Vláda České a Slovenské Federativní Republiky
119
Programové prohlášení
vlády České a Slovenské Federativní Republiky
Obsah:
I - Rozšířené programové prohlášení
II - Přehled návrhů zákonů, u kterých se předpokládá předložení FS ve II. pololetí 1992
III - Předkládací zpráva
Předkládá:
PhDr. Jan Stráský
předseda vlády ČSFR
V Praze dne 7. října 1992
Programové prohlášení vlády České a Slovenské Federativní Republiky
I. Preambule
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předstupuje před Federální shromáždění i před občany našeho státu s rozšířeným programovým prohlášením. Plní tím závazek, který zahrnula do svého programu, schváleného Federálním shromážděním dne 16. července 1992. V rozšířeném programovém prohlášení vychází z nezbytnosti změn státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky a reaguje i na další nové významné politické skutečnosti.
Rozšířené programové prohlášení přejímá plně všechny záměry původního prohlášení, které jsou i nadále aktuální.
Vývoj v uplynulém období potvrzuje aktuálnost většiny úkolů a ukazuje na stále zřetelnější vývoj k formování dvou samostatných států. V tomto směru, na základě politických dohod mezi koaličními partnery, došlo k překonání zásadních odlišností v otázkách příštího státoprávního uspořádání. O těchto otázkách bylo Federální shromáždění informováno zprávou vlády dne 22. září 1992. Tyto skutečnosti vláda samozřejmě musela respektovat.
V době od přijetí programového prohlášení vláda důsledně dbala o plnění nejdůležitějších úkolů, které si předsevzala, a to:
- zabezpečení kontinuity všech procesů započatých po listopadu 1989 a pokračování v zahájených reformách,
- provedení výrazné redukce počtu i velikosti ústředních orgánů státní správy při současném přesunu kompetencí zrušených a redukovaných orgánů na zbývající ústřední orgány státní správy a dohodnutých kompetencí na orgány republik,
- zabezpečení přípravy podmínek pro fungování dvou států s mezinárodně právní subjektivitou.
Plnění těchto úkolů probíhalo v situaci vytvářené především jednáními a dohodami politických stran zastoupených ve Federálním shromáždění a v republikových parlamentech.
Přes složitost situace dané řešením otázek státoprávního uspořádání předložila vláda Federálnímu shromáždění návrhy zabezpečující kontinuitu všech procesů započatých v listopadu 1989 a pokračování zahájených reforem.
Je třeba konstatovat, že u některých úkolů k přípravě návrhů zákonů, které si vláda stanovila, došlo k oslabení jejich aktuálnosti. To se týká například návrhu zákona o vlastnictví k ropovodům, tranzitnímu plynovodu a nadřazeným rozvodným sítím k přenosu elektrické energie, zákona o rozpočtových pravidlech federace, zákona o správních poplatcích a zákona o státním rozpočtu federace na rok 1993. Tyto a některé další návrhy již nebyly zařazeny do upřesněného přehledu legislativních úkolů vlády na II. pololetí 1992. Současně se musela vláda zabývat novými problémy, kteří přinášel vnitropolitický i mezinárodní vývoj a které nemohly být dříve přesněji vymezeny.
V oblasti zahraniční politiky vláda usilovala o naplnění vytyčených cílů, zejména při zapojování do procesu evropské integrace, zachování aktivního postavení na hlavních mezinárodních fórech, jako je OSN a KBSE. Učinila řadu kroků k posílení spolupráce s NATO. Bylo sjednáno 5 mezinárodních vládních smluv, provedena výměna ratifikačních listin ke smlouvě o dobrých sousedských vztazích se Spolkovou republikou Německo a k dohodě o vzájemné podpoře a ochraně investic s USA.
V této oblasti se však v poslední době výrazně projevují problémy, související s neurčitostí státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky. Projevilo se to i při jednání s Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, kde jak Evropský parlament, tak i parlamenty států Evropských společenství nehodlají v nejbližší době ratifikovat dohodu o přidružení České a Slovenské Federativní Republiky k Evropskému společenství. Pokračování tohoto stavu ohrožuje důvěryhodnost České a Slovenské Federativní Republiky jako partnera a garanta plnění mezinárodních závazků a mohlo by mít vliv i na výchozí pozici případných nástupnických států.
