Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
223
Odpověď
předsedy vlády ČSFR PhDr. Jana Stráského na interpelaci podanou poslancem SL J. Mikloškem ve věci problematiky činnosti jednotlivých komisí zřízených při vládě ČSFR (tisk 183)
Příloha
Odpověď na interpelaci poslance Federálního shromáždění pana J. Mikloška, přednesenou na. 4. společné schůzi Federálního shromáždění
Problematikou činnosti rad, komisí, výborů a ostatních orgánů ustavených při vládě ČSFR v minulém funkčním období se vláda zabývala na svém zasedání ve dnech 2. a 3. září 1992. Na základě věcného posouzení problematiky pověřila jednotlivé členy vlády gescí nad jednotlivými orgány ustavenými při vládě ČSFR. Současná vláda ČSFR pověřila své jednotlivé členy, aby posoudily nutnost existence uvedených orgánů a navrhnuli jejich případné zrušení nebo provedení personálních změn. Dále vláda své členy zplnomocnila k tomu, aby v případech, kdy byl některý z uvedených orgánů zřízen jmenováním jedním členem vlády, tento orgán zrušili nebo provedli personální změny v jeho složení, a to plně ve své kompetenci.
Otázkami další existence uvedených orgánů ustavených při vládě ČSFR se vláda zabývala na svém zasedání dne 14. října 1992. Na tomto jednání vláda svým usnesením č. 533/1992 kromě jiného zrušila i Radu pro informatizaci při vládě ČSFR, Meziresortní konkursní komisi pro výběr uchazečů o nestátní rozhlasové a televizní vysílání na území ČSFR, Komisi vlády ČSFR pro narkotika, Výbor pro mládež a tělovýchovu vlády ČSFR a Komisi vlád ČSFR, ČR a SR pro Evropská společenství; provedla personální změnu v Radě pro zpravodajskou činnost (namísto pana Š. Bačinského byl do Rady jmenován pan P. Slovák); pověřila předsedu vlády ČSFR koordinací činnosti Komise vlády ČSFR pro analýzu historických událostí let 1967 - 1970 a uložila ministru hospodářství ČSFR, aby ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí ČSFR předložil vládě návrhy postupu ke zrušení československých částí mezivládních výborů a komisí pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci s bývalými státy socialistického bloku. Současně byla vláda v intencích svého rozhodnutí ze dne 2. a 3. září 1992 informována o tom, že v plné kompetenci jednotlivých členů vlády dochází k rušení Poradní komise pro otázky spojené s problematikou interrupcí, Expertní skupiny k návrhu zásad zákona o ochránci lidských a občanských práv a Expertní skupiny pro rozpracování Zásad politiky vlády ČSFR k romské menšině, že se připravuje ukončení činnosti Expertní skupiny k přípravě návrhu novely zákona o rodině a Expertní skupiny k přípravě návrhu zákona o nadacích a dochází ke změnám v personálním složení Expertní skupiny pro posouzení projektů nevládních subjektů ustavené na základě usnesení vlády ČSFR, o zásadách péče o krajany, s tím, že po vyhodnocení zbývajících projektů bude v působnosti ministra zahraničních věcí činnost této skupiny ukončena.
Ke konkrétním dotazům k činnosti jednotlivých rad, komisí, výborů a ostatních orgánů, o nichž ve své interpelaci hovořil pan poslanec Mikloško, lze uvést:
1. Československý výbor pro oslavy 400. výročí narození J. A. Komenského, zřízený usnesením vlády ČSSR ze dne 14. 7. 1988 č. 201, zabezpečoval se svými organizačními komisemi (pro vnitrostátní akce a pro akce v zahraničí) průběh jubilejních akcí v roce 1992. Činnost výboru i obou jeho organizačních komisí pokračuje i v těchto měsících. V rámci jubilejních akcí jsou v průběhu celého roku 1992 udělovány pamětní medaile J. A. Komenského, spolu s pamětními listy, domácím i zahraničním činitelům. Poslední slavnostní předání pamětních medailí se uskuteční 30. 11. 1992.
