b) prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, jestliže to povolil příslušný celní orgán, nebo

c) ústním prohlášením anebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjádří svou vůli, aby bylo propuštěno do příslušného režimu.

(2) Písemné celní prohlášení musí být vždy podepsáno oprávněnou osobou.

(3) Celní prohlášení musí být doloženo všemi doklady potřebnými podle celních předpisů, upravujících režim, do kterého bylo zboží navrženo.

(4) Podání celního prohlášení je považováno za projev vůle deklaranta navrhnout předmětné zboží k propuštění do příslušného režimu. Podáním celního prohlášení potvrzuje deklarant správnost údajů v něm obsažených a pravost dokladů, kterými je doloženo.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu, obsah a náležitosti celního prohlášení a co je považováno za úkon, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby zboží bylo propuštěno do příslušného režimu. Písemné celní prohlášení při dovozu, vývozu nebo tranzitu lze účinně podat jen na tiskopise, vydaném nebo schváleném ministerstvem.

§ 62

(1) Je-li celní prohlášení podáno ve stanovené formě, případně na předepsaném tiskopise, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti, je doloženo všemi potřebnými doklady a je-li celnímu úřadu možno předložit i zboží, na které se celní prohlášení vztahuje, příslušný celní orgán celní prohlášení okamžitě přijme.

(2) Celní prohlášení může být přijato až po předložení zboží. Celní orgány mohou povolit, aby celní prohlášení bylo podáno ještě před tím, než mohl deklarant předložit zboží celním orgánům. V tomto případě celní orgány stanoví lhůtu pro předložení zboží. Nebude-li zboží ve stanovené lhůtě předloženo, je podané celní prohlášení neplatné.

§ 63

Deklarant

(1) Celní prohlášení může učinit každý, kdo může v souladu s celními předpisy příslušnému celnímu orgánu předložit zboží, na něž se celní prohlášení vztahuje, nebo zajistí jeho předložení, se všemi doklady, stanovenými celními předpisy, které upravují režim, do kterého je zboží navrženo.

(2) Každý si může pro celní řízení stanovit zástupce. Zastoupení může být

a) přímé, jedná-li zástupce jménem a ve prospěch zastoupené osoby, nebo

b) nepřímé, jedná-li zástupce vlastním jménem ve prospěch zastoupené osoby.

(3) Zástupce musí prohlásit, že jedná ve prospěch zastoupené osoby a specifikovat, zda se jedná o zastoupení přímé nebo nepřímé. Osoba, která neprohlásí, že jedná jménem nebo ve prospěch jiné osoby anebo prohlásí, že jedná jménem nebo ve prospěch jiné osoby bez zmocnění, se považuje za osobu jednající vlastním jménem a ve svůj vlastní prospěch.

(4) Vyplývají-li z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, může být celní prohlášení učiněno pouze jménem a ve prospěch této osoby.

§ 64

(1) Deklarantem může být pouze československá osoba.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy je podáno celní prohlášení

a) na propuštění zboží do režimu tranzitu nebo režimu dočasného použití, nebo

b) příležitostně, za předpokladu, že to celní orgány považují za oprávněné.

Oddíl druhý

Oprava a zrušení platnosti celního prohlášení

§ 65

(1) Celní orgány mohou na žádost povolit, aby deklarant opravil údaje uvedené v přijatém celním prohlášení; v důsledku opravy se však opravené celní prohlášení nesmí vztahovat na jiné zboží než zboží původně uvedené v celním prohlášení. Žádost o provedení opravy celního prohlášení musí být podána před propuštěním zboží do navrženého režimu. Celní orgány mohou požadovat, aby oprava byla provedena podáním nového celního prohlášení; v tomto případě se za datum přijetí celního prohlášení považuje přijetí původního chybného nebo neúplného celního prohlášení.

(2) Oprava celního prohlášení však není dovolena, jestliže o její provedení deklarant požádá poté, co celní orgány

a) informovaly deklaranta o tom, že provedou celní kontrolu zboží, nebo

b) zjistily nepřesnost uvedených údajů, nebo

c) propustily zboží do navrženého režimu.