V zájmu zajištění kontinuity právního řádu předložila vláda Federálnímu shromáždění již 18 návrhů ústavních a jiných zákonů. Mimo jiné předložila Federálnímu shromáždění návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a některé další ústavní zákony, návrh novelizace zákona o vymezení působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a zákona o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republiku, Českou republiku a Slovenskou republiku ve věcech tisku a jiných informačních prostředků a návrh novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže.
K zajištění legitimity procesu případného zániku České a Slovenské Federativní Republiky a k realizaci příslušných politických dohod vláda připravila a Federálnímu shromáždění předložila návrh ústavního zákona o způsobu zániku České a Slovenské Federativní Republiky.
Vláda zabezpečila naplňování zásad vojenské doktríny České a Slovenské Federativní Republiky v souladu s ekonomickými možnostmi státu.
Armáda České a Slovenské Federativní Republiky dokončuje rozhodující část první etapy transformace a dosáhla rovnoměrné dislokace pozemních vojsk na území státu. Byl dobudován základ protivzdušné obrany a zpravodajského zabezpečení ve Slovenské republice. Je zpracován nový plán mobilizačního rozvinutí armády. Na území Slovenské republiky je umístěno 27,9 % počtů armády. Od 1. 10. 1992 je doplňování vojáků v základní službě prováděno podle republikového principu. Armáda České a Slovenské Federativní Republiky zahájila plánovitou likvidaci vojenské techniky z deklarovaných míst.
Vláda přijala opatření, která umožní převedení nevojenské části civilní obrany do kompetence republik k 1. 1. 1993. V Radě obrany státu byla projednána a přijata základní opatření armády České a Slovenské Federativní Republiky k zabezpečení jejího rozdělení na dva samostatné subjekty při variantě rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky.
Na úseku struktury federální vlády byla vládou přijata v souladu se závazkem uvedeným v programovém prohlášení některá organizační opatření k redukci ústředních orgánů státní správy federace.
Na základě požadavku Federálního shromáždění vláda připraví a předloží Program opatření proti živelnému a neústavnímu zániku federace a proti případnému riziku vyvolávání konfliktů mezi občany v souvislosti s řešením státoprávních otázek a Koncepci spolupráce České republiky a Slovenské republiky pro případ ústavního rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky, a to zejména v oblastech zahraniční politiky, obrany, měnové, finanční, rozpočtové, celní politiky, dopravy, telekomunikací, pohybu osob a případně i celkové hospodářské politiky.
Dosažený stav vývoje jednání na úseku státoprávního uspořádání, jakož i úkoly vyplývající pro vládu z usnesení Federálního shromáždění, transformace ekonomiky a vývoje mezinárodních vztahů jsou pro vládu východiskem pro rozšíření jejího programového prohlášení na další období v dále uvedených oblastech.
II. Legislativa
S ohledem na výsledky řešení státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky a v souladu s dosaženými politickými dohodami vláda připraví a Federálnímu shromáždění předloží návrh ústavního zákona o způsobu dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a přechodu majetku, práv a závazků České a Slovenské Federativní Republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku.
Na základě dosavadního vývoje jednání o novém státoprávním uspořádání vláda přehodnotila své legislativní záměry ve II. pololetí 1992 a upravila plán své legislativní činnosti. Federálnímu shromáždění budou vládou předloženy zejména návrhy zákonů nezbytné pro pokračování transformačního procesu ekonomiky. Pro úplnost informování Federálního shromáždění o záměrech vlády je upravený plán legislativních úkolů vlády připojen jako příloha k tomuto rozšířenému programovému prohlášení. Tento plán má orientační charakter a bude vládou upřesňován.
III. Zahraniční politika
Vláda bude v období do vyřešení státoprávního uspořádání nadále důsledně zabezpečovat jednotné vystupování státu navenek při respektování a plnění všech závazků České a Slovenské Federativní Republiky na úrovni dvoustranných a mnohostranných vztahů a chránit její zájmy v zahraničí. V tomto kontextu bude vytvářet předpoklady pro rozšiřování účasti České republiky a Slovenské republiky v mezinárodních vztazích a v případě zániku federace pro jejich urychlené mezinárodní uznání a navázání diplomatických styků.
