Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
109
Návrh
klubu Občanské demokratické strany ve Federálním shromáždění
na vydání
zákona, kterým se doplňuje zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru
Návrh
Zákon
ze dne ............. 1992,
kterým se doplňuje zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
V zákoně č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru, se dosavadní text § 5 označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:
"/2/ Ustanovení odstavce 1 se použije též, jestliže byl s pracovníkem rozvázán pracovní poměr výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a/ až c/ zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, v orgánu státní správy, Kanceláři prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláři Federálního shromáždění, Kanceláři České národní rady, Kanceláři Slovenské národní rady, Úřadu vlády České republiky, Úradu vlády Slovenské republiky, Státní bance československé a státnímu fondu, a tento pracovník nastoupí do zaměstnání u některého z těchto orgánů.",
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
V Praze dne ............... 1992
Důvodová zpráva
Poskytování odstupného pracovníkům, u nichž dochází při organizačních změnách nebo racionalizačních opatření k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou organizací z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů, upravuje s účinností od 31. května 1991 zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru, (dále jen "zákon").
V § 5 zákon stanoví, že uvolněný pracovník, který po skončení pracovního poměru nastoupí opět do zaměstnání v dosavadní organizaci před uplynutím doby určené podle výše poskytnutého odstupného, to je ve výši dvojnásobku a nejvýše ve výši pětinásobku průměrného výdělku, je povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od opětovného nástupu do zaměstnání do uplynutí doby, za kterou příslušelo pracovníku odstupné, to je nejméně z doby 2 a nejvýše z doby 5 měsíců.
V návaznosti na probíhající politické jednání došlo jednak k zeštíhlení vlády České a Slovenské federativní republiky a má dojít ke zrušení dalších federálních ústředních orgánů státní správy. Předpokládá se též, že v působnosti vlády České republiky i vlády Slovenské republiky má dojít ke snížení počtu pracovníků ústředních orgánů státní správy. Tato opatření budou spojena s rozvázáním pracovního poměru s velkou částí pracovníků ústředních orgánů státní správy z důvodů organizačních změn podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce. Přitom značná část jich opět bude přijata do služeb jiných státních orgánů.
Ze znění § 5 cit. zákona však plyne, že nárok na odstupné mají i ti pracovníci uvolnění z orgánů státní správy, i když po rozvázání pracovního poměru nastoupí do jiných orgánů státní správy, protože pracovní poměr nemají uzavřen se státem, ale s jednotlivými státními orgány; nejde tedy o nástup v dosavadní organizaci. Výjimku tvoří jen případ, kdy pracovníci přecházejí v rámci převodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiný orgán státní správy, to vede ke spekulativním rozvazováním pracovních poměrů s odstupným a k opětovným nástupům do jiných státních orgánů.
Protože státní správa má veškeré náklady vč. mzdových hrazeny ze státního rozpočtu nejeví se odůvodněným ani hospodárným, aby v případě, že uvolněný pracovník státní správy nastoupí opět do jiného orgánu státní správy, nebyl povinen vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.
Navrhuje se proto doplnit zákon novým ustanovením, které by vztáhlo dosavadní režim § 5 zákona s důsledky z něj vyplývajícími i na opětný nástup pracovníků uvolněných ze státní správy a orgánů, které mají obdobné postavení v jiném orgánu státní správy. Okruh pracovníků, na které by se měla nová úprava § 5 odst. 2 zákona vztahovat, je odvozen z ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb. zákonů, které stanovilo pro vybrané pracovníky nové právní povinnosti. Navrhovaným opatřením se sleduje jednak úspora finančních prostředků ze státního rozpočtu, jednak působení na rozumné personální početní obsazení orgánů státní správy a orgánů, které mají obdobné postavení.
Právní úprava, kterou se navrhuje v § 5 zákona provést, není v čs. právním řádu nová. Před vydáním zákona platila vyhláška FMPSV č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání, ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb., která obsahovala obdobné ustanovení. S § 17 a odst. 4 uvedené vyhlášky vyplývalo, že pracovník uvolněný z organizačních důvodů na základě výpovědi dané organizací podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů z ústředního orgánu státní správy, v jehož čele byl člen vlády nebo z úřadu příslušné vlády, nastoupil opět do zaměstnání v některém z těchto ústředních orgánů státní správy nebo v některém z úřadů příslušné vlády před uplynutím doby, která odpovídala výši poskytnutého odstupného, byl tento pracovník povinen odstupné, nebo jeho část v jaké odstupné nepříslušelo, vrátit jako neoprávněný majetkový prospěch.
Navrhovaná zákonná úprava je podle čl. 22 písm. a) a čl. 37 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, v zákonodárné působnosti Federálního shromáždění; tato úprava nebude vyžadovat žádné finanční prostředky ze státních rozpočtů, ale naopak přinese jejich úsporu.
S ohledem na naléhavost a jednoduchost navrhované novelizace není důvodu trvat na zpracování a projednání návrhu zásad zákona.
Z věcné naléhavosti navrhované zákonné úpravy rovněž vyplývá požadavek, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Protože zákon nemůže mít zpětnou účinnost, nebude se vztahovat na případy, k nimž došlo před nabytím jeho účinnosti.