Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, dámy a pánové, já myslím, že pan navrhovatel Tomáš Ježek velmi dobře zdůvodnil potřebu podobné novely zákona, ale potřebu pouze z pohledu takříkajíc jedné strany, z pohledu budoucí funkce trhu cenných papírů. Já nemám žádný pozměňující návrh, plně se ztotožňuji s textem, jak byl předložen, ale byl bych nerad, aby tato novela byla pochopena tak, že není potřebné v co nejkratší době svolat 1.300 valných hromad nových majitelů. Jestli vnímáme pouze technicky celou tuto operaci tak, aby všichni noví majitelé měli jeden druh cenných papírů, tzn. cenné papíry zaknihovaně, nematerializované, řekl bych, že stejně naléhavou otázkou je uvést do funkce a oživit nové právní majetnické subjekty, kteří první vlnou kupónové privatizace vznikly. Pouze chci vyslovit názor, že se neztotožňuji s argumentem, že to usnadní nesvolání a nemožnost svolat nové majitele, nové akcionáře. To potřebné bude, a to ve velmi krátké době tak, aby mohl začít fungovat nový management.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? (Nikdo.) Jestliže nikdo, rozpravu končím. Chci se zeptat zástupce navrhovatele, zda si přeje vystoupit. Prosím, slovo má pan poslanec Ježek.

Poslanec Tomáš Ježek: Pane místopředsedo, to, co zde uvedl kolega Hájek, je důležitá otázka. Cítím povinnost seznámit velmi stručně sněmovnu s tím, jak se věci mají, protože to, co on připomněl, je nesporně vážným problémem. Naštěstí to není tak, jak on se obává.

Argument nekonání valných hromad znamená valnou hromadu výlučně pod egidou Fondu národního majetku. Fond národního majetku jako úřad, který má 100 lidí, by musel konat 1.300 valných hromad, protože on je univerzálním akcionářem. To není možné. Valné hromady se mohou konat a ze zákona se musejí konat ihned po 29. březnu, v období mezi 29. březnem a 30. červnem, kdy podle zákona musí být uzavřen účetní rok 1992. Budou to však valné hromady organizované už skutečnými reálnými vlastníky, těmi, kteří vzešli z kupónové privatizace. Tyto valné hromady budou rozhodovat především o rozdělení zisku za rok 1992, zda se budou nebo nebudou vyplácet dividendy nebo v jakém poměru se bude zisk dělit. To už bude věc těch valných hromad.

Poslední, co bych chtěl v této souvislosti říci, je to, že Fond národního majetku právě proto, aby urychlil předávání akcionářských práv pravým vlastníkům, zorganizoval pověřování investičních privatizačních fondů výkonem akcionářských práv v případě, že tyto fondy měly více než 67% akcií. Toto provizorní řešení právě bylo děláno s cílem urychlit výkon akcionářských práv. Po 29. březnu už to bude jejich řádné právo a nebude k tomu třeba žádného pověření. Čili valné hromady samozřejmě ano po 29. březnu, ale už valné hromady složené a organizované pravými vlastníky, nikoliv dočasným úředním "vlastníkem", jímž je Fond národního majetku.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Tomáši Ježkovi. Chci se zeptat pana poslance Mandelíka, zda si přeje vystoupit. (Nepřeje.) Není co komentovat z rozpravy. Děkuji.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že v rozpravě nepadl žádný pozměňovací návrh, přistoupíme k závěrečnému hlasování o celém návrhu zákona.

Kdo souhlasí s návrhem poslance Tomáše Ježka na vydání zákona, kterým se mění zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, podle sněmovního tisku 78 ve znění společné zprávy výborů Poslanecké sněmovny podle sněmovního tisku 98, ať zvedne ruku. 109.

Kdo je proti? 4. Děkuji,

Tím jsme schválili tento návrh zákona a projednali jsme bod 13 naší schůze.

Děkuji panu poslanci Ježkovi a panu poslanci Mandelíkovi.

Dámy a pánové, jsem informován, že výsledky tajných voleb ještě nejsou zpracovány a nemůžeme s nimi být seznámeni. Bodem 14, tedy dalším bodem programu, je:

Navrhoval bych, abychom v tomto okamžiku pokračovali v programu a zabývali se právě tímto bodem. Za skupinu navrhovatelů na zřízení vyšetřovací komise návrh a jeho odůvodnění přednese poslanec Tomáš Fejfar. Předpokládám, že současně také přednese návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, jako zástupce 76 poslanců, kteří navrhli na základě čl. 30 odst. 1 hlavy II. Ústavy České republiky a § 55 a) zákona ČNR o jednacím řádu zřízení komise, která by vyšetřila okolnosti související s akcemi "Norbert", "Zásah", "Vlna", a to i ve vztahu k osobám aktivně zapojeným do těchto akcí od roku 1971 do současné doby, vám chci tento návrh zdůvodnit.

Na tomto místě jsem býval velmi krátce a vždy jsem byl velice stručný. Dnes mi dovolte, abych věc poněkud rozvedl. Týká se to událostí a věcí, které jsou daleko za námi. Je to již více než tři roky, ale myslím, že ne vše bylo řečeno, ne vše bylo objasněno a důsledky, které by měly být vyvozeny z těchto věcí, nebyly vyvozeny. Stručně se zmíním o některých věcech, které souvisejí s těmito akcemi.

K akci "Norbert" - O té tolik nevím, tedy jenom stručně. Vím to, co víte asi vy všichni ostatní, že v 80. letech byly připravovány internační tábory, do kterých měli být sváženi odpůrci tehdejšího režimu. Měli být rozděleni do dvou skupin podle závažnosti nepřátelských postojů k minulému režimu. Jeden režim v táborech měl být mírnější, kde by lidé nuceně pracovali. To vše samozřejmě bez jakéhokoliv soudního rozhodnutí, což podle mého názoru není třeba rozvádět. Ve druhé skupině by s lidmi bylo zacházeno daleko drsněji. Tyto události a věci, které byly připravovány, nebyly nikdy důsledně naší veřejnosti vysvětleny. Pokud vím, nikdo nebyl za tyto věci potrestán. Ale není úkolem komise, kterou chceme zřídit - a pevně věřím, že zřídíme - aby soudila lidi, kteří se na těchto akcích podíleli, ale aby všechny tyto věci objasnila, zdokumentovala, a pokud budou mít orgány činné v trestním řízení zájem - a doufám, že ano - ty potom vyvodí trestní důsledky z těchto věcí.

Co se týče dalších dvou věcí, akce "Zásah" - tady budu poněkud rozvláčnější - byla akce, která byla v armádě připravována od roku 1971, kde na základě rozhodnutí Rady obrany státu byly rozpracovány plány na vyčlenění sil a prostředků Československé lidové armády k zabezpečení klidu a pořádku na území ČSSR. Bylo v podstatě plánováno, že armáda v součinnosti s ministerstvem vnitra by zasáhla proti protisocialistickým silám, které by vystoupily. Pro nás začíná být celá akce zajímavá zhruba v srpnu 1989, kdy náčelník generálního štábu Vacek, pozdější - jak si všichni dobře pamatujeme ministr obrany po lednu 1990, svolal poradu k aktualizaci uvedené dokumentace, lidsky řečeno celá akce byla oprášena, zaktualizována a připravena k eventuálním vystoupením, která byla očekávána v srpnu a později k výročí republiky v říjnu 1989.

Zacituji drobně z nařízení, které mám před sebou, které vydal náčelník generálního štábu Miroslav Vacek, kde mimo jiné v bodu 7 píše: "Uvedená opatření realizujte v součinnosti s vašimi politickými orgány a orgány VKR." VKR je vojenská kontrarozvědka a všichni víme, že vojenská kontrarozvědka byla součástí státní bezpečnosti. 17. listopadu probíhala u divizí velitelsko-metodická shromáždění, kde důstojníci připravovali tyto akce. Pro začátek chci zdůraznit jednu věc, a ta je klíčová podle mého názoru. Mimořádná bezpečnostní opatření, na základě kterých tato akce byla spouštěna, byla možná jen na základě vyhlášení některého ze stupňů. Ten nejvyšší vyhlašoval prezident republiky a generální tajemník ÚV KSČ, tehdy pan Husák. Je zajímavé, že v listopadu, kdy se tyto akce odehrávaly, nebylo toto vůbec vyhlášeno. Oni na to tehdy soudruzi nějak zapomněli. Podle mého názoru toto je klíčová věc, protože i podle tehdejších nařízení a podle tehdejších zákonů se lidé, kteří tuto akci chystali, těmto zákonům a těmto nařízením zpronevěřili, konali na svou pěst. Myslím si, že řeči, které dodnes slýcháme o tom, jak naše armáda v listopadových dnech byla loajální, se nezakládají na pravdě. To, že celá akce byla koordinována s ÚV KSČ, není třeba zdůrazňovat. Například byla svolána porada, na kterou byli pozváni zástupci ÚV KSČ a samozřejmě také sovětský poradce, který na ÚV KSČ seděl, kteří ty věci měli koordinovat.

Na 23. listopad svolal tehdejší ministr obrany generál Václavík poradu, které se účastnili hlavní funkcionáři armády, u velitelů divizí a u jejich náčelníků štábu včetně. Tato porada proběhla na ministerstvu národní obrany Na Valech v souvislosti se zasedáním kolegia ministra národní obrany, kam byl přizván generálplukovník Kondakov za hlavní vojenskou správu politickou, plukovník Trnka za ÚV KSČ, kde se odehrávaly věci, které nemáme přesně zdokumentovány.

Zapomněl jsem říci, že tuto věc už vyšetřovala komise prezidenta republiky v roce 1990: jestli si vzpomínáte, později přestal být ministrem obrany pan generál Vacek. Myslím, že to byl jediný výsledek vyšetřování této komise.

Z toho jednání Na Valech třiadvacátého není zápis, doufám, že pokud zřídíme komisi, tak ho naše komise najde: nebyla prezenční listina. Podle výpovědí některých důstojníků nebo generálů, kteří tam byli a vypovídali před komisí prezidenta republiky, je zhruba známo, co se tam odehrávalo. Jediný - a to zdůrazňuji - z důstojníků, kteří tam byli přítomni, se neozval, neprotestoval proti akcím, které se chystaly. To je myslím také velmi závažné.

Cílem této akce bylo ověřit postoje všech vyšších velitelů a náčelníků ve vzniklé politické situaci. Došlo tam k naprosté shodě názorů, k plné podpoře KSČ a k odmítnutí vystoupení demokratických sil. Byla tam proklamována věrnost plnění závazků Varšavské smlouvy. Generál Václavík chtěl znát stanoviska svých generálů a důstojníků. Vystoupil s tím známým televizním projevem, který si doufám všichni pamatujete. Poté vydává ministr pokyny náčelníkovi generálního štábu a velitelům okruhů, kde chce zabezpečit udržování pevného politického režimu, činí je osobně odpovědnými za svěřené funkce, počítaje v to připravenost útvarů plnit úkoly vůči státu. Velitelé vojsk začínají připravovat a vydávat rozkazy pro prověrku a připravenost vyčleněných sil a prostředků pro akci "Zásah ". Náčelník generálního štábu udržuje skupinu řízení mimořádných bezpečnostních opatření v určitých místnostech, jsou tam vyčleněny telefony. Celá ta věc se začíná rozjíždět. Tato uvedená činnost, jak už jsem řekl, byla realizována, aniž byl ministrem vnitra nebo kýmkoli jiným vyhlášen jakýkoli stupeň mimořádných bezpečnostních opatření.

Celá tato činnost směřovala kromě jiného k podpoře vystoupení generála Václavíka na zasedání ústředního výboru KSČ 24. listopadu 1989. To je toho zasedání, na kterém byl odvolán z řízení komunistické strany soudruh Jakeš. Mám před sebou záznam projevu, který měl generál Václavík na tom slavném plénu a chtěl bych vám z něj ocitovat několik úryvků. Prosím, abyste si všimli i vytříbeného jazyka, kterým tento člověk mluvil: "Já proto navrhuji, soudružky a soudruzi, toto: Za prvé nechat předsednictvo ústředního výboru v takovém složení, v jakém je, doplnit ho potřebným počtem členů, kteří odpovídají za jednotlivé oblasti a úseky řízení státu a všech ostatních složek. Protože jestliže dneska vyměníte tady toto předsednictvo a přijde i nový generální tajemník, než se nový generální tajemník rozebere ve všem, co je, může být pozdě. Udělejme to na příštím předsednictvu, vyměňme, dejme mladé lidi. Já nejsem proti tomu. Ale tuto věc je potřeba vyřešit. A ať tedy, když jsme společně do toho dovedli, tak najděme společně východ, jak společnost z toho vyvést, aby naše komunistická strana v našem státě dále fungovala a ne, abychom předali moc někomu, jako se to stalo v Polsku a Maďarsku. Já bych vám mohl vykládat věci. Já jsem tady měl maďarského ministra obrany, co se tam děje. A jestliže to chcete a toto podporujete, co se tam teď děje, když není už solventnost, když už strana neřídí, kdy likvidují bezpečnost a de facto strana je v defenzívě. Dále navrhuji, aby okamžitě po skončení tady toho zasedání byly svolány mimořádné schůze základních organizací strany a byla rozebrána vážnost situace, která v této republice je, aby se komunisté jednoznačně k této věci vyjádřili a postavili. Ano, máme ještě možnost politickými prostředky tuto situaci zvrátit.

Za třetí navrhuji uvést do bojové pohotovosti (zdůrazňuji do bojové pohotovosti) armádu, bezpečnost, milici bez nějakých zásahů atd., aby tyto složky byly připraveny, jestliže k něčemu dojde, věci řešit. Není možno, soudružky a soudruzi, čekat až nám něco udělají. Je potřeba míti tyto síly připraveny. Já nevolám tady po nějakém krveprolití, jen navrhuji, aby jednoznačně byla přijata opatření ke sdělovacím prostředkům. Jakákoliv. Jestliže ne po dobrém, tak po zlém. Ale tyto prostředky jim vzít z rukou."

To samozřejmě souvisí s další akcí, kterou by měla komise přešetřit, a to je akce "Vlna". Tehdy totiž byli do Prahy, a to i pomocí letadel, z celé republiky svezeni odborníci, z kterých byla později po jejich písemném závazku, že o celé věci pomlčí, sestavena skupina asi 95 lidí, kteří měli převzít technicky televizi, rozhlas a umožnit stranickým a státním představitelům, jak se tehdy říkalo, aby mohli národu říci pravdu, tak jak si ji oni představovali. Tito lidé byli celou tu dobu připraveni toto udělat. To je akce "Vlna", a to by mělo být také přešetřeno. V době, kdy proběhla generální stávka - na kterou si ještě také pamatujeme, pomalinku začalo vedení armády - protože na tom zasedání ÚV pan generál Václavík prostě nedostal souhlas, nikdo to nepodepsal, zástupci ministerstva vnitra, kteří se dostavili na poradu o této věci, přišli nepřipraveni, protože vůbec nevěděli, co se od nich žádá a nic nepodepsali. Mimo jiné byl to plukovník Vykypěl a generál Lorenc, kteří byli nedávno souzeni. Tito pánové prostě ten podpis nedali. Po generální stávce tato aktivita pomalu ustávala a v prosinci svým rozkazem generálplukovník Miroslav Vacek nařídil, aby dokumentace, zpracovaná k realizaci uvedených dokumentů, byla uložena v zapečetěných obalech u náčelníků štábů, svazků, útvarů, ústavů a zařízení ČSLA, kde byla zpracována, a nařídil, aby její likvidace nebyla prováděna. V březnu 1990 nový náčelník generálního štábu generálmajor Slimák svým rozkazem nařídil část této dokumentace skartovat. To znamená - je jasné, že ke všem těmto materiálům se pravděpodobně ta komise nedostane. Mohl bych tady vykládat dlouhé hodiny o tom, co se tehdy dělo, protože o tom něco vím. Ty dokumenty mám půl roku. Čekal jsem, až se rozdělí československá armáda, protože dovedete si představit, že by to jistě nebylo vhodné vystoupení v době, kdy se armáda dělila, což byla nesmírně složitá práce a jsem rád, že dobře dopadla.

Dále chci připomenout jednu věc. Bylo nutno považovat za závažné stanovisko generála Vincence, to je vyjádření té prezidentské komise, který po předložení originálu kódogramu od 5. motostřeleckého pluku prohlásil před komisí inspekce ministra obrany, že se jedná o nějakou místní situaci, kterou řešil asi velitel 3. motostřelecké divize na základě vlastního rozhodnutí a naprosto vyloučil znalost vydávání podobných rozkazů. To je totiž další z rozhodujících věcí. Když komise prezidenta republiky začala tyto věci vyšetřovat, celá generalita se stavěla, že o ničem neví, a že jestli k některým věcem došlo, byly to iniciativy některých nižších velitelů u jednotlivých posádek, a že nahoře o ničem nevědí. Ve chvíli, kdy členové vyšetřovací komise udeřili na některé plukovníky přímo u posádek - ti říkali: ne, ne, ne, to my na sobě nenecháme, ze sejfu vyndali rozkazy, které si pro strýčka příhodu schovali, aby mohli dokázat, že oni to nebyli, kdo tyto věci spouštěli.

Myslím, že bude dost prostoru pro tuto komisi, aby objasnila a dokumentovala, co se tehdy dělo. Nežádáme zřízení této vyšetřovací komise, abychom nějakým způsobem pošpinili naši armádu. Naopak. Z hloubi duše jsem přesvědčen, že jestliže prestiž naší armády je tak nízká, jak si můžeme přečíst ve výzkumech veřejného mínění, tak je to kromě jiného i proto, že ve veřejnosti přetrvává názor, že v armádě se od listopadu nic nezměnilo, že armáda je stále stejná. Já si myslím, že to není pravda.

Myslím si, že je naší povinností tisícům důstojníků, kteří se starají opravdu o armádu, jsou loajální, jsou odborníci - a bezesporu takoví v naší armádě jsou pomoci najít ztracenou prestiž naší armády, aby naše veřejnost se dívala na armádu jinak, aby v souladu s tím, co pan ministr Baudyš chce prosadit v armádě, v souladu s tím, že vzniká nová koncepce české armády, aby naše armáda byla očištěna od těchto reziduí minula, abychom mohli začít novou demokratickou armádu budovat v klidu a s podporou veřejnosti.

Na závěr mi dovolte, abych přednesl návrh usnesení. "Poslanecká sněmovna zřizuje podle čl. 30 odst. 1 hlavy druhé Ústavy České republiky a § 55 a zákona České národní rady č. 35/1989 Sb. v platném znění vyšetřovací komisi, která má vyšetřit okolnosti související s akcemi " NORBERT", "ZÁSAH" a "VLNA", a to i ve vztahu k osobám aktivně zapojeným do těchto akcí od roku 1971 do současné doby. Doporučuje organizačnímu výboru a politickému grémiu, aby ve spolupráci s ústavně právním výborem byl do březnového pléna připraven statut vyšetřovací komise, případně její jednací řád, a aby jednotlivé kluby navrhly kandidáty na členy této vyšetřovací komise tak, aby na březnovém plénu mohl být schválen statut, event. jednací řád, a aby mohli být zvoleni členové vyšetřovací komise." Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Fejfarovi. K přednesenému návrhu usnesení Poslanecké sněmovny otevírám rozpravu. Hlásí se pan poslanec Kozák.

Poslanec Stanislav Kozák: Vážený pane předsedo, pane předsedající, kolegyně a kolegové, naprosto nemám nic proti ustavení této komise, nemám nic proti vyšetřování těchto věcí, ale domnívám se, že v některých věcech se pan kolega Fejfar jaksi uřekl, takže je nebudu komentovat. Přesto se domnívám, že bychom se neměli omezovat na tyto tři jména akcí - nebo jak je nazveme - to znamená "NORBERT", "ZÁSAH" a "VLNA", protože v průběhu vyšetřování této komise se mohou objevit další akce, které mohly být připraveny - nyní mi pan kolega Fejfar promine - a třeba akci nazveme "FEJFAR". Proto doporučuji, aby usnesení bylo rozšířeno o "případně obdobné", což si myslím, že je akceptovatelné, abychom si nezaváděli možnost vytváření nových a dalších komisí za měsíc, za dva, případně za tři. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Kozákovi. Do rozpravy se dále nikdo nehlásí, proto rozpravu uzavírám. Předám slovo panu poslanci Fejfarovi, pokud se chce vyjádřit k navrhovanému pozměňovacímu návrhu usnesení.

Poslanec Tomáš Fejfar: Děkuji, pane místopředsedo. Souhlasím s tím, co navrhl pan poslanec Kozák. Měl jsem dojem, že tak, jak je text navržen - která by vyšetřila okolnosti související s akcemi - se to tam vejde. Velmi vítám jeho návrh, protože si myslím, že pak nebude sporu o tom, že když se tam vyskytne něco podobného, tak to tím bude vyřešeno.

Ještě se omlouvám, zapomněl jsem vysvětlit i dovětek - a to i ve vztahu k osobám aktivně zapojeným do těchto akcí až dodnes. Pro vaši informaci: V materiálech, které mám k dispozici, se jako jedno z velmi aktivních jmen vyskytuje třeba jméno plukovníka Zbytka. To je člověk, o kterém si můžete - jak mi kolegové ukazují - můžete přečíst v dnešním Českém deníku článek o vojenských prostorách Ralsko a Mladá, kde jakási společnost s ručením omezeným získala od Sovětské armády určité objekty. Ten inženýr Zbytek, který byl zmiňován v televizi, je plukovník Zbytek, který hrál dost podstatnou roli v těchto akcích. Myslím, že by bylo velmi dobré, kdyby se souvislosti i ekonomické s dnešní dobou a aktivitou těchto lidí objasnily tak, aby bylo učiněno dobru za dost. Děkuji a velmi vítám tento návrh. (Potlesk).

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Fejfarovi. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu k usnesení, jak jej přednesl pan poslanec Kozák.

Ptám se sněmovny, zda si někdo přeje, aby zazněl pozměňovací návrh znovu. (Nikdo se nehlásil.)

Kdo je pro přijetí pozměňovacího návrhu pana poslance Kozáka, ať zvedne ruku. 136. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo. Děkuji.

Tento pozměňovací návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jej předložil pan poslanec Fejfar, včetně pozměňovacího návrhu právě schváleného.

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 125. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo. Děkuji.

Tento návrh usnesení byl schválen. Usnesení je přijato a tím jsme projednali další bod našeho programu. Děkuji panu poslanci Fejfarovi.

Dámy a pánové, jsem informován o tom, že probíhá příprava volebních lístků pro druhé kolo tajných voleb k bodu 9 a 10 našeho programu. Domnívám se, že bychom druhé kolo měli provést na začátku polední přestávky, abychom šetřili čas.

Z toho důvodu se domnívám, že je rozumné, abychom pokračovali v tomto okamžiku ještě jedním, věřím, že nekomplikovaným bodem programu.

Faktická poznámka pan poslanec Kozák.

Poslanec Stanislav Kozák: Pane místopředsedo, promiňte, vy jste zřejmě obeznámen s výsledky hlasování o volbě Rady ČTK a Grantové agentury. Většina z nás bohužel zatím ještě ne, takže myslím, že by se měl dostat prostor pro to, aby se mohly vyhlásit výsledky voleb, i když z vašeho vyjádření je jasné, že volby budou pokračovat v druhém kole. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, jsem informován o tom, že jsou již známy výsledky voleb, ověřovatelé spolupracují na té přípravě hlasovacích lístků pro druhé kolo. Jsem informován o tom, že druhé kolo se bude muset konat, to je stupeň mé informovanosti.

Je zde tedy návrh, abychom byli seznámeni s výsledky a potom abychom pokračovali dalším bodem programu tak, aby poslanci mohli během té doby se připravit a zvážit, jak se zachovají v dalším kole. Považuji tento návrh za rozumný, ale je třeba, aby byl přivolán pan poslanec Kolář, vidím, že je přítomen ve sněmovně a prosím ho tedy, aby nás seznámil s výsledky hlasování a potom budeme pokračovat bodem 15. Slovo má pan poslanec Kolář.