Bude pokračovat v úsilí o zapojení do evropských integračních procesů, zejména ve vztahu k Evropskému společenství. Ve světle možného zániku federace bude připravovat účast České republiky a Slovenské republiky v těchto procesech.
Vláda bude nadále usilovat o prohloubení a rozšíření styků s NATO, Západoevropskou unií, Evropským sdružením volného obchodu a Radou Evropy. Tyto přístupy bude důsledně uplatňovat v širším rámci aktivit KBSE v souladu s výsledky Helsinského summitu.
Mezi priority naší zahraniční politiky patří vztahy s našimi bezprostředními sousedy. S Polskem a Maďarskem nás pojí jak historické vazby a společná zkušenost posledních desetiletí, tak i dnešní úsilí o koordinovaný postup. S těmito státy řešíme otázky sjednání dohody o vytvoření zóny volného obchodu. Ujednání předsedů vlád Polské republiky a Maďarské republiky k podpisu dohody o vytvoření zóny volného obchodu do konce listopadu t. r. nabízí pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku příležitost připojit se k podpisu dohody v tomto termínu. Předpokládá se, že kromě představitelů vlády ČSFR, kteří zajistí kontinuitu dosavadních jednání, se závěrečných jednání zúčastní i oficiální představitelé vlády České republiky a vlády Slovenské republiky, což odpovídá budoucímu postavení České republiky a Slovenské republiky jako účastníků dohody, která má vstoupit v platnost k prvnímu lednu 1993. Pozitivní stránky našeho staletého spolužití s Německem a Rakouskem budou i nadále tvořit základ našich dobrých sousedských vztahů. Máme velký zájem na rozvíjení dobrých sousedských vztahů s Ukrajinou.
Formování nové politické architektury v Evropě není možné bez aktivní účasti USA. Proto přikládáme velký zájem dobrým a přátelským vztahům s touto světovou velmocí.
Vláda bude usilovat o dobré politické, ekonomické a finanční vztahy s Ruskem.
Prioritou naší zahraniční politiky zůstává aktivní vztah k OSN, především v otázkách míru a bezpečnosti. Z pohledu zahraničně ekonomických souvislostí bude pro nás rozhodující vztah k takovým mezinárodním organizacím jako jsou Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Všeobecná dohoda o clech a obchodu - GATT apod.
Prostřednictvím československé zahraniční služby bude vláda objektivně informovat o vývoji státoprávních procesů v České a Slovenské Federativní Republice.
Vláda bude při dalším obsazování diplomatických funkcí na jednotlivých zastupitelských úřadech uplatňovat princip parity. Bude usilovat o celkové zkvalitnění práce zahraniční služby tak, aby po případném rozdělení státu mohla efektivně vykonávat funkci pro obě republiky.
IV. Bezpečnost a obrana
Vláda bude pokračovat v realizaci opatření, uvedených v programovém prohlášení ze dne 16. července 1992, směřujících k maximálnímu zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů.
V oblasti obrany bude federální vláda důsledně naplňovat vojenskou doktrínu České a Slovenské Federativní Republiky a vytvářet předpoklady pro nezbytné změny v dislokaci vojsk a ve struktuře Čs. armády.
Ve shodě s vývojem státoprávního uspořádání směřujícím ke vzniku dvou samostatných subjektů - České republiky a Slovenské republiky - jsou připravována opatření pro organizovaný průběh možného rozdělení armády České a Slovenské Federativní Republiky. K tomu Rada obrany státu projednala časově limitovaný harmonogram činnosti, vycházející ze současného stavu Československé armády a z technickoorganizačních možností její změny. Vytvoří podmínky pro konstituování orgánů řízení a velení armádám republik a pro přípravu vojenských specialistů. Vláda vypracuje návrhy smluv, zajišťujících funkčnost a spolupráci armád republik v oblastech společných zájmů (např. v oblasti vojenského školství, zásobování, opravárenství a hmotných rezerv apod.). Rozdělení majetku spravovaného Československou armádou zajistí podle připravovaného zákona o dělení majetku československé federace.
V souladu s procesem formování evropské bezpečnosti je v záměru vlády pokračovat ve snižování početního stavu našich ozbrojených sil, které zabezpečí přiměřenou obrannou sílu a plnění mezinárodně politických závazků v oblasti bezpečnosti Evropy.
