Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

zákon č. ..... ze dne .......... 1992

kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 3 zní:

"§ 3

(1) Majetek, na který vznikne nárok fyzické osobě podle zvláštních předpisů a majetek, který má být navrácen právnickým osobám na základě zvláštních předpisů nebo přešel na stát po 25. únoru 1948 z vlastnictví církví, řádů a kongregací a náboženských společností, lze použít podle tohoto zákona. Nabyvatel tohoto majetku nebo jeho právní nástupce se stává povinnou osobou podle zvláštních předpisů. [Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě majetkových vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.]

(2) Za majetek uvedený v odstavci 1, který byl nabyvatel, nebo jeho právní nástupce vydal, poskytne Federální fond národního majetku zřízený tímto zákonem (§ 29), Fond národního majetku České republiky, nebo Fond národního majetku Slovenské republiky finanční náhradu ve výši kupní ceny, která byla Federálním fondem národního majetku nebo Fondem národního majetku České republiky nebo Fondem národního majetku Slovenské republiky za vydanou věc zaplacena.

(3) V případě, že Federální fond národního majetku nebo Fond národního majetku České republiky nebo Fond národního majetku Slovenské republiky vložil majetek uvedený v odst. (1) do základního jmění akciové společnosti a tento majetek vydá, vyplatí dané akciové společnosti nebo jejímu právnímu nástupci finanční náhradu ve výši, kterou byl vydaný majetek oceněn v hodnotě základního jmění při založení společnosti.

2. § 23 odst. 2 a 3 zní:

"(2) Vydavatelem kupónů je příslušný orgán státní správy republiky.

(3) Čistý výnos z prodeje kupónů se převede na příslušný fond republiky."

3. § 24 zní:

"§ 24

Česká národní rada a Slovenská národní rada stanoví svými zákony způsob nabývání kupónů, které lze použít na území dané republiky."

4. § 25 odst. 1 až 3 zní:

"(1) Kupóny příslušné emise lze použít:

a) na koupi akcií kterékoliv akciové společnosti, jejímž akcionářem je fond příslušné republiky, zařazené pro tento účel do republikového seznamu privatizačních projektů,

b) na koupi akcií kterékoliv akciové společnosti, jejímž akcionáře je pozemkový fond příslušné republiky, zařazené pro tento účel do republikového seznamu privatizačních projektů,

c) k získání účasti na akciových společnostech pro tento účel v příslušné republice zvlášť založených a zapsaných v obchodním rejstříku vedeném na území příslušné republiky.

(2) Způsoby uvedené v odstavci 1 lze použít souběžně.

(3) Koupě akcií za kupóny nebo získání účasti na akciových společnostech podle odstavce 1 se uskutečňuje odděleně na území každé republiky."

5. § 45 odst. 5 zní:

"(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na právnické osoby uvedené v § 1 odst. 2. Na rozpočtové a příspěvkové organizace se ustanovení odstavců 1 a 2 vztahují jen pokud jde o úplatné převody majetku s výjimkou pozemků. Rozpočtové a příspěvkové organizace postupují při bezúplatných převodech majetku a při úplatných převodech pozemků podle zvláštních předpisů. [§ 14 odst. 4 a 8 a § 35 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.]"

6. § 46 odst. 2 zní:

"(2) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky stanoví svými nařízeními způsob vydávání kupónů, nabývací cenu kupónů, způsob vyjádření rozsahu nároků na akcie a způsob použití kupónů."

Čl. II

Ustanovení čl. I, bodů 2, 3, 4 a 6 se nevztahují na první vlnu kupónové privatizace. [§ 11 nařízení vlády České a Slovenské Federativní republiky č. 383/1991 Sb. o vydání a použití investičních kupónů.]

Čl. III.

V § 32 písm. a vyhlášky federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, se na konci věty vypouštějí slova "a převodech vlastnictví národního majetku."

Čl. IV.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zkušenosti z první vlny privatizace ukazují, že jedním z vážných problémů privatizace státních podniků je nedořešení restitučních nároků. V řadě případů vznikají spory o existenci či neexistenci restitučních nároků, či o jejich faktickém rozsahu. Vzhledem k tomu, že platné zákony o restitucích vycházejí ze zásady, že povinnou osobou je stávající státní podnik, nelze z uvedených důvodů sporné části majetku - až do vyřešení sporu - privatizovat. Navrhuje se proto, aby zákonem byly za povinné osoby označeny ty subjekty, které v rámci privatizace sporný majetek získaly. Vznikne-li následně těmto subjektů povinnost získaný majetek vydat, zákon by jim měl zaručit právo na finanční náhradu za vydaný majetek, a to vůči příslušnému fondu národního majetku.

Dojde-li v době od získání privatizovaného majetku do uložení povinnosti majetek vydat oprávněné osobě k odstranění stavby nebo k zastavění pozemku, má oprávněná osoba možnost domáhat se náhrady škody soudní cestou vůči subjektu, který by jinak byl povinen věc vydat.

Metoda kupónové privatizace byla v zákoně č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby koncipována celofederálně, tj. tak, že každý občan České a Slovenské Federativní Republiky, při splnění zákonem daných podmínek, mohl za zakoupené kupóny získat akcie kterékoliv akciové společnosti bez ohledu na to, zda jde o akciovou společnost vytvořenou z majetku té či oné republiky a bez ohledu na to, na území které republiky má akciová společnost sídlo. Tato původní právní úprava odpovídala tehdejšímu stavu vztahů mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a politické síly zastoupené v minulém Federálním shromáždění s takovou koncepcí kupónové privatizace v zásadě souhlasily.

