FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

1992

VII. volební období

52

Zpráva

o plnění státního rozpočtu federace a souhrnu státních

rozpočtů za 1. pololetí 1992

Federální ministerstvo financí

Čj. I/22 630/1992

Materiál pro jednání Federálního shromáždění

Zpráva

o plnění státního rozpočtu federace a souhrnu státních

rozpočtů za 1. pololetí 1992

Obsah materiálu

Zpráva o plnění státního rozpočtu

Tabulková příloha

Praha, srpen 1992

OBSAH

A. Celková charakteristika vývoje ekonomiky

I. Základní tendence vývoje v 1. pololetí

II. Vývoj v jednotlivých oblastech

B. Výsledky hospodaření státních rozpočtů

1. Souhrnné výsledky rozpočtového hospodaření

2. Příjmy souhrnu státních rozpočtů

3. Výdaje souhrnu státních rozpočtů

4. Státní rozpočet federace

5. Státní pokladniční poukázky

6. Plnění rozpočtového kritéria MMF k 30. 6. 1992

7. Předběžné hodnocení výsledků hospodaření státních rozpočtů ke konci července

Závěry

Příloha: Přehled nejdůležitějších opatření finanční politiky v 1. pololetí 1992

Tabulková příloha

A. Celková charakteristika vývoje ekonomiky

I. Základní tendence vývoje v 1. pololetí

V 1. pololetí 1992 se čs. ekonomika vyvíjela v mezích makroekonomické stability:

- inflace byla plně pod kontrolou, potvrdily se tendence ke stabilitě cen, což snížilo inflační expektace a příznivě ovlivnilo podnikatelské klima v ekonomice,

- devizový kurs byl plně stabilizován a měl pozitivní vliv na vývoj vnějších vztahů i tuzemské ekonomiky včetně tuzemských cen,

- domácí trh se rozvíjel ve znamení globálního souladu mezi agregátní nabídkou a agregátní poptávkou, tento soulad trvá i na jednotlivých dílčích trzích, ekonomika je ve svém souhrnu limitována poptávkově,

- příznivě se vyvíjí vnější rovnováha, při přebytku obchodní i platební bilance rostou devizové rezervy a klesá hrubá zahraniční zadluženost.

V 1. pololetí 1992 se stále zřetelněji potvrzují tendence k oživování ekonomiky, tzv. dno ekonomického poklesu již bylo překonáno na přelomu roku. Tendence k oživení se projevují zejména ve stavební a průmyslové výrobě a v dynamice vývozu. Roste maloobchodní obrat. Vlivem zejména předprivatizačního klimatu v dosud státním sektoru je investiční aktivita státních podniků nízká. Nositelem oživení jsou soukromý sektor a příliv přímých investic ze zahraničí do ekonomiky. Přetrvávají problémy zejména v zemědělství i v některých průmyslových odvětvích, což je důsledek narůstajících strukturálních změn v ekonomice.

Důležitým prvkem vývoje v 1. pololetí je zlepšování sociální situace obyvatelstva jako celku, což je důsledkem jednak poklesu nezaměstnanosti a dále obnovení růstu reálných příjmů obyvatelstva. Situace jednotlivých skupin obyvatelstva je však diferencovaná, dochází k polarizaci příjmů a majetku.

Při celkově pozitivním vývoji jsou nadále dopady vnějších a vnitřních faktorů na ekonomiku výrazně diferencované územně, jednak z pohledu republikového, ale i z pohledu regionálního.

Pokračuje proces vlastnické transformace ekonomiky, její privatizace a vytváření institucionálního a legislativního rámce tržní ekonomiky. Hospodářská politika se vedle důrazu na makroekonomickou stabilitu výrazněji orientuje na podporu poptávky a oživení ekonomického růstu.

II. Vývoj v jednotlivých oblastech

1. V 1. pololetí roku pokračuje stabilní vývoj cen. Pozitivní vliv na cenovou stabilitu má vyrovnanost agregátní nabídky zboží a služeb s poptávkou po nich, stabilita cen zahraničních vstupů i stabilita dosud regulovaných cen. Začínají se projevovat příznivé cenové účinky rostoucí konkurence, kdy po počátečním hledání cenových relací dochází k usazení cen. Fungování trhu začíná znemožňovat cenové excesy při vstupu nových podnikatelů do odvětví.