V. Hospodářská politika
Vláda bude pokračovat v realizaci hlavních záměrů hospodářské politiky, vytyčených ve svém programovém prohlášení z 16. července 1992.
Prioritami vládní hospodářské politiky, v návaznosti na dokončení první etapy transformačního procesu, budou politika směřující k udržení stability makroekonomického prostředí na celém území a politika podpory ekonomického růstu. K tomu vláda bude:
- pokračovat v procesu rychlé a transparentní privatizace. Je si vědoma nezbytnosti věnovat procesům privatizace i nadále maximální pozornost, protože i přes relativně rychlý postup se nedaří dodržovat původně přijatý harmonogram. Již dnes se však potvrzuje, že soukromý sektor se stává hybnou silou rozvoje naší ekonomiky,
- rozvíjet tržní vztahy a dotvářet institucionální a právní rámec jejich působení,
- podporovat rozvoj soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků (např. vytvářením podmínek pro uplatnění nové daňové soustavy, podporou exportu apod.),
- transformovat v zájmu zachování sociálního smíru Generální dohodu do republikových generálních dohod a vyhodnotit za tím účelem dosavadní činnost Rady hospodářské a sociální dohody,
- klást důraz na efektivní regionální politiku (např. podporou konverze zbrojního průmyslu, využíváním prostředků federálního rozpočtu, určených na financování politiky zaměstnanosti),
- podporovat příliv zahraničního kapitálu. Tento proces především spojovat jak s privatizací, tak s podporou soukromého podnikání formou půjček,
- využívat dostupné mezinárodní finanční zdroje na efektivní infrastrukturální projekty a zajišťovat v dohodě s vládou České republiky a Slovenské republiky efektivní využívání těchto zdrojů a účinnost garancí poskytnutých vládou,
- zabezpečovat v rámci formování nového státoprávního uspořádání v návaznosti na politická jednání a ve spolupráci s vládami republik předpoklady pro vznik celní unie a dalších dohod mezi republikami, s cílem zabránit možným závažným poruchám v chodu ekonomiky.
Vláda je přesvědčena, že takto formulovaná hospodářská politika pozitivně ovlivní nabídkovou stránku ekonomiky a dále zlepší podmínky pro již se projevující hospodářské oživení.
V oblasti infrastruktury vláda bude:
- zajišťovat plynulý chod rozsáhlých technických soustav s působností po celém území České a Slovenské Federativní Republiky, jako jsou sítě dopravní a spojové infrastruktury při zachování kontinuity vztahů s ostatními evropskými státy,
- zajišťovat jednotný, nezávislý odborný státní dozor nad bezpečností provozu jaderných zařízení s ohledem na plnění mezinárodních závazků.
V. 1. Finanční politika
a) rozpočtová politika
Vláda si uvědomuje, že státní rozpočet nemůže být nástrojem oživování ekonomiky, pokud nemáme připustit rozvrat státních financí.
Cílem rozpočtové politiky musí i nadále být zamezení deficitu. Pro státní rozpočet federace to znamená, že ve zbývající části roku bude třeba ještě důsledněji regulovat jeho výdaje, přizpůsobovat je vývoji státních příjmů.
Ve vazbě na úpravu struktury federální vlády a přesun vymezených kompetencí na orgány republik navrhne vláda ve státním rozpočtu federace na rok 1992 úpravy rozpočtů příslušných kapitol včetně případných přesunů finančních prostředků ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky.
Pro letošní rok předpokládá vláda zachování současného systému rozpočtových pravidel. Pokud jde o rok 1993, neuvažuje vláda s vypracováním federálního rozpočtu. Vláda očekává, že novely zákonů o rozpočtových pravidlech České republiky a Slovenské republiky budou vypracovány způsobem, který by umožnil ze státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky na rok 1993 financovat činnosti a potřeby dosud zabezpečované z federálního rozpočtu. K zajištění této změny v praxi budou ve spolupráci federálních a republikových orgánů přijata potřebná opatření, včetně takových, která zajistí plnění finančních závazků České a Slovenské Federativní Republiky, vyplývajících z jejího členství v mezinárodních organizacích a z uzavřených smluv.
V případě zániku federace vyvstane nutnost zajistit financování činností s tím spojených. Tyto otázky budou řešeny na základě dohody vlád České republiky a Slovenské republiky nebo vhodnou formou rozpočtového provizória.
Vláda bude prosazovat dokončení daňové reformy jako nezbytného předpokladu pokračování ekonomické reformy. V této souvislosti předloží v nejkratší době Federálnímu shromáždění návrh zákona o rezervách a návrh technických novel daňových zákonů, sledujících nezbytné zpřesnění a zjednodušení daňových předpisů a současně i vytvoření dalších zábran k zamezení daňových úniků tak, aby celá soustava mohla začít účinně působit od počátku roku 1993;
b) měnová politika
Vláda bude i nadále podporovat politiku Státní banky Československé směřující k měnové a kursové stabilitě a k rozšiřování vnitřní směnitelnosti jako předpokladu pro perspektivní zavedení plné směnitelnosti československé koruny. Vláda bude usilovat o to, aby zahraniční zadluženost České a Slovenské Federativní Republiky byla zachována ve výši odpovídající jejímu ekonomickému potenciálu s tím, že transformace nebude uskutečňována na úkor budoucích generací.
Jakékoli řešení státoprávního uspořádání se bude realizovat tak, aby nedošlo k ohrožení úspor a majetku obyvatelstva a podniků;
c) cenová a mzdová politika
Vláda bude pokračovat v politice cenové liberalizace ve vazbě na postup privatizace a demonopolizace. Vláda se bude zasazovat o průběžné přizpůsobování maximálních cen veřejně zabezpečovaných statků vývoji cen vstupů s přihlédnutím k důchodové situaci odběratelů těchto statků, s cíl m nepřipustit vznik závažných inflačních impulsů.
Při pokračování v liberalizaci a protimonopolní cenové politice bude vláda dbát na to, aby se vývoj cenových relací nestal prvkem blokujícím zásadním způsobem hospodářské svazky mezi nově vznikajícími samostatnými republikami.
V závislosti na postupu privatizace vláda přistoupí k další liberalizaci mezd. Přitom však nepřipustí, aby mzdový vývoj negativně ovlivnil ceny.
V. 2. Privatizace
Privatizace zůstává zásadní prioritou vlády jako hlavní metoda prosazování systémových změn. Současně je chápána jako hlavní nástroj restrukturalizace podniků, která se projeví postupně i ve změnách struktury ekonomiky jako celku.
Hlavními úkoly v této oblasti budou:
- dokončení a případné vyhodnocení první vlny velké privatizace,
- vytváření legislativních a věcných předpokladů pro konstituci sekundárního kapitálového trhu. K tomu účelu předloží vláda Federálnímu shromáždění návrh zákona o cenných papírech a obchodování s nimi,
- maximální pomoc při hledání vhodných zahraničních partnerů pro privatizované podniky,
- vytvoření podmínek pro hladký průběh přechodu v řízení kupónové privatizace na úroveň republik.
VI. Společenské a humanitární otázky
Vláda, vycházejíc z platného ústavního rámce, zejména z Listiny základních práv a svobod a svých mezinárodních závazků, bude pokračovat v zabezpečování a konkretizaci lidských a občanských práv, zejména pak práv národnostních a etnických menšin, handicapovaných sociálních skupin, práv žen, dětí a mládeže.
V rámci svých možností bude pokračovat v poskytování humanitární pomoci a v zajišťování práv uprchlíků.
Vláda si je vědoma významu občanských iniciativ pro další rozvoj pluralitní občanské společnosti a bude pro jejich činnost vytvářet příznivý rámec.
Vláda bude pokračovat v přípravě rozpracovaných legislativních úprav z oblasti zajišťování ochrany lidských práv a rozvoje občanské společnosti.
Vláda považuje sportovní reprezentaci za významnou kulturně společenskou složku našich národů v mezinárodních stycích. Bude proto podporovat řešení organizačních změn tak, aby byla zachována kontinuita zastoupení v olympijských orgánech, jakož i v ostatních mezinárodních sportovních a tělovýchovných orgánech a soutěžích.
Vláda bude v této oblasti úzce spolupracovat s vládami České republiky a Slovenské republiky.