§ 66

(1) Na žádost deklaranta celní orgány zruší platnost již přijatého celního prohlášení, prokáže-li deklarant, že zboží bylo do příslušného režimu navrženo omylem nebo, že vzhledem k okolnostem, již nemůže být zboží do navrženého režimu propuštěno.

(2) Informovaly-li celní orgány deklaranta o svém úmyslu provést kontrolu zboží, nebude žádost o zrušení platnosti celního prohlášení přijata, dokud tato kontrola nebude provedena.

§ 67

(1) Po propuštění zboží do navrženého režimu již nemůže být platnost celního prohlášení zrušena.

(2) Celní orgány však platnost celního prohlášení zruší, jestliže bylo zboží omylem navrženo do režimu zahrnujícího platbu dovozního cla namísto do jiného režimu, bude-li žádost o zrušení platnosti celního prohlášení podána do tří měsíců ode dne přijetí celního prohlášení a za předpokladu, že

a) jakékoliv použití zboží není v rozporu s podmínkami režimu, do něhož by mělo být propuštěno,

b) byly splněny všechny podmínky režimu, do kterého by mělo být zboží propuštěno,

c) současně s podáním žádosti je předloženo celní prohlášení na propuštění zboží do původně zamyšleného režimu.

(3) Okamžikem přijetí celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění zboží do režimu, do kterého bylo původně zamýšleno je okamžik přijetí původního, zrušeného celního prohlášení.

(4) Celní orgány mohou výjimečně z důvodů hodných zřetele povolit prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2.

§ 68

(1) Bylo-li zboží navrženo do režimu vývozu nebo do pasivního zušlechťovacího styku, zruší celní orgány platnost celního prohlášení, jestliže deklarant

a) prokáže, že zboží nevystoupilo do zahraničí,

b) vrátí celním orgánům všechny díly celního prohlášení společně s doklady, které mu byly při přijetí celního prohlášení vydány,

c) případně prokáže, že náhrada a jiné částky poskytnuté na základě vývozního celního prohlášení vztahujícího se na předmětné zboží, byly vráceny anebo, že byla příslušným orgánem učiněna opatření, aby nebyly vyplaceny, a

d) ve stanovených případech, v souladu s celními předpisy, plní jiné povinnosti uložené celními orgány k úpravě postavení zboží.

(2) Jestliže musí zboží propuštěné do režimu vývozu vystoupit do zahraničí ve lhůtě stanovené celními orgány, zruší celní orgány platnost celního prohlášení nevystoupilo-li zboží v této lhůtě.

§ 69

Bylo-li československé zboží uskladněno v celním skladu v souladu s § 101 odst. 1 písm. b), může deklarant žádat o zrušení platnosti celního prohlášení, na jehož základě bylo zboží uskladněno a celní orgány je zruší, jestliže byla provedena opatření stanovená zvláštními předpisy, které upravují postup při nedodržení příslušného režimu.

§ 70

Není-li stanoveno jinak, použijí se při propouštění zboží do navrženého režimu předpisy platné v okamžiku, kdy příslušný celní orgán přijal celní prohlášení.

Díl čtvrtý

Ověřování celních prohlášení a ztotožnění zboží

§ 71

Celní orgány jsou oprávněny ověřovat správnost přijatých celních prohlášení. Za tímto účelem mohou

a) kontrolovat celní prohlášení a doklady vztahující se k celnímu prohlášení a doklady, jež je doprovázejí, případně mohou požadovat, aby deklarant předložil doklady potvrzující správnost údajů uvedených v celním prohlášení,

b) kontrolovat zboží a za účelem podrobné kontroly nebo analýzy odebírat vzorky.

§ 72

(1) Deklarant je oprávněn být přítomen při kontrole zboží a odebírání vzorků. Na žádost celních orgánů musí být deklarant nebo jeho zástupce přítomen při kontrole zboží nebo odebírání vzorků a poskytnout jim potřebnou součinnost k usnadnění kontroly zboží nebo odebrání vzorků.

(2) Deklarant zajistí na své náklady a nebezpečí dopravu zboží na místo, kde má být zboží kontrolováno nebo kde mají být odebrány vzorky.

(3) Celní orgány nejsou povinny platit deklarantovi žádnou náhradu vyplývající z kontroly zboží nebo z odebrání vzorků, s výjimkou nákladů na analýzu vzorků nebo jejich kontrolu.

