- nízké využití prostředků na podporu strukturálních změn (zatím pouze 0,8 mld Kčs, plnění na 25,5 %) je způsobeno především nedořešením podpory konverze v roce 1992, kdy z rozpočtované částky ve výši 1 mld Kčs bylo k 30. 6. vykázáno nulové čerpání. Řešením této otázky se zabývala vláda ČSFR koncem července a přijala potřebná opatření.
5. Státní pokladniční poukázky
Do 31. 1. 1992 poskytovala Státní banka československá úvěr na vyrovnání krátkodobých schodků státních rozpočtů. V návaznosti na zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé, podle něhož už tento úvěr není možno poskytovat, byla mezi ministerstvy financí a Státní bankou československou uzavřena dohoda o zabezpečení systému krytí přechodných schodků státních rozpočtů státními pokladničními poukázkami (dále jen SPP).
Při stanovování potřebného objemu jednotlivých emisí SPP se vychází z operativních hlášení o běžném plnění státních rozpočtů, která SBČS denně předkládá (většinou s jednodenním zpožděním), a dále z prognózy předpokládaného následujícího vývoje sald státních rozpočtů, v níž se berou v úvahu předpokládané jednak běžné, jednak mimořádné rozpočtové příjmy a výdaje.
V 1. pololetí 1992 provedlo federální ministerstvo financí pět emisí SPP v celkové hodnotě 15,7 mld Kčs, a to tzv. americkým způsobem aukčního prodeje, kterého se zatím zúčastňují pouze peněžní ústavy. Z těchto pěti emisí byla v dubnu jedna tzv. rychlá emise (bez aukce) v celkové hodnotě 1,5 mld Kčs, kterou celou odkoupila SBČS. Lhůta splatnosti byla většinou jednoměsíční, průměrná úroková míra dosažená při jednotlivých aukcích měla postupně klesající tendenci a pohybovala se od 12,7 % (1. emise) do 6,6 % (5. emise).
V průběhu sledovaného období se ukázalo, že objem emitovaných SPP pokryl skutečně vykazované schodky státního rozpočtu federace. Několikrát však vznikl nekrytý debetní zůstatek státního rozpočtu federace, který může být podle zmíněné dohody mezi ministerstvy financí a SBČS pokryt tzv. technickým úvěrem, a to po dobu pěti pracovních dnů, aby bylo možno připravit další emisi SPP. Tato lhůta byla překročena u státního rozpočtu federace v dubnu o jeden den, v červnu o čtyři dny.
Ministerstvo financí České republiky uskutečnilo v 1. pololetí čtyři emise SPP v celkové hodnotě 38 mld Kčs, z nich měla jedna dvouměsíční a jedna tříměsíční lhůtu splatnosti. Průměrná úroková míra dosažená při jednotlivých emisích se pohybovala od 10,7 % do 8,3 %. Poslední emise SPP je z části umístěna i u České pojišťovny.
Ministerstvo financí Slovenské republiky provedlo šest emisí SPP (z toho jednu tzv. rychlou) v celkové hodnotě 12,5 mld Kčs, většinou s jednoměsíční lhůtou splatnosti. Průměrná úroková míra byla v rozmezí od 9,6 % do 6,1 %. Pětidenní lhůta pro technický úvěr byla několikanásobně překročena v dubnu (o 15 pracovních dnů).
Prognózy vývoje sald státních rozpočtů není možno provádět s jednoznačnou přesností, a proto dochází v některých kratších obdobích k tomu, že rozsah emisí SPP přesahuje ve větší míře dosažené rozpočtové schodky nebo se časově překrývá i s rozpočtovými přebytky. Takto dosažené kreditní zůstatky státních rozpočtů, vzniklé v důsledku nadměrné emise SPP, nemusí však vždy znamenat nadměrné úrokové zatížení státních rozpočtů, protože jsou úročeny na úrovni diskontu minus 1 %, tj. v současné době 8 %.
6. Plnění rozpočtového kritéria MMF k 30. 6. 1992
Kritérium pro hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření dohodnuté na rok 1992 s Mezinárodním měnovým fondem předpokládá následující vývoj čisté zadluženosti vládního sektoru u bank:
k 1. 1. 1992 |
-52 mld Kčs |
30. 6. 1992 |
-64 mld Kčs |
30. 9. 1992 |
-70 mld Kčs |
31. 12. 1992 |
-82 mld Kčs |
K 30. 6. 1992 bylo tedy uvažováno se zvýšením čistého úvěru vládě o 12 mld Kčs proti výchozímu stavu k 1. 1. 1992 (pro 1. čtvrtletí nebylo kriterium stanoveno).
Podle předběžných výsledků k 30. 6. 1992 se čistý úvěr vládě vyvíjel následovně:
|
v mld Kčs |
|
|
k 31. 12. 1991 |
k 30. 6. 1992 |
Běžné hospodaření souhrnu státních rozpočtů (vč. krytí emisí SPP) |
-18,6 |
+20,9 |
Saldo státních finančních aktiv a pasív |
-42,0 |
-44,5 |
Saldo hospodaření místních rozpočtů |
+6,9 |
+10,5 |
Fondy rezerv místních rozpočtů |
+1,6 |
+3,0 |
Mimorozpočtové prostředky (státní fondy) |
+0,3 |
+2,3 |
Emise státních pokladničních poukázek (SPP) umístěných u bank |
x |
-12,5 |
Emise státních obligací na KBV |
x |
-7,6 |
Finanční zúčtování 1991 (dluhy z rozpočtových schodků) |
x |
-20,5 |
Čistá pozice vlády u bank celkem |
-51,8 |
-48,4 |
Stav čisté zadluženosti vládního sektoru dosažený k 30. 6. vymezuje prostor v rozmezí 15,6 mld Kčs pod hranici stanoveného kritéria (-64 mld Kčs). Tento příznivý výsledek byl ovlivněn především dosaženým přebytkem hospodaření státních a místních rozpočtů. V tomto kontextu je však třeba uvážit, že průběh 1. pololetí byl ve znamení rizika výrazného nenaplnění rozpočtových příjmů (daně z obratu a odvodů ze zisku) a z toho vyplývající přísné regulace rozpočtových výdajů.
Pro další období však existuje velice reálné nebezpečí, že při pokračujícím poklesu příjmů (hlavně daně z obratu) se nepodaří udržet předpokládanou úroveň výdajů, z větší části pouze odložených, s existujícími signály na jejich možné překročení. Ve svém důsledku to tedy znamená, že ačkoliv kritéria pro 3. a 4. čtvrtletí jsou stanovena pro možnost vyšší zadluženosti vládního sektoru u bankovní soustavy, rozpětí ve výši 33,6 mld Kčs mezi stavem k 30. 6. a kritériem k 31. 12. 1992 nemusí stačit k pokrytí možných schodků rozpočtového hospodaření v tomto období.
7. Předběžné hodnocení výsledků hospodaření státních rozpočtů ke konci července
V hospodaření státních rozpočtů byly k 31. červenci 1992 dosaženy tyto souhrnné výsledky (údaje po vypořádání společných příjmů):
|
|
|
|
|
|
v mld Kčs |
|
|
|
Příjmy |
|
Výdaje |
|
|
Saldo |
|
Rozpočet |
Skutečnost k 31. 7. |
% |
Rozpočet |
Skutečnost k 31. 7. |
% |
příjmů a výdajů |
Federace |
134,7 |
68,5 |
50,9 |
134,7 |
69,2 |
51,4 |
-0,7 |
ČR |
255,9 |
141,5 |
55,3 |
255,9 |
139,6 |
54,6 |
+1,9 |
SR |
119,2 |
64,4 |
54,0 |
119,2 |
65,6 |
55,0 |
-1,2 |
vztahy mezi rozpočty |
-5,0 |
-2,8 |
x |
-5,0 |
-2,8 |
x |
x |
Celkem |
504,8 |
271,6 |
53,8 |
504,8 |
271,6 |
53,8 |
0 |
Při vyrovnanosti celkových rozpočtových příjmů a výdajů je saldo souhrnu rozpočtů ve srovnání se stavem k 30. 6. 1992 horší o 4 mld Kčs. Na tomto zhoršení se podílí státní rozpočet ČR částkou 4,2 mld Kčs, státní rozpočet SR částkou 1,1 mld Kčs, přičemž výsledek federálního rozpočtu se zlepšil o 1,3 mld Kčs.
K meziměsíčnímu zhoršení salda rozpočtu došlo - přes zvýšení inkasa rozpočtových příjmů - vlivem zrychleného čerpání rozpočtových výdajů:
|
Příjmy |
Výdaje |
Saldo |
||
|
mld Kčs |
% |
mld Kčs |
% |
mld Kčs |
- měsíční průměr za 1. pololetí |
37,9 |
7,5 |
37,6 |
7,4 |
+0,3 |
- červenec |
44,1 |
8,7 |
48,4 |
9,5 |
-4,3 |
- rozdíl proti průměru |
+6,2 |
+1,2 |
+10,8 |
+2,1 |
x |
Na zlepšení ve vývoji rozpočtových příjmů se podílí zejména daň z obratu a částečně i odvody ze zisku (ve srovnání s průměrem za předchozí měsíce):
|
daň z obratu |
odvody ze zisku |
||
|
mld Kčs |
% |
mld Kčs |
% |
- 1. pololetí |
56,9 |
39,3 |
55,6 |
48,0 |
- měsíční průměr 1. pololetí |
9,5 |
6,6 |
9,3 |
8,0 |
z toho: červen |
9,9 |
6,8 |
10,3 |
8,9 |
- červenec |
11,5 |
7,9 |
9,8 |
8,5 |
- rozdíl proti průměru |
+2,0 |
+1,3 |
+0,5 |
+0,5 |
Ve zvýšení inkasa daně z obratu v červenci se projevuje obvyklý sezonní vliv a proto ho nelze považovat za zlom v dosavadním nepříznivém vývoji této příjmové položky. Výnos daně za leden až červenec je o 5 mld Kčs nižší ve srovnání se stejným obdobím minulého roku a i za předpokladu udržení červencové výše inkasa daně z obratu ve zbývajících měsících roku by její celoroční výpadek ve srovnání s rozpočtem činil 18-19 mld Kčs.
Výpadek příjmů trvá i v odvodech z objemu mezd, jejichž předpokládaná celoroční výše je ke konci července plněna pouze na 51,4 %.
Naopak pokračuje příznivý vývoj inkasa daně ze mzdy, které je ke konci července plněno na 63,4 % resp. ve srovnání se stejným obdobím m. r. je o 20,6 % vyšší. To umožňuje ve státních rozpočtech republik částečně zmírnit dopady z výpadku jiných daňových příjmů.
Zrychlení v čerpání rozpočtových výdajů v červenci se projevuje ve všech státních rozpočtech jak vyplývá z tohoto přehledu:
|
měsíční průměr za leden až červen |
červenec |
rozdíl v červenci |
|||
|
mld Kčs |
% |
mld Kčs |
% |
mld Kčs |
body |
Federace |
9,6 |
7,1 |
11,4 |
8,5 |
+1,8 |
+1,4 |
ČR |
19,0 |
7,4 |
25,8 |
10,1 |
+6,8 |
+2,7 |
SR |
9,0 |
7,6 |
11,2 |
9,4 |
+2,2 |
+1,8 |
Celkem |
37,6 |
7,4 |
48,4 |
9,5 |
+10,8 |
+2,1 |
Čerpání celoročních rozpočtovaných výdajů ke konci července (i přes uvedené zrychlení v samotném červenci) představující 53,8 % je ovlivněno trvající regulací výdajů z úrovně ministerstev financí. Uvedené relativně nízké plnění je však výrazně ovlivněno tím, že dotace do místních rozpočtů byly zatím poskytnuty jen v rozsahu 37,4 % jejich celoročního objemu.
Výdaje státních rozpočtů na ústředně řízené orgány a organizace jsou plněny na 56,1 %, z toho neinvestiční výdaje (příspěvky) rozpočtovým a příspěvkovým organizacím na 57,8 %.
Právě u této skupiny výdajů lze očekávat tlak na jejich zvýšení v dalších měsících. Zejména státní rozpočty republik budou muset řešit problém rozpočtových výdajů z titulu zvýšení dávek důchodového zabezpečení a mezd v organizacích rozpočtové sféry, které nejsou v potřebném rozsahu zajištěny zdroji státních rozpočtů. Ve federálním rozpočtu lze očekávat překročení dotací finančním institucím na majetkovou újmu (k 31. 7. jsou čerpány na 87,1 %) a zřejmě i na státní vyrovnávací příspěvek, neboť v obou případech byla potřeba prostředků v rozpočtu podhodnocena.
Z hlediska porovnání situace jednotlivých státních rozpočtů se ukazuje, že do složitější situace se dostává federální rozpočet právě svou vysokou závislostí na inkasu daně z obratu a rozpočet Slovenské republiky.
I když je plnění výdajů federálního rozpočtu (51,4 %) relativně nižší než ve státních rozpočtech republik (až o 3,6 bodu) je plnění jeho příjmů horší (až o 4,4 body).
Zhoršení souhrnného výsledku rozpočtového hospodaření v červenci signalizuje pravděpodobnost vzniku schodku rozpočtového hospodaření v dalších měsících, neboť je nutno počítat s obvyklým sezonním vyšším čerpáním rozpočtových výdajů. Těžiště problému vyrovnanosti rozpočtu v letošním roce - a to i při pokračující regulaci rozpočtových výdajů a přijetí příp. dalších opatření k zabránění jejich neúměrného zvýšení v závěru roku - je tak jako v r. 1991 v celkově nižších rozpočtových příjmech.
Závěry
Výsledky hospodaření státních rozpočtů v 1. pololetí t. r., charakterizované v souhrnu přebytkem ve výši 4 mld Kčs, předběžné výsledky hospodaření ke konci července (v podstatě vyrovnanost souhrnu státních rozpočtů) a zejména očekávaný tlak na růst výdajů ve 2. pololetí při dosavadním neplnění záměrů ve vývoji některých rozhodujících rozpočtových příjmů (hlavně v dani z obratu) svědčí o tendenci ke vzniku schodků všech státních rozpočtů v letošním roce.
Jednání Finanční rady, konané dne 27. července t. r., zdůraznilo nezbytnost čelit této tendenci, zamezit vzniku deficitu, resp. ho minimalizovat. K zajištění tohoto základního cíle se účastníci jednání shodli v názoru, že opatření rozpočtové politiky budou zaměřena jak do oblasti rozpočtových příjmů, tak výdajů, přičemž postup ministerstev financí bude koordinovaný. V souladu s programovým prohlášením vlády ČSFR se předpokládá zachování dosavadních pravidel rozpočtového hospodaření do konce letošního roku.
Těžiště opatření v rozpočtových příjmech bude v dani z obratu, kde půjde o snížení jejích dosavadních výpadků a prohloubení opatření k zamezení daňových úniků. I když o úpravách sazeb daně z obratu z hlediska věcného i časového není zatím definitivně rozhodnuto, vychází se ze zásady, že tyto úpravy budou přihlížet k zavedení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní od počátku roku 1993.
V rozpočtových výdajích pokračují ministerstva financí v regulaci jejich výše i v období 3. čtvrtletí. Kritickým obdobím z tohoto hlediska - a to i s přihlédnutím ke zkušenostem minulého roku - bude období 4. čtvrtletí, kdy je třeba zamezit překročení schválených celoročních výdajů. Z toho vyplývá, že rozpočtově nekryté nezbytné potřeby je třeba řešit především úsporami v ostatních výdajích, příp. přijmout další opatření.
PŘÍLOHA
Přehled nejdůležitějších opatření finanční politiky v 1. pololetí 1992
K nejvýznamnějším opatřením v oblasti fiskální politiky v 1. pololetí r. 1992 patřilo:
- snížení dovozní přirážky pro zboží určené na výrobní spotřebu,
- zavedení dovozní daně na dovozy fyzických osob se stejnou sazbou jako příslušná daň z obratu,
- přijetí opatření MF ČR a MF SR na osvobození některých (podle stanovených kritérií) nově vzniklých podnikatelských subjektů od důchodové daně v období prvních dvou let jejich existence,
- opatření FMF proti daňovým únikům u daně z obratu, odpočet daně v případě vývozu se uskuteční až po předložení dokladu o vývozu,
- zvýšení limitu pro poskytování garancí z republikových rozpočtů: u ČR ze 6 mld Kčs na 10 % z příjmů rozpočtu v daném roce, u SR na cca 19 mld Kčs.
- zvýšení důchodů (v průměru o 200 Kčs, což si vyžádá cca 5,9 mld Kčs z rozpočtů).
V souvislosti s platností zákona o SBČS skončilo automatické úvěrování průběžných schodků státních rozpočtů. Od února jsou k získání potřebných prostředků používány emise pokladničních poukázek. FMF, MF ČR i MF SR uskutečnily několik emisí pokladničních poukázek se splatností do jednoho až dvou měsíců. Výše průměrného úroku, za který byly tyto emise umísťovány (možnost nákupu omezena na SBČS a obchodní banky), postupně klesala. Republiková ministerstva financí též emitovala státní dluhopisy na krytí potřeb komplexní bytové výstavby (určeno obchodním bankám).
V rámci měnové politiky patřily k nejzávažnějším opatřením:
- úprava koše zahraničních měn, na základě kterého se stanovuje devizový kurs čs. koruny ke konvertibilním měnám,
- zvýšení limitu na nákup deviz pro turistické účely,
- snížení diskontní sazby SBČS z 9,5 % na 9 %,
- SBČS zrušila maximální odchylku úrokových sazeb od diskontu (úrokový strop),
- v návaznosti na kroky SBČS obchodní banky vesměs snížily úrokové sazby z úvěrů a depozit,
- zrušení netržní tranše refinančního úvěru a zvýšení četnosti aukcí refinančního úvěru,
- uvedení do provozu clearingového centra zajišťujícího zúčtování mezi bankami,
- příprava a zahájení reeskontu směnek a lombardu cenných papírů.
V průběhu 1. pololetí vznikly resp. zahájily činnost některé nové instituce:
- Exportní garanční a pojišťovací společnost zaměřená na podporu vývozu,
- Českomoravská záruční a rozvojová banka zaměřená na podporu malého a středního podnikání (obdobná instituce ve SR již existuje),
- Agentura pro zahraniční investice a rozvoj ČR na podporu vstupu zahraničního kapitálu,
- Bratislavská mezinárodní burza, a. s. (komoditní burza).
V průběhu 1. pololetí bylo schváleno několik zásadních zákonů:
- nové federální daňové zákony platné od 1. 1. 1993 včetně novely ústavního zákona o čs. federaci převádějící kompetence ve správě, výkonu a kontrole daně z přidané hodnoty a spotřebních daní a poplatků spojených s dovozem či vývozem na Ústřední celní správu,
- nové daňové zákony ČR a SR,
- vládní nařízení o podmínkách použití investičních bodů investičními privatizačními fondy,
- zákon o investičních společnostech a investičních fondech,
- zákon o burze cenných papírů,
- zákon o komoditní burze.
Federální ministerstvo financí
Odbor I/4
Výsledky plnění státních rozpočtů 1992
v mil. Kčs
Období: leden-červen 1992 |
1991 |
1992 |
Rozdíl plnění |
Index % |
|||||
Státní rozpočet ČSFR konsolidovaný: |
Roční |
Plnění |
% roční |
Rozpočet |
Plnění |
% plnění |
I-VI |
Rozp. 92/ |
Skut. 92/ |
Souhrn ČSFR (Federace + ČR + SR) |
rozpočet |
I-VI |
skuteč. |
roční |
I-VI |
rozpočtu |
1992-91 |
/Rozp. 91 |
/Skut. 91 |
Příjmy celkem |
490307 |
240576 |
51.6 |
604806 |
227460 |
45.1 |
-13116 |
103.0 |
94.5 |
A. Daň z obratu |
141905 |
63540 |
51.5 |
144980 |
56906 |
39.3 |
-6635 |
102.2 |
89.6 |
B. Podnikové odvody a daně |
260489 |
128289 |
65.4 |
239305 |
108967 |
45.6 |
-19322 |
95.6 |
84.9 |
1. Podnikové odvody a daně ze zisku |
136769 |
81268 |
62.0 |
125796 |
69544 |
47.3 |
-21744 |
92.0 |
73.3 |
v tom: podíl na spol. odvodech a daních |
134166 |
79186 |
62.1 |
116830 |
55649 |
46.0 |
-23537 |
86.3 |
70.3 |
důchodová daň ze zisku |
2603 |
2102 |
69.7 |
9965 |
3695 |
39.1 |
1793 |
382.8 |
185.3 |
2. Odvody z objemu mezd |
107238 |
44439 |
47.0 |
109970 |
46199 |
43.8 |
3760 |
102.5 |
108.5 |
3. Zemědělská daň z pozemků |
2863 |
659 |
22.8 |
2340 |
632 |
27.0 |
73 |
81.7 |
113.1 |
4. Odvody Státní banky čs. |
3600 |
1474 |
55.9 |
1200 |
146 |
12.2 |
-1328 |
33.3 |
9.9 |
5. Ostatní odvody podniků |
0 |
629 |
48.2 |
0 |
446 |
x |
-83 |
x |
84.3 |
C. Jiné příjmy |
97913 |
48747 |
43.9 |
120521 |
61686 |
61.1 |
12641 |
123.1 |
126.3 |
6. Clo a dovozní přirážka |
8800 |
6364 |
46.6 |
14600 |
6662 |
46.6 |
1298 |
165.9 |
124.2 |
7. Daň ze mzdy |
55906 |
26288 |
46.7 |
69230 |
31798 |
63.7 |
6510 |
106.9 |
121.0 |
8. Příjmy rozp. a odvody přísp. organizací |
20927 |
8860 |
44.7 |
18650 |
6661 |
47.6 |
1 |
86.6 |
100.0 |
9. Poplatky, pokuty a penále |
1725 |
1264 |
40.4 |
2414 |
2613 |
106.2 |
1349 |
139.9 |
206.7 |
10. Splátky půjček poskytnutých z rozpočtu |
7840 |
3477 |
44.6 |
12000 |
3366 |
28.1 |
-111 |
153.1 |
96.8 |
11. Kreditní úroky |
610 |
160 |
7.6 |
6660 |
1179 |
17.7 |
1029 |
1091.8 |
786.0 |
13. Ostatní příjmy |
2106 |
3344 |
31.7 |
7067 |
7109 |
100.6 |
3766 |
336.7 |
212.6 |
C.1. Dotace z rozpočtu federace do republik |
0 |
0 |
x |
0 |
0 |
x |
0 |
x |
x |
Výdaje celkem |
482907 |
222888 |
46.0 |
604606 |
223446 |
44.3 |
667 |
104.5 |
100.2 |
A. Vlastní výdaje |
404768 |
186800 |
46.1 |
443968 |
206330 |
46.5 |
20530 |
109.7 |
111.0 |
1. Investiční dotace podnikům |
6813 |
3197 |
40.1 |
7547 |
4469 |
59.6 |
1292 |
85.6 |
140.4 |
2. Výdaje na investice rozp. organizací |
16406 |
4805 |
29.1 |
20311 |
6135 |
25.3 |
330 |
123.6 |
106.9 |
3. Dotace na investice PO |
3731 |
1229 |
26.6 |
5495 |
4020 |
73.2 |
2791 |
147.3 |
327.1 |
4. Dotace na bytovou výstavbu |
3350 |
260 |
11.6 |
2185 |
209 |
9.6 |
-41 |
65.2 |
83.6 |
5. Neinvest. dotace podnikům (vč. družstev) |
53662 |
22583 |
44.3 |
36703 |
13685 |
37.3 |
-6898 |
68.5 |
60.6 |
6. Neinvest. dotace finančním institucím |
7076 |
1650 |
23.7 |
4000 |
3230 |
80.6 |
1580 |
56.5 |
195.8 |
7. Neinv. výdaje RO a neinv. příspěvky PO |
311826 |
162066 |
47.1 |
367727 |
175562 |
47.7 |
23476 |
117.9 |
115.4 |
v tom: neinv. výdaje na soc. zabezpečení |
129729 |
57693 |
46.3 |
138127 |
67342 |
48.8 |
9449 |
106.6 |
116.3 |
státní vyrovnávací příspěvek |
32000 |
12649 |
41.6 |
21100 |
10941 |
51.9 |
-1908 |
65.9 |
85.2 |
neinv. příspěvky přísp. organizací |
11310 |
2005 |
21.0 |
19840 |
22555 |
113.7 |
20550 |
175.4 |
1124.9 |
debetní úroky |
2745 |
3 |
0.1 |
8200 |
3369 |
41.1 |
3366 |
298.7 |
112300.0 |
poskytnuté úvěry z rozpočtu |
3120 |
2310 |
46.9 |
6680 |
1621 |
26.5 |
-489 |
220.5 |
78.8 |
ostatní |
132924 |
77026 |
52.1 |
173580 |
69534 |
40.1 |
-7492 |
130.6 |
90.3 |
B. Dotace místním rozpočtům |
78119 |
37086 |
51.1 |
60836 |
17115 |
26.1 |
-19973 |
77.9 |
46.1 |
8. Dotace na investice míst. rozpočtům |
15143 |
6236 |
51.0 |
10350 |
1517 |
14.7 |
-6719 |
66.3 |
16.4 |
9. Neinvest. dotace místním rozpočtům |
62976 |
28852 |
51.2 |
60488 |
16598 |
30.9 |
-13254 |
80.2 |
54.1 |
Přebytek/ schodek |
7400 |
17686 |
x |
0 |
4015 |
x |
-13673 |
0.0 |
22.7 |
Emise státních pokladních poukázek (SPP) |
x |
x |
x |
0 |
16929 |
x |
x |
x |
x |
Přebytek/ schodek vč. SPP |
x |
x |
x |
0 |
20944 |
x |
x |
x |
x |