Komise v současné době pracují na shrnutí výsledků své práce a na zpracování závěrečných zpráv, které budou podkladem pro celkovou zprávu Čs. výboru. Souhrnně je možno konstatovat, že 400. výročí oslav narození J. A. Komenského proběhlo důstojně téměř v 70 zemích světa. Úkoly, které byly v této souvislosti uloženy Čs. výboru, byly průběžně plněny i v roce 1992 a dnes jsou téměř završeny. Vláda ČSFR zamýšlí vyhodnotit celou činnost Čs. výboru i jednotlivé akce na základě souhrnné zprávy ještě do konce roku 1992.
2. Výbor pro mládež a tělovýchovu vlády ČSFR, zřízený v květnu 1990, byl usnesením vlády ČSFR č. 553/1992 zrušen. Důvodem tohoto postupu vlády je skutečnost, že se po konzultaci s příslušnými republikovými ministerstvy, ale i s odborníky, neukazuje nutnost jeho další existence, která byla zaměřena především na otázky koordinace postupu obou republik jak v oblasti mládeže, tak i sportu. Svoji roli tu současně sehrává i otázka stávajících jednání o budoucím státoprávním uspořádání ČSFR. Jedním z důvodu zrušení Výborů se současně stalo i to, že se v průběhu funkčního období ani jedna z komor nesešla na společném jednání, a to z toho důvodu, že nevyvstala potřeba vzájemně koordinovat činnosti, které jsou plně v kompetenci republik.
3. Rovněž meziresortní konkursní komise pro výběr uchazečů o nestátní rozhlasové a televizní vysílání na území ČSFR byla zrušena usnesením vlády ČSFR č. 553/1992. Důvodem tohoto rozhodnutí vlády se stala skutečnost, že komise již prakticky splnila své poslání a fakticky již nepracuje. Výkon její činnosti plně převzala Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání, vytvořená na základě zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Tato "Rada" se již konstituovala a zahájila svoji činnost. Přitom současně podle § 16 a § 17 uvedeného zákona vykonává ty činnosti, které byly dříve svěřeny do kompetence komise.
4. Činnost Komise vlády ČSFR pro narkotika byla vládou ČSFR po konzultaci s příslušnými republikovými ministerstvy a odborníky usnesením vlády ČSFR č. 553/1992 rovněž zrušena. Koncepce protidrogového boje, která byla Komisí vypracována, již vláda ČSFR neprojednávala a projednávat nebude. Lze však předpokládat, že se stane základem pro řešení dané problematiky na úrovni republik. Celá problematika je současně předmětem jednání na úrovni partnerských ministerstev vnitra a zdravotnictví.
5. Poradní komisi vlády ČSFR pro otázky spojené s problematikou interrupcí, která vznikla na základě rozhodnutí bývalého místopředsedy vlády ČSFR pana J. Mikloška, v současné době ve své pravomoci ruší místopředseda vlády ČSFR MUDr. M. Macek.
Důvodem tohoto rozhodnutí je skutečnost, že v souvislosti se stávajícím stavem jednání o budoucím státoprávním uspořádání ČSFR do značné míry pominuly důvody nezbytné "sladěnosti" způsobu řešení celé problematiky mezi republikami v rámci ČSFR. Lze však očekávat, že se problematika interrupcí stane předmětem jednání mezi oběma republikami v budoucnosti, a to zejména z důvodu najít takové řešení, které nebude vyvolávat potřebu "pohybu osob" mezi samostatnými státy.
6. Současný stav jednání o budoucím státoprávním uspořádání ČSFR, který předpokládá vznik samostatných a suverénních států, nevyžaduje, aby byla veškerá opatření, přijímaná republikovými orgány, bezprostředně koordinována na úrovni federace a byly tak v obou republikách vytvářeny obdobné podmínky. Z těchto důvodů se žádná oficiální jednání mezi ministry školství, zdravotnictví a kultury "zastřešená" na úrovni federace nekonala. To však neznamená., že jednání nejsou průběžně vedena na úrovni jednotlivých republik, které jediné jsou za příslušné oblasti odpovědny.