§ 73

(1) Kontrolují-li celní orgány pouze část zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, vztahuje se výsledek této částečné kontroly na veškeré zboží, na které je celní prohlášení podáno. Domnívá-li se však deklarant, že se výsledek částečné kontroly nevztahuje na ostatní, nekontrolované zboží, může požadovat provedení dodatečné kontroly ve větším rozsahu.

(2) Obsahuje-li celní prohlášení více podpoložek zboží, pokládá se pro účely odstavce 1 každá podpoložka za samostatné celní prohlášení.

§ 74

Výsledek ověření celního prohlášení se použije při uplatňování celních předpisů upravujících režim, do kterého má být zboží propuštěno. Není-li celní prohlášení celními orgány ověřováno, budou tyto předpisy uplatňovány na základě údajů uvedených v celním prohlášení.

§ 75

(1) Je-li k zajištění dodržování podmínek stanovených pro režim, do něhož bylo zboží navrženo, nutné jeho ztotožnění, učiní celní orgány příslušná opatření k jeho ztotožnění. Znaky totožnosti připevněné na zboží nebo dopravní prostředek může odstranit nebo zničit pouze celní orgány nebo mohou být odstraněny nebo zničeny s jejich souhlasem.

(2) Je-li k zabránění škody, která by mohla vzniknout u zboží a dopravních prostředků v důsledku nehody nebo vyšší moci třeba znaky totožnosti zničit nebo odstranit, může tak být učiněno i bez předchozího souhlasu celních orgánů.

§ 76

(1) Jsou-li splněny podmínky stanovené pro navržený režim a na zboží se nevztahují žádné zákazy a omezení, propustí celní orgány zboží do navrženého režimu ihned po ověření údajů uvedených v celním prohlášení nebo bylo-li celní prohlášení přijato bez ověřování údajů, ihned po přijetí celního prohlášení. Ustanovení § 77 tím nejsou dotčena.

(2) Obdobně celní orgány postupují v případech, kdy v přiměřené lhůtě nemůže ověřit údaje v celním prohlášení a zboží již není k ověření údajů uvedených v celním prohlášení třeba.

(3) Veškeré zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, se propouští současně. Je-li v celním prohlášení uvedeno více podpoložek zboží, pokládá se pro účely tohoto odstavce každá podpoložka za samostatné celní prohlášení.

§ 77

(1) Vznikne-li přijetím celního prohlášení celní dluh, nesmí být zboží propuštěno do navrženého režimu, s výjimkou režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, dokud nebude celní dluh zaplacen nebo zajištěn; ustanovení odstavce 2 tím nejsou dotčena.

(2) Požadují-li celní orgány podle celních předpisů upravujících režim, do kterého bylo zboží navrženo, zajištění celního dluhu, nesmí být zboží do tohoto režimu propuštěno, nebude-li celní dluh zajištěn.

§ 78

Celní orgány učiní potřebná opatření, včetně prodeje zboží, aby zabránily nedovolenému nakládání se zbožím, jestliže

a) nemohlo být zboží propuštěno proto, že

1. ve lhůtě stanovené celními orgány nebylo možno provést kontrolu zboží nebo v ní pokračovat z důvodů, které lze přičítat pouze deklarantovi, nebo

2. doklady, které musí být předloženy před propuštěním zboží do příslušného režimu, nebyly předloženy, nebo

3. platby nebo zajištění celního dluhu, které měly být provedeny vzhledem k dovoznímu clu, případně vývoznímu clu, nebyly ve stanovené lhůtě provedeny, nebo

4. se na něj vztahují zákazy a omezení.

b) nebylo po propuštění ve stanovené lhůtě odvezeno z místa, kam bylo dopraveno.

Díl pátý

Nakládání se zbožím

§ 79

Celní orgány mohou na žádost deklaranta povolit nakládat se zbožím ještě před jeho propuštěním. Celní orgány vždy žádosti vyhoví, je-li důvodem pro nepropuštění zboží pouze nutnost určit původ zboží, místo odeslání, sazební zařazení nebo celní hodnotu zboží. Celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout, musí být zajištěn.

