Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

Předmětem právní úpravy je regulace právních vztahů vznikajících při výkonu státní správy na úseku střelných zbraní (dále jen "zbraně") a střeliva a stanovení podmínek pro nabývání a převody vlastnictví ke zbraním a střelivu, pro jejich držení, nošení, částečně i používání, pro zřizování a provozování střelnic, pro výrobní, opravárenskou a obchodní činnost související se zbraněmi a střelivem, v souladu s veřejným zájmem.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na zbraně a na střelivo, které jsou ve výzbroji ozbrojených sil, policejních sborů České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, Sborů nápravné výchovy České republiky a Slovenské republiky, sborů ozbrojené ochrany v dopravě a celní správy.

Na území České a Slovenské Federativní Republiky je oblast zbraní a střeliva již tradičně upravována zákonem, který vymezuje okruh zbraní a střeliva, k jejichž držení a nošení je třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy, a který stanoví pravidla pro jejich vývoj, výrobu, opravy, úpravy, znehodnocování, nákup, prodej, vývoz, dovoz a průvoz. Je rovněž nezbytné rámcově regulovat i používání zbraní a střeliva, zejména zakotvit základní povinnosti jejich držitelů, výrobců, obchodníků se zbraněmi a střelivem, vymezit podmínky pro zřizování a provozování střelnic, ale i povinnosti a oprávnění příslušných orgánů státní správy.

Obdobně jako dosud se předpokládá, že navrhovaná úprava se nebude vztahovat na služební zbraně používané Československou armádou, policejními sbory a sbory nápravné výchovy, a to bez ohledu na druh zbraně. Nově se výslovně stanoví, že zákon se nevztahuje ani na služební zbraně ve výzbroji sborů ozbrojené ochrany v dopravě a celní správy, tj. obecně na všechny zbraně, jejichž nošení a používání při výkonu povolání vyplývá ze zvláštních předpisů, a které mají charakter "vojenského materiálu".

Zbraněmi se pro účely navrhované úpravy rozumějí:

a) zbraně, u kterých je střela uváděna v pohyb okamžitým uvolněním nahromaděné energie, a to

1. zbraně palné,

2. zbraně plynové,

3. zbraně speciální,

4. poplašné, startovací a jiné expanzní přístroje a zařízení,

5. zbraně historické,

b) přesné napodobeniny zbraní (tzv. "repliky"),

c) součásti zbraní.

Vymezení okruhu zbraní, na které se má vztahovat navrhovaná úprava, vychází z dosavadního stavu a v zásadě ho přejímá. Zbraně jsou však poněkud odlišně členěny. Jako základ je užita terminologie vycházející z ČSN 39 5002, která upravuje názvosloví v oblasti civilních střelných zbraní a střeliva. S ohledem na nutnost postihnout širší okruh zbraní jsou použity nad rámec této normy termíny "zbraně speciální", "zbraně historické" a "repliky". Bližší vymezení zbraní historických a součástí zbraní obsahuje zásada č. 6. Zbraněmi speciálními se stejně jako dosud rozumějí zbraně signální, narkotizační, zákeřné a nově i zbraně, ve kterých je střela uváděna v pohyb jiným způsobem než u zbraní palných nebo plynových. Předpokládá se, že toto podrobnější vymezení speciálních zbraní, stejně jako přesnější určení, co jsou zbraně palné a plynové, bude obsaženo v osnově zákona. Jak vyplývá ze zásady č. 1, má se navrhovaná úprava vztahovat na vyjmenované druhy zbraní pouze tehdy, jsou-li používány pro civilní účely. Návrh proto již neobsahuje termín "vojenské zbraně".

Návrh, jak vyplývá i z názvu, neupravuje tak jako stávající zákon otázky dotýkající se zbraní chladných, které nejsou zbraněmi střelnými. Na základě zkušeností z praxe se neukazuje ani potřeba regulovat právní vztahy týkající se mechanických zbraní.

Střelivem se pro účely navrhované úpravy rozumějí náboje, popřípadě nábojky a střely používané do zbraní podléhajících navrhované úpravě.

Tato zásada přejímá dosavadní stav a vychází z navrhovaného vymezení okruhu zbraní podléhajících navrhované úpravě.

Není-li dále stanoveno jinak, rozhodování na úseku zbraní a střeliva a vedení agendy s tím spojené přísluší orgánům státní správy republik (dále jen příslušné orgány), které určí zákon České národní rady a Slovenské národní rady.

Účelem navrhované úpravy je umožnit vedení agendy zbraní u jednoho orgánu státní správy. Tento postup vychází z potřeby zakotvit jednotný postup při výkonu státní správy u všech zbraní bez ohledu na jejich druh, zavést jednotný doklad osvědčující oprávnění k držení nebo nošení zbraní a střeliva. Předpokládá se, že zákony ČNR a SNR svěří vedení této agendy, shodně jako je tomu dosud, policejním orgánům na stupni okresu. Předpokládaným převedením dosavadní agendy loveckých brokových zbraní od okresních úřadů k orgánům policie se odstraní nedostatky, které zejména na území České republiky jsou zapříčiněny faktickou neexistencí ústředního orgán státní správy na úseku loveckých brokových zbraní. Rovněž budou odstraněny nedostatky v evidencích dosavadních "soukromých kulových zbraní" vedených v resortech federálního ministerstva vnitra, ministerstev vnitra republik, federálního ministerstva obrany a ministerstev spravedlnosti republik. Navrhovaná úprava vytvoří podmínky pro vybudování automatizovaného systému evidencí všech zbraní používaných pro civilní potřeby a jejich držitelů a postupně i pro strojové vydávání příslušných dokladů. Agendu zbraní a střeliva vedou orgány policie i v dalších evropských státech (např. SRN a Rakousko). Orgánům ministerstev vnitra těchto zemí je mnohdy svěřena širší působnost, než obsahuje předkládaný návrh. Orgány federace na úseku zbraní a střeliva vykonávají státní správu v taxativně uvedených případech rozhodování o udělení souhlasu k dovozu nebo průvozu zbraně, a to s ohledem na potřebu udělování takového souhlasu v zahraničí nebo při přechodu státních hranic, kde působí pouze orgány federace. Určení těchto orgánů k takové činnosti obsahuje navrhovaná úprava v zásadě č. 18.

Vyvíjet, vyrábět, opravovat, upravovat, znehodnocovat nebo jako předmět své činnosti nakupovat, prodávat, vyvážet, dovážet, případně provážet zbraně a střelivo mohou fyzické a právnické osoby pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Za opravy zbraní se nepovažuje výměna standardních náhradních dílů nenamáhaných výstřelem. Za úpravy zbraní se nepovažuje úprava pažby a miřidel a seřízení charakteristiky spouště v souladu s pravidly sportovních disciplín u zbraní používaných jako sportovní. Lovecké brokové náboje mohou pro vlastní potřebu vyrábět a lovecké kulové náboje mohou přebíjet bez zvláštního souhlasu držitelé zbrojního průkazu opravňujícího k nošení zbraní používaných k výkonu práva myslivosti. Náboje 38 Speciál mohou pro vlastní potřebu bez zvláštního souhlasu přebíjet držitelé zbrojního průkazu opravňujícího k držení zbraní používaných pro sportovní střelbu.

Navrhovaná úprava vychází z dosavadní, která se v praxi osvědčila a není třeba ji zásadně měnit. Je však třeba reagovat na změny ve struktuře hospodářských orgánů a změny vycházející z opatření privatizace a z nové úpravy soukromého podnikání. Souhlas se bude udělovat na základě žádosti subjektu, který hodlá některou z uvedených činností provozovat, tedy nikoliv prostřednictvím nadřízeného orgánu. Nově se stanoví, které opravy nebo úpravy zbraní lze provádět bez zvláštního souhlasu. Jde o úkony, které zásadně nezasahují do mechanismu zbraně. Nově se rovněž umožňuje držitelům některých zbrojních průkazů pro vlastní potřebu přebíjet kulové náboje. Tento návrh vychází z potřeb praxe a přebírá úpravu běžnou i v jiných zemích. Současně se tím odstraní dosud existující nejasnosti při výkladu zákona. Náležitosti žádosti a postup při udělování souhlasu upraví prováděcí předpisy. Předpokládá se, že příslušným orgánem státní správy budou ministerstva vnitra republik.

