Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
73
Vládní návrh
Ústavní zákon
ze dne .......
kterým se mění a doplňují ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a některé další ústavní zákony
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavních zákonů č. 57/1969 Sb., č. 125/1970 Sb., č. 43/1971 Sb., č. 50/1975 Sb., č. 161/1989 Sb., č. 182/1989 Sb., č. 46/1990 Sb., č. 100/1990 Sb., č. 101/1990 Sb., č. 158/1990 Sb., č. 159/1990 Sb., č. 294/1990 Sb., č. 295/1990 Sb., č. 556/1990 Sb., č. 23/1991 Sb., č. 91/1991 Sb., č. 327/1991 Sb., č. 205/1992 Sb. a č. 206/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Čl. 7 odst. 1 písm. a) zní:
"a) zahraniční politika, uzavírání mezinárodních smluv s výjimkou těch, jejichž uzavírání patří do působnosti České republiky a Slovenské republiky, zastupování České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních vztazích a rozhodování o otázkách války a míru;".
2. Čl. 7 odst. 1 písm. b) zní:
"b) obrana a ekonomické zabezpečení obranyschopnosti České a Slovenské Federativní Republiky s výjimkou civilní obrany obyvatelstva,".
3. Čl. 7 odst. 2 zní:
"/2/ Česká republika a Slovenská republika mohou v souladu se zahraniční politikou České a Slovenské Federativní Republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, uzavírat svým jménem dvoustranné mezinárodní dohody ve věcech, které patří do působnosti České republiky a Slovenské republiky.".
4. V čl. 7 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:
"/3/ Česká republika a Slovenská republika mohou v souladu se zahraniční politikou České a Slovenské Federativní Republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána:
a) uzavírat se součástmi federativních a spolkových států dohody o spolupráci v oblasti obchodní, hospodářské, kulturní, vědecké, školské, zdravotnické, ochrany ovzduší a vod, civilní ochrany obyvatelstva, sportovní, jakož i o spolupráci ve věcech tisku, rozhlasu a televize,
b) zřizovat svá zastoupení u subjektů, s nimiž byly uzavřeny dohody podle písmene a) a přijímat zastoupení těchto subjektů.".
5. Čl. 10 se vypouští.
6. Čl. 14 odst. 1 zní:
"/1/ V oblasti bankovnictví do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) stanovit a uplatňovat jednotnou měnovou politiku a přijímat právní úpravu pro její uskutečňování,
b) stanovit rozsah měnových rezerv ve zlatě a v devizových prostředcích, spravovat je a disponovat s nimi.".
7. Čl. 14 odst. 2 zní:
"/2/ Ústřední bankou v České a Slovenské Federativní Republice je Státní banka československá, která stanoví a uplatňuje jednotnou měnovou politiku. Součástí Státní banky československé jsou Ústředí Státní banky československé pro Českou republiku a Ústředí Státní banky československé pro Slovenskou republiku. Státní banka československá je řízena bankovní radou, která se skládá z guvernéra, dvou viceguvernérů, z nichž jeden je státním občanem České republiky a druhý státním občanem Slovenské republiky, a dále z viceguvernéra pověřeného řízením Ústředí Státní banky československé pro Českou republiku a jeho zástupce a z viceguvernéra pověřeného řízením Ústředí Státní banky československé pro Slovenskou republiku a jeho zástupce. Je-li guvernérem státní občan České republiky, je v následujícím funkčním období guvernérem státní občan Slovenské republiky a naopak.".
8. V čl. 14 odst. 3 se vypouštějí slova "a spořitelen".
9. V čl. 14 doplnit za odstavec 3 nový odstavec 4, který zní:
"/4/ Česká republika a Slovenská republika mohou vytvářet své emisní banky. Emisní banky republik vzniknou rozdělením Státní banky československé. Zákon Federálního shromáždění rozdělí majetek, práva a povinnosti Státní banky československé a stanoví den jejich převzetí emisními bankami republik.".
10. Čl. 16 zní:
"Čl. 16
Do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) stanovení nástrojů zahraniční obchodní politiky v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou;
b) zákonná úprava v oblasti hospodářských vztahů se zahraničím.".
11. Čl. 17 zní:
"Čl. 17
V oblasti hospodářství do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava energetického hospodářství a výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny, plynu a tepla,
b) tvorba a koncepce bytové politiky.".
12. Čl. 19 zní:
"Čl. 19
V oblasti dopravy do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) právní úprava ve věcech dopravy,
b) výkon státní správy a státního dozoru v námořní plavbě a letecké dopravě.".
13. Čl. 20 zní:
"Čl. 20
V oblasti spojů do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava ve věcech pošt a telekomunikací,
b) určování jednotných tarifů, poštovního a telekomunikačního mezinárodního provozu,
c) rozdělování kmitočtového spektra mezi republiky a federaci a výkon státní správy vyplývající z mezinárodních závazků.".
14. Čl. 21 zní:
"Čl. 21
Do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří v oblasti mírového využívání jaderné energie zákonná úprava a výkon státního dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení a státního dozoru nad využíváním jaderných materiálů, jaderných zařízení a technologií.".
15. Čl. 22 se vypouští.
16. Čl. 23 odst. 1 zní:
"/1/ V oblasti státní statistiky do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava podmínek získávání statistických informací potřebných pro posuzování vývoje federace, jakož i zákonná úprava ochrany těchto informací před zneužitím,
b) v dohodě s Českou republikou a Slovenskou republikou
1. stanovit statistické ukazatele potřebné pro posuzování vývoje federace a způsob získávání statistických informací k tomuto účelu,
2. stanovit statistické ukazatele potřebné pro plnění mezinárodních závazků a poskytovat tyto mezinárodním organizacím,
3. plnit ty povinnosti, vyplývající z mezinárodních závazků, které jí Česká republika a Slovenská republika svěřily.".
17. Čl. 24 zní:
"Čl. 24
/1/ Do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří zákonná úprava vlastnictví; tím není dotčeno právo České republiky a Slovenské republiky na právní úpravu majetku České republiky a Slovenské republiky a majetku obcí zákony národních rad.
/2/ Do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky v oblasti podnikatelské činnosti patří:
a) právní úprava podnikání a vztahů vznikajících při podnikatelské a jiné hospodářské činnosti,
b) právní úprava ochrany výroby, obchodu a zájmů spotřebitelů, průmyslového vlastnictví, normalizace, zkušebnictví a metrologie, jakož i výkon státní správy na těchto úsecích ve věcech, o nichž to stanoví zákon Federálního shromáždění.
/3/ Do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří zákonná úprava ochrany hospodářské soutěže.".
18. Čl. 27 odst. 1 písm. b) zní:
"b) upravovat zřizování, postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky; tím není dotčeno právo České republiky a Slovenské republiky zřizovat vlastní ozbrojené bezpečnostní sbory a upravovat jejich postavení, oprávnění a ostatní poměry.".
19. V čl. 27 zařadit nový odstavec 3, který zní:
"/3/ Česká republika a Slovenská republika si mohou zřizovat vlastní bezpečnostní informační služby a upravit jejich postavení, oprávnění a ostatní poměry.".
20. Čl. 28a odst. 1 zní:
"/1/ České a Slovenské Federativní Republice přísluší kontrolovat hospodaření finančními a hmotnými prostředky federace, jakož i všechna odvětví i činnosti státní a hospodářské správy, která patří do její působnosti.".
21. V čl. 36 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "Zákon Federálního shromáždění stanoví, kdy lze mezinárodní hospodářské smlouvy obecné povahy provádět před tím, než s nimi Federální shromáždění vysloví souhlas.".
22. V čl. 36 se vypouští odstavec 4.
23. V čl. 37 odst. 2 se za slova "zákony upravující řízení před soudy," vkládají slova "před orgány činnými v trestním řízení a před rozhodci," a za slova "zákon o znalcích a tlumočnících," se vkládají slova "zákon upravující ochranu výsledků tvůrčí duševní činnosti, zákon o zápisech do evidence vztahů a nemovitostem," a místo slov "a zákon o územním plánování a stavebním řádu" se vkládají slova "a zákonnou úpravu pracovních vztahů, služebních poměrů zaměstnanců v orgánech České a Slovenské Federativní Republiky a v jimi řízených organizacích, nemocenského a důchodového pojištění a státních dávek sociálního zabezpečení.".