Díl šestý

Zjednodušený postup

§ 80

(1) Bude-li zajištěno správné provádění příslušných režimů, mohou celní orgány ke zjednodušení formalit a postupu povolit, aby

a) v písemném celním prohlášení, podávaném na předepsaném tiskopise (§ 61 odst. 5), nebyly uváděny všechny stanovené údaje nebo nebyly připojeny nebo předloženy některé stanovené doklady, nebo

b) bylo zboží na žádost deklaranta propuštěno do navrženého režimu na základě obchodního nebo administrativního dokladu nahrazujícího celní prohlášení.

(2) Celní prohlášení uvedené v odstavci 1 písm. a) a obchodní nebo administrativní doklad (zjednodušené celní prohlášení) musejí obsahovat údaje nutné ke ztotožnění zboží.

(3) Deklarant je povinen následně, ve lhůtě stanovené celním úřadem, doplnit chybějící údaje nebo doklady v dodatečném celním prohlášení.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu a obsah dodatečného celního prohlášení a podmínky, za nichž mohou celní orgány povolit zjednodušený postup. Dodatečné celní prohlášení lze účinně podat jen na tiskopise, vydaném nebo schváleném ministerstvem.

§ 81

Dodatečné celní prohlášení a zjednodušené celní prohlášení uvedená v § 80 se považují za jednotný nedělitelný doklad, který platí od okamžiku přijetí prvního zjednodušeného celního prohlášení.

§ 82

Je-li celní prohlášení podáváno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů, ústně nebo jiným dovoleným způsobem, vyjma písemné formy, použijí se ustanovení § 61 odst. 3, § 62 až 81 přiměřeně.

Díl sedmý

Kontrola po propuštění zboží

§ 83

(1) Následná kontrola po propuštění zboží, prováděná za účelem přesvědčení se o pravdivosti údajů uvedených v celním prohlášení, ve lhůtě stanovené pro úschovu dokladů (§ 8), se provádí podrobnou kontrolou obchodních dokladů a jiných údajů vztahujících se k dovozním nebo vývozním operacím nebo následným obchodním operacím se zbožím, na které se vztahuje toto celní prohlášení. Kontrola může být provedena v místnostech deklaranta nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo zúčastňuje na uvedených operacích, anebo jiné osoby, která má u sebe zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely.

(2) Osoba, u které je následná kontrola po propuštění zboží prováděna, je rovněž povinna na výzvu celních orgánů předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat.

(3) Nasvědčuje-li následná kontrola dokladů, údajů nebo celního prohlášení tomu, že zboží bylo propuštěno do navrženého režimu na základě nesprávných nebo neúplných údajů, učiní celní orgány opatření nezbytná k nápravě.

(4) Celní orgány mohou rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů mohou tyto doklady zadržet.

HLAVA ŠESTÁ

CELNÍ REŽIMY

Díl první

Propuštění zboží do volného oběhu

§ 84

Po propuštění do volného oběhu je zahraniční zboží považováno za československé zboží. Propuštění zahrnuje jak uplatnění příslušných obchodně-politických opatření a dalších formalit stanovených na dovoz zboží, tak vybrání dlužného cla.

§ 85

(1) Dojde-li v době od přijetí celního prohlášení do propuštění zboží do volného oběhu ke snížení celních sazeb, může deklarant požádat o přiznání výhodnější sazby.

(2) Nebylo-li možno zboží propustit do volného oběhu z důvodů, které lze přičítat pouze deklarantovi, ustanovení odstavce 1 se nepoužije.

§ 86

Tvoří-li zásilku zboží, které je zařazeno do různých podpoložek celního sazebníku a vyhotovení celního prohlášení by bylo spojeno s prací a náklady neúměrnými dovoznímu clu, mohou celní úřad na žádost deklaranta vyměřit a vybrat dovozní clo za celou zásilku podle sazebního zařazení s nejvyšší celní sazbou dovozního cla.

§ 87

Zboží propuštěné do volného oběhu s částečným nebo úplným osvobozením od dovozního cla v důsledku jeho konečného použití je pod celním dohledem. Budou-li stanovené podmínky podmiňující toto osvobození splněny nebo bude-li zboží vyvezeno nebo zničeno anebo bude-li zaplacena částka cla, která má být zaplacena v důsledku nesplnění některé z podmínek stanovených pro osvobození od dovozního cla, celní dohled skončí. Ustanovení § 91 a 93 se použijí přiměřeně.