7. Činností komise vlády ČSFR pro přípravu návrhů na státní vyznamenání se vláda zabývala na svém zasedání dne 3. září 1992. Na něm provedla nezbytné personální změny ve složení komise. Současně se vláda ČSFR rozhodla doporučit prezidentu republiky, aby byly, s ohledem na současný vývoj státoprávního uspořádání ČSFR, v letošním roce uděleny pouze řády T. G. Masaryka, a to im memoriam. Pokud se týká ostatních státních vyznamenání, byly sice předloženy příslušné návrhy, ale ty nebyly projednávány. Aktivita v těchto případech již náleží jednotlivým republikám.
8. Radu pro zahraniční pomoc a spolupráci vytvořila vláda ČSFR jako svůj koordinační, iniciativní a poradní orgán v prosinci 1991. Rada je přitom složena ze zástupců federálního ministerstva hospodářství, federálního ministerstva zahraničních věcí, federálního ministerstva financí a ze zástupců pověřených vládami ČR a SR. Na základě vládou schváleného statutu Rady byl cca v polovině roku zřízen její sekretariát - Centrum pro koordinaci zahraniční pomoci - který představuje jeden z útvarů federálního ministerstva hospodářství.
Zcela v souladu se statutem tento sekretariát iniciuje a zajišťuje přípravné práce se schvalováním zahraniční pomoci, organizuje přípravu a rozpracování programů pomoci, poskytuje poradenské služby a zpracovává a udržuje informační databázi.
Pokud jde přímo o program PHARE, patří mezi aktuální problémy rozdělení v minulosti přijatého programu na obě republiky, neboť program byl původně koncipován jako federální. To vyžaduje určité legislativní kroky ve vztahu ke Komisi ES i úzkou spolupráci s resorty realizujícími program. Vzhledem k tomu, že Komise ES předpokládá další pokračování programu PHARE i po roce 1992, pracuje sekretariát i na přípravě tohoto programu.
V oblasti bilaterální pomoci projednala Rada např. aktuální situaci spolupráce s Itálií a Švýcarskem. Italskému ZÚ bylo předáno více než 140 projektů na využití italské pomoci, ve vztahu ke Švýcarsku je projednáván návrh mezistátní dohody. Prakticky se všemi ZÚ zemí G-24 je udržován pravidelný kontakt a jsou podnikány praktické kroky k využívání pomoci nabízené vládami těchto zemí.
Souhrnná zprávu o využívání prostředků programů zahraniční pomoci bude ve vládě ČSFR projednána do 30. 11. 1992.
Účelové prostředky na řešení problematiky národnostních a etnických menšin jsou zabezpečovány ve státních rozpočtech republik. Ze státního rozpočtu ČSFR byla v roce 1992 na řešení problematiky národnostních menšin vyčleněna částka 2 mld Kčs. Tato částka (schválena zákonem č. 578/1991) byla určena na řešení uvedené problematiky pouze ve Slovenské republice. Kromě toho byly poskytnuty finanční prostředky z účelové rezervy vytvořené v rámci rozdělení přebytků státního rozpočtu federace za rok 1991, a to formou jednorázové pomoci vydavatelům tisku národnostních a etnických menšin v České republice ve výši 17 664,2 tis.
Výbor vlády ČSFR pro národnosti nebyl vytvořen z toho důvodu, že v současné etapě vývoje státoprávního uspořádání a na ně navazujícího převodu kompetencí na jednotlivé republiky, se jeho založení nejeví účelné.
10. Středisko UNESCO k výchově k lidským právům působí při Úřadu vlády ČSFR jako příspěvková organizace. Skutečností je, že se na neuzavření smlouvy s mezinárodní organizací UNESCO negativně projevila nevyjasněnost budoucího státoprávního uspořádání ČSFR, která vede k nejistotám z pohledu oprávněnosti podpisu smlouvy z čs. strany. Vzhledem k tomu, že již zřejmě nelze očekávat uzavření smlouvy na úrovni vlády ČSFR, je nezbytné učinit takové kroky, které by tuto možnost zajistily ve prospěch budoucích samostatných republik. V tomto smyslu bude rovněž provedeno dělení majetku uvedené organizace.