Hladina spotřebitelských cen v 1. pololetí 1992 byla proti stejnému období m. r. vyšší o 11,8 %, cen průmyslových výrobců o 9,9 %. Spotřebitelské ceny byly v průběhu 1. pololetí prakticky stabilizovány (jak ukazuje graf meziměsíčních indexů). Dosavadní vývoj naznačuje, že míra inflace za rok 1992 by se měla pohybovat okolo cca 10 %.

2. V prvním pololetí 1992 dochází postupně k oživování ekonomické aktivity, což se projevuje snižováním meziročního poklesu průmyslové výroby a mírným růstem výroby stavební. To signalizuje zvládnutí procesu adaptace na dramatický rozpad vnějších vztahů a na pokles tuzemské poptávky v návaznosti na liberalizační kroky v počátku minulého roku. Stále zřetelněji se prosazuje dynamizující úloha soukromého sektoru.

Průmyslová výroba za šest měsíců roku 1992 byla proti stejnému obd. m. r. nižší o 20,2 %. Dno poklesu průmyslové výroby bylo již dosaženo na počátku roku 1992, obnovování růstu však není rovnoměrné, jak ukazuje graf (v trendu jsou vyloučeny sezónní vlivy):

Zjevným faktorem oživení je růst stavební výroby (za 6 měsíců vyšší o 4,5 % proti stejnému období m. r.).

Nadále přetrvávají problémy přezaměstnanosti a poklesu produktivity práce v průmyslových podnicích nad 25 pracovníků (produktivita práce za leden až červen 1992 proti stejnému období roku 1991 se snížila o 7,6 %). Na druhou stranu se ve stavebnictví i v důsledku výrazně vyššího podílu soukromého sektoru produktivita práce podniků nad 25 pracovníků zvýšila (za 5 měsíců proti stejnému období m. r. o 16,9 %).

Průměrné měsíční nominální mzdy v průmyslu za 1. pololetí byly proti stejnému období m. r. vyšší o 21,0 %, ve stavebnictví o 23,0 %, a to při relativní stabilizaci zaměstnanosti.

Pokračuje reorientace struktury výroby na vývoz (při poklesu průmyslové výroby proti stejnému období m. r. o 20,2 % se objem exportní produkce snížil pouze o 4,7 %).

Odhadujeme, že v průmyslu budou i v dalších měsících, tj. zhruba v horizontu 3. čtvrtletí, působit stabilizační tendence z prvních měsíců letošního roku, stavební podniky očekávají další oživení svých ekonomických aktivit.

3. Nezaměstnanost od ledna 1992, kdy dosáhla svého vrcholu, neustále klesá, tento pokles se však v závěru pololetí zmírňuje. Je to důsledkem stabilizace počtu nově evidovaných nezaměstnaných i růstu počtu vyřazených z evidence (od 1. 1. 1992 došlo ke změně podmínek pro poskytování příspěvků v nezaměstnanosti). Část nezaměstnaných osob, která už nepobírá příspěvek v nezaměstnanosti, dále neprojevuje zájem o získání práce prostřednictvím pracovních úřadů, a proto není evidována. V místních rozpočtech vzniká napětí tím, že tyto osoby uplatňují své sociální nároky.

Počet nezaměstnaných k 30. 6. 1992 činil 424 tis. osob (z toho 142 tis. v ČR a 282 tis. v SR). Průměrný měsíční přírůstek nově evidovaných nezaměstnaných činí v průběhu prvního pololetí 56,9 tis. osob.

Snižuje se míra nezaměstnanosti. Koncem června činila 5,5 %, tj. o 1,6 bodu méně než v lednu 1992. Míra nezaměstnanosti více poklesla v ČR (o 1,7 bodu na 2,7 %) než v SR (o 1,4 bodu na 11,3 %). Výrazný rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi ČR a SR se rozevírá. Zatímco v ČR pokles nezaměstnanosti pokračuje, v SR se v červnu již zastavil.

Hospodářská politika počítá s určitým zvýšením nezaměstnanosti po ukončení první vlny velké privatizace, kdy bude docházet k vyrovnávání snížené produktivity práce z předchozích období.

