Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
196
Návrh
poslanců Občanské demokratické strany ve Federálním shromáždění ČSFR
na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
Návrh
Zákon
ze dne ............. 1992
kterým se mění zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
I § 2 odst. 3 zní:
Soud může rozhodnout, že rehabilitace se vztahuje i na trestný čin v § 2 odst. 1 neuvedený, za který byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest ve spojení s trestným činem, na který se rehabilitace podle § 2 odst. I vztahuje, pokud
a/ tento čin přímo souvisel s činem podléhajícím rehabilitaci
nebo
b/ byl vykonán na obranu života nebo svobody osoby zúčastněné na činnosti podléhající rehabilitaci podle § 2 odst. 1. V tom případě odsuzující rozsudek zruší a trestní stíhání zastaví i ohledně tohoto trestného činu.
II. Dosavadní § 2 odst. 3 se označuje jako § 2 odst. 4
III. Za § 3 se zařazuje § 3 a v tomto znění:
§ 3 a
(1) Na návrh osoby uvedené v § 5 nebo prokurátora může soud rozhodnout o rehabilitaci podle § 2 odst. 2 o rehabilitaci rozhodnuto. V takovém případě zruší i rozhodnutí o uložení přiměřeného trestu podle § 2 odst. 2.
(2) Návrh podle odst. 1 je třeba podat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Souhlasí-li prokurátor s tím, aby bylo použito § 2 odst. 3. rozhodne soud v neveřejném zasedání, jinak rozhoduje ve veřejném zasedání.
IV. § 23 odst. 5 zní:
Náhrada nepřesahující 30.000,- Kčs se vyplatí v hotovosti. U náhrad přesahující tuto částku se vyplatí 20% přiznané náhrady, nejméně však 30.000,- Kčs v hotovosti. Zbytek v zúročitelných státních dluhopisech splatných nejpozději do 5 let.
V. § 24 zní:
Nárok je třeba uplatnit u soudu ve lhůtě 3 roků od právní moci zprošťujícího rozhodnutí nebo rozhodnutí odsuzujícího k mírnějšímu trestu a nebo rozhodnutí, kterým bylo trestní stíhání zastaveni, jinak nárok zaniká. Po dobu předchozího projednávání nároků dle § 9 zák. č. 58/1969 Sb., nejdéle však po dobu 6 měsíců, tato doba neběží.
Důvodová zpráva
I. Při rozhodování o rehabilitaci ze zákona podle § 2 odst. 1 zákona soudy uložily velké množství nových přiměřených trestů za činy nepodléhající rehabilitaci (§ 2 odst. 2 zák.). V řadě případů rehabilitování považují tento postup za nespravedlivý a podávají prokuratuře podněty k stížnosti pro porušení zákona proti těmto rozhodnutím. Vede je k tomu skutečnost, že činy, na něž se rehabilitace podle dosavadního znění zákon č. 119/90 Sb. nevztahuje, byly v řadě případů přímo součástí politické, odbojové činnosti nebo s ní přímo souvisely, ale v odsuzujícím rozsudku nebyly zahrnuty do skutkové podstaty trestného činu politické povahy (např. velezrady, jak tomu správně mělo být, ale posouzeny samostatně jako kriminální trestný čin (proti majetku, proti zdraví apod.). Někdy to byl projev snahy kriminalizovat politickou činnost.
Zatím bylo podáno několik set takových podnětů, lze ale očekávat, že jich bude daleko více. Namísto toho, aby tyto případy byly přezkoumány Nejvyšším soudem z podnětu stížnosti pro porušení zákona, je na místě navrhované řešení, podle něhož na návrh oprávněného nebo prokurátora, soud tyto případy přezkoumá v neveřejném či veřejném zasedání.
2. Původní představy se optimisticky opíraly o jistotu, že odškodňování podle zákona o soudní rehabilitaci bude ukončeno do 2 let. Poněvadž však do půli tohoto roku bylo celkově v českých zemích podáno 48.000 žádostí a ukončeno asi 18.000 žádostí, je zřejmé, že začátkem roku 1993 bude donuceno asi 20.000 poškozených žalovat stát, neboť by jinak ztratili nárok. Tak veliký počet nových soudních projednávání by úplně soudy zahltil a celý odškodňovací proces by se zhroutil. Je tedy nutné prodloužit tuto lhůtu o rok či dva, aby soudy mohly urychleně dle pořadí vyřídit všechny žádosti.
3. Zákon vychází z předpokladů, že by nebylo vhodné velkými částkami zatížit probíhající transformaci ekonomiky. Původní předpoklady odškodňovacího procesu však byly zřejmě nadhodnocené, neboť se u státních dluhopisů počítalo s částkou kolem 6 miliard korun. Dosavadní průběh však ukazuje, že v půli tohoto roku bylo vydáno státních dluhopisů pře 900 milionů, takže předpokládaná výše u všech žádostí nepřekročí 3 miliardy korun. Lze tedy usnadnit životní situaci politických vězňů a tyto státní dluhopisy splatit do 5 let.
V Praze dne 3. 12. 1992
PŘEDSEDA VLÁDY
ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
V Praze dne 10. prosince 1992
Č. j. 4843/92-16
Vážený pane předsedo,
k Vaší žádosti ze dne 4. prosince 1992 zasílám v souladu s § 40 odst. 1 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění stanovisko vlády České a Slovenské Federativní Republiky k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. (tisk FS č. 196).
Stanovisko přijala vláda dne 9. prosince 1992.
Příloha
S pozdravem
Vážený pan
ing. Michal Kováč, CSc.
předseda Federálního shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
Praha
Stanovisko
vlády České a Slovenské Federativní Republiky
Předseda Federálního shromáždění požádal podle § 39 odst. 1 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění vládu České a Slovenské Federativní Republiky o stanovisko k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. (tisk FS č. 196).
Vláda projednala návrh zákona na své schůzi dne 9. prosince 1992 a zaujala k němu toto stanovisko:
Vláda doporučuje přijetí právní úpravy, navrhované poslanci Federálního shromáždění.