§ 88

Zboží propuštěné do volného oběhu se nepovažuje za československé zboží, jestliže

a) po propuštění zboží byla v souladu s § 66 až 69 zrušena platnost celního prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu, nebo

b) dovozní clo bylo vráceno nebo prominuto

1. při aktivním zušlechťovacím styku v systému navracení, nebo

2. podle § 244 proto, že zboží bylo vadné, nebo že nesplňovalo podmínky smlouvy, nebo

3. v případech uvedených v § 245, kdy je vrácení nebo prominutí cla podmíněno zpětným vývozem zboží nebo přidělením srovnatelného celně schváleného určení tohoto zboží.

Díl druhý

Režimy s podmíněným osvobozením od cla a režimy s ekonomickým účinkem

Oddíl první

Společná ustanovení pro více režimů

§ 89

(1) Režimy s podmíněným osvobozením od cla se rozumějí

a) tranzit,

b) uskladňování v celních skladech,

c) aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému,

d) přepracování pod celním dohledem,

e) dočasné použití.

(2) Režimy s ekonomickým účinkem se rozumějí

a) uskladňování v celních skladech,

b) aktivní zušlechťovací styk,

c) přepracování pod celním dohledem,

d) dočasné použití,

e) pasivní zušlechťovací styk.

(3) Dováženým zbožím se rozumí zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením od cla a zboží, které v rámci aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení splnilo podmínky stanovené k propuštění do volného oběhu a podmínky uvedené v § 131.

(4) Zbožím v nezměněném stavu se rozumí dovážené zboží, které nebylo přepracováno v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo režimu přepracování pod celním dohledem.

§ 90

(1) Do režimu s ekonomickým účinkem, s výjimkou uskladňování v celním skladu, lze zboží propustit jen na základě povolení celních orgánů. Povolení však je třeba, neprovádějí-li operace v režimu uskladňování v celním skladu celní orgány.

(2) Povolení uvedené v odstavci 1 může být uděleno pouze

a) osobám skýtajícím potřebné záruky k vlastnímu provádění operací v příslušném režimu, a

b) tehdy, mohou-li celní orgány kontrolovat provádění příslušného režimu, aniž by musely zavádět administrativní opatření, která jsou z hlediska ekonomických požadavků nepřiměřená.

Zvláštní ustanovení upravující jednotlivé režimy tím nejsou dotčena.

§ 91

(1) Podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem anebo za nichž je provozován celní sklad, stanoví celní orgány v povolení.

(2) Osoba, které bylo povolení uděleno, je povinna uvědomit příslušný celní orgán o všech skutečnostech, které vznikly po jeho udělení, a které by mohly mít vliv na jeho obsah nebo platnost.

§ 92

Celní orgány mohou podmínit propuštění zboží do režimu s podmíněným osvobozením zajištěním celního dluhu, který by mohl u tohoto zboží vzniknout. Zvláštní ustanovení upravující jednotlivé režimy tím nejsou dotčena.

§ 93

(1) Režim s podmíněným osvobozením od cla je ukončen v okamžiku, kdy je zboží přiděleno jiné celně schválené určení.

(2) Celní orgány jsou oprávněny učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby postavení zboží bylo uvedeno do souladu s podmínkami stanovenými pro příslušný režim.

§ 94

Práva a povinnosti osoby, které bylo zboží propuštěno do režimu s ekonomickým účinkem mohou být, za podmínek stanovených celními orgány, postupně převedeny na jiné osoby, které splňují stanovené podmínky.

Oddíl druhý

Tranzit

§ 95

(1) Tranzitem se rozumí režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem od jednoho příslušného celního orgánu k celnímu orgánu druhému.

(2) Tranzitní operací se rozumí doprava zboží v tranzitu od celního orgánu odeslání k celnímu orgánu určení.

(3) Celním orgánem nakládky se rozumí kterýkoliv celní orgán, pod jehož dohledem jsou činěna určitá předběžná opatření za účelem usnadnění začátku tranzitní operace u celního orgánu odeslání.