Závěr
Vláda je si vědoma toho, že musí i v současných složitých podmínkách zajistit vnitřní i vnější funkce společného státu, zejména v oblasti ekonomické transformace, prohlubování demokratických zásad fungování státu, obrany a bezpečnosti.
Vláda je připravena aktivně se zapojit do prací vedených Českou republikou a Slovenskou republikou k přípravě uceleného smluvního systému zajišťujícího spolupráci České republiky a Slovenské republiky v případě jejich vzniku jako samostatných států. V některých oblastech, kde jsou dosud dány kompetence společného státu, vláda připravuje a předloží vládě České republiky a vládě Slovenské republiky příslušné návrhy.
Z předchozího je patrné, že další činnost vlády bude velkou měrou záviset od rozhodnutí Federálního shromáždění a národních rad v otázkách kompetencí a kroků týkajících se vzniku dvou samostatných států. Při tom vláda bude dbát na to, aby v případě takového rozhodnutí proces rozdělení ČSFR probíhal ústavně, klidně a kulturně.
Příloha 1
Přehled návrhů zákonů, u kterých se předpokládá předložení Federálnímu shromáždění ve II. pololetí 1992
1. Návrh celního zákona
2. Návrh zákona o Federální celní správě
3. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje trestní řád
4. Návrh zákona o mimořádném poskytování starobního důchodu
5. Návrh zákona o služebním poměru celníků
6. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
7. Návrh zákona o financování sociálního zabezpečení a o zdravotním pojištění vojáků z povolání
8. Návrh ústavního zákona o způsobech dělení majetku ČSFR mezi ČR a SR a o přechodu majetku, práv a závazků ČSFR na ČR a SR
9. Návrh zákona o zrušení ČSAV
10. Návrh zákona o státním dozoru nad jadernými materiály
11. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1961 Sb., o obraně ČSFR
12. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů
13. Návrh zákona o péči o zdraví v Československé armádě a o vojenské zdravotní pojišťovně
14. Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje branný zákon
15. Návrh novelizace zákona o spotřebních daních
16. Návrh novelizace zákona o dani z přidané hodnoty,
17. Návrh novelizace zákona o dani z příjmu
18. Návrh zákona o rezervách
19. Návrh zákona o veřejně obchodovatelných cenných papírech a obchodování s nimi
20. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách
21. Návrh zákona o výrobě a prodeji lihu
22. Návrh zákona o federálních státních hmotných rezervách
23. Návrh zákona o prokuratuře ČSFR
24. Návrh zákona o zrušení Federálního fondu tržní regulace v zemědělství
Příloha 2
Předkládací zpráva k rozšířenému programovému prohlášení vlády České a Slovenské Federativní Republiky
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky předkládá Federálnímu shromáždění rozšířené programové prohlášení, které navazuje na programové prohlášení, schválené Federálním shromážděním dne 16. července 1992.
Záměrem vlády je předložit Federálnímu shromáždění ucelený dokument a proto rozšířené programové prohlášení zahrnuje vedle informace o postupu vlády při plnění záměrů programového prohlášení z 16. července 1992 též výčet všech nadále aktuálních úkolů a nové záměry, jimiž reaguje na výsledky řešení otázek státoprávního uspořádání i na další nové politické skutečnosti.
Informace o postupu vlády při plnění dosavadního programového prohlášení je obsaženo v preambuli (část I.). V uplynulém období vláda předložila 18 návrhů ústavních a jiných zákonů. Ve své činnosti zabezpečovala kontinuitu všech procesů, započatých po listopadu 1989 a pokračování zahájených reforem, přijala opatření k výrazné redukci počtu i velikosti ústředních orgánů státní správy, při současném přesunu kompetencí zrušených a redukovaných orgánů na zbývající ústřední orgány státní správy a dohodnutých kompetencí na orgány republik a zabezpečovala přípravu podmínek pro fungování dvou států s mezinárodně právní subjektivitou.
V oblasti zahraniční politiky pokračovala v plnění cílů zapojování do procesu evropské integrace a zachování aktivního postavení na hlavních mezinárodních fórech. Bylo sjednáno 5 mezinárodních vládních smluv, provedena výměna ratifikačních listin ke smlouvě o dobrých sousedských vztazích se Spolkovou republikou Německo a k dohodě o vzájemné podpoře a ochraně investic s USA.
