Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

Příloha č. I

na použití prostředků státních finančních rezerv federace k řešení problémů likvidity ČSOB, a. s. v roce 1992

Vláda ČSFR projednala dne 25. listopadu 1992 "Návrh na uspořádání vztahů ČSOB, a. s. Praha vůči státním rozpočtům a SBČS" a přijala k němu usnesení č. 642/1992. Na jeho základě žádá vláda ČSFR Federální shromáždění, aby v souladu s § 21 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, vyslovilo souhlas s použitím finančních prostředků z výsledků rozpočtového hospodaření federace z minulých let (státní finanční rezervy) ve výši 9 771,7 mil. Kčs na řešení problémů likvidity ČSOB, a. s. v roce 1992. Tato částka představuje celkovou výši státních finančních rezerv federace podle jejich současného stavu. Podrobnější zdůvodnění žádosti vlády ČSFR je uvedeno v přiložené důvodové zprávě a tabulkách, které jsou k ní připojeny.

Příloha č. II

Současná bilance Československé obchodní banky a. s. (ČSOB) je zatěžována řadou položek vzniklých v důsledku rozhodnutí centrálních orgánů v době, kdy ČSOB působila pro všechny čs. subjekty jako monopolní banka pro financování zahraničního obchodu a provádění devizových operací. V důsledku těchto činností se ČSOB nachází v situaci, kdy:

- v její působnosti existuje značný blok dříve přijatých zahraničních půjček ve volně směnitelných měnách (63,5 mld. Kčs), jejichž splácení je třeba průběžně zajišťovat,

- v její aktivech existuje vysoký objem nízkobonitních pohledávek v nesměnitelných měnách (71,8 mld. Kčs), jakož i pohledávek vůči organizacím zahraničního obchodu (OZO) vzniklých v dřívějším systému financování zahraničního obchodu s obligatorním úvěrováním organizací zahraničního obchodu Československou obchodní bankou. Součástí těchto úvěrů jsou i úvěry na krytí ztrát z devalvací čs. koruny v roce 1990 (dosud neuhrazeno 11,7 mld. Kčs) a úvěry na pohledávky za zeměmi, vůči kterým bylo vyhlášeno embargo ze strany Organizace spojených národů, a ČSFR se k němu připojila.

Při značných obtížích spojených s aktivizací korunových prostředků vázaných v pohledávkách ČSOB a potřebě plnit ve stanovených termínech závazky ve volně směnitelných měnách (VSM) není ČSOB schopna vlastními silami řešit problémy své likvidity. Existuje vážné riziko narušení důvěryhodnosti čs. bankovního systému z pohledu zahraničních úvěrových institucí, neboť ČSOB - přes vznik řady komerčních bank - zůstává stále rozhodující čs. devizovou bankou, přes kterou prochází cca 80 % zahraničního platebního obratu ČSFR.

Vzhledem k tomu, že problémy likvidity ČSOB mají svůj základ v rozhodnutích centrálních orgánů v minulých letech, kdy tato banka fungovala jako agent státu, nejeví se schůdné, aby tíhu těchto rozhodnutí nesla nadále jen ČSOB. Do budoucna by role ČSOB měla být koncipována na čistě komerčních základech. To předpokládá, že bilance ČSOB by měla být odlehčena od "položek státní" povahy.

Na Finanční radě ČSFR dne 19. října 1992 bylo dohodnuto a vláda ČSFR dne 25. listopadu 1992 rozhodla řešit existující situaci ČSOB s přihlédnutím k připravovanému státoprávnímu uspořádání ve dvou okruzích:.

