Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
56
Zásady zákona
o výrobě, rozvodu a využití topných plynů
/plynárenský zákon/
Zásada č. l
Účel zákona
Zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při výrobě, rozvodu a využití topných plynů.
Odůvodnění
Ustanovení zásady č. 1 vyjadřuje stručně účel zákona, jímž se nahrazuje dosud platný zákon č. 67/1960 Sb. Bylo upuštěno od dlouhé úvodní dikce citovaného zákona a byla volena stručná a pregnantní forma zásady zákona, který umožní podnikat v této sféře i občanům.
Zásada č. 2
Topné plyny
Topnými plyny podle tohoto zákona jsou všechny hořlavé plyny přírodní nebo umělé, rozváděné zařízeními pro jejich rozvod s výjimkou bioplynů a směsi propan butanu.
Odůvodnění
Topné plyny jsou blíže určeny v ČSN 38 55 02, podle níž jsou pro určení, zda běží o topné plyny, rozhodující jednak jejich výhřevnost a jednak jejich použitelnost pro spotřebitele. Z tohoto hlediska jsou topnými plyny zejména svítiplyn, zemní plyn naftový, zemní plyn karbonský, koksárenský plyn, plyn z krakování nafty, olejový plyn, vysokopecní plyn, popřípadě i jiné plyny, které se rozvádějí plynovodními sítěmi, s výjimkou plynů jako je bioplyn a směs propan butanu.
Zásada č. 3
Plynárenské podniky
/1/ Právnické nebo fyzické osoby, které topné plyny vyrábějí, upravují, uskladňují, přepravují a dodávají spotřebitelům, jsou plynárenskými podniky.
/2/ Provozovat podnikatelskou činnost při výrobě nebo rozvodu topných plynů mohou právnické a fyzické osoby na základě povolení podle tohoto zákona. Povolení uděluje orgán státní správy pro oblast energetiky, který určí zákony národních rad. Tento orgán stanoví též podmínky výkonu povolené činnosti. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí o podmínkách podnikání v oblasti výroby a rozvodu tepla přiměřeně ustanovení § 5, 6, 8, 10 až 27 odst. 2 a 3 a § 50 až 59 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání /živnostenský zákon/.
/3/ Plynárenské podniky jsou povinny poskytovat potřebné údaje [Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací] a předkládat podklady orgánům místní státní správy i ústředním orgánům státní správy k vypracování koncepce plynárenství a k sestavení programu energetického hospodářství ČSFR.
Odůvodnění
Výroba, uskladňování, přeprava a rozvod topných plynů je činnost, která s ohledem na nebezpečnost přepravovaného media může být vykonávána jen subjekty, které k ní obdrží oprávnění orgánu státní správy formou povolení. Podmínky udělení povolení budou v kompetenci orgánu státní správy republiky, který mimo zkoumání oprávnění k činnostem prováděným v plynárenském provozu bude zvažovat účelnost rozsahu poskytovaného oprávnění, přičemž provozní činnost může být omezena třeba jen na určité území, nebo právní výhody stanoveny jen na určitou dobu a pro určitá zařízení. Přitom bude veden i ekonomickými hledisky, aby nebyla nadměrně zvyšována spotřeba plynu, neboť je ve státním zájmu snižovat energetickou náročnost.
Povinnost předkládat potřebné údaje plyne pro plynárenský podnik i z nutnosti zabezpečovat podklady pro stanovení zásad státní energetické politiky a zabezpečování plynofikace obcí a regionů.
Zásada č. 4
Plynárenská zařízení
/1/ Plynárenská zařízení jsou zařízení pro:
a/ výrobu a úpravu topných plynů
b/ skladování a přepravu topných plynů
c/ zvyšování a snižování tlaku topných plynů
d/ rozvod topných plynů
e/ měření topných plynů včetně příslušenství.
Toto zařízení je oprávněn provozovat jen plynárenský podnik.