24. Čl. 37 odst. 3 zní:
"3/ Pokud to vyžaduje jednota právního řádu, uskutečňuje Federální shromáždění zákonnou úpravu ve věcech národnostních a etnických menšin, církví a náboženských společností, péče o zdraví lidu, veterinární a rostlinolékařské péče a soustavy základních a středních škol; výkon v těchto věcech patří v plném rozsahu orgánům republik.".
25. V čl. 61 odst. 1 písm. b) zní:
"b) přijímá vedoucí diplomatických misí; s přihlédnutím ke stanoviskům vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vlády České republiky a vlády Slovenské republiky pověřuje vedoucí diplomatických misí tak, aby v těchto funkcích byli rovnoměrně zastoupeni státní občané České republiky a státní občané Slovenské republiky,".
26. V čl. 75 se na konci připojuje tato věta: "V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas jejího předsedy.".
27. Čl. 85 se vypouští.
Čl. II
1. Právní předpisy upravující organizaci státní organizace Československé státní dráhy pozbudou platnosti dnem, který stanoví zákon Federálního shromáždění, jímž se rozdělí a převede majetek, práva a povinnosti státní organizace Československé státní dráhy na nově vzniklé organizace pro železniční dopravu České republiky a Slovenské republiky. Na tyto nové organizace přejdou v plném rozsahu i práva a povinnosti státní organizace Československé státní dráhy vyplývající z její mezinárodní spolupráce v oboru železnic.
2. Zákon Federálního shromáždění stanoví pravidla a postup pro rozdělení a převod majetku, práv a povinností státních organizací, které byly federálním ministerstvem dopravy založeny jako specializované železniční organizace, na příslušné organizace obou republik, pokud u těchto specializovaných železničních organizací nebyl do dne účinnosti tohoto ústavního zákona schválen privatizační projekt.
3. Zákon Federálního shromáždění rozdělí a převede majetek, práva a povinnosti státního podniku Správa pošt a telekomunikací Praha a státního podniku Správa pošt a telekomunikací Bratislava v rozsahu soustavy pošt na nově vzniklé poštovní organizace České republiky a Slovenské republiky a v rozsahu soustavy telekomunikací na nově vzniklé organizace telekomunikací České republiky a Slovenské republiky. Na tyto nové organizace přejdou v plném rozsahu práva a povinnosti dosavadních státních podniků vyplývající z dohod, úmluv a ujednání v mezinárodním poštovním styku.
4. Platnost poštovních známek a jiných poštovních cenin vydaných do dne převodu majetku podle bodu 3 stanoví zákon Federálního shromáždění.
5. Do 31. prosince 1992 patří do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky právní úprava regulace mezd podle dosavadního znění čl. 22 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů.
Čl. III
1. Zákony a jiné obecné závazné právní předpisy, uvedené v čl. 144 odst. 1 věta prvá ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, jakož i zákony Federálního shromáždění a jiné obecně závazné právní předpisy vydané státními orgány České a Slovenské Federativní Republiky do dne nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona, upravující věci, které nepatří do působnosti federace, mohou být v těchto věcech měněny zákony České národní rady nebo zákony Slovenské národní rady, popřípadě jinými právními předpisy státních orgánů republik. Pro obecně závazné právní předpisy upravující regulaci mezd platí ustanovení předchozí věty od 1. ledna 1993.
2. Způsob vypořádání majetkových a jiných právních poměrů dalších organizací, zřízených právními předpisy uvedenými v bodě 1 anebo podle těchto předpisů, upraví zákon Federálního shromáždění.
Čl. IV
Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1. Čl. 1 zní:
"Čl. 1
Česká a Slovenská Federativní Republika je federativní stát skládající se z České republiky a Slovenské republiky.".
2. Čl. 104 zní:
"Čl. 104
/1/ Prokuratura vykonává v rozsahu stanoveném zákonem dozor nad dodržováním zákonů a jiných právních předpisů; při jejich porušení činí opatření stanovená zákonem.
/2/ Prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky působí ve věcech obrany a v dalších věcech, které patří do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky; v ostatních věcech působí Prokuratura České republiky a Prokuratura Slovenské republiky.
/3/ Organizaci Prokuratury České a Slovenské Federativní Republiky, její úkoly, pravomoc a právní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů a právních čekatelů prokuratury upravuje zákon Federálního shromáždění.
/4/ Organizaci Prokuratury České republiky a Prokuratury Slovenské republiky, jejich úkoly, pravomoc a právní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů a právních čekatelů prokuratury upravují zákony národních rad.".
3. Čl. 105, 106 a 106a se vypouštějí.
Čl. V
Ústavní zákon č. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1. § 1 se vypouští.
2. § 3 odst. 1 písm. b) zní:
"b) schvaluje základní opatření přípravy státních orgánů a hospodářství v České a Slovenské Federativní Republice pro případ války,".
3. V § 7 odst. 2 se vypouští slovo "předsednictva".
Čl. VI
Ústavní zákon č. 155/1969 Sb., kterým se doplňuje hlava osmá Ústavy, ve znění ústavního zákona č. 326/1991 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se vypouštějí slova ", prokuratur a státních notářství".
2. § 3 zní:
"§ 3
Federální shromáždění upravuje zákonem organizaci a činnost soudů a právní postavení soudců a justičních čekatelů.".
Čl. VII
Ústavní zákon č. 296/1990 Sb., o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky, se mění a doplňuje takto:
1. Čl. I zní:
"Čl. I
V České a Slovenské Federativní Republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky:
federální ministerstvo financí,
federální ministerstvo zahraničních věcí,
federální ministerstvo obrany,
federální ministerstvo vnitra,
federální ministerstvo hospodářství.".
2. Čl. II zní:
"Čl. II
Ruší se federální ministerstvo zahraničního obchodu, federální ministerstvo práce a sociálních věcí, federální ministerstvo kontroly, federální ministerstvo dopravy, federální ministerstvo spojů, federální ministerstvo pro strategické plánování, Federální výbor pro životní prostředí a Federální úřad pro hospodářskou soutěž.".
3. Čl. III zní:
"Čl. III
/1/ Pokud právní předpisy svěřují působnost
a) federálnímu ministerstvu dopravy, federálnímu ministerstvu spojů, federálnímu ministerstvu pro strategické plánování nebo Federálnímu výboru pro životní prostředí, vykonává tuto působnost federální ministerstvo hospodářství,
b) federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí nebo federálnímu ministerstvu kontroly, vykonává tuto působnost federální ministerstvo financí,
c) federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu, vykonává tuto působnost
1. v oblasti právní úpravy cel, celnictví a stanovení celních sazeb federální ministerstvo financí,
2. v ostatních věcech federální ministerstvo zahraničních věcí.
/2/ Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v těch případech, kdy působnost České a Slovenské Federativní Republiky byla článkem I ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, svěřena České republice a Slovenské republice.".
4. Čl. IV zní:
"Čl. IV
Majetková práva, práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí
a) z federálního ministerstva dopravy, federálního ministerstva spojů, federálního ministerstva pro strategické plánování, Federálního výboru pro životní prostředí a Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž na federální ministerstvo hospodářství s výjimkou majetkových práv, práv a povinností z pracovněprávních a jiných vztahů v oblasti právní úpravy cel, celnictví a stanovení celních sazeb, která přecházejí na federální ministerstvo financí,
b) z federálního ministerstva zahraničního obchodu na federální ministerstvo zahraničních věcí s výjimkou majetkových práv, práv a povinností z pracovněprávních a jiných vztahů v oblasti právní úpravy cel, celnictví a stanovení celních sazeb, která přecházejí na federální ministerstvo financí,
c) z federálního ministerstva práce a sociálních věcí a federálního ministerstva kontroly na federální ministerstvo financí.".
5. Čl. V a VI se zrušují.
Čl. VIII
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, jak vyplývá z pozdějších ústavních zákonů.
Čl. IX
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Obecná část
Programové prohlášení vlády ČSFR z 9. července 1992, které bylo 16. července 1992 schváleno Federálním shromážděním, obsahuje závazek vlády navrhnout, "aby došlo ústavní cestou k novému vymezení působnosti mezi ČSFR, ČR a SR zejména s tím záměrem, aby pravomoci, které není nutno vykonávat centrálně na úrovni federace, byly převedeny na Českou republiku a Slovenskou republiku. Vláda připraví odpovídající návrhy úpravy působnosti federace a bude iniciovat legislativní proces zakládající změnu ústavního zákona o československé federaci.
Tento závazek vlády, rozvedený do některých podrobností v dalších částech programového prohlášení vlády, byl ideovým východiskem při zpracování tohoto návrhu.
Předkládaný návrh proto neřeší komplexně celou problematiku rozdělení působnosti mezi federaci a republiky. Jeho základním záměrem je vyjasnit a upřesnit právní úpravu působnosti federace a zrušit působnost federace v těch věcech, které mohou obstarávat republiky samy, aniž by byly narušeny základy federativního státu a aniž by byly odůvodněné obavy, že taková "decentralizace" bude mít za následek ohrožování nebo porušování základních práv a svobod a vyvolá trvalé negativní důsledky v oblasti ekonomické, sociální a správní.
Návrh zachovává terminologii zavedenou ústavním zákonem č. 556/1990 Sb. (rozlišování mezi působností provést zákonnou úpravu a působností provést právní úpravu) a nezasahuje ani do jiných částí ústavního zákona o československé federaci, protože případně navrhované terminologické úpravy nemohou vyvolávat výkladové potíže (srovnej např. čl. 42).
V programovém prohlášení vlády ČSFR se vláda rovněž zavázala navrhnout výraznou redukci počtu i velikosti ústředních orgánů státní správy a přesunout kompetence zrušených a redukovaných ústředních orgánů státní správy, včetně přesunu dohodnutých kompetencí, na republiky.
Předkládaný návrh řeší otázky zrušení některých působností federace jen v ústavní rovině. Mění a upraví se proto pouze předpisy ústavněprávní povahy. Navazující nezbytné úpravy zákonů Federálního shromáždění a jiných federálních právních předpisů, které mají z ústavního hlediska jen "prováděcí" povahu, by musely být provedeny samostatně, pokud ovšem nejde o předpisy, kterých se týká článek III tohoto návrhu a které by proto mohly být měněny přímo akty zákonodárných a jiných orgánů republik.
Nebylo proto možné vyhovět námětům některých resortů, aby v rámci předkládaného návrhu byly upravovány i takové zákony, jako je zákon o obraně ČSFR, zákon o prokuratuře atd.
Zákony Federálního shromáždění a další federální právní předpisy, které by se po nabytí účinnosti novely dostaly do rozporu s ústavním zákonem, by bylo nutno v zájmu právní jistoty urychleně upravit (změnit nebo zrušit). Šlo by například o tyto zákony (vedle těch, které jsou uvedeny v článku II):
- zákon o obraně ČSFR (č. 40/1961 Sb.), branný zákon (č. 92/1949 Sb.), zákon o některých služebních poměrech vojáků (č. 76/1959 Sb.),
- zákon o rozpočtových pravidlech federace (č. 563/1990 Sb.),
- celní zákon (č. 44/1974),
- zákon o cenách (č. 526/1990 Sb.),
- zákon o hospodářských stycích se zahraničím (č. 42/1980 Sb.),
- zákon o drahách (č. 51/1964 Sb.), letecký zákon (č. 47/1956 Sb.),
- poštovní zákon (č. 222/1946 Sb.),
- zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku (č. 1/1992 Sb.),
- zákon o ochraně hospodářské soutěže (č. 63/1991 Sb.),
- zákon o Federální bezpečnostní informační službě (č. 244/1991 Sb.), zákon o Federálním policejním sboru a Sboru hradní stráže (č. 333/1991 Sb.), zákon o Federální železniční policii (č. 230/1992 Sb.),
- zákon o cestovních dokladech a cestování do zahraničí (č. 216/1991 Sb.), zákon o pobytu cizinců na území ČSFR (č. 123/1992 Sb.),
- zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (č. 468/1991 Sb.),
- zákon o prokuratuře (č. 60/1965 Sb.),
- zákon o trestním řízení soudním (č. 141/1961 Sb.).
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1
Upřesňuje se okruh věcí, v nichž federace podle návrhu uzavírá mezinárodní smlouvy, a to nově navrhovanou formulací odstavce 1 písm. a).
"Zákonnou úpravou" (terminologické rozlišování mezi "zákonnou úpravou" a "právní úpravou" bylo zavedeno ústavním zákonem č. 556/1990 Sb.) se zde i na jiných místech návrhu rozumí i jiná formulace (například "Federální shromáždění přijímá zákon", "zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění"), pokud se jí rozumí totéž - že v působnosti federace je upravit určitou problematiku ve formě zákona Federálního shromáždění.
Vzhledem k této obecné úpravě se z ústavního zákona vypouštějí jednotlivé dílčí úpravy týkající se určitých věcí, například hospodářských vztahů se zahraničím, práce a sociální politiky, i životního prostředí atd.
K bodu 2
Dosavadní ustanovení (čl. 7 odst. 1 písm. b/) se doplňuje slovy, že do působnosti ČSFR patří i ekonomické a hmotné zabezpečení obranyschopnosti ČSFR (čl. 17, který část této úpravy dosud obsahoval, se formuluje jinak); tuto obecnou formulaci je třeba chápat tak, že do působnosti federace patří i právní úprava, která je k zabezpečení obrany a obranyschopnosti nezbytná.
Zavádí se nový pojem "civilní ochrana obyvatelstva", zahrnující nevojenskou část dosavadní civilní obrany. Má-li totiž působnost v této oblasti přejít na republiky, je takové vymezení nezbytné. Pojem "civilní obrana" prakticky není právně vymezen a není výstižný; navrhovaný výraz lépe vystihuje okolnost, že jde o humanitární činnost nebojové povahy, spočívající zejména v ochraně života a zdraví obyvatelstva před následky nepřátelských útoků vedených vojenskými bojovými prostředky, a je v souladu s Ženevskými úmluvami. Předpokládá se, že vztahy mezi civilní ochranou obyvatelstva a obranou, kterou zajišťuje Armáda ČSFR, budou upraveny zákony národních rad a zákonem Federálního shromáždění.
V oblasti civilní ochrany obyvatelstva mohou republiky podle návrhu uzavírat i dohody podle čl. 7 odst. 2 (bod 3).
K bodu 3
Oproti dosavadní úpravě se rozšiřuje okruh věcí, v nichž mohou republiky uzavírat dohody o spolupráci se součástmi federativních (a tedy i spolkových a obdobných složených) států, o věci ochrany ovzduší a vod a věci civilní ochrany obyvatelstva.
K bodu 4
Podle dosavadní úpravy mohou Česká republika a Slovenská republika uzavírat v souladu se zahraniční politikou ČSFR a na základě pověření ČSFR mezinárodní dohody v oblasti jejich zákonodárné působnosti. Toto ustanovení vyvolává různé pochybnosti, zejména pokud jde o způsob a formu pověření, a nebylo dosud ani uplatněno.
Navrhuje se proto, aby přímo ústavní zákon poskytoval republikám možnost bez zvláštního pověření federálními orgány uzavírat svým jménem dvoustranné mezinárodní dohody; vzhledem k tomuto způsobu úpravy návrh současně stanoví meze této působnosti. Uzavírat mezinárodní smlouvy a nést odpovědnost za plnění závazků z nich vyplývajících může jen ten subjekt, který má zejména právní prostředky k realizaci těchto závazků.
Jde o komplementární ustanovení k navrhovanému čl. 7 odst. 1 písm. b); působnost federace i republik uzavírat mezinárodní smlouvy závisí na tom, zda jde o věci, které patří do působnosti ČSFR. Rozlišování mezi smlouvami a dohodami má význam pouze z hlediska ústavního práva ČSFR, nikoliv z hlediska práva mezinárodního (srovnej čl. 2 odst. 1 písm. a) Vídeňské úmluvy o smluvním právu). Práva a povinnosti z mezinárodní dohody má republika, která ji uzavřela (dohoda se týká jejího území, jejích státních občanů atd.).
K bodu 5
Dosavadní ustanovení článku 10 má převážně proklamativní a nenormativní charakter a je koncepčně neurčité. Proto se navrhuje toto ustanovení vypustit, včetně zmocnění k zákonné úpravě strategického plánování, která stejně dosud přijata nebyla.
K bodu 6
Dosavadní text čl. 14 odst. 1 má převážně proklamativní charakter. Navrhovaná změna má dát obsahu tohoto ustanovení normativní povahu a sjednotit jej terminologicky s platným zákonem č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.
K bodu 7
Text se dává do terminologického souladu s platným zákonem č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé (podle tohoto zákona v čele republikových ústředí stojí též viceguvernéři).
K bodu 8
Dosavadní právní rozlišování mezi bankami a spořitelnami bylo zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, zrušeno s tím, že dosavadní spořitelny jsou z právního hlediska považovány za banky. Proto se z čl. 14 odst. 3 slova "a spořitelen" vypouštějí.
K bodu 9
V nově navrhovaném odstavci 4 se umožňuje, aby si republiky mohly vytvářet vlastní emisní banky, které však mohou vzniknout pouze rozdělením Státní banky československé.
K bodu 10
Návrh ponechává v působnosti federace stanovení nástrojů zahraniční obchodní politiky a zákonnou úpravu hospodářských vztahů se zahraničím. Dosavadní ustanovení čl. 16 písm. a) je normativně neurčité a proto se navrhuje jeho vypuštění s tím, že působnost ČSFR v mezinárodních vztazích je zajištěna obecnými ustanoveními čl. 7.
K bodu 11
Navrhuje se, aby článek 17 byl formulován nově. Dosavadní ustanovení písmene a) je deklarativní povahy a nemá právní význam. Ustanovení písmene b) bylo přeneseno do navrhovaného znění čl. 7 odst. 1 písm. b). V působnosti ČSFR se ponechává zákonná úprava výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny, plynu a tepla a nově se svěřuje ČSFR tvorba a koncepce bytové politiky.
K bodu 12
Z dosavadního znění článku 19 se navrhuje vypustit ustanovení písmene c) o stanovení zásad dopravní politiky, které nemá normativní charakter.
Dosavadní působnost federace řídit organizace a vykonávat státní správu v železniční dopravě se navrhuje převést do působnosti České republiky a Slovenské republiky. Právní otázky související s přechodem dosavadní působnosti federace na republiky jsou řešeny zejména v článcích II a III návrhu.
K bodu 13
Základ navrhované změny tohoto článku spočívá v tom, že působnost organizovat jednotnou soustavu pošt a vydávat poštovní známky a jiné poštovní ceniny se přenáší z federace na republiky. Právní otázky související s přechodem dosavadní působnosti z federace na republiky jsou řešeny zejména v článcích II a III návrhu.
K bodu 14
Návrh ponechává v působnosti federace zákonnou úpravu a výkon státního dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení a nad mírovým využíváním jaderných materiálů, jaderných zařízení a technologií.
Působnosti v oblasti životního prostředí se navrhuje přenést na republiky.
Působnost ČSFR uzavírat mezinárodní smlouvy v oblasti životního prostředí a mírového využívání jaderné energie je zajištěna obecným ustanovením čl. 7 odst. 1 písm. b) (viz čl. I bod 1). Ve věcech ochrany ovzduší a vod mohou republiky uzavírat dohody o spolupráci podle čl. 7 odst. 2 (viz čl. I bod 3).
K bodu 15
V návrhu se vypouští celý článek 22 upravující působnost ČSFR v oblasti práce, mezd a sociální politiky. V působnosti federace se ponechává pouze zásadní zákonná úprava v oblasti práce, mezd a sociální politiky a tato působnost se začleňuje do nově navrhovaného znění čl. 37 odst. 2.
K bodu 16
V návrhu se posiluje postavení republik při stanovování statistických ukazatelů potřebných pro posuzování vývoje federace, stanovení statistických ukazatelů politických pro plnění mezinárodních závazků a plnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků.
K bodu 17
Návrh nově uspořádává obsah článku 24 a místo pojmu "úprava", který je v dosavadním znění používán, v souladu s terminologií hlavy druhé ústavního zákona o československé federaci u jednotlivých věcí zavádí pojem "zákonná úprava" nebo "právní úprava".