Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grossovi. Protože se do rozpravy již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se zástupce navrhovatelů, pana poslance Kašpárka, zdali hodlá pronést závěrečné slovo. Nehodlá. Prosím o slovo pana poslance Marka Bendu.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. V rozpravě vystoupili tři řečníci. První byl pan poslanec Novák, který sdělil své stanovisko, že podporuje tento návrh a s dalšími věcmi nebudu polemizovat. Dále vystoupili poslanci Bílý a Gross, kteří v podstatě pouze reagovali na stanovisko pana poslance Nováka a na věci, které zazněly v jeho projevu. Žádný pozměňovací návrh k tisku 602, k návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, nezazněl. Vzhledem k tomu, že žádný takový návrh není obsažen ani ve společné zprávě, myslím si, pane místopředsedo, že můžete dát hlasovat o tisku 602, jak byl předložen.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, souhlasím. Pan poslanec Vik mi naznačuje, že bude vhodné, když se znovu zaregistrujeme. Máte k tomu všichni příležitost. Prosím všechny poslance, kteří se v tuto chvíli vyskytují v kuloárech, aby přišli do sněmovní síně a umožnili tak hlasování o ústavním zákonu.

Takže budeme hlasovat o návrhu poslance Miroslava Kašpárka a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, podle sněmovního tisku 602. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti. Děkuji. Kdo se zdržel hlasování. Děkuji. Hlasování č. 72 skončilo.

Výsledek: 51 pro, 56 proti, 22 poslanců se zdrželo. Návrh nebyl přijat.

Děkuji panu společnému zpravodaji a děkuji panu poslanci Kašpárkovi.

Dalším bodem, který budeme projednávat je

Návrh zákona jsme obdrželi jako sněmovní tisk 798 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 831. Úvodem však chci sdělit, že pan poslanec Jaroslav Novák dopisem ze 2. února odvolal svůj podpis jako spolunavrhovatel tohoto návrhu zákona.

V materiálech, které mám k dispozici, je mi dáváno na vědomí, že návrh by měl odůvodnit pan poslanec Lobkowicz. Bohužel ho však ve sněmovní síni nevidím, takže prosím jeho kolegy z poslaneckého klubu KDS, aby se porozhlédli po svém kolegovi Michalu Lobkowiczovi a sdělili mu, že přišla jeho chvíle.

Dámy a pánové, zjevně se nedaří pana poslance Lobkowicze najít, chci se zeptat, není-li pověřen někdo další ze zahraničního výboru, kdo by odůvodnil tento návrh novely. (Přichází pan poslanec Lobkowicz.)

Slovo má pan poslanec Lobkowicz. Má slovo k tomu, aby odůvodnil návrh, kterým se mění a doplňuje zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Připomínám, že jsme tento návrh obdrželi jako sněmovní tisk 798 a společnou zprávu jako sněmovní tisk 831.

Poslanec Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážení poslanci. Dovolte, abych krátce odůvodnil tento krátký návrh novely zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

Smyslem navrhované úpravy je připravit právní rámec pro stanovení výše cestovních náhrad v případě přidělení zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací k výkonu práce do zahraničí a uvést je tak do souladu se současným legislativním rámcem a také se současným stavem výše odměn u ostatních státních zaměstnanců.

V současné době jsou náhrady zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací vypláceny na základě rozhodnutí státní mzdové komise č. 27 z května 1962. Smyslem navrhované úpravy je rozšířit zmocňovací ustanovení v zákoně č. 119 rovněž na pracovníky přidělené k výkonu práce do zahraničí. Podotýkám, že vláda tento návrh novely zákona č. 119 projednala na svém zasedání 9. 2. a vyslovila s ním souhlas.

Proto doporučuji a žádám sněmovnu, aby s touto novelou zákona č. 119, s tímto zmocňovacím ustanovením, nebo se zmocňovacím rozšířením zákona č. 119, které umožní vládě upravit platy pracovníků v zahraničí, vyslovila souhlas. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Lobkowiczovi za jeho úvodní slovo a prosím pana poslance Václava Grulicha, aby odůvodnil společnou zprávu výborů.

Poslanec Václav Grulich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Odůvodnění této předlohy jste slyšeli od kolegy Lobkowicze. Slyšeli jste i to, že tento návrh jednoznačně vláda doporučila a konstatovala, že odpovídá jejím věcným záměrům na řešení dané problematiky.

Protože ze žádného výboru nepřišla skupině navrhovatelů žádná připomínka, je zřejmě možné, pane předsedající, aby byla otevřena rozprava.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grulichovi. Otevírám na jeho podnět rozpravu.

Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Ptám se pánů, zda-li hodlají přednést před hlasováním o této novele závěrečné slovo.

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, domnívám se, že potřebné bylo již řečeno, a že je možné přistoupit k hlasování o novele předlohy.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o celém návrhu poslanců - členů zahraničního výboru a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách podle sněmovního tisku 798. Zahajuji hlasování.

Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji. Hlasování č. 73 skončilo.

Pro 104 poslanci, proti 4, zdrželo se 6. Konstatuji, že jsme tento návrh přijali.

Děkuji panu poslanci Lobkowiczovi a panu poslanci Grulichovi za jejich vystoupení. Pan poslanec Lobkowicz chce vystoupit, má slovo.

Poslanec Michal Lobkowicz: Jestli mohu jednou větou jménem všech našich diplomatů v zahraničí sněmovně poděkovat za tento rozumný krok.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji a souhlasíte-li, budeme pokračovat v našem schváleném programu. Dalším bodem je

Návrh usnesení přednese a odůvodní pověřený zástupce stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky pan poslanec Vladimír Koronthály. Uděluji mu slovo.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, úvodem bych vás chtěl upozornit, že vám bylo rozdáno usnesení stálé komise pro sdělovací prostředky k tomuto bodu a byla vám také rozdána Evropská úmluva o televizi přesahující hranice států.

V této souvislosti jsem byl požádán, abych vám tlumočil jednu malou omluvu. Evropská úmluva postrádá první stranu, na níž není žádná podstatná informace, nicméně správně by měla být rozdána, bohužel, jak všichni vidíte, je nerozmnožitelná - v původním originálu byla temně zelená. O to jsem byl požádán, abych vám toto předem sdělil.

Evropská úmluva o televizi přesahující hranice států byla vypracována na základě Deklarace první evropské ministerské konference k problematice hromadných sdělovacích prostředků, která se konala v prosinci 1986. Úmluva byla Výborem rady ministrů Evropy přijata 15. března 1989, již do poloviny roku 1992 tuto úmluvu podepsalo 17 členských států Rady Evropy, z nichž pět ji ratifikovalo.

Úmluva reaguje na převratné změny, které se odehrály v 80. letech na poli televizního vysílání v Evropě. Nové technologie, šíření programových služeb, rozvoj satelitů a kabelové televize umožnily příjem televizních služeb bez ohledu na hranice států, jazykové a geografické bariéry, což vedlo a vede k prudkému nárůstu počtu programových služeb a ostré konkurence mezi nimi. Rostoucí mezinárodní konkurence přinášela sebou potřebu alespoň minimální regulace programových náležitostí, pravidel reklamy a sponzorování, provedené v evropském mezinárodním měřítku a současně vzbuzovala obavy o osud a základní principy svobody projevu a šíření informací, jak plynou z článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech.

Úmluva tedy na celou tuto situaci reaguje a usnadňuje jednak cirkulaci televizních programových služeb přes hranice států v souladu se základním principem svobodné výměny informací a myšlenek a představuje též společnou základnu pro harmonický rozvoj televizních programů, přesahujících hranice. Je zárukou svobody příjmu a stanoví princip neomezování převzatého vysílání programových služeb, které jsou v souladu s požadavky úmluvy.

Požadavky, vyplývající z úmluvy, se vztahují podle čl. 3 na veškeré televizní programové služby, vysílané nebo převzaté k vysílání subjekty nebo technickými prostředky, které podléhají jurisdikci smluvních stran. Pokud mohou být, ať přímo nebo nepřímo, přijímané na území jiné či jiných smluvních stran. Tím kritériem je potom technická možnost příjmu programové služby.

Domnívám se, že není nutné, abych vás s touto úmluvou dopodrobna seznámil, neboť, jak už jsem se zmínil, byla vám rozdána a máte ji všichni k dispozici.

Považoval bych však ještě za správné upozornit, že předchozí vláda České republiky svým usnesením č. 317 ze dne 29. dubna 1992 vyjádřila souhlas s přístupem tehdy ČSFR k úmluvě, rovněž vláda ČSFR svým usnesením č. 305 z 23. dubna 1992 schválila přistoupení k této úmluvě, nicméně k praktickému naplnění již nedošlo zřejmě v důsledku časové tísně, a to tím, že krátce poté vypršel mandát této vlády.