/2/ Zařízeními pro přepravu topných plynů jsou tranzitní soustavy sestávající zejména z vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů, procházejících územím státu včetně kompresních stanic, čistících, měřících a spojových zařízení, objektů pro údržbu a předávacích stanic.
/3/ Zařízení pro rozvod topných plynů jsou plynovody, plynovodní přípojky a armatury, které jsou jejich součástí.
/4/ Zařízením pro měření topných plynů se rozumí vedle plynoměrů a měřících tratí i ostatní zařízení zajištující správné zjištění množství předávaného plynu.
Odůvodnění
V zásadě č. 4 jsou demonstrativně uvedena plynárenská zařízení. Výčet plynárenských zařízení vychází z § 3 zrušovaného plynárenského zákona č. 67/1960 Sb., je zde však navíc uvedeno zařízení pro přepravu /transfér/ topných plynů přes území státu. Vytčení tohoto plynárenského zařízení považuje se za významné, protože vyjadřuje činnost, jež je dominantní v plynárenském podnikání.
Zásada č. 5
Dodávky topných plynů
/1/ Plynárenské podniky jsou povinny dodávat topné plyny každému spotřebiteli na základě smlouvy a to na základě podmínek stanovených ústředním orgánem státní správy republiky.
/2/ Dodávky topných plynů se plní přechodem z plynového zařízení plynárenského podniku do spotřebitelova odběrného plynového zařízení začínajícího hlavním uzávěrem. Místo tohoto přechodu je předávajícím místem. Předávající místo může být dohodou stran stanoveno jinak.
Odůvodnění
Ustanovení této zásady určuje předávající místo, jež bývá někdy mezi dodavatelem a odběratelem sporné. Současně stanoví podmínku, že je to místo přechodu mezi dodavatelským a spotřebitelským zařízením a to vždy pokud se obě strany na něčem jiném nedohodnou. Ustanovení této zásady bude kogentním předpisem, jenž bude zahrnut do dodacích podmínek. V těchto podmínkách bude zakotvena zásada, že plynárenské podniky musí dodávat každému, kdo o to požádá a má odběrné zařízení odpovídající platným předpisům a dodavatel má v koncesi uvedeno, že dodává plyn spotřebitelům. Nepůjde však o provozovatele např. podzemního zásobníku, ze kterého se dodává do plynovodní sítě a ne přímo spotřebitelům.
Zásada č. 6
Provoz plynárenských zařízení
/1/ Plynárenská zařízení nesmějí být zrušena, přemístěna ani jejich provoz nesmí být dlouhodobě zastaven bez souhlasu příslušného orgánu státní správy republiky.
/2/ Dlouhodobým zastavením provozu plynárenského zařízení se rozumí zastavení provozu na dobu přesahující dobu nezbytně nutnou pro uskutečnění revize, opravy nebo běžné údržby tohoto zařízení.
Odůvodnění
Tato zásada zakotvuje právo územně a věcně příslušného orgánu státní správy republiky povolovat, popřípadě zamítat žádost plynárenského podniku o provedení opatření na jeho plynovodech, která by mohla mít nepříznivý dopad na rozsah odběru obyvatelstva nebo místního průmyslu. Souhlas bude vydáván jako správní akt nejpozději do 30 dnů od požádání. Případný nesouhlas musí být opatřen podmínkami, za kterých lze souhlas udělit. Podmínky stanoví orgán státní správy, kterého určí zákony národních rad.
Zásada č. 7
Provozní pravidla
/1/ Provoz plynárenských zařízení musí být bezpečný, plynulý a hospodárný.
/2/ Plynárenské podniky jsou povinny se řídit provozními pravidly, která jako právní předpis vydá ústřední orgán státní správy republiky. Pravidla upraví zejména provoz zařízení, jejich bezpečnost, havarijní plány, rozsah pohotovostních služeb a odborné předpoklady pro obsluhu plynárenských zařízení.
/3/ Těmito pravidly jsou povinni se přiměřeně řídit také spotřebitelé, pokud zřizují a provozují plynárenské zařízení.
Odůvodnění
V této zásadě se počítá s nutností vydat provozní pravidla pro provozování plynárenských zařízení. Tato pravidla byla dosud vydávána federálním ministerstvem paliv a energetiky a i do budoucna v zájmu veřejném bude nutno počítat s jejich vydáním příslušným ústředním orgánem státní správy. Tím se zajistí bezpečnost zařízení pro obsluhu i celé okolí. Základní zásady jsou při tom přímo stanoveny zákonem.
Zásada č. 8
Hospodárnost používání topných plynů
Spotřebitelé topných plynů jsou povinni provádět na svých odběrných zařízeních technicky a hospodářsky účelná opatření k lepšímu využití topných plynů, zejména používání spotřebičů s vysokou energetickou účinností. Kontrolu dodržování těchto povinností provádí příslušný orgán, který na základě zjištěných nedostatků ukládá opatření, případně vyvozuje příslušné sankční postihy stanovené zvláštním předpisem. [Zákon č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci]
Odůvodnění
Energetická náročnost v ČSFR je ve srovnání s vyspělými průmyslovými státy velmi značná. Proto mimo ekonomických nástrojů, jako je cena topného plynu, je nutno působit na veškeré odběratele topných plynů, aby energetickou náročnost snižovali.
Kontrolu dodržování této zásady provádí státní energetická inspekce, která na základě zjištěných nedostatků bude ukládat opatření případně vyvozovat příslušné sankční postihy podle zákona č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci.
Zásada č. 9
Neoprávněný odběr
/1/ Neoprávněného odběru se dopustí ten, kdo
a/ odebírá topné plyny bez smlouvy, popř. v rozporu se smlouvou,
b/ provede takový zásah na měřidle, že buď vůbec odběr nezaznamenává, nebo jej zaznamenává nesprávně ke škodě plynárenského podniku, popř. takové měřidlo užívá,
c/ buď sám nebo osoby za něž odpovídal poškodí plombu, nebo ji poruší a ovlivní správnost měření,
d/ přemístí měřidlo bez souhlasu plynárenského podniku.
/2/ Jako neoprávněný odběr se posuzuje i znemožnění přístupu k měřidlům za účelem jejich kontroly a údržby popř. jejich výměny.
Odůvodnění
Odběratelé topných plynů napojení na plynovodní sít mohou v podstatě i bez souhlasu dodavatele odebírat topný plyn, přičemž nejen krátí tržbu dodavatele, ale mohou i ohrozit svým počínáním celé okolí. Proto v této zásadě je zakotven i institut neoprávněného odběru, ze kterého se vychází při posouzení výše náhrady škody a pro vyměření jednorázové pokuty.
Zásada č. 10
Plynovodní přípojky
Plynárenské podniky připojují odběrná plynová zařízení k plynovodní přípojce za podmínek stanovených v prováděcím předpise a uvedených ve smlouvě o dodávce topných plynů a to za předpokladu, že odběrné plynové zařízení splňuje technickou způsobilost.
Odůvodnění
Možnost připojení odběratelů k plynovodní síti se musí opírat o podmínky, jež budou vyjádřeny v prováděcím předpise a obsaženy ve smlouvě o dodávce topných plynů. Půjde tu o smluvní vztah vyjadřující práva a povinnosti obou partnerů při realizaci dodávky a odběru topných plynů.
Zásada č. 11
Záměna topných plynů
Při záměně druhu plynů nebo jejich tlaku je plynárenský podnik povinen projednat se všemi spotřebiteli a dotčenými osobami rozsah a lhůty potřebných úprav, zejména spotřebičů tak, aby vyhovovaly uvedené záměně, a informovat orgány obcí, na jejichž území k záměně dochází.