1) Profinancování dopadů do konce roku 1992 (kvantifikace v tab. č. 2) bude rozloženo mezi:

a) Federální ministerstvo financí, které z finančních zdrojů federace uhradí:

- korunovou protihodnotu splátek jistiny zadluženosti Centrálního devizového zdroje (CDZ) do max. výše 5,4 mld. Kčs (tab. č. 1),

- devalvační ztráty OZO přislíbené pro léta 1991 a 1992, zatím neuhrazené ve výši 5,6 mld. Kčs (tab. č. 3),

- úroky z úvěrů poskytnutých v roce 1992 na krytí čs. splatných pohledávek vůči embargovaným zemím - Iráku, Kuvajtu, SRJ a Libyi ve výši 1,0 mld. Kčs,

to znamená, že celkové dopady z výše uvedených titulů budou pokryty do max. výše 12,0 mld. Kčs. Ke krytí těchto

mimořádných výdajů vláda ČSFR

- navrhuje, aby jejich profinancování bylo uskutečněno ze státních finančních rezerv ve výši 9 771,7 mil. Kčs. K takovémuto použití je nutný souhlas Federálního shromáždění vyplývající z § 21 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, podle něhož je disponování se státními finančními rezervami, tj. s finančními prostředky vzniklými z výsledků hospodaření federace z minulých let, možné jen se souhlasem Federálního shromáždění. Věcným důvodem pro takovéto řešení je obava, že financování uvedených mimořádných výdajů z běžných rozpočtových výdajů (kapitola Všeobecná pokladní správa) by ve svých důsledcích znamenalo zvýšení předpokládaného schodku federálního rozpočtu, které by bylo spojeno se značnými problémy při umístění zvýšeného objemu státních pokladničních poukázek,

- schválila použití státních finančních aktiv do výše 2,23 mld Kčs ke krytí zbývající části mimořádných výdajů,

b) SBČS, která se bude podílet na krytí úrokových a jiných nákladů ze zadluženosti CDZ až do výše 2,4 mld. Kčs, t. j. do výše hodnoty zisku očekávaného SBČS v roce 1992.

c) ČSOB, která pokryje z vlastních zdrojů:

- kursové rozdíly vyplývající z účtů CDZ ve výši 3,5 mld. Kčs,

- kursové rozdíly vyplývající ze závazků a pohledávek v nesměnitelných měnách (NSM) ve výši 3,9 mld. Kčs.

2) Od l. ledna 1993 převezmou ministerstva financí České republiky a Slovenské republiky přímo od ČSOB pohledávky v NSM a závazky CDZ (zbylé po úhradě splátek CDZ za rok 1992) a převedou je do státních finančních aktiv a pasív v poměru vyplývajícím mezi ČR a SR z ústavního zákona o dělení majetku federace. Ve stejném poměru se budou ministerstva financí ČR a SR podílet od roku 1993 na úhradě splátek jistiny a úroků ze závazků CDZ, na inkase pohledávek v NSM a úhradě nákladů na disážia při jejich likvidaci, včetně profinancování dopadů kursových rozdílů. Na úrovni republik by v letech 1993 a 1994 měly být řešeny rovněž ty dopady z devalvací u vybraných OZO, které zůstanou nedořešeny po skončení roku 1992.

Řešení finančních dopadů a majetkoprávních vztahů z navrhovaného uspořádání od začátku roku 1993 bude upraveno dohodami, které uzavře ČSOB přímo s ministerstvy financí ČR a SR.

Řešení salda pohledávek a závazků v NSM (71.8 mld Kčs) a salda závazků a pohledávek CDZ ve VSM (63,5 mld. Kčs) bude předmětem dohod mezi dosavadním majitelem - ČSOB a ministerstvy financí ČR a SR, které tato aktiva a pasiva převezmou od 1. 1. 1993 do svých státních finančních aktiv a pasív.

Federální ministerstvo financí z celého tohoto bloku zajistí úhradu splátek jistiny ze zadluženosti CDZ ve VSM splatných do konce roku 1992, a to max. do úhrnné výše 5,4 mld. Kčs. Propočet korunové protihodnoty těchto splátek za období od 21. září do konce roku 1992 dle kursovního lístku SBČS (kursem deviza střed k 23. 10. 1992) ve výši 5,4 mld. Kčs je uveden v tabulce č. 1.