(4) Celním orgánem odeslání se rozumí kterýkoliv celní úřad, u něhož začíná tranzitní operace.

(5) Celním orgánem určení se rozumí kterýkoliv celní orgán, u kterého tranzitní operace končí.

(6) Vstupním celním orgánem se rozumí pohraniční celní orgán, u kterého zboží vstupuje do tuzemska.

(7) Výstupním celním orgánem se rozumí pohraniční celní orgán, u kterého zboží vystupuje do zahraničí.

(8) Přímým tranzitem se rozumí tranzit od vstupního celního orgánu k výstupnímu celnímu orgánu.

(9) Tranzitem do vnitrozemí se rozumí tranzit od vstupního celního orgánu k vnitrozemskému celnímu orgánu.

(10) Tranzitem z vnitrozemí se rozumí tranzit od vnitrozemského celního orgánu k výstupnímu celnímu orgánu.

(11) Vnitrozemským tranzitem se rozumí tranzit od jednoho vnitrozemského celního orgánu k jinému vnitrozemskému celnímu orgánu.

§ 96

(1) Každý, kdo je oprávněn se zbožím nakládat, je oprávněn podat návrh na propuštění zboží do režimu tranzitu. Celní orgány mohou požadovat, aby deklarant prokázal, že je oprávněn se zbožím nakládat.

(2) Deklarant je celním orgánům odpovědný za splnění povinností vyplývajících z režimu tranzitu; zejména je povinen zajistit, aby zboží bylo za podmínek stanovených celním orgánem odeslání předloženo celnímu orgánu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.

§ 97

(1) Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo tento zákon jinak, podává se u celního orgánu odeslání návrh na propuštění zboží v tranzitu písemně, ve trojím vyhotovení.

(2) Návrh obsahuje zejména

a) jméno, příjmení, obchodní jméno (firma) a adresu odesilatele,

b) jméno, příjmení, obchodní jméno (firma) a adresu deklaranta,

c) jméno, příjmení, obchodní jméno (firma) a adresu příjemce,

d) způsob dopravy,

e) identifikační znaky dopravního prostředku,

f) údaj o přiložených celních závěrách,

g) místo vykládky,

h) celní orgán určení,

i) značky, čísla, počet a povahu nákladových kusů,

j) označení zboží,

k) hrubou hmotnost jednotlivých zásilek v kilogramech,

l) při dovozu celní hodnotu a při vývozu celní hodnotu nebo cenu zboží,

m) seznam připojených dokladů,

n) způsob zajištění celního dluhu,

o) místo, datum a podpis deklaranta.

(3) Návrh na propuštění zboží v tranzitu může být nahrazen obchodním nebo přepravním dokladem, který obsahuje údaje uvedené v odstavci 2.

(4) Celní orgán odeslání rozhodne, zda a za jakých podmínek propustí zboží a jak má být zajištěna jeho totožnost. Nepředloží-li deklarant návrh na způsob zajištění celního dluhu, stanoví jej celní orgán.

(5) Totožnost zboží se zajišťuje podle povahy zboží přiložením celní závěry, otiskem úředního razítka, pečetí, přesným popisem, vyobrazením, odebráním vzorků, sepsáním továrních značek a výrobních čísel nebo jiným vhodným způsobem.

(6) Celní závěra může být kusová nebo prostorová; kusová celní závěra se přikládá na zboží nebo obal, prostorová závěra např. na zařízení uzavírající prostor dopravního prostředku nebo kontejneru. Prostory dopravních prostředků nebo kontejnerů se zajišťují závěsnou závěrou. Obaly, v nichž se zboží nachází, se mohou zajistit pečetí nebo celními známkami. Přiložená celní závěra se může odstranit jen se souhlasem celních orgánů.

(7) Přiložení celních závěr na dopravní prostředky, kontejnery a na obaly nebo zboží se vyznačí v celních a jiných dokladech.

(8) Od přiložení prostorové celní závěry může být upuštěno, je-li prostor dopravního prostředku nebo kontejneru dostatečně zajištěn závěrou dopravce nebo přepravce.

(9) Nelze-li celní závěru bezpečně přiložit, musí být zajištěna totožnost zboží a její znaky náležitě popsány v celních dokladech nebo v přepravních a průvodních listinách.

(10) Zahraniční celní závěry, značky, čísla nebo jiné znaky totožnosti uvedené na zboží a v přepravních nebo průvodních listinách, potvrzených celními orgány jiných států je možno uznat za podmínky, že pro zajištění totožnosti poskytují spolehlivou záruku.

(11) Dopravce může bez souhlasu celních orgánů, je-li to za dopravy z mimořádných důvodů třeba, přebalit některé nákladové kusy. Přebalení poznamená v přepravní listině.

§ 98

Celní orgány provedou celní řízení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí a u jiných druhů spěšného zboží.

§ 99

(1) Při dopravě zboží ze zahraničí nebo do zahraničí je možno používat jen dopravní prostředky, v nichž nejsou zřízeny tajné nebo nesnadno objevitelné prostory.

(2) Uzavíratelné prostory dopravních prostředků určených pro dopravu zboží pod celní závěrou, musí být opatřeny zařízením umožňujícím snadné a účinné přiložení celních závěr.

(3) Dopravní prostředky musí být zařízeny tak, aby po přiložení celních závěr nebylo možno z nich zboží vyjmout ani jiné zboží do nich vložit bez zanechání patrných stop.

§ 100

(1) Před propuštěním zboží do tranzitního režimu musí deklarant zajistit celní dluh, který by mohl u tohoto zboží vzniknout.

(2) Zajištění celního dluhu se nepožaduje při

a) dopravě po železnici,

b) letecké dopravě,

c) poštovní dopravě,

d) dopravě vodní cestou,

e) dopravě potrubím nebo vedením.

Oddíl třetí

Uskladňování v celním skladu

§ 101

(1) Režim uskladňování v celních skladech umožňuje skladovat v celních skladech

a) zahraniční zboží, aniž by takové zboží bylo předmětem dovozních cel nebo obchodně-politických opatření,

b) československé zboží, pro které zvláštní předpisy stanoví, jako důsledek uskladnění v celním skladu, výhody, které se obvykle vztahují k vývozu zboží.

(2) Celním skladem je jakékoliv zajištěné prostranství, objekt nebo prostor, v němž se zboží uskladňuje za podmínek stanovených celními orgány. V odůvodněných případech mohou celní orgány povolit, aby režim uskladňování v celním skladu byl použit, aniž by zboží bylo skladováno v celním skladu.

§ 102

(1) Celní sklady mohou být zřizovány jako veřejné nebo jako soukromé.

(2) Veřejný celní sklad může použít k uskladnění zboží každá osoba, soukromý celní sklad je vyhrazen k uskladňování zboží skladovatele.

§ 103

(1) Celní sklad je možno provozovat jen na základě povolení, které, na žádost osoby, která ho chce provozovat, uděluje celní orgán, v jehož územním obvodě se má celní sklad nacházet.

(2) Oprávnění provozovat celní sklad může být uděleno pouze československé osobě.

§ 104

(1) Návrh na zřízení celního skladu obsahuje údaje nezbytné pro rozhodnutí, zejména údaje o

a) skladovateli,

b) prostranství, objektu nebo prostoru skladu a jeho umístění,

c) datu zřízení celního skladu,

d) způsobu zajištění celního dluhu, který by mohl vzniknout,

e) technických podmínkách celního skladu,

f) podmínkách správy a zajištění celního skladu,

g) podmínkách týkajících se uskladňování zboží, účetní evidence a inventarizace zboží,

h) druhu skladu (veřejný nebo soukromý).

(2) Návrh na zřízení soukromého celního skladu obsahuje kromě údajů uvedených v odstavci 1 rovněž údaje o vlastníkovi zboží.

(3) Změní-li se v průběhu povolovacího řízení nebo po vydání povolení ke zřízení celního skladu skutečnosti uvedené v návrhu na zřízení celního skladu, je navrhovatel povinen tyto změny oznámit příslušnému celnímu orgánu do 15 dnů ode dne, kdy se o těchto změnách dověděl.

§ 105

(1) Skladovatelem je osoba, která je oprávněna provozovat celní sklad. Skladovatel odpovídá za to, že

a) zboží uskladněné v celním skladu nebude odňato celnímu dohledu,


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP