Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

39

Návrh předsedy vlády ČSFR na schválení jmenování za soudce Nejvyššího soudu ČSFR pplk. JUDr. Michala Mikláše, plk. JUDr. Stanislava Rizmana, JUDr. Pavla Varvařovského

 

KANCLÉŘ PREZIDENTA

ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

V Praze, 31. července 1992

Č. j. 300.189/92

Vážený pane předsedo,

v příloze zasílám jmenovací dekrety soudců Nejvyššího soudu ČSFR pplk. JUDr. Michala Mikláše, plk. JUDr. Stanislava Rizmana a JUDr. Pavla Varvařovského, kteří byli jmenováni předsedou vlády ČSFR v souladu s příslušnými zákony a usnesením vlády ČSFR ze dne 29. července 1992 č. 437. Zároveň Vás žádám o jejich předložení sněmovnám Federálního shromáždění ČSFR ke schválení.  

Váš upřímný

Příloha

Vážený pan

Michal Kováč

předseda Federálního shromáždění

České a Slovenské Federativní Republiky

Praha

 

Předseda vlády

České a Slovenské Federativní Republiky

V Praze, 29. července 1992

Vážený pane,

v souladu s čl. 101 ústavního zákona č. 326/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, a čl. 64 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci

jmenuji Vás soudcem

Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Vážený pan

pplk. JUDr. Michal Mikláš

Brno

 

Předseda vlády

České a Slovenské Federativní Republiky

V Praze, 29. července 1992

Vážený pane,

v souladu s čl. 101 ústavního zákona č. 326/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, a čl. 64 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci

jmenuji Vás soudcem

Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Vážený pan

plk. JUDr. Stanislav Rizman

Brno

 

Předseda vlády

České a Slovenské Federativní Republiky

V Praze, 29. července 1992

Vážený pane,

v souladu s č. 101 ústavního zákona č. 326/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, a čl. 64 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci

jmenuji Vás soudcem

Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Vážený pan

JUDr. Pavel Varvařovský

Brno

 

Předseda Nejvyššího soudu

České a Slovenské Federativní Republiky

JUDr. Otakar MOTEJL

V Praze dne 27. července 1992

č. j.: S 287/92

Vážený pane ministerský předsedo,

podle ustanovení § 38 odst. 1, zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, s přihlédnutím k článku 64 Ústavy Vám navrhuji, abyste jmenoval

pana pplk. JUDr. Michala Mikláše

soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Pplk. JUDr. Michal Mikláš se narodil 19. února 1950 ve Spišské Sobote, okr. Poprad. Je slovenské národnosti a pochází z 5členné rodiny. V letech 1956-1965 navštěvoval základní devítiletou školu ve Svitu, okr. Poprad. Od r. 1965 studoval na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Liptovském Hrádku a toto studium ukončil v r. 1969 složením maturitní zkoušky. V témže roce se ucházel o studium na Vysoké škole dopravní v Žilině, kde složil přijímací zkoušky, ale pro naplnění směrného čísla k studiu přijat nebyl. V roce 1970 se opět ucházel o studium, tentokrát na Právnické fakultě UK v Bratislavě, ale ani tady pro naplnění směrného čísla k studiu přijat nebyl.

V r. 1971 podepsal pětiletý závazek na výkon vojenské činné služby, protože mu byla přislíbena možnost vysokoškolského studia v armádě. Na základě toho byl zařazen do roční důstojnické školy při Technickém učilišti v Liptovskému Mikuláši. Toto studium ukončil závěrečnými zkouškami v r. 1972 a v hodnosti podporučíka byl zařazen k výkonu službami u VÚ v Pardubicích a později v Bechyni. Vykonával funkci velitele radiolokátoru.

Na základě jeho žádosti mu bylo v r. 1977 velitelskými orgány povoleno ucházet se o studium práv pod podmínkou, že po přijetí ke studiu a po jeho absolvování zůstane i nadále v armádě jako voják z povolání. Po složení přijímací zkoušky byl přijat jako řádný posluchač denního studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium práv ukončil v r. 1981 vykonáním státní závěrečné zkoušky s výborným prospěchem a byl mu přiznán titul doktora práv.

V r. 1982 s výborným výsledkem absolvoval odbornou justiční zkoušku a byl zařazen k vojenskému soudnictví. Justiční praxi vykonával u vojenského obvodového soudu v Českých Budějovicích a v Brně. V r. 1982 byl zvolen soudcem Vyššího vojenského soudu v Táboře. V r. 1983 byl ustanoven do funkce předsedy senátu, který rozhodoval o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vojenských obvodových soudů. V r. 1985 byl navržen za kandidáta na soudce Nejvyššího soudu ČSSR, ale příslušné kádrové orgány, bez udání důvodu, tuto kandidaturu neschválily. Proto nadále pracoval ve funkci předsedy senátu Vyššího vojenského soudu v Táboře až do r. 1988, kdy byl na ČSSR. Od tohoto roku až do současnosti neustále vykonává funkci soudce a radili se jak na rozhodování o stížnostech pro porušení zákona, tak i o řádných opravných prostředcích.

Po nástupu k vojenskému útvaru v Bechyni v r. 1973 se stal členem KSČ a v prosinci 1989 členství v této straně ukončil. V současné době není členem žádné politické strany.

Oženil se v r. 1975. Manželka Růžena, roz. Hanousková, se narodila 1. 6. 1948 a je české národnosti. Po ukončení základní školy absolvovala Střední zemědělskou školu v Nových Hradech, okr. České Budějovice. Pracovala u SD Jednota jako mzdová účetní a potom jako kontrolorka. V současné době pracuje jako devizová referentka a. s. Centrotex Praha. Manželství je bezdětné.

Jsem přesvědčen, že JUDr. Michal Mikláš splňuje všechny předpoklady proto, aby byl jmenován soudcem.

Podle § 38 odst. 1, zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, vyslovila s tímto návrhem souhlas vláda České republiky svým usnesením ze dne 1. dubna 1992 č. 231 a vláda Slovenské republiky svým usnesením ze dne 7. dubna 1992 č. 266.

Jsou tedy splněny všechny zákonem předepsané předpoklady k tomu, aby byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Vážený pan

PhDr. Jan Stráský

předseda vlády České a Slovenské

Federativní Republiky

Praha

 

Předseda Nejvyššího soudu

České a Slovenské Federativní Republiky

JUDr. Otakar MOTEJL

V Praze dne 27. července 1992

č. j.: S 28/92

Vážený pane ministerský předsedo,

podle ustanovení § 38 odst. 1, zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, s přihlédnutím k článku 64 Ústavy Vám

pana plk. JUDr. Stanislava Rizmana

soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Plk. JUDr. Stanislav Rizman se narodil 1. 10. 1949 v Bratislavě, kde v letech 1955 - 1964 absolvoval povinnou školní docházku a v následujících letech studium na Střední všeobecně vzdělávací škole. Maturoval v r. 1967. V témže roce byl přijat na Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Studium na Právnické fakultě ukončil v r. 1972. Rigorózní zkoušku v oboru trestní právo složil v r. 1982.

Ještě před vojenskou základní službou nastoupil na městský soud v Bratislavě jako právní čekatel. Vojenskou základní službu vykonával v r. 1972 - 1973 na Vojenském obvodovém soudu v Banské Bystrici a po jejím skončení, již jako voják z povolání, nastoupil k vojenské justici a byl zařazena jako právní čekatel na Vojenský obvodový soud Brno. Po složení justiční zkoušky v říjnu 1974 byl zvolen soudcem tohoto soudu. Projednával především trestní věci příslušníků armády, jak vojáků základní služby, tak i velitelského sboru.

V květnu 1980 byl na základě vlastní žádosti převelen k Vojenskému obvodovému soudu v Bratislavě. Žádost byla motivována rodinnou situací po úmrtí prvorozené dcery. Na tomto soudu působil nejdříve jako soudce, později jako zástupce předsedy soudu. Kromě trestné činnosti příslušníků armády, rozhodoval zejména trestní věcí příslušníků policie.

Na Vojenském obvodovém soudu v Bratislavě pracoval do května 1985, kdy byl zvolen soudcem vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSSR. Pracoval v senátu, který projednával především stížnosti pro porušení zákona z obvodu VVS Trenčín. V r. 1990 byl ustanovený do funkce zástupce předsedy vojenského kolegia - předsedy senátu a dne 1. 1. 1991 do funkce předsedy vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSFR. V souladu s rozvrhem práce se i v současnosti podílí na rozhodovací činnosti vojenského kolegia.

Členem KSČ byl od r. 1972 do roku 1989. V současnosti není členem žádné politické strany.

Je ženatý od r. 1972. Jeho manželka Mária, roz. Gargaličová se narodila 4. 12. 1948. Je absolventkou filozofické fakulty UK v Bratislavě, studovala psychologii. Pracuje jako psycholog s mládeží a rodinou. Má dvě děti, 16letou dceru Hanu, která studuje 1. ročník gymnázia a 6letého syna Michala.

Plk. JUDr. Stanislav Rizman nejen jako soudce vojenského kolegia před rokem 1990, ale i jako zástupce předsedy kolegia a od 1. 1. 1991 jako předseda vojenského kolegia NS ČSFR vždy prokazoval vedle vysokých odborných znalostí a vynikajících soudcovských schopností i dobré povahové a charakterové vlastnosti, které funkce soudce vyžaduje.

Podle § 38 odst. 1, zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, vyslovila s tímto návrhem souhlas vláda České republiky svým usnesením ze dne 1. dubna 1992 č. 231 a vláda Slovenské republiky svým usnesením ze dne 7. dubna 1992 č. 266.