SBČS v rámci tohoto věcného okruhu uhradí úrokové náklady roku 1992 ze zadluženosti CDZ v korunové protihodnotě cca 1,9 mld. Kčs a "up-front fees" (jednorázové náklady při čerpání úvěrů CDZ) ve výši 453 mil. Kčs. Tyto náklady bude SBČS krýt až do výše zisku očekávaného pro rok 1992 (cca 2,4 mld. Kčs).

Kursové rozdíly vyplývající ze salda CDZ za období od 1. 1. 1991 do konce roku 1992 (cca 3,5 mld. Kčs) a kursové rozdíly vzniklé z pohledávek a závazků v NSM za období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1992 pokryje ČSOB ze svých vlastních zdrojů.

Aktivní saldo zahraničních pohledávek a závazků v NSM a pasivní saldo z závazků a pohledávek z CDZ ve VSM bude po 1. 1. 1993 převedeno do státních finančních aktiv a pasív ČR a SR v poměru 2:1. Z takto navrhovaného řešení vyplývá, že obě republiky převezmou závazky za splácení jistiny a úrokových nákladů ze zadluženosti CDZ, které budou hradit z rozpočtových prostředků ČR a SR v poměru 2:1. Tyto jednostranné výdaje mohou být sníženy o případná inkasa z deblokovaných pohledávek v NSM. Výši a termíny inkas deblokovaných pohledávek nelze do budoucna přesně předvídat.

U vybraných OZO kryjí úvěry Československé obchodní banky dočasně ztráty vzniklé devalvacemi čs. koruny provedenými v roce 1990, a to ve výši 11,7 mld. Kčs (tab. č. 3). Federální ministerstvo financí k dnešnímu dni cestou přerozdělení přes účet státních finančních aktiv federace uhradilo vybraným OZO ztráty ve výši 12,5 mld. Kčs.

K eliminaci přetrvávajících negativních dopadů z devalvací (podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktív a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními) bylo Finanční radou a vládou ČSFR rozhodnuto, že vybrané organizace obdrží z finančních zdrojů federace do konce roku 1992 částku 5,6 mld. Kčs. Tímto opatřením bude zabezpečeno vylepšení aktiv na straně ČSOB a současně řešena nepříznivá finanční situace OZO. Z jednání Finanční rady vyplynulo, že dořešení ztrát za roky 1993 a 1994 by mělo být rozhodnuto a zajištěno na úrovni republik.

Devalvační ztráty ve výši 5,6 mld. Kčs, přislíbené podle zákona č. 499/1990 Sb., vybraným OZO k proplacení v letech 1991 a 1992, které však dosud nebyly uhrazeny, profinancuje FMF z finančních prostředků federace do konce roku 1992. Aby bylo dosaženo žádaného řešení i z pohledu ČSOB, bude poskytnutí této dotace technicky uskutečněno ve spolupráci s ČSOB tak, aby mohla banka případně o příslušné částky poskytnutých dotací snížit vybraným OZO jejich úvěrové limity. Tímto krokem dojde k vylepšení aktiv na straně ČSOB.

Podle původních propočtů vypracovaných na základě zákona č. 499/1990 Sb., měly být devalvační dopady ztrátových OZO uhrazeny z prostředků získávaných odvody od OZO, které vykázaly z přepočtu devizových aktiv a pasív devalvační zisky. K dnešnímu dni zůstává neuhrazeno 11,7 mld. Kčs devalvačních ztrát. Vybrané OZO s odvodovou povinností by měly odvést ziskové rozdíly ve výši 9,9 mld. Kčs. Z rozdílů mezi odvody devalvačních zisků a úhradami devalvačních ztrát vyplývá, že na úrovni podniků musí být utlumeny devalvační ztráty ve výši 1,7 mld. Kčs. Protože vybrané OZO s odvodovou povinností se nacházejí v nepříznivé finanční situaci, je nutno počítat s tím, že tyto odvody nebudou splněny. Proto se navrhuje dosud neuhrazené devalvační ztráty v roce 1992 ve výši 5,6 mld. Kčs profinancovat z prostředků federace.