V oblasti obrany a bezpečnosti státu vláda zabezpečovala naplňování zásad vojenské doktríny České a Slovenské Federativní Republiky v souladu s ekonomickými možnostmi státu a dokončuje rozhodující část prvé etapy transformace armády. Přijata byla i opatření, která umožní převod nevojenské části civilní obrany do kompetence republik.
Další části rozšířeného programového prohlášení obsahují dosud aktuální úkoly a úkoly nové.
V oblasti legislativy (část II) zamýšlí vláda zejména předložit Federálnímu shromáždění návrhy zákonů, které jsou uvedeny v příloze č. 1. Uvedený přehled bere zřetel na výsledky řešení státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní Republiky a potřebu pokračování transformačního procesu ekonomiky, má orientační charakter a bude vládou upřesňován.
V oblasti zahraniční politiky (část III) se nově zařazené úkoly týkají zejména otázek rozšiřování účasti, České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních vztazích a v případě zániku federace vytváření předpokladů pro urychlené mezinárodní uznání České republiky a Slovenské republiky a navázání diplomatických styků. Vláda bude také věnovat pozornost sjednání dohody o vytvoření zóny volného obchodu s Polskem a Maďarskem tak, aby již bylo zajištěno budoucí postavení České republiky a Slovenské republiky jako účastníků této dohody. Pokud jde o další obsazování diplomatických funkcí na jednotlivých zastupitelských úřadech, bude vláda uplatňovat princip parity a usilovat o zkvalitnění práce zahraniční služby tak, aby po případném rozdělení státu mohla efektivně vykonávat funkci pro obě republiky.
V oblasti bezpečnosti a obrany (část IV) se nové záměry týkají zejména zřizování nových a modernizace stávajících hraničních přechodů k usnadnění hraničního styku, transformace Federální bezpečnostní a informační služby, přípravy opatření pro organizovaný průběh možného rozdělení armády a s tím souvisejícího konstituování orgánů řízení a velení armádám republik, vypracování návrhů smluv, zajišťujících funkčnost a spolupráci armád republik v oblastech společných zájmů a rozdělení majetku spravovaného Československou armádou.
V oblasti hospodářské politiky (část V) se nové úkoly týkají zejména vytváření, ve spolupráci s vládami republik, předpokladů pro vznik celní unie a dalších dohod mezi republikami s cílem zabránit možným závažným poruchám v chodu ekonomiky a transformace Generální dohody do republikových generálních dohod v zájmu zachování sociálního smíru.
Na úseku finanční politiky (část V. 1) se nové úkoly týkají zejména přesunu vymezených kompetencí na orgány republik a s tím souvisejících úprav ve státním rozpočtu federace na rok 1992 a provedení případných přesunů ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky. Pokud jde o rozpočet na rok 1993, neuvažuje se s vypracováním federálního rozpočtu. Vláda očekává, že novely zákonů o rozpočtových pravidlech České republiky a Slovenské republiky budou vypracovány způsobem, který by umožnil ze státních rozpočtů České republiky a Slovenské republiky na rok 1993 financovat činnosti a potřeby dosud zabezpečované z federálního rozpočtu.
V případě zániku federace bude financování činností s tím spojených nutno řešit na základě dohody vlád České republiky a Slovenské republiky nebo vhodnou formou rozpočtové-ho provizória.
K novým úkolům v oblasti daňové reformy náleží záměr vlády předložit Federálnímu shromáždění v nejkratší době návrh zákona o rezervách a návrh technických novel daňových zákonů.
Na úseku privatizace (část V. 2) se nové úkoly týkají zejména vytváření legislativních a věcných předpokladů pro konstituci sekundárního kapitálového trhu, pomoci při hledání vhodných zahraničních partnerů pro privatizované podniky a vytvoření podmínek pro hladký průběh přechodu řízení kupónové privatizace na úroveň republik.
Vláda přikládá obzvláštní význam společenským a humanitárním otázkám a se zřetelem k novým úkolům, které v této oblasti vyvstávají zařadila do svého rozšířeného programového prohlášení část VI, která obsahuje záměry na tomto úseku.