Zbraně, které drží, popřípadě nosí fyzické nebo právnické osoby, musejí být do 5 dnů od nabytí registrovány u příslušného orgánu.

Registraci nepodléhají:

- plynové zbraně, v nichž kinetická energie střely dosahuje maximálně 10 J a její počáteční rychlost je maximálně 200 m.s ^-1;

- historické zbraně, tj. krátké zbraně vyrobené před rokem 1870 s výjimkou pistolí a revolverů nabíjených zezadu, do kterých lze použít jednotný náboj, a ostatní ruční palné zbraně vyrobené před rokem 1891;

- poplašné, startovací, a jiné expanzní přístroje a zařízení s výjimkou těch, které mají výšlehový otvor v ose hlavně nebo v nich lze použít střelivo (tzv. "speciální expanzní přístroje");

- součásti zbraní s výjimkou hlavní, závěrů, rámů krátkých zbraní a nábojových komor, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverový válec).

Podléhají-li podle zvláštních předpisů zbraně, které mají být registrovány, ověřování, musejí být označeny československou ověřovací značkou nebo rovnocennou cizozemskou značkou.

Návrh vychází ze stávající úpravy evidenční povinnosti. S ohledem na předpokládanou změnu dosavadního "povolovacího řízení", jejíž návrh je obsažen dále, je užíván termín "registrace". Navrhuje se registrovat ty druhy zbraní, které podle dosavadní právní úpravy podléhají evidenční povinnosti a povolovacímu řízení. Současně se doporučuje převzít i dosavadní právní úpravu označování zbraní ověřovacími značkami, které vychází mj. i z mezinárodních závazků ČSFR. Nově je vymezena kategorie tzv. "historických zbraní". Na základě připomínek odborné veřejnosti byla zvážena účinnost těchto zbraní a navrhuje se podle druhu zbraně (krátká, dlouhá) stanovit dva letopočty, které jsou mezníky v hromadném zavádění zbraní určitých technických systémů do užívání. Od roku 1870 se v zásadě přestávají hromadně vyrábět tzv. "předovky". Rok 1891 byl zvolen s ohledem na v tomto roce zavedené povinné zkoušení zbraní v Rakousko-Uhersku, tzn., že všechny zbraně vyrobené od tohoto období jsou označovány zkušebními značkami. V období mezi rokem 1870-1891 rovněž dochází k hromadnému používání bezdýmých prachů a k výrobě střeliva podobného dnešnímu.

Není dovoleno držet a nosit zbraně zákeřné, tj. upravené tak, že lze utajit jejich vzhled, nebo u kterých byly původní charakter či podoba změněny tak, aby se jejich použitím mohly způsobit těžší následky, zbraně opatřené tlumičem zvuku, speciální zbraně, v nichž je střela uváděna v pohyb jiným způsobem než u zbraní palných nebo plynových (např. působením elektroindukce), střelná nástrahová zařízení a zbraně střílející dávkou.

Zbraně upravené tak, že lze utajit jejich vzhled, lze držet pouze pro sběratelské účely. Zbraně střílející dávkou lze držet nebo nosit pouze výjimečně na základě povolení vydaného příslušným orgánem, pokud to vyžaduje předmět činnosti právnické osoby nebo plnění úkolů vyplývajících z povolání nebo zaměstnání fyzické osoby. Za stejných podmínek mohou právnické osoby držet střelná nástrahová zařízení a speciální zbraně, v nichž je střela uváděna v pohyb jiným způsobem než u zbraní palných nebo plynových.

Obdobně jako v dosavadní právní úpravě je třeba určit, které druhy zbraní nelze držet a nosit nebo jejichž držení a nošení je třeba omezit. Jde o takové zbraně, které s ohledem na konstrukci nebo účinky je nutno považovat za zvlášť nebezpečné. Ve shodě se zahraniční právní úpravou zůstávají mezi těmito zbraněmi zahrnuty i zbraně opatřené tlumičem zvuku. Vzhledem k tomu, že návrh, na rozdíl od dosavadní právní úpravy, neobsahuje kategorii tzv. "vojenských zbraní", jejichž problematika by měla být řešena samostatným právním předpisem, který však dosud není zpracován, bylo nutné upravit i možnost výjimečného držení nebo nošení zbraní střílejících dávkou, neboť lze předpokládat, že tyto zbraně by mohly být výjimečně používány v souvislosti s ostrahou majetku, ozbrojenými doprovody peněz a cenností apod. Do návrhu zásady byla pojata i kategorie speciálních zbraní v nichž je střela uváděna v pohyb jiným způsobem, než u zbraní palných nebo plynových, které se sice u nás dosud běžně nevyskytují, ale podle dostupných poznatků ze zahraničí lze předpokládat, že se postupem doby rozšíří i na území ČSFR. Otázku jejich případného výjimečného držení je třeba řešit s předstihem. Ve výčtu nedovolených zbraní nejsou, na rozdíl od dosavadního stavu, uvedeny zbraně narkotizační, konstruované nebo upravené k vystřelování chemických složí, a to s ohledem na narůstající výskyt těchto zbraní na našem území. Dosažení sledovaného účelu, nedovolit používání zvlášť nebezpečných prostředků, odpovídá navrhovaná úprava v oblasti zakázaného střeliva. Z hlediska veřejného zájmu se jeví výhodnější upravit režim těchto zbraní, registrovat je a tím vytvořit podmínky pro jejich kontrolu. Některé druhy zbraní bude umožněno držet pouze právnickým osobám, pokud bude tato potřeba dostatečně odůvodněná a držení těchto zbraní bude nezbytné s ohledem na předmět činnosti takového subjektu. Zbraně jinak nedovolené se rovněž připouští držet pro sběratelské účely vzhledem k tomu, že právě takové zbraně (zejména zbraně, u kterých je utajen jejich vzhled) mají vysokou sběratelskou hodnotu. Nově s ohledem na jejich vysokou nebezpečnost je omezena možnost držet a nosit zbraně střílející dávkou. Předpokládá se, že podmínky pro udělování výjimek k držení a nošení zbraní jinak nedovolených upraví prováděcí předpisy.

Není dovoleno držet a nosit střely přenášející elektrický impuls, náboje s toxickou, třaskavou, biologickou nebo zápalnou střelou a náboje se střelami dodatečně upravenými tak, že jimi může být způsoben těžší následek, nejde-li o lovecké kulové náboje, které tak byly upraveny již při výrobě. Náboje s třaskavou, biologickou, výbušnou nebo zápalnou střelou a střely přenášející elektrický impuls mohou výjimečně na základě povolení vydaného příslušným orgánem držet právnické osoby, pokud to vyžaduje předmět jejich činnosti.

Navrhovaná úprava v podstatě přebírá stávající vymezení nedovoleného střeliva s výjimkou nábojů s chemickou střelou. Tato úprava odpovídá zásadě č. 7, kde nejsou na rozdíl od dosavadní úpravy uvedeny zbraně narkotizační konstruované nebo upravené pro vystřelování chemických složí. Rovněž potřeba zakázat nebo podstatně omezit držení a používání některých druhů střeliva je vedena obdobnými důvody, které jsou uvedeny v zásadě č. 7. Navrhovaná právní úprava zakázaného střeliva odpovídá dosažení sledovaného účelu, tj. nedovolit používání zvlášť nebezpečných prostředků resp. u těch, jejichž požívání nelze zakázat pro rozšířenou potřebu jejich využití, upravit jejich režim a vytvořit podmínky pro jejich kontrolu.

Držet nebo nosit zbraně a střelivo, které podléhají registraci, mohou fyzické nebo právnické osoby, kterým bylo příslušným orgánem uděleno oprávnění. Toto oprávnění osvědčuje zbrojní průkaz, který se na základě žádosti vydává s neomezenou dobou platnosti fyzickým osobám, které jsou na území České a Slovenské Federativní Republiky hlášeny k trvalému pobytu a právnickým osobám, které na tomto území mají sídlo. Fyzickým osobám, které jsou na území České a Slovenské Federativní Republiky hlášeny k jinému než trvalému pobytu, se vydává zbrojní průkaz s dobou platnosti odpovídající době, na kterou jim byl na tomto území povolen pobyt. Oprávnění nabýt vlastnictví ke zbraním určeným k vývozu do zahraničí osobám, které nejsou držiteli zbrojního průkazu, a oprávnění držet nebo nosit zbraně a střelivo osobám, které nejsou na území České a Slovenské Federativní Republiky hlášeny k pobytu nebo na tomto území nemají sídlo, osvědčuje zbrojní průvodní list. Uvedených oprávnění není třeba, jde-li o zbraně a střelivo nepodléhající registraci.

Předpokládá se vydávat osvědčení o oprávnění držet nebo nosit zbraně a střelivo podléhající registraci, ve kterém kromě krátkých zbraní určených k ochraně bezpečnosti osoby nebo majetku nebudou konkrétní zbraně zapsány. Nabývat vlastnictví ke zbraním a střelivu pro účely uvedené v tomto osvědčení budou moci fyzické i právnické osoby bez dosavadního "nákupního povolení". Budou však povinny v zákonné lhůtě zbraně přihlásit k registraci. Jde o obdobný zjednodušený systém, který je podle dosavadních právních předpisů uplatňován u loveckých brokových zbraní. Obdobně jako dosud se předkládá vydávání zbrojních průkazů za podmínek stanovených v zákoně, avšak s neomezenou dobou platnosti. Náležitosti žádosti o vydání zbrojního průkazu upraví prováděcí předpisy. Zbrojní průkaz by měl kromě údajů o držiteli obsahovat rozsah oprávnění, které osvědčuje (např. oprávnění nabývat vlastnictví a nosit lovecké zbraně určené k výkonu práva myslivosti a střelivo k nim). Do budoucna se předpokládá neprodlužovat platnost zbrojních průkazů. Tento úkon v podstatě sloužil k ověření, zda trvají důvody, pro které byl zbrojní průkaz vydán. Zjištění této skutečnosti lze zabezpečit v rámci oprávnění orgánů dozoru a úpravou povinností držitelů zbrojních průkazů. Osobám, které jsou na území ČSFR hlášeny k jinému než trvalému pobytu (jedná se o přechodný pobyt podle zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů a pobyty podle připravovaného zákona o pobytu cizinců na území ČSFR), bude zbrojní průkaz vydáván s platností omezenou na dobu pobytu na našem území. V ostatních případech, kdy osoba bude pobývat na území ČSFR kratší dobu, než na kterou je podle zvláštních předpisů povinna hlásit se k pobytu (podle platných předpisů se jedná o dobu nepřekračující 30 dnů), bude zbrojní průkaz nahrazovat zbrojní průvodní list. Označení druhů pobytů na území ČSFR bude přesněno po schválení zákona o pobytu cizinců na území ČSFR. Nově se předpokládá vydávat zbrojní průkazy i právnických osobám, to znamená, že nadále nebudou vydávány hromadné zbrojní průkazy, popřípadě hromadná povolení k držení loveckých brokových zbraní. V těchto případech bude právnická osoba žádat o vydání zbrojního průkazu pro dosavadní "odpovědnou osobu", případně vedoucího nebo majitele, a své zbraně bude moci předávat do užívání pouze osobám k tomu oprávněným (držitelům zbrojního průkazu). Návrh úpravy dotýkající se zbraní a střeliva určených k vývozu do zahraničí je obsažen v zásadě č. 19.

Držením zbraní a střeliva se rozumí jejich přechovávání a používání na určených místech nebo v určených objektech pro účely, pro které byl vydán zbrojní průkaz.

Zbrojní průkaz vydaný k držení zbraní a střeliva opravňuje toho, komu byl vydán i k přepravě zbraní a střeliva mimo určená místa nebo určené objekty pouze ve stavu vylučujícím jejich okamžité použití.