Naše nová vláda se zatím k této otázce vůbec nevyjadřovala a je otázka, zda do té míry vůbec byla nějakým oficiálním způsobem na tuto otázku upozorněna. Proto naše komise považovala za vhodné doporučit Poslanecké sněmovně, abychom doporučili vládě ČR přistoupit k Evropské úmluvě o televizi přesahující hranice států a v tě souvislosti bych vám chtěl jménem stálé komise pro sdělovací prostředky navrhnout následující text usnesení Poslanecké sněmovny:

"Poslanecké sněmovna doporučuje vládě České republiky, aby přistoupila k Evropské úmluvě o televizi přesahující hranice států."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Koronthálymu za odůvodnění návrhu usnesení a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Přihlásil se do ní pan poslanec Jiří Payne.

Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, již v okamžiku, kdy byl tento bod zařazován do programu na organizačním výboru, projevil jsem určité překvapení, že komise pro sdělovací prostředky vyjádřila svůj názor. Já bych očekával, že o tom budeme informováni a že dostaneme příležitost se jako zahraniční výbor k této věci také vyjádřit. Chápu usnesení příslušné komise, která navrhuje toto usnesení, ale chápu toto rozhodnutí jako odborné stanovisko. Česká republika však činí všechny kroky, které se týkají zahraničí, v jistém kontextu a někdy je důležité zvažovat, v jakých časových proporcích se pohybujeme a jaký je kontext okolních států.

Nemám tuto věc zcela prostudovanou, tuto úmluvu vidím nyní poprvé a těžko se mohu odpovědně vyjádřit k této věci, když jsme tuto otázku nekonzultovali s ministerstvem.

Proto bych v této věci navrhoval sněmovně, aby odkázala tuto věc k projednání zahraničnímu výboru, který by se spojil s ministerstvem zahraničních věcí a projednal by tu věc, a v případě, že by se zdálo, že není jiné řešení než přijmout usnesení ve sněmovně, pak bychom samozřejmě podpořili toto usnesení a požádali bychom o souhlas celé sněmovny.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Paynovi a prosím o vystoupení pana poslance Koháčka.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, velice vřele se přimlouvám za návrh kolegy Payna. Pokud si pamatuji a byl jsem účasten jednání komise, i takto toto usnesení bylo myšleno, že komise doporučuje, abychom přistoupili k této dohodě, ale i tak mne zaskočilo, že to je programem pléna, aniž to bylo projednáno v zahraničním výboru. Sám mám také pochybnosti, zda-li na to nestačí jiný krok než ratifikace Parlamentem. Proto bych se přimlouval za návrh kolegy Payna.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Myslím, že je třeba dát o návrhu pana poslance Payna hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, abychom projednávání tohoto bodu přerušili až do projednání této záležitosti v zahraničním výboru. V případě, že zahraniční výbor uzná, že je nezbytné přijmout usnesení Poslanecké sněmovny, k tomuto bodu se vrátíme. V případě, že dojde k jinému návrhu, už se k němu nevrátíme.

To bylo obsahem návrhu pana poslance Payna.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu pana poslance Payna. Kdo je pro, ať to dá patřičným způsobem najevo. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Hlasování s pořadovým číslem 74 skončilo výsledkem pro 82, proti 3, zdrželo se 14. Návrh pana kolegy Payna byl přijat.

Děkuji panu poslanci Koronthálymu. Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu, kterým je

K tomuto bodu jsme obdrželi usnesení zahraničního výboru č. 219 a současně také text samotné dohody.

Nyní bych prosil pana poslance Josefa Ježka, aby jako pověřený zástupce zahraničního výboru odůvodnil návrh usnesení.

Poslanec Josef Ježek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zahraniční výbor na své schůzi dne 2. února projednával - a je nutné připomenout, že ne poprvé - informaci o příhraniční spolupráci České republiky se sousedními státy a o způsobu jejího řízení vládou. V usnesení, které jste dostali, se zahraniční výbor dohodl, že bude navrhovat Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení, kterým se doporučuje vládě ČR podepsat Evropskou rámcovou dohodu o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány.

Stručně bych to zdůvodnil asi takto: Bylo konstatováno, že tato spolupráce je z celé řady důvodů velice komplikovanou a všestrannou záležitostí, týká se minimálně tří rezortů, tří ministerstev. Příslušná Evropská rámcová dohoda, v jejíž příloze jsou i vzory příslušných smluv jak na úrovni celostátní, tak i na úrovni regionální, je určitým dokumentem, který může sloužit jako opora při řízení této spolupráce i při určitých legislativních krocích v oblasti zákona o obcích, zákona o okresních úřadech a podobných právních úpravách, které jsou nezbytné k tomu, aby Česká republika v této oblasti vztahů k sousedním státům - což je priorita české zahraniční politiky - měla vše v pořádku, jak je v Evropě standardní.

Možná by bylo zajímavé sdělit vám ještě, že všechny státy, se kterými Česká republika sousedí a které byly v polovině minulého roku členy Rady Evropy - to znamená Německo, Rakousko i Polsko - tuto dohodu podepsaly, ratifikovaly nebo ji přijaly nebo ji schválily nebo k ní přistoupily. Česká republika a Slovensko v přehledu, který mám, zatím uvedeny nejsou, protože jsme tehdy nebyli členy Rady Evropy.

Je to tedy akt, který navíc je důležitý z toho důvodu, že je připravován dodatečný protokol k této rámcové konvenci. Zároveň stálá konference místních a regionálních orgánů Rady Evropy připravuje podobný dokument o spolupráci mezi regiony, které spolu na hranicích nesousedí. Tolik k návrhu zahraničního výboru. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ježkovi a otevírám k této věci rozpravu. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a ptám se, zda pan poslanec Ježek ještě chce něco dodat k tomu, co řekl před chvilkou.

Poslanec Josef Ježek: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych přečetl návrh usnesení Poslanecké sněmovny, které zní:

"Poslanecká sněmovna doporučuje vládě České republiky podepsat Evropskou rámcovou dohodu o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány."

Otázka, zda půjde o přijetí, schválení nebo přistoupení k dohodě, je velmi komplikovaný právní problém. Já doufám, že vláda si s tím dobře poradí.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Je zřejmé, o čem budu dávat hlasovat? Zdá se, že ano. Protože je několik poslanců, kteří změnili svůj pobyt ve sněmovně, přistoupím k tradiční záležitosti a všechny vás odhlásím. Zároveň vás poprosím, abyste vložením karty učinili své první základní povinnosti přihlášení - zadost. Zahajuji hlasování o návrhu usnesení.

Kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.

Hlasování číslo 75 skončilo výsledkem - pro 90, proti 3, zdrželo se 9. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat.

Poslanec Josef Ježek: Jménem zahraničního výboru všem členům sněmovny děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ježkovi za odvedenou práci.

Dámy a pánové, tak jak postupujeme ve schváleném programu, přicházíme k bodu č. 23 a 24, nicméně o nich panuje všeobecná shoda, že je zahájíme až zítra ráno. Jsou to interpelace a odpovědi na interpelace a dotazy. Společná zpráva k návrhu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích zatím není k dispozici, takže - souhlasíte-li - přistoupíme k projednávání bodu

Odůvodněním tohoto návrhu je z pověření výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pověřen pan poslanec Jan Litomiský, takže mu dávám slovo.

Poslanec Jan Litomiský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegově, z pověření výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a na základě dopisu pana ministra vnitra Jana Rumla předkládám vám návrh na usnesení o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev některých obcí. Tento návrh zní:

"Poslanecká sněmovna v souladu s § 8 odst. 2 a 4 zákona České národní rady č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu:

1. vyhlašuje nové volby do zastupitelstev v obcích uvedených v příloze tohoto usnesení, přičemž zákonné lhůty pro přípravu nových voleb budou zkráceny o jednu třetinu,

2. stanoví den konání nových voleb ve všech uvedených obcích na sobotu 9. dubna 1994."

V příloze pak budou uvedeny obce, kterých se toto usnesení týká. V odst. I. budou obce, kde se volby konají podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 298/1992 Sb., a jsou to obce Košice, Branišov, Horní Rákotice, Dubovice, Hajany, Tužice, Polánka, Studená, Tachov, Crhov, Louka a Ústup. V odst. II. obce, ve kterých došlo k poklesu členů zastupitelstva pod zákonem stanovenou hranici: Drahňovice okres Benešov, Podlešín okres Kladno, Kolešov okres Rakovník, Mokrý Lom okres České Budějovice, Paseky okres Písek, Strážný okres Prachatice, Pasečnice okres Domažlice, Proruby okres Rychnov nad Kněžnou, Vranov okres Brno-venkov a Rusín okres Bruntál.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Litomiskému za přednesení návrhu na usnesení. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím.

Dám hlasovat o usnesení, které máte všichni k dispozici. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Děkuji.

Hlasování č. 76 skončilo s výsledkem pro 103, nikdo proti, 3 se zdrželi.

Konstatuji tedy, že návrh byl přijat.

Dámy a pánové, obdržel jsem zprávu, že ministři jsou na cestě do Poslanecké sněmovny, abychom mohli pokračovat v našem programu. Dávám na zvážení, zda by nebylo možno několik málo minut, které nás dělí od příchodu prvních zástupců vlády využít k tomu, abychom projednali bod č. 34, tak jak já ho mám uveden.

Jsou námitky z některého poslaneckého klubu proti tomuto postupu? Zdá se, že tomu tak není. Beru vaše mlčení za souhlas.

Prosím, aby předseda výboru petičního, pro lidská práva a národnosti, pan poslanec Josef Pavela, přednesl zprávu a přednesl rovněž návrh na usnesení.

Poslanec Josef Pavela: Pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, Parlament České republiky za dobu od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 obdržel celkem 996 petic občanů.

Došlé petice reagují na činnost Parlamentu České republiky, na společenské dění. Obsahují podněty a názory občanů k připravovaným právním normám v souladu s jejich očekávaným projednáváním v Parlamentu.

Petice jsou podávány a vyřizovány v souladu se zákonem ČNR č. 85 z 27. března 1990 a jsou evidovány ve smyslu zásad pro vyřizování petic schválených usnesením bývalého předsednictva ČNR z 20. srpna 1992.

V Kanceláři Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou zaznamenávány základní údaje o peticích. Datum podání, obsahové zaměření, adresa občana, který petici podává, popř. toho, kdo zastupuje petiční výbor, počet podpisů pod peticí.

Tyto údaje jsou měsíčně předkládány garančnímu výboru, tj. výboru petičnímu, pro lidská práva a národnosti.

Program evidence petic byl vypracován k využití všem poslancům i výborům Parlamentu v informačním systému Poslanecké sněmovny.

Petice jsou po zaevidování předány k vyřízení výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, kterému přísluší posoudit petici z věcného hlediska. Věcný obsah a četnost petic podle tohoto obsahu byly následující:

K restituci církevního majetku došlo 328 petic, ve 315 peticích bylo požadováno urychlené projednávání zákona o navrácení majetku spolkům, společenským organizacím a jiným občanským organizacím. 30 petic se týkalo úpravy vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. V 21 peticích bylo vyjádřeno stanovisko k problematice finančních náhrad oprávněným osobám. V 21 peticích bylo vyjádřeno stanovisko k registraci preparátu RU 486. K bytové politice došlo 19 petic. Jednalo se o petice, ve kterých bylo vyjádřeno stanovisko nájemníků k postupu privatizace domovního fondu. 17 petic obsahovalo požadavek na zrušení současných profesních komor autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě. 16 petic se týkalo ochrany životního prostředí, např. proti výstavbě spalovny v Boršicích u Buchlovic, požadavky ve věci dostavby jaderné elektrárny Temelín, požadavek na přijetí zákona zakazujícího výrobu a prodej ozon ničících látek apod.

Dalších několik petic bylo směrováno na novelu vysokoškolského zákona, na způsob privatizace zdravotnických zařízení a také k sídlu Parlamentu ČR.

Velká většina petic je příslušnými výbory vyřizována průběžně a v termínu. V prosinci jsem poslal všem předsedům výborů dopis s upozorněním na případně nevyřízené petice jim předané.

Přesto k dnešnímu dni, tj. k 16. únoru, dosud nebylo vyřízeno 55 petic. Jsem přesvědčen, že k tomu došlo převážně pro komplikovaný problém v těchto peticích, nebo na těchto peticích, nebo nanejvýš z opomenutí.

Obracím se proto na pány předsedy výborů, aby provedli jakousi inventuru a zbylé petice vyřídili.

Nyní bych přednesl návrh usnesení. Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna přijala toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci předsedy výboru petičního, pro lidská práva a národnosti o peticích došlých Parlamentu ČR v r. 1993 a o jejich vyřizování."

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za přednesenou zprávu i za návrh usnesení. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Není nikdo, kdo by chtěl vystoupit v rozpravě. Rozpravu tedy končím.

Bude možno přistoupit k hlasování. Zdá se mi, že nás v této chvíli 108 není, takže mi nezbývá nic jiného, než použít svého práva a poprosit vás, abyste se znovu přihlásili.

Ptám se tedy, kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak ho přednesl pan poslanec Pavela, ať to dá patřičným způsobem najevo.

Hlasování č. 77. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?

Hlasování skončilo s výsledkem pro 78, proti nikdo, zdrželo se 7 poslanců.

Konstatuji, že usnesení bylo přijato.

Děkuji panu poslanci Pavelovi za jeho vystoupení.

V tuto chvíli mi dovolte, abych přerušil jednání na 10 minut s tím, že v 17.00 h přesně bychom měli začít projednávat zákon, zkráceně nazvány, o bytech.

(Jednání přerušeno v 16.49 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 17.08 hodin)