4. Výsledky dosažené v oblasti vnějších vztahů byly v 1. pololetí příznivé, představují stabilizační faktor v ekonomice a signalizují lepší celoroční vývoj než byl uvažován při formulování finanční politiky pro rok 1992. V obchodní i platební bilanci státu bylo dosaženo přebytku, výrazně se posílily devizové rezervy (jsou nyní nejvyšší za posledních 40 let) a snížila se hrubá zadluženost. Devizový kurs čs. koruny vůči konvertibilním měnám byl přitom v průběhu prvního pololetí stabilní.

Obchodní bilance státu je za 1. pololetí r. 1992 přebytková. Velikost tohoto přebytku však postupně klesá. Za 1. pololetí činil vývoz 148,6 mld Kčs, dovoz 138,4 mld Kčs. Vývoz oproti stejnému období minulého roku poklesl o 2,2 %. Přetrvává útlum dovozu (za leden-červen poklesl proti stejnému období minulého roku o 17,1 %, což bylo částečně způsobeno i poklesem dovozů ropy a jejich cen). Pozitivní je pokračující zvyšování podílu států s vyspělou tržní ekonomikou na celkovém obratu zahraničního obchodu: v současné době to jsou již tři pětiny. Problémem zůstává nevyhovující struktura čs. vývozu, podíl strojírenského vývozu je poměrně malý.

Běžný účet platební bilance v konvertibilních měnách za leden až červen vykázal aktivní saldo ve výši cca 900 mil. USD, což je výsledkem nejen příznivého vývoje obchodní bilance, ale i bilance služeb.

Díky příznivému vývoji platební bilance došlo k dalšímu výraznému posílení devizových rezerv. Devizové rezervy SBČS činily ke konci června již 2,15 mld USD (oproti 1,4 mld USD ke konci roku 1991). Devizové rezervy bankovní soustavy dosáhly ke konci června úrovně 4,7 mld USD. Hrubá zadluženost se snížila a v polovině letošního roku se pohybovala kolem 9 mld USD (oproti 9,4 mld USD ke konci roku), což zároveň snižuje náročnost na dluhovou službu.

5. V průběhu pololetí se obnovil reálný růst příjmů obyvatelstva. Reálná poptávka po zboží a službách však nadále stagnovala a pokračoval silný sklon obyvatelstva k úsporám. Je to způsobeno změnou tržního prostředí, projevující se nasycením spotřebního trhu, vyrovnáním nabídky a poptávky po zboží a službách, což se projevuje tím, že obyvatelstvo nevytváří rezervy ve zboží, ale při obnovené důvěře v čs. měnu spíše v penězích, příp. cenných papírech. Dále zde působí změna životního stylu, orientace obyvatelstva na investice (i v souvislosti s privatizací). Vliv mají i určité existenční nejistoty, vyplývající z rozvíjení trhu práce a v neposlední řadě i důchodová a majetková diferenciance jednotlivých skupin obyvatelstva.

V 1. pololetí r. 1992 celkové příjmy obyvatelstva vzrostly proti stejnému období m. r. nominálně o 20,5 %, disponibilní příjmy o 20,7 %. Od ledna 1992 jsou již reálné příjmy vyšší než ve stejném období minulého roku o 7,8 % (ve srovnání s obdobím leden až červen 1990 jsou reálné příjmy nižší o 27,6 %). Vývoj reálných příjmů z mezd byl pomalejší. V porovnání s 1. čtvrtletím, kdy reálně dosáhly úrovně předchozího roku, ve 2. čtvrtletí 1992 opět poklesly pod tuto úroveň (reálný index proti 1. pololetí r. 1991 činil jen 99,1 %).

Celkové výdaje obyvatelstva v období v 1. pololetí 1992 nominálně vzrostly proti stejnému období m. r. o 10,6 %, reálně, při růstu spotřebitelských cen o 11,8 %, však byly nižší o 1,1 %. Reálný index výdajů v maloobchodě ve sledovaném období činil 94,2 % a výdajů za služby 97,6 %. Poptávka obyvatelstva po zboží a službách prakticky stagnuje na nižší úrovni, založené po liberalizaci cen (viz graf):

Úspory vzrostly za 6 měsíců 1992 o 35,6 mld Kčs. Největší přírůstek zaznamenala depozita na devizových účtech (13 mld Kčs) a depozita u ostatních peněžních ústavů (10 mld Kčs). Vklady u spořitelen vzrostly jen o 4 mld Kčs, z hlediska objemu však tvoří cca 60 % celkových úspor obyvatelstva.

Míra úspor (podíl přírůstku úspor v nejširším pojetí na disponibilních příjmech) za 6 měsíců roku 1992 činila 12,8 % (za stejné období roku 1991 jen 4,8 %). Prosincový extrém v grafu zachycuje připsané úroky z vkladů. V průběhu 1. pololetí 1992 je naznačena tendence k mírnému růstu.

6. Emise úvěrů bankovním systémem do ekonomiky v podstatě sledovala cenový vývoj a byla tak z měnového hlediska neutrální. Množství peněz v ekonomice však (díky přebytku obchodní bilance i prodejům podniků cizím investorům) roste. Rychlejší expanze peněžní zásoby je ve světle pozitivních signálů o oživování ekonomiky akceptovatelná. Pozitivem je, že v průběhu sledovaného období byl vykázán růst úvěrů pouze u podnikového sektoru a obyvatelstva (při vysoké dynamice úvěrů poskytnutých soukromému sektoru) při poklesu vládní zadluženosti.

Celkový objem domácích úvěrů se zvýšil za první pololetí (podle předběžných výsledků) o 3,7 % ze 770,4 mld Kčs na 798,7 mld Kčs. Úvěry podnikům a domácnostem se přitom zvýšily o 40 mld Kčs (ze 700 mld Kčs na 740 mld Kčs), t. j. o 5,7 %. Dynamicky rostly úvěry soukromému sektoru (přírůstek úvěrů státním podnikům byl nižší i z titulu dozvuků oddlužení podniků v lednu). Úvěry soukromému sektoru činí již cca 17 % celkových úvěrů podnikům a domácnostem. Za prvních šest měsíců vzrostly o 54,1 mld Kčs, t. j. o 75,7 %. Významný podíl na celkovém přírůstku úvěrů podnikům a obyvatelstvu připadá na úvěry na privatizaci (tj. na nákup privatizovaného majetku), kdy tyto úvěry se od počátku roku již nelimitují.

Přes výrazný nárůst úvěrů soukromému sektoru převážnou většinu nadále absorbují podniky státní. Poptávka těchto podniků po úvěrech je víceméně necitlivá na výši úrokových sazeb, což deformuje úvěrový trh resp. blokuje větší nabídku úvěrů pro soukromé a perspektivní podniky. U státních podniků pokračuje trend vedoucí k dalšímu poklesu podílu dlouhodobých úvěrů ve prospěch krátkodobých úvěrů. Je to mj. odrazem předprivatizačního klimatu a nedostatečné průkaznosti předkládaných dlouhodobějších projektů. Oživení investiční aktivity je tedy kriticky závislé na rozvoji soukromého sektoru.

Čistý úvěr vládě se za 1. pololetí snížil o 3,4 mld Kčs z 51,8 mld Kčs na 48,4 mld Kčs ke konci června. Vývoj vládní zadluženosti u bankovního sektoru odrážel výsledky běžného hospodaření souhrnu rozpočtů, u nichž se udržovala tendence k celkové přebytkovosti, i když ve druhém čtvrtletí postupně slábnoucí. Přesto snížení zadluženosti vlády zvýšilo prostor pro poskytování úvěrů podnikatelskému sektoru. K výraznému rozšíření finančního resp. peněžního trhu přispěl fakt, že na rozdíl od předchozích let bylo od února přistoupeno ke změně financování schodků vyplývajících z běžného hospodaření rozpočtů formou emise státních pokladničních poukázek. Úroková sazba, za kterou byly tyto poukázky umísťovány, měla sestupnou tendenci.

7. Úhrn výsledků pokladního plnění státních rozpočtů za 1. pololetí 1992 skončil přebytkem 4 mld Kčs, z toho rozpočty federace a České republiky byly v přebytku, státní rozpočet Slovenské republiky ve schodku.

Graf zachycuje výsledky pokladního plnění jednotlivých státních rozpočtů podle stavu ke konci měsíce. Vyznačený přebytek federace k 30. 6. 1992 obsahuje část nerozdělených společných příjmů, po jejichž převedení do rozpočtů republik je rozpočet federace schodkový (rozpočet České republiky přebytkový a rozpočet Slovenské republiky zhruba vyrovnaný). Úhrnný přebytek státních rozpočtů nevytváří dostatečnou rezervu pro obvyklé převýšení výdajů nad příjmy ve 2. polovině roku.

Souhrn příjmů státních rozpočtů (zejména daň z obratu a odvody z mezd) nevykazují dynamiku předpokládanou rozpočtem. Podíl celkových příjmů za 1. pololetí 1992 na ročním rozpočtu činí jen 45,1 %, ve srovnání s průměrným vývojem za poslední roky je to o 3 procentní body méně.

Výdaje státních rozpočtů v souhrnu představují 44,3 % celoročního rozpočtu, tento podíl se neliší od dlouhodobého průměru.

8. Dynamicky se rozvíjí soukromý sektor. V současné době v něm pracuje již kolem 1 mil. osob. Výrazný je podíl soukromého sektoru zejména v maloobchodě, kde zajišťuje téměř polovinu maloobchodního obratu (za prvních pět měsíců to činilo 47,1 %). Silná je jeho pozice též ve stavební výrobě (za prvních pět měsíců jeho podíl na celkových stavebních pracech činil 17,6 %), v zemědělství činí jeho podíl na osevní ploše 6,3 %. Podíl na výrobě zboží v průmyslu představuje za 1. pololetí 15,5 % (v ČR 21,3 %, v SR 0,8 %) a další výrazné zvýšení lze očekávat až v souvislosti s velkou privatizací. O dynamice soukromého sektoru svědčí i prudký růst poskytnutných úvěrů.

V oblasti privatizace se v 1. pololetí těžiště přesunulo z malé privatizace (která byla převážně realizována v loňském roce, koncem května bylo privatizováno celkem od jejího počátku 28 tis. jednotek) na velkou privatizaci. Začala první vlna kupónové privatizace, pro kterou se zaregistrovalo více než 8,5 mil. osob. Do první vlny kupónové privatizace bylo zařazeno 1 491 akciových společností, přičemž účetní hodnota majetku připadajícího na kupónovou privatizaci činí 299,4 mld Kčs. V předkole bylo svěřeno 72 % z celkového počtu investičních bodů investičním privatizačním fondům. V prvním kole bylo prodáno 89,4 mil. akcií t. j. cca 30 % všech nabízených akcií, zcela rozprodáno bylo 48 akciových společností. Pokročily práce na přípravě druhé vlny privatizace. V červnu byly poslední termíny pro předložení privatizačních projektů a zakladatelská ministerstva zahájila práci na jejich posuzování.

9. Finanční politika v průběhu 1. pololetí ovlivnila ekonomiku řadou opatření. Nejdůležitější z nich jsou uvedena v příloze.

B. Výsledky hospodaření státních rozpočtů

1. Souhrnné výsledky rozpočtového hospodaření

Výsledky rozpočtového hospodaření za 1. pololetí letošního roku jsou charakterizovány přebytkem souhrnu státních rozpočtů ve výši 4 mld Kčs. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy rozpočty dosáhly přebytku 17,7 mld Kčs, je tento výsledek výrazně nižší (loni byl rozpočtován přebytek, rozpočet na letošní rok byl schválen jako vyrovnaný).

Jednotlivé státní rozpočty vykázaly tyto výsledky (v mld Kčs):

 

Stav k 30. 6.

 

1991

1992

Saldo rozpočtů celkem

+ 17,7

+ 4,0

v tom: federace

+ 11,0

- 2,0

ČR

+ 6,8

+ 6,1

SR

- 0,1

- 0,1

Z přehledu je zřejmé, že zhoršení se soustředilo prakticky do rozpočtu federace, jehož výsledky jsou proti minulému roku horší o 13 mld Kčs.

Ve srovnání s předchozími lety bylo relativní plnění celoročních příjmů i výdajů nižší:

 

 

 

v %

Leden až červen

Průměr let 1977-1990x)

1991x)

1992

Příjmy

47,5

51,6

45,1

Výdaje

44,4

46,0

44,3

x) Podíl na celoročních výsledcích.