Zbraně a střelivo lze držet pro účely sportovní, branné, výchovné, sběratelské, pro účely ochrany bezpečnosti osoby, jejího zdraví nebo majetku nebo pro účely zprostředkovatelské nebo obstaravatelské činnosti.

Krátké zbraně pro účely ochrany bezpečnosti osoby nebo majetku mohou fyzické osoby držet nejvýše v počtu dvou kusů.

Stávající právní úprava spojila do jednoho institutu "držení a nošení" dříve oddělené instituty "držení zbraní" a "nošení zbraní" a střeliva. Tato skutečnost se ukázala v praxi nevýhodná, neboť pro účely uvedené v návrhu postačuje zbraně a střelivo pouze držet. Předpokládá se, že zbraně a střelivo budou jejich držitelé přechovávat a užívat v souladu s účelem, pro který byl zbrojní průkaz vydán a který bude v tomto průkazu vyznačen. Obdobná úprava existuje i v SRN, v Rakousku a ve Švýcarsku. Navrhovaným postupem budou současně odstraněny problémy vyskytující se v praxi, např. při obstarávání předání zbraní k opravě, přezkoušení nebo prodeji, kdy v současné době držitel zbrojního průkazu nemůže teoreticky pověřit touto činností jinou osobu apod. Držením zbraní pro sběratelské účely se rozumí shromažďování zbraní jako sbírkových předmětů za účelem uspokojování kulturních potřeb, přičemž se stejně u jednotlivců jako u kulturních organizací a zařízení předpokládá, že tyto zbraně nebudou používány ke svému původnímu účelu, tj. ke střelbě. Jde-li o zbraně určené pro ochranu osoby nebo majetku, navrhuje se nově zákonem stanovit maximální počet krátkých zbraní, které mohou pro tento účel držet fyzické osoby. K dosažení tohoto účelu dvě krátké obranné zbraně postačují. Pokud by to však účel ochrany bezpečnosti osoby nebo majetku vyžadoval, bude možné kromě dvou krátkých obranných zbraní držet i zbraně jiného druhu (např. plynovou pistoli, brokovou zbraň).

Bez zbrojního průkazu mohou držet zbraně, střelivo nebo jejich součásti právnické nebo fyzické osoby, které se souhlasem příslušného orgánu státní správy zbraně a střelivo jako předmět své činnosti vyvíjejí, vyrábějí, opravují, upravují, znehodnocují, nakupují, prodávají, vyvážejí, dovážejí nebo provážejí, jde-li o tyto zbraně a střelivo a fyzické a právnické osoby zapsané v seznamech soudních znalců v oboru zbraní a střeliva, jde-li o zbraně a střelivo, které jsou předmětem znaleckého zkoumání. Jsou však povinny je evidovat a tyto evidenční materiály trvale archivovat.

Navrhovaný postup je zcela totožný s dosavadní právní úpravou, která se plně osvědčila a není nutné ji měnit. Z praktických důvodů byl okruh osob, které mohou zbraně, střelivo a jejich součástí držet bez zbrojního průkazu, rozšířen o soudní znalce v oboru zbraní a střeliva.

Nošením zbraní a střeliva se rozumí jejich používání bez přesného vymezení místa nebo výslovného uvedení objektu k tomu určeného, a to pro účely, pro které byl vydán zbrojní průkaz. Zbrojní průkaz k nošení zbraní a střeliva opravňuje toho, komu byl vydán, i k jejich držení. Tyto zbraně lze k dosažení účelu, ke kterému jsou určeny, přenášet ve stavu umožňující jejich okamžité použití.

Zbraně a střelivo lze nosit pro účely výkonu práva myslivosti, k zabezpečení úkolů vyplývajících z povolání nebo zaměstnání nebo pro účely ochrany bezpečnosti osob. Krátké obranné zbraně pro účely ochrany bezpečnosti osob mohou fyzické osoby nosit nejvýše v počtu dvou kusů.

Žadatel o vydání zbrojního průkazu k nošení zbraní a střeliva pro účely ochrany bezpečnosti osob musí prokázat, že k tomuto účelu nepostačí zbraně a střelivo pouze držet.

V návaznosti na skutečnosti uvedené v odůvodnění k zásadě č. 10 se navrhuje opětovně zavést institut "nošení" zbraně a střeliva, a to pro účely, které vyžadují, aby držitel zbraně se mohl pohybovat volně se zbraní ve stavu umožňujícím její okamžité použití. Půjde zejména o výkon práva myslivosti. Dále navrhovaná úprava umožní nosit zbraně osobám, které při výkonu svého povolání nebo zaměstnání musí být ozbrojeny nebo jsou při něm oprávněny použít zbraň (lesní stráž, přeprava cenných zásilek nebo peněz, ostraha majetku apod.). Z textu zásad č. 10 a 12 vyplývá, že institut držení a institut nošení zbraní lze vždy vázat na konkrétní účely, pro které mají být zbraně používány. Výjimku tvoří účely ochrany bezpečnosti osob, pro které zbraně lze jak pouze držet, tak i nosit. Specifika ochrany bezpečnosti osoby spočívá v tom, že v některých případech jde o ochranu vázanou na určité místo nebo objekt (osoby žijící nebo pracující na osamělých místech), v jiných případech jde o ochranu osoby, jejíž bezpečnost může být ohrožena bez vymezení určitého místa. V převážné většině případů půjde o osoby, jejichž bezpečnost je ohrožena s ohledem na výkon jejich zaměstnání nebo povolání, i když k samotnému výkonu tohoto zaměstnání zbraň nepotřebují (zejména lékaři, řidiči z povolání, veřejně činné osoby, ale i novináři, poštovní doručovatelé apod.). Stejně jako u držení zbraní pro tento účel lze k ochraně bezpečnosti osoby nosit pouze dvě obranné krátké zbraně. Prokázáním potřeby nosit zbraň se rozumí předložení platného loveckého lístku, služebního nebo obdobného průkazu, potvrzení zaměstnavatele nebo platné koncese, popřípadě písemného prohlášení apod. Podrobnosti upraví prováděcí předpis.

Zbrojní průkaz se vydá fyzické osobě starší 18 let, občansky bezúhonné, která prokáže fyzickou, duševní a odbornou způsobilost k používání zbraně, pokud skýtá záruku, že při držení nebo nošení zbraně nepoškodí práva a právem chráněné zájmy jiných osob, pokud prokáže odůvodněnou potřebu držení a nošení zbraně a pokud je to přiměřené účelu, pro který má být zbrojní průkaz vydán.

Zbrojní průkaz se vydá právnické osobě, jestliže ten, koho určí jako osobu odpovědnou za zacházení se zbraněmi a střelivem, bude splňovat zákonem stanovené podmínky pro vydání zbrojního průkazu fyzické osobě, pokud prokáže odůvodněnou potřebu držení a nošení zbraně a pokud je to přiměřené účelu, pro který má být zbrojní průkaz vydán.

Při posuzování občanské bezúhonnosti a požadované záruky příslušný orgán bude zjišťovat zejména, zda žadatel nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin násilné nebo majetkové povahy, zda soustavně nenarušuje občanské soužití, nepožívá nadměrně alkoholické nápoje nebo neužívá jiné návykové látky.

Za fyzicky a duševně způsobilého k používání zbraně se považuje ten, kdo je schopen se zbraní zacházet tak, aby neohrozil život a zdraví své nebo jiných osob. Fyzickou a duševní způsobilost prokazuje žadatel o vydání zbrojního průkazu lékařským posudkem.

Za odborně způsobilého k používání zbraně se považuje ten, kdo má potřebné znalosti právních předpisů o zbraních a střelivu a praktické dovednosti v ovládání zbraně odpovídající účelu, pro který má být zbrojní průkaz vydán. Odbornou způsobilost prokazuje žadatel o vydání zbrojního průkazu předložením dokladu osvědčujícího získání potřebných znalostí a praktických dovedností na úseku zbraní a střeliva.

Podmínky, za kterých lze vydat zbrojní průkaz, je nezbytné vymezit v zákoně, neboť jimi bude prakticky omezen okruh osob, kterým bude umožněno držet nebo nosit zbraně a střelivo. Předpokládá se, že postup při posuzování občanské bezúhonnosti upraví prováděcí předpisy vydané ministerstvy vnitra republik, do jejichž výlučné působnosti náleží výkon státní správy na tomto úseku. Uvedené prováděcí předpisy rovněž upraví způsob prokazování odborné způsobilosti k používání zbraně, případy, kdy zbrojní průkaz nelze vydat z důvodu předpokládané újmy ochrany práv jiných osob a posuzování přiměřenosti účelu, pro který má být zbrojní průkaz vydán. Toto ustanovení se bude týkat případů, kdy osoba žádá o vydání průkazu pro účely ochrany bezpečnosti osoby nebo majetku a v omezené míře i případů, kdy má být zbraň držena nebo nošena k zabezpečení úkolů vyplývajících z vykonávaného povolání nebo zaměstnání. Předpokládá se, že fyzická a duševní způsobilost k používání zbraní bude, tak jako dosud, prokazována lékařským posudkem. Postup při posuzování fyzické a duševní způsobilosti upraví obecně závazným právním předpisem ministerstva zdravotnictví republik (viz zásada č. 30) Odbornou způsobilost k používání zbraní by měl žadatel o vydání zbrojního průkazu prokázat předložením příslušného dokladu, ze kterého je zřejmé, že má potřebné znalosti a dovednosti (např. lovecký lístek, průkaz člena lesní stráže, služební průkaz příslušníka policie nebo čs. armády, potvrzení o absolvování střeleckého výcviku u sportovního oddílu). Konkrétní určení toho, co se považuje za doklad osvědčující odbornou způsobilost, se ponechává na prováděcích právních předpisech republik proto, že je závislé na konkrétních podmínkách v té které republice.

Zbrojní průkaz osvědčující oprávnění nosit lovecké zbraně a střelivo a nabývat vlastnictví k nim, lze vydat posluchačům učilišť a škol, v jejichž osnovách je zahrnuta výuka myslivosti, starším 15 let, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vydání. Ve výjimečných případech lze vydat zbrojní průkaz osvědčující oprávnění držet sportovní zbraně a střelivo a nabývat vlastnictví k nim pro sportovní účely osobě starší 15 let, která je členem občanského sdružení zabývajícího se sportovní střelbou nebo jinou sportovní disciplínou, jejíž součástí je střelba, a to se souhlasem rodičů nebo zákonného zástupce, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vydání.

Tyto osoby musí prokázat potřebu vydání takového zbrojního průkazu.

Pokud jde o posluchače škol a učilišť, je navrhovaná úprava obdobou dosavadního stavu, kdy osoby starší 15 let drží na základě loveckého lístku lovecké brokové zbraně pro účely absolvování předepsané výuky. Za dobu účinnosti dosavadní právní úpravy se jako nedostatek v praxi projevila nepřípustnost předávat do užívání zbraně, popřípadě umožnit držení vlastních zbraní, osobám mladším 18 let, které dosahují vynikající výsledky ve sportovní střelbě. Podmínky prokázání potřeby vydání zbrojního průkazu upraví prováděcí předpisy. Navrhovanou úpravou se odstraní mezera v právních předpisech a vytvoří se optimální podmínky pro rozvoj vynikajících sportovních střelců mladších 18 let. Předpokládá se, že tyto osoby musí naplnit požadavek dosahování vrcholných sportovních výsledků.

Na základě zbrojního průkazu osvědčujícího oprávnění držet zbraně pro sběratelské účely může fyzická osoba, které byl vydán, držet pouze dvě zbraně téhož výrobního modelu a identického provedení. Pro tyto účely není fyzickým osobám dovoleno držet neznehodnocené zbraně střílející dávkou.

Na základě zbrojního průkazu osvědčujícího oprávnění držet pro sběratelské účely střelivo, může fyzická osoba, které byl vydán, držet maximálně tři kusy střeliva téhož druhu, značky a ráže a nelze-li je samostatně získat, může držet maximálně množství střeliva téhož druhu, značky a ráže nepřesahující obsah nejmenšího spotřebitelského balení.