Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Guvernér ČNB Josef Tošovský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych jenom v krátkosti reagovat na diskusi, možná na některé otázky a možná na poslední příspěvek, který tady zazněl. K tomu snad nejprve:

Když jsme uvažovali o tom, jaký nejlepší platební styk by byl se Slovenskem tak, aby neovlivnil negativně vývoj ekonomiky v České republice ani ve slovenské ekonomice, tak jsme samozřejmě eliminační metodou dospěli, že je to clearingový platební styk a Česká národní banka samozřejmě tento návrh plně podpořila a první verzi materiálu dokonce vypracovala. Přesto se domnívám, že by tady v Parlamentě neměla vzniknout iluze, že obchodní výměna se na základě této clearingové dohody udrží na úrovni, na jaké byla doposud. To by byl naprosto mylný předpoklad, protože - a to potom odpovím na některé dotazy, které tady byly před tím a které s tím souvisí Česká republika měla po dlouhé období saldo v obchodní bilanci, nebo řekněme pravděpodobně i služeb, i když o tom máme pouze kusé, nepřesné informace, aktivní, a pokud by to pokračovalo, bude nastávat v clearingovém platebním styku věřitelské saldo České republiky vůči Slovenské republice, to narazí na mezní úvěr a výši, kterou bude Česká republika nebo česká vláda - abych tak řekl ochotna tolerovat z vlastních ekonomických důvodů a z důvodů rozpočtových.

Z toho důvodu by pravděpodobně bylo dobře, kdyby naši podnikatelé věděli, hned od samého začátku, že touto clearingovou smlouvou si do jisté míry kupujeme čas, čas na adaptaci, na to najít nové trhy, na to, abychom šokem neztratili odbytiště, jako se stalo v Rusku a v jiných zemích. To myslím, že je důležité, aby bylo známo hned na začátku.

Pokud jde o salda obchodní výměny, skutečně informace nejsou perfektní, protože doposud neexistovala platební bilance mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a bude existovat až od 8. 2. 1993, až od té doby, kdy rozdělíme měny. Potom budeme znát, jak skutečně se vztahy vyvíjejí. Nicméně naše indikace možných sald se rozpínají od cca 16 miliard korun, což je odhad Statistického úřadu, až po 25 - 30 miliard, což jsou některé odhady našich expertů v bance, i když já myslím, že mohou být na sazené.

Čili pokud by obchodní výměna běžela setrvačně tímto směrem, tak samozřejmě brzy bude potřeba udělat některé korekce, které mohou mít vliv na ekonomickou aktivitu.

Nyní už bych se jenom vyjádřil k čl. 5 na str. 2, týkajícímu se České národní banky. Česká národní banka je nezávislá, my jsme byli ale u zrodu těchto dohod, domníváme se, že pro celistvost platební dohody tam patří tento článek, že to banky povedou, a tak se domnívám, že by to tam mělo zůstat. Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu guvernéru Tošovskému a ptám se sněmovny, zda si někdo přeje s faktickou poznámkou, přece jen pan kolega Vyvadil.

Poslanec Jiří Vyvadil: Moje prosba je v tom, aby ještě před závěrečný slovem pan místopředseda odpověděl, abych případně v rámci rozpravy mohl podat ten návrh.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Ptám se tedy, zda si někdo z přítomných přeje ještě vystoupit v rozpravě. Není tomu tak, rozpravu tedy končím.

Pan místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník si přeje přednést závěrečné slovo.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Chtěl bych spíš reagovat na některé poznámky, které tady zazněly. Část toho pan guvernér Tošovský odpověděl.

Dotaz pana poslance Vyvadila, který se týká mezního úvěru a jistého zmocnění vlády dohodnout úpravu na výši tohoto mezního úvěru a jaký se očekává vývoj: Je třeba říci, že čísla, která zde říkal pan guvernér Tošovský, platí, nicméně ty vyšší odhady jsou odhady z dat - řekl bych starších, ne z dat posledních, protože samozřejmě že dochází ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Slovenskou republikou také k adaptačním procesům, a sice k adaptačním procesům toho typu, že podnikatelé, kteří se nedočkají splacení své pohledávky ze strany svého slovenského partnera, volí obranné mechanismy. Obranné mechanismy jsou možné v zásadě dva: Že přestane dodávat, to je ten první, což nepochybně vede ke snížení vzájemné výměny a tyto procesy probíhají již v roce 1991, 1992 a nepochybně budou probíhat i v roce 1993, i kdyby nedošlo k oddělení měn. Proces oddělení měn může zakcelerovat trochu ten pokles.

Druhý způsob obrany, který podnikatel má, je, že žádá platby předem, placení předem, či volí techniky platebního styku, které mu zaručují, že tu pohledávku bude mít prostě splacenu. A z mých diskusí s podnikateli vyplývá to, že ti rozumní, kteří samozřejmě viděli o kousek dál, než jenom do zítřka, tak že to tušili, věděli od poloviny loňského roku a podle toho se také zachovali. Nicméně lze očekávat vývoj, kde bude naplňováno saldo na mezním úvěru ve prospěch České republiky. To myslím, že je nesporný fakt.

Nyní jde o to, zda sankce, které jsou v té smlouvě, či případná reakce hospodářské politiky, lépe řečeno banky, ministerstev financí, které mají možnost tam do jisté míry operovat v prostoru plus - mínus 5% , na tento vývoj bude dostatečná či nedostatečná, či zda bude nutné přistoupit k negociaci dalších podmínek fungování těchto smluv. Jednou z těchto podmínek by mohly být - a to měl nepochybně na mysli pan poslanec Vyvadil - úpravy ve výši mezního úvěru.

Druhou z podmínek by mohlo být zahájení jednání o případném ukončení smlouvy nebo o změně podmínek, které by výrazným způsobem měnily situaci na clearingovém účtu.

Chci říci, že vláda dostává v této smlouvě zmocnění jednat o úpravách limitu mezního úvěru, nicméně je si velmi dobře vědoma toho, jak výše tohoto mezního úvěru je citlivou otázkou, a to jak z hlediska veřejnosti, tak z hlediska podnikatelských subjektů atd. Chci ujistit Poslaneckou sněmovnu, že vláda bude velmi bedlivě vážit změny ve výši mezního úvěru a rozhodně by se o tom radila i s Poslaneckou sněmovnou. To je odpověď na první dotaz poslance Vyvadila.

Pokud jde o nedostatek informací, jak se zde o tom zmiňoval poslanec Hájek ve vztahu k těmto smlouvám, vysvětlil jsem důvody, proč byl časový vývoj takový, jaký byl. Nicméně si myslím, že pro rozhodnutí ano či ne tato smlouva, máme informací všichni dostatek. Víme, co nastupuje, když řekneme ne a toho rizika se všichni obáváme. Proto jsme také přistoupili ke sjednání těchto smluv.

K dalším dotazům poslance Hájka. Pan guvernér v podstatě reagoval na to, že data jsou měkká ohledně obchodní bilance, nemáme jistotu, kolik je skutečný vývoj. Totéž se týká samozřejmě i ledna, protože evidence v podmínkách společné měny je velmi komplikovaná. Já jsem rád, že pan guvernér se hlásil k článku 5, ale já si nemyslím, že je to zcela tak, že Česká národní banka je na parlamentu zcela nezávislá. Já si myslím, že Česká národní banka je na parlamentu závislá. Kdyby byla nezávislá, tak by zákon o České národní bance nebyl v parlamentě. Věřím, že parlament si toho je velmi dobře vědom a že jakékoliv snahy po absolutní nezávislosti všeho a čehokoliv bude bedlivě zvažovat.

Tím neříkám, že by banka neměla mít nezávislost na vládě. Ano, měla a je to její svaté právo.

Pak byl dotaz na omezení termínu platební smlouvy k 31.12. Je tam klausule, že v případě, že vývoj takový bude, začne se znovu jednat.

Pokud jde o dotaz na odhad, to nebyl ani tak myšlen odhad, co bylo v návrhu státního rozpočtu na letošní rok těch 10%, nebyl myšlen odhad dopadu do rozpočtu, spíše jsme tím měli na mysli, že zhruba v rozsahu 10% dojde k poklesu vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou v letošním roce. To má samozřejmě celou řadu implikací včetně rozpočtových. To ano. Říci dnes, zda na tomto čísle trváme či zda máme novější předpověď, by bylo z mé strany spekulativní. Přesná data nemáme a nezávislé odhady, které prováděly nejrůznější ústavy, se pohybují zhruba v té variantě řekl bych optimistické 8 - 10%. Varianta reálná je asi 15% a varianta pesimistická je něco přes 20%. Nicméně nikdo z nás to nyní není schopen říci, protože nevíme, v jakém smyslu se bude chovat slovenská administrativa ve vztahu k celému ekonomickému prostředí. Na Slovensku máme spíše signály o tom, že je snaha trochu více používat administrativních metod řízení, trochu více separovat trhy český a slovenský, což by nepochybně mělo daleko významnější dopady na pokles ekonomické aktivity.

Na druhé straně však platí a bude platit, že pokud vysloveně nebude nějaká administrativní bariéra obchodu, podnikatelské subjekty jsou natolik schopné, natolik iniciativní a natolik motivované, že cestu k obchodování se slovenskými partnery ať na bázi barterů, tak na bázi dohod o cenách takových nebo jiných si najdou a tato smlouva za jejíž projednání vám děkuji - jim k tomu vytváří dobré předpoklady. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu místopředsedovi vlády a uděluji slovo společnému zpravodaji panu poslanci Tomáši Ježkovi.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, konstatuji, že v rozpravě nebyl přednesen žádný pozměňovací návrh. Poslanci vesměs poukazovali na zřejmý fakt, že vše bylo činěno ve spěchu, ale zároveň také oceňovali smlouvu jako takovou. Já sám bych chtěl dodat, že ve smlouvě je obsaženo všechno to, na čem by nám jako parlamentu mělo záležet. Smlouva obsahuje dva platební režimy - před 8. únorem a po 8. únoru - klade důraz na to, aby obchod mohl pokračovat, aby nedošlo k tomu, čeho bychom se měli obávat, to je k poklesu vzájemného obchodu s dopadem na zaměstnanost. Je tam zabezpečení proti důsledkům devalvace slovenské měny, jsou tam jasně vymezené podmínky pro nové negociování, je tam dobře udělaný režim pro to, aby styk na úrovni občanské mohl nerušeně pokračovat, takže si dovoluji navrhnout, aby se hlasovalo o obou smlouvách najednou. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner. Děkuji panu poslanci Tomáši Ježkovi. Já se ovšem domnívám, že je nutné, aby se hlasovalo o každé smlouvě zvlášť. Přistoupíme k hlasování.

Jak jsem již řekl v úvodu, texty smluv vám byly rozdány. Navrhuji vám přijmout následující dvě usnesení. Přečtu text prvního.

"Poslanecká sněmovna schvaluje Platební smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, která je přílohou tohoto usnesení."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku! 131.

Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.

Děkuji, smlouva byla schválena.

Druhé usnesení přečtu:

" Poslanecká sněmovna schvaluje Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o používání peněžních prostředků v národních měnách v oblasti vzájemného cestovního ruchu, která je přílohou tohoto usnesení."

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne rukul 134.

Kdo je proti tomuto návrhu? Nikdo.

Konstatuji, že i tato smlouva byla schválena. (Potlesk koaličních stran.)

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tím jsme projednali schválený pořad schůze.

Dříve, než ukončím schůzi, požádal mě o krátké vystoupení s informací pan předseda výboru Kozel. Uděluji mu slovo.

Poslanec František Kozel: Vážená sněmovno, jde o upozornění pouze těm členům Poslanecké sněmovny, kteří podali návrhy na členy Rady ČTK a Dozorčí rady grantové agentury. Dostali jste na lavice písemné pokyny, co máte učinit, aby vaši kandidáti byli se vším všudy tak, jak mají být, ve středu v termínu před naším výborem. Věnujte tomu pozornost. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.

Dámy a pánové, končím 4. schůzi Poslanecké sněmovny, loučím se s vámi a přeji vám pěkný víkend.

(Schůze skončila ve 13.18 hod.)