11. Usnesením vlády ČSFR č. 375/1992 bylo rozhodnuto financovat, na základě stanovených pravidel, projekty nestátních subjektů, které se týkají péče o české a slovenské krajany v zahraničí.
Z celkové částky 10,5 mil. Kčs z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu federace na rok 1992 z položky "Příspěvky na péči o krajany" bylo na základě doporučení skupiny expertů, která posoudila předložené projekty, dosud uvolněno 4 315 560,- Kčs, a to pro krajany v těchto zemích:
- Maďarsko a Zakarpatská Ukrajina (děti slovenských krajanů) |
368.400,- Kčs |
- Ukrajina (čeští krajané) |
451.000,- Kčs |
- Polsko a Chorvatsko (děti slovenských krajanů) |
146.160,- Kčs |
- Rumunsko, Maďarsko, Srbsko, Vojvodina (slovenští krajané) |
1 500 000,- Kčs |
- Rumunsko (čeští i slovenští krajané) |
1 790 000,- Kčs |
- Výstava o české a slovenské emigraci do Ameriky |
60 000,- Kčs |
V současné době bylo Úřadu vlády ČSFR, resp. FMZV předloženo dalších devět projektů na využití zbylých prostředků, které federální rozpočet vyčlenil pro práci s krajany, bude o jejich použití rozhodnuto na setkání příslušné expertní skupiny ve změněném složení ještě v říjnu t. r. Na této schůzce rovněž dojde k rozdělení zbytku dotace mezi nevládní subjekty, čímž se vyčerpá i smysl existence expertní skupiny, která tím zanikne.
12. Expertní skupiny, podílející se na zpracování zákona o rodině a zákona o nadacích v současné době ukončují svojí činnost. Oba návrhy zákona již prošly připomínkovým řízením a budou předány k využití oběma republikám. Nezbytnost přijetí obou zákonů, ale zejména zákona o nadacích, na úrovni republik přitom vyplývá zejména z nevyjasněnosti postavení a podmínek činností nadací. V plánu legislativních prací vlády ČSFR však již oba zákony i s ohledem na nutnost řešení zásadnějších otázek spojených zejména s otázkami dělení ČSFR, nefigurují a nelze počítat s tím, že by byly do konce roku projednány zákonodárným sborem.
13. Expertní skupina k návrhu zásad zákona o ochránci lidských a občanských práv byla v pravomoci místopředsedy vlády ČSFR doc. ing. A. Baudyše, CSc. zrušena. Důvodem je skutečnost, že s ohledem na vývoj státoprávního uspořádání není příprava návrhu zásad zákona obsažena v plánu legislativních prací vlády. Možné využití zkušeností s činností ombudsmanů v právním rádu se tak stává věcí republik.
14. K účasti na výstavě EXPO 93 v Taejonu, v Koreji v srpnu až listopadu příštího roku je nezbytné uvést, že federální vláda dosud o účasti nerozhodla a je velkou otázkou, zda má vůbec v této otázce rozhodovat. Vláda Slovenské republiky účast na výstavě schválila, otázka event. účasti České republiky bude předmětem jednání zainteresovaných resortů České republiky.
Do vyřešení otázky účasti je sledováním přípravných prací a informováním o vývoji celé záležitosti pověřen čs. zastupitelský úřad v Seoulu.
15. K otázce složení finančních prostředků, které by ČSFR umožnily se stát členy audiovizuální Eurecy, je nutné poznamenat, že se vláda touto otázkou zabývala v srpnu letošního roku. Vzhledem k tomu, že se na celkové částce měla federace podílet pouze z 10% a ze 60%, resp. 30% se na ní měla podílet Česká republika, resp. Slovenská republika, byla tato problematika z jednání vlády ČSFR stažena s tím, že musí být nejdříve projednána ve vládách obou republik. V současné době, kdy je navrhováno zrušení federálních masmédií, pozbývá řešení vstupu ze strany vlády ČSFR svůj smysl a stává se plně otázkou obou republik.
Obdobně je tomu i v případu vstupu do organizace Euroimage.