O profinancování devalvačních ztrát, které zůstanou neuhrazené v letech 1993 ve výši 2,1 mld. Kčs a 1994 ve výši 2,2 mld. Kčs, by mělo být rozhodnuto na úrovni republik, v závislosti na sídle vybrané organizace. Rozdělení dotací na pokrytí devalvačních ztrát mezi vybrané organizace (uvedené v tabulce č. 3), vycházející z propočtů devizových aktiv a pasív v roce 1990, je orientační a může být v některých případech (likvidace organizace, odpisy stát na vrub podnikových zdrojů) dodatečně upraveno.

Na základě usnesení vlády ČSFR č. 60/1991 byla FMF vydána v roce 1991 Pravidla pro vyčíslení prokazatelných ztrát vzniklých výrobním podnikům a OZO vyhlášením embarga vůči Iráku a Kuvajtu. Ve smyslu vydaných "Pravidel" a v souladu s bodem II/3, písm. a) a b) usnesení vlády ČSFR č. 60/1991 byla FMF v roce 1991 prováděna kompenzace ztrát, vzniklých ze zaplacených úroků z úvěrů na pohledávky splatné do konce roku 1990 a ze zaplacených úroků z úvěrů na zásoby k zabezpečení uzavřených kontraktů na dodávky pro odběratele v Iráku a Kuvajtu za rok 1990. V roce 1992 byla FMF provedena úhrada zaplacených úroků z úvěrů na splatné pohledávky do konce roku 1991.

Zatímco kompenzace zaplacených úroků z úvěrů na zásoby, je zmíněným usnesením vlády ČSFR i vydanými "Pravidly" časově omezena rokem 1991, kompenzace zaplacených úroků z úvěrů na splatné pohledávky má probíhat až do doby definitivního vyřešení krizové situace a obnovení hospodářských styků s embargovanými státy.

Způsob kompenzace ztrát nebyl dosud zpracován v případech připojení se ČSFR k sankcím vůči Libyi (usnesení vlády ČSFR č. 261/1992) a vůči Svazové republice Jugoslávii (usnesení vlády ČSFR č. 410/1992).

Na základě doporučení Finanční rady a vlády ČSFR se proto navrhuje, aby obdobné řešení kompenzace ztrát, jaké bylo uplatněno usnesením vlády ČSFR č. 60/1991, bylo přijato i pro kompenzaci ztrát, vzniklých čs. organizacím z připojení se ČSFR k sankcím vůči Libyi s. Svazové republice Jugoslávii a následně vydat pravidla pro kompenzaci těchto ztrát. Podle tohoto návrhu bude provedena kompenzace zaplacených úroků z úvěrů na splatné pohledávky ve všech embargovaných státech za rok 1992 z finančních prostředků federace (předběžná kvantifikace těchto úrokových nákladů činí cca 1,0 mld. Kčs).

Vzhledem ke krátké době na vydání pravidel pro kompenzaci ztrát a na doložení úrokových propočtů od organizací se předpokládá, že kompenzace úrokových nákladů za rok 1992 budou provedeny zálohově.

Od roku 19933 by úhrady úrokových nákladů mělo provádět ministerstvo financí té republiky, ve které je místo sídla organizace, jíž ztráty vznikají.

V Praze dne 25. listopadu 1992

Ministr financí ČSFR:

Předseda vlády ČSFR:

tab. č. 1

Poznámka: V korunovém vyjádření jde o hodnoty vypočtené dle kursovního lístku SBČS (kursem deviza střed k 23. 10. 1992).

tab. č. 2

TAB. č. 3 a

v mil. Kčs