Při porovnání výsledků rozpočtového hospodaření se stejným obdobím minulého roku je třeba vzít v úvahu zejména tyto skutečnosti, které srovnání ztěžují:

a) v 1. pololetí loňského roku byly jako neopakovatelný vliv realizovány mimořádně vysoké příjmy státních rozpočtů z podnikových odvodů a daní, spojené především se značnou dynamikou zisku podniků v důsledku liberalizace cen;

b) výsledky rozpočtového hospodaření v letošním roce jsou ovlivněny metodickou změnou ve vykazování výsledků finančního zúčtování organizací se státním rozpočtem za minulý rok, na rozdíl od předchozích let jsou tyto výsledky zahrnuty nikoliv do státního závěrečného účtu za rok 1991, ale jsou součástí pokladních operací uskutečněných v roce 1992, tzn., že jsou součástí příjmů, resp. výdajů státních rozpočtů v letošním roce. Saldo ze zúčtování s organizacemi představovalo pro plnění státních rozpočtů v 1. pololetí t. r. zlepšující vliv 9 mld Kčs a v této výši ovlivnilo dosažené výsledky (údaje za souhrn státních rozpočtů):

 

 

v mld Kčs

 

Skutečnost k 30. 6. 1992

z toho vliv fin. zúčtování za rok 1991

Skutečnost k 30. 6. bez vlivu fin. zúčtování

Příjmy celkem

227,4

9,5

217,9

z toho:

 

 

 

- odvody ze zisku (společné)

55,6

1,7

53,9

- odvody z objemu mezd

48,2

3,6

44,6

- ostatní příjmy

7,1

4,2

2,9

Výdaje celkem

223,4

0,5

222,9

Saldo

4,0

9,0

-5,0

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že přebytek rozpočtového hospodaření k 30. 6. 1992 byl v rozhodující míře dosažen na základě operací vyplývajících z finančního vypořádání vztahů podniků ke státnímu rozpočtu za rok 1991, resp., že bez tohoto zlepšujícího vlivu by souhrn státních rozpočtů za prvních šest měsíců roku vykázal schodek 5 mld Kčs;

c) výsledky letošního roku jsou ovlivněny rovněž regulací rozpočtových výdajů, která byla uplatněna ve všech státních rozpočtech a která byla přísnější než v minulém roce.

Je však třeba uvést, že v zájmu splnění regulačních opatření došlo v závěru 1. i 2. čtvrtletí k "zadržení" některých rozpočtových výdajů, což se projevilo ve výsledcích rozpočtu začátkem dubna a začátkem července, kdy již od 1. dne přešel souhrn státních rozpočtů do schodků (k 1. 4. činil tento schodek 1,8 mld Kčs, k 1. 7. již 6 mld Kčs).

Celkově je třeba výsledky hospodaření státních rozpočtů za 1. pololetí hodnotit velmi střízlivě. Dosažený přebytek nelze přeceňovat ani jej považovat za záruku splnění celoročního záměru dodržení vyrovnaného rozpočtového hospodaření. Faktická situace ve státních rozpočtech je ve skutečnosti horší než naznačují výsledky za prvních šest měsíců a neopravňuje k přílišnému optimismu. Potvrzuje to již srovnání výsledků za 1. a za 2. čtvrtletí t. r., z něhož je zřejmé, že po relativně velmi příznivých výsledcích prvních tří měsíců roku bylo následující období výrazně horší, zejména pokud jde o vývoj rozpočtových výdajů:

 

 

v mld Kčs

 

Skutečnost

z toho:

 

k 30. 6. 1992

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

Příjmy celkem

227,4

111,4

116,0

Výdaje celkem

223,4

100,5

122,9

Saldo

+4,0

+10,9

-6,9

Rovněž prognóza pro zbývající část roku předpokládá další zvýšení výdajů, zejména v oblasti sociálního zabezpečení.

Podrobnější analýza rozpočtových příjmů a výdajů je provedena v následujících částech zprávy.

2. Příjmy souhrnu státních rozpočtů

Příjmy souhrnu státních rozpočtů dosáhly 227,4 mld Kčs, což představuje 45,1 % schváleného rozpočtu. Plnění jednotlivých druhů příjmů je zřejmé z následujícího přehledu:

 

 

v mil. Kčs

 

Rozpočet

Skutečnost

%

Index

 

1992

leden-červen 1992

plnění

92/91

Daň z obratu

144 980

56 905

39,3

89,6

Podnikové odvody a daně

239 305

108 967

45,5

84,9

z toho: odvody a daně ze zisku

125 795

59 544

47,3

73,3

odvody z mezd

109 970

48 199

43,8

108,5

Clo a dovozní přirážka

14 600

6 662

45,6

124,2

Daň ze mzdy

59 230

31 798

53,7

121,0

Příjmy RO, odvody PO

18 550

8 861

47,8

100,0

Ostatní příjmy

28 141

14 267

50,7

173,2

Příjmy celkem

504 806

227 460

45,1

94,5


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP