorem. Předmětné
likvidační protokoly vyspecifikovaly majetek bývalého
OÚNZ včetně Slezské nemocnice v březnu
1993. Jednalo se jak o závěrečné finanční
vypořádání, tak o nemovitosti, případně
o věci movité. Po celou tuto dobu likvidátor
OÚNZ konzultoval další postup s Ministerstvem
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
a očekával ještě v měsíci
dubnu po řadě slibů závěrečné
vyjádření JUDr. Somauerové, pracovnice
Ministerstva pro správu národního majetku
a jeho privatizaci. Nedočkal se.
Z toho důvodu 18. května 1993 podal Okresní
úřad v Opavě návrh na vzetí
nemovitého majetku do prozatímní správy,
protože likvidátor ukončil svou činnost
a odcházel do důchodu.
Okresní úřad dnem 1. 4. 1993 začal
s prohlašováním nemovitého majetku do
prozatímní správy, kterážto povinnost
mu vyplývala za dané situace nečinností
Ministerstva pro správu národního majetku
a jeho privatizaci z vyhlášky č. 61/86 Sb.,
což bylo v celém rozsahu potvrzeno Ministerstvem financí
České republiky. Na tomto místě uvádím,
že přesně to, co jsem dosud sdělil,
potvrdil likvidátor OÚNZ pracovníkům
NKÚ, kteří od 20. 6. 1994 dosud vykonávají
prověrku v oblasti zdravotnictví v rámci
České republiky a taktéž na Okresním
úřadu v Opavě je toto prováděno.
Po stručném průřezu nyní několik
slov k událostem následujícím. 5.
8. 1993 odeslal po předchozích ústních
konzultacích Okresní úřad v Opavě
na 4 ministerstva (zdravotnictví, vnitra, privatizace a
financí) žádost o stanovisko k pokračování
procesu privatizace zdravotnictví v okrese Opava na základě
závěrů jednání z 2. 8. 1993
u ministra zdravotnictví. V této několikastránkové
žádosti, která má řadu příloh,
Okresní úřad žádal obeslaná
ministerstva, "co tedy v současné situaci potřebuje
Okresní úřad k dalšímu postupu"
(cituji z přípisu).
Jednoznačné souhlasné rozhodnutí Ministerstva
zdravotnictví, Ministerstva financí ČR, Ministerstva
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
a Ministerstva vnitra, jak dále postupovat, jak platně
právně završit proces privatizace zdravotnictví
v okrese Opava a nikoliv tedy vyslovováním subjektivních
rozdílných právních i neprávních
názorů jednotlivců ovlivněných
nebo případně i dokonce neovlivněných.
Potřebuje - přímo vysloveno "konkrétní,
zainteresovanými ministerstvy stanovená pravidla
dalšího postupu. Jsme přesvědčeni,
že centrální orgány po zaujetí
jednotného stanoviska nepřipustí..."
- toto je zatím konec citátu.
Nutno na tomto místě uvést, že Okresní
úřad v Opavě i přes snahu Ministerstva
vnitra České republiky pohnout s věcí,
čeká na odpověď dosud.
Na tomto místě pak vyjímám z odpovědi
Ministerstva pro správu národního majetku
a jeho privatizaci ve světle výše uvedeného
úsměvnou pasáž, cituji: "Závěrem
je třeba konstatovat, že nezákonnými
manipulacemi s majetkem OÚNZ ze strany okresního
úřadu došlo ke bezprecedentnímu narušení
privatizace zdravotnických zařízení".
- konec citátu. Z toho, co jsem uvedl, je zřejmé,
že Okresní úřad v Opavě postupoval
a postupuje v souladu s platným právem.
Žádám tedy pana ministra Skalického,
ať sdělí, co měl na mysli oněmi
"nezákonnými manipulacemi". Ptám
se, proč žádné z uvedených ministerstev
do dnešního dne Okresnímu úřadu
v Opavě neodpovědělo na jeho přípis
z 5. 8. 1993 "alespoň ve smyslu jak dál",
aby nebyl porušen zákon. Ptám se rovněž,
proč má zde být na tapetě okresní
úřad, který žádal o pomoc, které
se mu do dnešního dne nedostalo.
Jenom pro orientaci dále uvádím, že
jsem byl osobně přítomen při návštěvě
dr. Rečka, ředitele odboru privatizace Ministerstva
zdravotnictví v Opavě dne 20. 5. 1994, který
tlumočil stanovisko Ministerstva zdravotnictví v
tom smyslu, že "transformace zná i jiné
než obvyklé cesty privatizační a Ministerstvo
zdravotnictví ČR nemá ničeho proti
způsobu navrhovanému ze strany Okresním úřadem
Opava". Toto bylo potvrzeno taktéž na mítinku
s lékaři okresu Opava.
Dále pouze cituji z odpovědi ministra privatizace
panu poslanci Vyvadilovi, "že usnesením vlády
č. 454 a č. 553 z června a září
1992 bylo zařazeno do privatizace 180 subjektů zdravotnických
zařízení v okrese Opava včetně
Slezské nemocnice v Opavě". Přitom příslušnému
ministerstvu nikterak nevadilo, že porušilo zákon
č. 92/1991 Sb., když předložilo vládě
ke schválení "neplatné privatizační
projekty z důvodu, že tyto byly zpracovány
na "nestátní" organizace. Tedy - bez komentáře.
Závěrem snad stručný námět.
Nechť zodpovědně ministerstva sdělí
Okresnímu úřadu v Opavě závazně
- a prosím, to zdůrazňuji: závazně
- další postup a nebude muset tento parlament se zaobírat
zde předloženými neobjasněnostmi.
A dovolte mi ještě, abych se pouze z esenciálního
důvodu vyjádřil k interpelaci pana poslance
Vyvadila. Pan kolega jako praktický právník,
jak vyplývá z výše uvedeného,
projevil marginální znalost platného práva
ve věcech správy majetku státu. Nelze se
však tomu divit, neboť pakliže platí jeho
logika, pak neplatí jeho právnický diplom,
neboť ho obdržel podle totalitního předpisu.
Vystupuji zde v dvojjediné roli, v roli poslance Parlamentu
České republiky a současně jako člen
rady statutárního města Opavy. V této
souvislosti bych chtěl zdůraznit zarážející
neznalost platných právních předpisů,
pokud se týká role samosprávy. Několikrát
skloňovaná Slezská nemocnice v interpelaci
pana poslance Vyvadila je nestátní zdravotnickou
organizací, o jejímž chodu a transformačních
krocích je způsobilé rozhodovat, ne však
co do státního majetku, pouze a výlučně
zastupitelstvo města Opavy, které tuto organizaci
zřídilo. Je proto načase, aby nesmyslná
diskuze zpochybňující platné zákony
a tudíž kompetence správy byla v této
věci již projednou ukončena. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Šimánkovi, kdo se dále hlásí
do rozpravy? Pan ministr Skalický se hlásí
o slovo. Potom pan poslanec Vyvadil.
Ministr pro správu národního majetku
a jeho privatizaci ČR Jiří Skalický:
Pane předsedající, vážená
sněmovno, dovolte mi jenom krátkou reakci na předešlé
vystoupení. Chci především odmítnout,
že by delimitace majetku OÚNZ Opava tak, jak byla
provedena, byla konzultována s ministerstvem privatizace,
jak bylo uvedeno. To prostě není pravda! Předmětem
konzultací mohlo být a bylo pouze to, jak vyřešit
situaci, která vznikla - a to jsem připraven písemně
sdělit - skutečně neoprávněnými
manipulacemi s majetkem v rozporu s platnými předpisy.
Detaily rád písemně poskytnu.
Co se týče výsledku této konzultace,
tak byl jen jediný a to je ten, který je uveden
v mé odpovědi na interpelaci pana poslance Vyvadila,
totiž že z nastalé situace existují v
zásadně dvě možná východiska:
Buďto respektovat skutečnost, že tento majetek
je momentálně v prozatímní správě
okresního úřadu a tento majetek tudíž
odprodat, a nebo převést právo hospodaření
k němu na okresní úřad a učinit
tak tento majetek privatizovatelným.
Musím se ohradit proti tvrzením, že řešení
celé situace komplikuje nečinnost ministerstva privatizace.
Jak pan poslanec jistě ví, tak u majetku, který
je v prozatímní správě okresního
úřadu, není založena žádná
působnost ministerstva privatizace a ministerstvo privatizace
se tudíž ani nemůže vyjadřovat
nebo schvalovat navržená řešení,
jak s tímto majetkem dále naložit.
Tudíž resumuji: Rád sdělím písemně,
co mám na mysli tvrzeními, která zde byla
citována, ale nemohu sdělit a nemohu odpovědět
na otázku, proč odpovědné orgány
doposud nerozhodly o tom, jakým způsobem s tímto
majetkem bude dál naloženo. To nespadá do působnosti
ministerstva privatizace. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu ministru Skalickému a prosím pana poslance
Vyvadila, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Vyvadil: Na otázky vrácení
diplomů reagovat nebudu, to když tak parlament může
buďto přijmout nebo nepřijmout.
Chtěl bych říci, že okresní úřad
dávno ví, všichni to vědí, pravda,
možná že jenom ne pan ministerský předseda,
ale už třeba zde mám dopis z Ministerstva financí
z listopadu 1993, aniž bych to chtěl komplikovat:
Zde vrchní ředitel Ministerstva financí České
republiky opět říká stejné
řešení, které navrhuje pan ministr Skalický.
Mám zde dopisy z Ministerstva zdravotnictví podepsané
náměstkem ministra panem Dvouletým; je to
opět stejné stanovisko. Čili já bych
to pouze zkonstatoval, že víceméně na
určité úrovni, všichni to vědí,
víceméně všichni zaujímají
shodné stanovisko, jako ministr Skalický, pouze
z neznámého důvodu jsem dostal onu odpověď,
kterou jsem dostal.
Sám se domnívám, že odpověď
ministra Skalického je zodpovědná, poctivá,
a já sám, až se bude projednávat, budu
žádat, aby její bod byl přerušen,
ne proto, že bych s ní nesouhlasil, ale proto, že
je třeba dát šanci, aby ty problémy
byly odstraněny s tím, že požádám
o přerušení v tom ohledu, aby byla otázka
projednána poté, co doplní odpověď
v tom smyslu, jaké záměry má. Jsem
přesvědčen, že ministr Skalický
v tomto ohledu má jednoznačně pravdu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji
panu poslanci Vyvadilovi.
Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí do rozpravy,
rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu
usnesení, tak jak vyplývá z vyjádření
interpelujícího, tedy o návrhu nesouhlasném.
Kdo je pro přijetí usnesení Poslanecké
sněmovny: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí
s odpovědí předsedy vlády Václava
Klause na interpelaci poslance Jiřího Vyvadila ve
věci žádosti posouzení jednání
přednosty Okresního úřadu v Opavě,
ať se příslušným způsobem
vyjádří v hlasování č.
65. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 43
pro, 28 proti, 18 se zdrželo hlasování.
Jsem žádán o to, abych vás odhlásil.
Vyhovuji této žádosti. Prosím, abyste
se znovu zaregistrovali. Chystám se dát hlasovat
o návrhu opačném.
Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí
Václava Klause. Kdo je pro přijetí tohoto
usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko
v hlasování č. 66. Kdo je proti? Kdo se zdržel
hlasování?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů
38 pro, 41 proti, 13 se zdrželo.
Dále se budeme zabývat interpelací poslance
Petra Kavana.
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl
na interpelaci poslance Petra Kavana ve věci restrukturalizace
hutí a časového harmonogramu dalšího
postupu - tisk 1022. Odpověď se předkládá
jako tisk 1022 P.
Považuje pan poslanec odpověď za uspokojivou?
Pan poslanec se hlásí o slovo. Prosím, aby
se dostavil k řečništi.