Odůvodnění
Tato zásada má prakticky účinnost jen po dobu než veškerá odběrná plynárenská zařízení budou převedena na odběr zemního plynu. S tím se počítá asi v roce 2000. Do té doby je třeba tedy uvažovat s tím, že ke změně dodávek plynu z důvodu záměny plynu nebo tlaku bude nutno upravit potřebným způsobem odběrná plynárenská zařízení tak, aby nedošlo k ohrožení odběratelů a jejich okolí. To tady předurčuje, že účastníky takové akce budou jak dodavatelé, tak i odběratelé s příslušnými obecními úřady.
Zásada č. 12
Plynofikace
Výstavba zdrojů topných plynů a celostátní plynovodní soustavy, rozšiřování plynovodních sítí, připojování a dodávky plynů pro spotřebitele /dále jen "plynofikace"/ zabezpečují a provádějí plynárenské podniky s přihlédnutím k požadavkům příslušných orgánů státní správy a obcí.
Odůvodnění
Princip zásady plynofikace obcí a měst vyjádřený ve zrušovaném zákoně je nevyhovující. Do budoucna se uvažuje s tím, že dojde k objednávkám plynofikačních prací místními orgány státní správy. Podrobnosti budou stanoveny ve smluvních vztazích, přičemž i plynárenské podniky mohou z vlastní iniciativy provádět plynofikaci obcí.
Zásada č. 13
Oprávnění k cizím nemovitostem
/1/ Plynárenským podnikům přísluší ve veřejném zájmu tato oprávnění:
a/ zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím ze stavebního povolení plynovodní sítě, jakož i zařízení pro přepravu topných plynů /tranzitní plynovod/ s jejich hospodářským příslušenstvím;
b/ zřizovat a provozovat zařízení pro uskladnění topných plynů v přírodních strukturách /podzemní zásobníky/ pod cizími pozemky podle zvláštních předpisů [Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství /horní zákon/ ve znění pozdějších úprav.];
c/ vstupovat a vjíždět v souvislosti se zřizováním, provozováním, při opravách, změnách, odstraňování plynovodní sítě, tranzitního plynovodu a podzemních zásobníků na příjezdné, průjezdné a těmito plynovými zařízeními dotčené nemovitosti;
d/ odstraňovat a oklešťovat jen v nezbytném rozsahu stromoví a jiné porosty překážející výstavbě a provozu plynárenských zařízení, pokud tak neučiní vlastník na základě upozornění.
/2/ Při výkonu těchto oprávnění jsou plynárenské podniky a jimi pověřené fyzické a právnické osoby povinny co nejvíce šetřit dotčených nemovitostí, jakož i práv jejich vlastníků a nájemců.
/3/ Vstup do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti služeb vojenské správy, orgánů policie, vojsk ministerstva vnitra, sboru nápravné výchovy, jakož i vstup na ty nemovitosti, na nichž jsou umístěna zvláštní zařízení federálního ministerstva spojů, v souvislosti s výkonem oprávnění uvedených odst. 1 se řídí zvláštními předpisy.
/4/ Plynárenský podnik je po skončení stavby povinen co nejrychleji dotčené pozemky rekultivovat; došlo-li k poškození komunikace nebo jiných objektů, je povinen je uvést po skončení prací do původního stavu.
/5/ Oprávnění podle odst. l vznikají dnem, kdy stavební povolení nabylo právní moci a zanikají dnem právní moci rozhodnutí o zrušení plynárenského zařízení.
/6/ Oprávnění podle odst. 1 jsou věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisují se do evidence nemovitostí.
/7/ Pokud je výkonem oprávnění podle odst. 1 omezeno užívání nemovitostí, poskytne se vlastníku nebo nájemci jednorázová náhrada obdobně podle předpisů o náhradách při vyvlastnění nemovitostí. [Vyhláška č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim.]
/8/ Nedojde-li mezi vlastníkem nebo nájemcem a plynárenským podnikem k dohodě o jednorázové náhradě podle odst. 7, rozhodne na návrh vlastníka nebo nájemce soud.
/9/ Návrh podle odstavce 8 musí být podán nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy bylo užívání zařízení povoleno, jinak právo zanikne.
/10/ Vyžaduje-li nakládání s nemovitostí odstranění nebo změnu plynárenského zařízení, je vlastník nebo nájemce nemovitostí povinen tuto skutečnost oznámit plynárenskému podniku. Plynárenský podnik je povinen do dvou měsíců po oznámení zařízení odstranit nebo změnit. Nedojde-li k dohodě o tom, zda jsou důvody vyžadující odstranění nebo změnu plynárenského zařízení, uloží příslušné opatření orgán, který stavbu povolil.
/11/ Pokud pro účely stanovené tímto zákonem nestačí oprávněn podle předchozích ustanovení, lze nemovitosti a práva vyvlastnit, nedojde-li k dohodě. Pro vyvlastňovací řízení, rozsah a náhradu vyvlastnění, jakož i pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí zvláštní předpisy. [Zejména: Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu /stavební zákon/ ve znění pozdějších úprav.]
/12/ Vznikne-li výkonem oprávnění plynárenského podniku vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti škoda, je plynárenský podnik povinen ji nahradit způsobem stanoveným ve zvláštním předpise. [Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších úprav.]
Odůvodnění
Oprávnění zakotvená v této zásadě jsou nezbytná pro výstavbu a řádný provoz plynárenských zařízení. Byla stanovena nejen ve zrušovaném zákoně č. 67/1960 Sb., ale i v zákoně č. 77/1934 Sb., který byl vydán ještě v první republice, a který právě plynárenským podnikům, podobně jako energetickým podnikům z důvodu veřejného zájmu přiznával charakter tzv. všeužitečnosti. Obdobná oprávnění jsou pro plynárenské podniky dána i v zákonodárství průmyslově vyspělých zemí.
Tato oprávnění jsou tedy dána ze zákona ovšem s tím, že dotčeným vlastníkům, popř. nájemcům je zajištěna náhrada škody podle obecných předpisů.
Zásada č. 14
Ochranná pásma
/1/ Ochranným pásmem je prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který je určen k zabezpečení jeho plynulého provozu a k zajištění bezpečnosti osob a majetku.
/2/ Povinnosti a omezení v ochranných pásmech a v jejich blízkosti, tj. v prostoru bezprostředně souvisejícím, vznikají dnem, kdy územní rozhodnutí o umístění plynových zařízení nabylo právní moci a zanikají dnem právní moci rozhodnutí o zrušení tohoto zařízení; vztahují se i na plynárenská zařízení, která byla zřízena přede dnem účinnosti tohoto zákona.
Zásada č. 15
Šířka ochranných pásem
/1/ Ochranná pásma jsou u plynovodů a plynovodních přípojek vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku.
/2/ Tato vzdálenost činí na každou stranu od osy plynovodu:
a/ u středotlakých plynovodů a přípojek ve volném terénu a v nezastavěném území
10 metrů,
b/ u vysokotlakých plynovodů a přípojek do Ć 300 mm
20 metrů,
c/ u vysokotlakých plynovodů a přípojek o Ć nad 300 mm
50 metrů,
d/ u plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem
200 metrů.
Obdobně se musí dodržovat minimální vzdálenosti mezi povrchy potrubí plynovodu a podzemními vedeními nebo kabely při křížení nebo souběhu.
/3/ Nízkotlaké plynovody a přípojky a středotlaké plynovody a přípojky, pokud se jimi rozvádějí topné plyny ve městech, v sídlištích a souvisle zastavěných obcích, se nechrání ochrannými pásmy.
/4/ Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro zařízení na odvádění vytěžených zemních plynů včetně topných plynů získaných z důlních děl.
Zásada č. 16
Omezení a zákazy činnosti v ochranných pásmech
/1/ V ochranných pásmech nesmí být zřizovány zejména sklady třaskavin, sklady a čerpadla benzinu a jiných hořlavin, žíravin, plynojemy, úvodní /vtažná/ díla /jámy, štoly apod./ osob, které prozkoumávají nebo dobývají ložiska nerostů a jiné zvlášť důležité objekty; v ochranném pásmu nesmí být též umístěny odvaly hlušin.
/2/ Uvnitř ochranného pásma je u vysokotlakého plynovodu o průměru alespoň 300 mm též zakázáno:
a/ do vzdálenosti 20 m od vysokotlakého plynovodu budovat mosty a jiné komunikační zařízení /lávky, převozy, přístavní můstky, kotviště lodí apod./ a vodní díla, měřeno od plynovodu ve směru koryta toku, jde-li o plynovod přes tok vody;
b/ do vzdálenosti 15 m provádět zástavbu a budovat ostatní důležité objekty včetně železničních tratí podél plynovodů;
c/ do vzdálenosti 15 m od vysokotlakého plynovodu budovat přechody přes řeku pro zařízení na rozvody tepla a pro telekomunikace, jde-li plynovod přes tok vody;
d/ do vzdálenosti 10 m stavět jakékoliv budovy, dobývat zeminy, provádět lomové práce, ukládat zeminy a jiné hmoty, zřizovat rybníky a nádrže na vodu, studny apod.;
e/ do vzdálenosti 5 m zřizovat kanalizační sítě a vodovody podél plynovodů;
f/ do vzdálenosti 3 m provádět činnost, která by mohla ohrozit plynovody, plynulost a bezpečnost jejich provozu, např. výkopy nebo sondy a s tím související odklizování zemin a jejich navršování.
/3/ Pro vysokotlaké plynovody do průměru 300 mm, jakož i pro vysokotlaké přípojky a středotlaké plynovody platí poloviční vzdálenosti, než které jsou uvedeny v odstavci 2 pod písmeny a/, b/; vzdálenosti uvedené pod písmeny c/ až g/ zůstávají však nedotčeny.
/4/ Uvnitř ochranného pásma u plynovodů o velmi vysokém tlaku se nesmí provádět žádná z činností uvedených v odstavci 2.
/5/ Při výstavbě jiných objektů musí být z důvodů ochrany objektů před možnými důsledky poruch plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem dodržena závazná ustanovení technických norem o nejmenších dovolených vzdálenostech plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem od jiných objektů.
Zásada č. 17
Styk různých zařízení
Tranzitní plynovod a plynovodní sítě se mohou křížit s komunikacemi, vodami, vodohospodářskými a jinými díly, jakož i s územími, v nichž jsou dobývány nerosty, nebo se jich jinak dotknou, anebo mohou být jimi křížena nebo jinak dotčena, jestliže je to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to obecný zájem, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných orgánů, organizací a občanů.
Odůvodnění k zásadám č. 14, 15, 16 a 17
Nadále se jeví jako potřebné upravit ochranná pásma. Ochranná pásma se upravují v zákoně šířeji a komplexněji.
Tyto zásady zakládají vznik a rozsah ochranných pásem, jimiž se chrání jak plynárenská zařízení, tak s ohledem na nebezpečné médium přepravovaného plynovodu i celé okolí. Vzhledem k tomu, že běží o hluboký zásah do práv občanů, musí být tato zásada petrifikována v zákoně.
Úprava styku zařízení se jeví jako potřebná a nepostačují ČSN, neboť se zde zakládají práva a povinnosti organizací a občanů.
Zvláštními předpisy se rozumí např. zákon č. 26/1967 Sb., o vnitrostátní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
Zásada č. 18
Postihy
/1/ Jestliže provozovat plynárenského zařízení zruší nebo přemístí nebo dlouhodobě zastaví nebo dlouhodobě omezí dodávky plynu podle zásady 6, může mu být uložena pokuta až do výše 500 000 Kčs.
/2/ Poruší-li právnická nebo fyzická osoba povinnost nebo zákaz vyplývající z ustanovení zásady 15 až 17 o ochranných pásmech a styku různých zařízení, může mu být uložena pokuta až do výše 100 000 Kčs.
/3/ Za zaviněné poškození plynárenského zařízení může být na návrh plynárenského podniku uložena pokuta až do výše 100 000 Kčs.
/4/ Za neoprávněný odběr podle zásady 9 odst. 2 zaplatí
a/ právnická nebo fyzická osoba, která takto odebrala plyn ke svému podnikání, jednorázovou pokutu až do výše 50 000 Kčs;
b/ fyzická osoba jednorázovou pokutu až do výše 20 000 Kčs.
/5/ Pokuty podle odstavců l, 2, 3 a 4 lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
/6/ Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu a následkům protiprávního jednání. Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
Právo plynárenského podniku na náhradu škody není tímto dotčeno.
/7/ Zákony národních rad stanoví, kdo pokuty ukládá a jaké je jejich rozpočtové určení.
/8/ Dopustí-li se jednání uvedeného v zásadě 9 odst. 2 písm. a, b, c, d fyzická osoba a odběr plynu neslouží k podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je povinna zaplatit plynárenskému podniku paušální náhradu škody ve výši 10 000 Kčs.
/9/ Dopustí-li se jednání podle zásady 9 odstavec 1 písmen a/, b/, c/, d/ právnická nebo fyzická osoba, u které odběr plynu slouží k podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je povinna zaplatit plynárenskému podniku paušální náhradu škody ve výši 200 000 Kčs.
/10/ Pro náhradu škody podle odstavců 8/ a 9/ platí ustanovení občanského zákoníku.
Odůvodnění
Nově se zavádí sankční ustanovení, neboť zákonná úprava bez sankcí se v minulosti neosvědčila. Způsob a výše ukládaných sankčních postihů si vynutí dodržování povinností závazných okruhů problémů zákona. Při neoprávněném odběru uhradí odběratel paušální náhradu a pokutu jako jednorázovou sankci za protiprávní jednání, jejíž výši určí orgán státní správy. Toto ustanovení je důležité z toho důvodu, že je velmi obtížné v těchto případech určit výši způsobené škody a dobu trvání neoprávněného odběru plynu.
Zásada č. 19
Přechodná a společná ustanovení
Plynárenské podniky zřízené podle dosavadních předpisů se považují za plynárenské podniky podle tohoto zákona.
Odůvodnění
Tato zásada vyjadřuje přechodná a společná ustanovení, jimiž se umožňuje plynárenským podnikům, aby bez zbytečného administrování pokračovaly v dosavadní činnosti.
Zásada č. 20
Zmocnění
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a ministerstvo hospodářství Slovenské republiky vydají právní předpisy k provedení zásad 5, 7 a 10.
Odůvodnění
Jeví se potřebným vydat k provedení jmenovaných zásad plynárenského zákona ještě další právní předpisy, ve kterých budou práva a povinnosti příslušných subjektů rozvedeny.
Zásada č. 21
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů /plynárenský zákon/.
Odůvodnění
Zákon č. 67/1960 Sb. se nahrazuje v plném rozsahu tímto zákonem, přičemž právní instituty, které jsou ze zrušovacího zákona použitelné, byly zahrnuty do shora uvedených zásad.
Zásada č. 22
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem ..............
Odůvodnění
Předpokládá se, že účinnost bude dána podle výsledku projednání ve Federálním shromáždění.
V Praze dne 26. srpna 1992
Předseda vlády ČSFR:
Stráský v. r.
Ministr hospodářství ČSFR:
Kubečka v. r.