Po volbách 1992 však došlo k výraznému posunu v řešení budoucího státoprávního uspořádání Československa, a to zejména v tom směru, že se projevují zřetelné tendence k oddělení ekonomik obou republik. V návaznosti na to lze konstatovat, že i když zatím nelze jednoznačně předurčit konečný stav státoprávního uspořádání, je již nyní zřejmé, že dojde k posílení vnitřní i vnější subjektivity obou republik a k vytvoření relativně samostatné ekonomiky České republiky a relativně samostatné ekonomiky Slovenské republiky.

Je nesporné, že metoda kupónové privatizace, která zakládá vlastnická práva občanů k majetkovým účastem na privatizovaných akciových společnostech, má mimo jiné významné ekonomické důsledky. Prakticky jde o to, že občané - vlastníci akcií - budou ovlivňovat chování akciových společností a budou se podílet na jejich ziscích.

Má-li tedy do budoucna dojít k oddělení republikových ekonomik, je logické, že by mělo dojít i k oddělení kupónové privatizace. K tomu je zapotřebí provést některé změny a doplňky dosavadní platné právní úpravy privatizace obsažené v zákoně č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.

Předložený návrh novely citovaného zákona dává možnost, aby kupónová privatizace probíhala v obou republikách nezávisle na sobě. Novela zmocňuje Českou národní radu a Slovenskou národní radu určit svými zákony, kdo může získat kupóny za které lze nabýt majetek jednotlivé republiky. Působnosti federálních orgánů státní správy ve věcech kupónové privatizace se přenášejí na příslušné orgány státní správy republik.

V návaznosti na výše uvedené zásady rozdělení metody kupónové privatizace do republik je nutno provést i změny v postavení investičních privatizačních fondů. Navrhuje se, aby i tyto akciové společnosti působily na základě územního principu.

Původní právní úprava ponechala naprostou volnost rozpočtovým a příspěvkovým organizacím při nakládání se státním majetkem, ke kterému vykonávají tyto organizace právo hospodaření. Praxe ukázala, že v mnoha případech je tato právní mezera zneužívána k různým nehospodárným dispozicím či k takovému nakládání se státním majetkem, které je zcela v rozporu s principy privatizace. Proto se navrhuje přísnější regulace nakládání s tímto majetkem, a to jak změnou § 45 odst. 5 zákona č. 92/1991 Sb., tak i zdůrazněním striktního dodržování platných předpisů o hospodaření s národním majetkem.

Toto ustanovení jednoznačně směřuje k urychlení privatizace s tím, že současně zabezpečuje plnou ochranu restitučních nároků oprávněných osob. Nabyvatel privatizovaného majetku nebo jeho právní nástupce mají vůči oprávněné osobě - při splnění restitučními zákony stanovených podmínek - stejnou povinnost majetek vydat jako státní podniky. Splní-li nabyvatel privatizovaného majetku nebo jeho právní nástupce svoji povinnost, vzniká mu vůči příslušnému fondu národního majetku nárok na peněžní náhradu ve výši kupní ceny, kterou za majetek fondům zaplatil.

V souvislosti s rozdělením kupónové privatizace do republik ztrácí své opodstatnění působnost federálních orgánů státní správy v této oblasti. Proto se navrhuje, aby napříště byly vydavatelem kupónů příslušné orgány státní správy republik. V návaznosti na to, se také navrhuje, aby čistý výnos z prodeje kupónů byl rozdělen mezi fondy národního majetku republik.

Tímto ustanovením jsou zmocněny národní rady republik určit svým zákonem, kdo může získat kupóny, za které lze nabýt majetek jednotlivých republik.

Ustanovení určuje použití kupónů příslušné emise.

Toto ustanovení reaguje na negativní jevy zjištěné v praktickém jednání rozpočtových a příspěvkových organizací, které spočívá v tom, že tyto organizace v mnoha případech zneužívají zákonem dané volnosti při nakládání se svým majetkem. Proto se navrhuje omezit tuto jejich dispoziční volnost, a to jednak změnou zákona č. 92/1991 Sb., a jednak zdůrazněním již existujících regulačních opatření upravených v platných předpisech o hospodaření s národním majetkem.

S ohledem na rozdělení kupónové privatizace do republik a také proto, že kupónová privatizace bude v obou republikách probíhat nezávisle na sobě, jeví se jako opodstatněné, aby působnost vlády České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech stanovení podrobností a techniky provádění kupónové privatizace byla přenesena na vlády republik.

Ustanovení této novely zákona č. 92/1991 Sb., o kupónové privatizaci budou použita až pro druhou vlnu aplikace této metody privatizace. První vlna kupónové privatizace bude dokončena podle stávající platné právní úpravy.

Tímto ustanovením se předpisy o hospodaření s národním majetkem, v části týkající se nakládání s majetkem rozpočtových a příspěvkových organizací uvádějí do souladu s návrhem na změnu § 45 odst. 5 zákona č. 92/1991 Sb., (Čl. I, bod 5).

V souladu s legislativními pravidly se navrhuje, aby tento zákon nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.