Jsou tedy splněny všechny zákonem předepsané předpoklady k tomu, aby byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Vážený pan

PhDr. Jan Stráský

předseda vlády České a Slovenské

Federativní Republiky

Praha

 

Předseda Nejvyššího soudu

České republiky a Slovenské republiky

JUDr. Otakar MOTEJL

V Praze dne 27. července 1992

č. j.: 287/92

Vážený pane ministerský předsedo,

podle ustanovení § 38 odst. 1, zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, s přihlédnutím k článku 64 Ústavy Vám navrhuji, abyste jmenoval

pana JUDr. Pavla Varvařovského

soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

JUDr. Pavel Varvařovský se narodil 16. října 1945 v Českých Budějovicích. V roce 1958 se přestěhoval do Brna, kde v roce 1963 ukončil Dvanáctiletou střední školu a odešel studovat na Právnickou fakultu KU v Praze. Studia ukončil v roce 1968 s vyznamenáním. Přesto, že vystudoval tzv. justiční specializaci, nechtěl v poměrech, které nastaly, pracovat v justici, a proto nastoupil jako podnikový právník. Pracoval v této funkci v Moravských vinařských závodech v Mikulově, později v Československých státních lázních v Jeseníku. V roce 1977 přešel do funkce vedoucího právního odboru n. p. Roudné doly Jeseník a v této funkci pracoval do konce roku 1983. V roce 1984 se přestěhoval zpět do Brna, kde krátce vykonával funkci právníka v n. p. Ingstav Brno. Od 1. 10. 1985 na základě konkursního řízení nastoupil jako odborný asistent - právník v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Tato změna vyplývala z toho, že se od promoce věnoval tzv. medicinskému právu, byl členem sekce tohoto práva v České lékařské společnosti a taká rigirózní zkoušky v roce 1974 byly z tohoto oboru - přesněji z oboru správního práva, se zaměřením na zdravotnictví. Z tohoto oboru publikoval řadu článků (k právní problematice mlčenlivosti, k problematice tzv. léčby prací atd.), psal zejména do časopisu Správní právo i články s pracovněprávní tematikou, dost obsáhlou práci věnoval právním problémům ochrany lázní a přírodních léčebných zdrojů. Je autorem učebního textu "Československé právo - vybrané otázky pro střední zdravotnické pracovníky", který byl vydán IDV SZP v Brně v roce 1989 a spoluautorem dalších učebních textů vydaných tímto Institutem (kapitoly o právních odpovědnosti zdravotníků, o právní problematice péče o děti, k právním problémům spojeným s ochranou před přenosnými nemocemi atd.).

Na Institutu v Brně působil do konce roku 1990, poslední rok ve funkci vedoucího katedry organizace a řízení zdravotnictví. V závěru roku 1990 mu byla nabídnuta měsíční stáž na Federálním ministerstvu vnitra, a to ve vznikajícím Sekretariátu zmocněnce vlády ČSFR pro otázky uprchlíků. Na tento Sektretariát od 1. 1. 1991 nastoupil do funkce právního poradce zmocněnce vlády M. Freiové a v této funkci působil do konce září 1991. Během této doby cca 3 měsíce řídil uprchlický tábor v Zastávce u Brna. V říjnu 1991 nastoupil u Nejvyššího soudu ČSFR do funkce zástupce ředitele soudní správy, s pověřením pro práce spojené s plánovaným přemístěním tohoto soudu do Brna. V této funkci pracuje doposud, dne 13. února 1992 úspěšně vykonal na tomto soudě odbornou justiční zkoušku. Kromě toho nadále podle možnosti přednáší medicinské právo na Institutu v Brně, t. č. také uzavřel autorskou smlouvu na nový učební text pro potřeby tohoto Institutu. Nadále se zajímá i o problematiku právního postavení uprchlíků. Hovoří slušně anglicky a rusky, částečně i německy.

Nikdy nebyl ani není členem žádné politické strany nebo hnutí. Během působení u zmocněnkyně vlády pro otázky uprchlíků měl možnost absolvovat odborné stáže zaměřené na problematiku uprchlíků a to ve Švýcarsku a v Holandsku.

Je ženatý, manželka Marie je rehabilitační pracovnicí ve stacionáři pro děti s tzv. kombinovanými vadami. Má dvě děti - dcera Lucie studuje třetí ročník Pedagogické fakulty MU v Brně, syn Jan bude letos maturovat na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Brně.

Jsem přesvědčen, že JUDr. Pavel Varvařovský splňuje předpoklady pro výkon funkce soudce správního kolegia především s využitím svých rozsáhlých praktických zkušeností, podložených velmi dobrými teoretickými základy.

Podle § 38 odst. 1, zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, vyslovila s tímto návrhem souhlas vláda České republiky svým usnesením ze dne 1. dubna 1992 č. 231 a vláda Slovenské republiky svým usnesením ze dne 7. dubna 1992 č. 266.

Jsou tedy splněny všechny zákonem předepsané předpoklady k tomu, aby byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Vážený pan

PhDr. Jan Stráský

předseda vlády České a Slovenské

Federativní Republiky

Praha


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP