Federální shromáždění ČSFR 1992 – 1992

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VII. volební období

34

podaný poslancem Josefem Krejsou

NA ZMĚNU ŘÁDU PRO VOLBU PREZIDENTA ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

navrhovatel: Josef Krejsa

na změnu Řádu pro volbu prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo takto:

Rád pro volbu prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, schválený usnesením Federálního shromáždění ČSFR č. 9 na 2. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 25. června 1992, se mění takto:

Bod 30 zní:

"30. Nebyl-li ani při opakované nové volbě prezident zvolen, další nová volba resp. další opakovaná nová volba prezidenta se koná v den, který sněmovny stanoví usnesením, další nová volba se však koná nejpozději do šesti týdnů.".

V Rádu pro volbu prezidenta ČSFR přijaly sněmovny v bodě 30 pravidlo, že další nová volba resp. další opakovaná nová volba prezidenta se musí konat vždy do čtrnácti dnů od volby předchozí.

Pro takto striktně stanovené pravidlo není ústavní podklad. Podle ustanovení článku 62 odst. 6 úst. zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, nebyl-li prezident zvolen při opakované volbě, koná se do čtrnácti dnů nová volba s novými kandidáty podle odstavce 4; ustanovení odstavce 5 platí přitom obdobně. To znamená, že nebyl-li prezident zvolen při nové volbě, je nutno nejpozději do čtrnácti dnů konat její opakování.

Dosavadní znění bodu 30 Řádu nepřihlíží k reálné situaci, kdy probíhá jednání o rozpadu Československa a není politická vůle k dohodě.

Jednání nejsilnějších politických stran záměrně devalvuje funkci prezidenta.

Z hlediska osudu Československa by bylo vhodnější další kolo odložit na termín ohraničený předloženým návrhem.

00186 ROMA - VIA DI TORRE ARGENTINA, 76

TEL. (39-6) 689791

TELEX 610495 PRLIFE

TELEFAX (39-6) 6545396

CENTRE DE COORDINATION DE BRUXELLES

97 RUE BELLIARD - 1040 BRUXELLES

TEL. (32-2) 2304121

TELEX 63992 RADPAR

TELEFAX (32-2) 2303670

Toto je text rezoluce, která byla podepsána absolutní většinou poslanců Italského parlamentu a byla předložena Ruskému, Rumunskému a Bulharskému parlamentu poslanci - členy Radikální strany. Je velice podobná rezoluci OSN. Navrhujeme všem československým poslancům, aby tento text předložili svým parlamentům a hlasovali o něm.

- odsuzuje válečnou a rasistickou politiku bělehradského režimu, který včera v Chorvatsku, dnes v Bosně a Hercegovině - masakruje obyvatelstvo a nutí přes milión lidí k nejistému životu věčných uprchlíků, utlačuje 2 milióny Albánců v oblasti Kosova, systematicky ničí města a historické památky, jež jsou doklady lidské civilizace, rozsévá rasovou nenávist, kterou povyšuje na politickou a státní morálku;

- žádá, aby v žádné mezinárodní organizaci, ani v orgánech Evropských společenství, resp. československých orgánech nebyl uznán ten nový útvar, který se nazývá Federativní republikou Jugoslávie, aby byly odmítnuty jakékoliv vztahy s představiteli bývalé Republiky Jugoslávie, aby byl odmítnut princip kontinuity mezi starou a novou Jugoslávií, a to bez jakýchkoliv rezerv a průtahů, aby tedy také odešli ihned všichni zástupci bývalé Republiky Jugoslávie, aby ani ti, kteří se za ně nyní vydávají, nebyli uznáni za představitele nového státního útvaru, který nebyl uznán a nemůže být za současného stavu věcí uznán;

- žádá československou vládu, aby nikdy nepřistoupila na takové uznání ani v budoucích mírových jednáních, aby neuznala současný stav "etnického přerozdělení", jež je vynucováno válkou, masakry a terorem, který měl dosud za následek přes milión uprchlíků, ale aby požadovala právo na okamžitý návrat těchto uprchlíků do jejich domovů, podle toho, do kterého státu -uznaného mezinárodním společenstvím, Evropskými společenstvími a Československem- patří, aby neuznala tzv. Federativní republiku Jugoslávie, dokud tato republika nepřizná, Ústavou a zákony, všem občanům srbské a černohorské národnosti, jakož i menšinám albánské, maďarské, chorvatské, turecké a jiných národností stejná práva, jaká byla již přiznána těmto menšinám v Chorvatské republice, ve Slovinské republice a v Makedonii;

- odsuzuje politiku mezinárodního společenství, především Evropských společenství, kterou nahrávají současné tragédii, stávajíce se tak spolupachateli agresorů, rasistů a militaristů, kteří řádí ohněm a mečem v celé bývalé Jugoslávii, kromě jiného takováto politika zcela odporuje jakékoliv normě mezinárodního práva; touto politikou, kterou odsuzujeme, se opakují tragické, cynické a slepé chyby let třicátých a následujících, vzhledem k tehdejšímu nacistickému a stalinskému násilí,

- žádá vládu, aby ihned přistoupila ke všem možným a nezbytným akcím, na podporu energických kroků a okamžitých sankcí proti agresorovi, a k zastavení války, a to v rámci OSN, v rámci Evropských společenství a KBSE;

- žádá především vládu, aby se obrátila na Bezpečnostní radu OSN se žádostí o plné embargo proti Srbské a Černohorské republice, aby vyhlásila plný zákaz vstupu všem vojenským letadlům a plavidlům do vzdušného prostoru i vod bývalé Jugoslávie, dokud se z Bosny, Hercegoviny a Chorvatska nestáhnou všechna vojska, a aby požadovala okamžité propuštění všech zajatců;

- žádá, aby vláda okamžitě poskytla pomoc uprchlíkům z Bosny, Hercegoviny a Chorvatska,

- žádá vládu, aby okamžitě zahájila kroky ke splnění toho, co je obsahem této rezoluce, a aby navíc, všemi legálními způsoby a prostředky, vystoupila na obranu lidských, občanských a politických práv občanů bývalé Jugoslávie, aby tak přispěla k porážce agresorů, aby byli izolováni a odsouzeni za své válečné a další zločiny.

Protože nedaleko nás je země, ze které muselo utéci, či spíše bylo vyhnáno, okolo jednoho miliónu lidí. Pro pouhou příslušnost k určitému etniku jsou bosenští Muslimové, Chorvati po desetitisících vyháněni z měst a vesnic, kde žili po staletí. Jejich majetek je hromadně konfiskován, počet obětí na životech si netroufáme ani odhadnout - střízlivé odhady hovoří o 6000 za pouhé dva měsíce okupace. V našich zprávách se denně objevuje Sarajevo, ale málokdo z nás ví o tom, že ještě horší je situace v místech, která se už ocitla pod úplnou kontrolou tzv. jugoslávské armády a srbských polovojenských oddílů. V současné době je pod plnou kontrolou okupantů plných 65% území tohoto nezávislého státu, který ČSFR po jeho vyhlášení uznala. I kdyby tedy bylo příměří sebeúspěšnější, nic to nemění na skutečnosti, že statisíce lidí byly vyhnány ze svých domovů a okupace trvá dál. Dokonce je možné, že nyní okupanti souhlasí s příměřím proto, že již dobyli to, co dobýt chtěli.

Etnický konflikt?

Mnoho lidí v ČSFR se domnívá, že jde o čistě etnický konflikt. V Bosně a Hercegovině však před útokem srbsko-četnické armády žádný konflikt nebyl a demokraticky zvolená vláda nově zrozeného státu se chystala budovat společnost založenou na občanském principu a rovnoprávnosti všech tří národů. Násilím ze strany útočníků trpí i obyvatelstvo srbského původu, pokud nesouhlasí s okupací, a na obraně Sarajeva a dalších měst se aktivně podílejí i občané srbské národnosti.

Proč jsme zde

Přišli jsme, abychom dali najevo svou podporu obyvatelům Bosny a Hercegoviny, která nyní prožívá ještě horší osud než před časem Chorvatsko. Přišli jsme, abychom protestovali před velvyslanectvím bývalé Jugoslávie proti teroru, který je v BaH s plnou podporou srbského vedení rozpoutáván. Přišli jsme vyzvat naši vládu, aby odvolala svého velvyslance z Bělehradu a aby odmítla princip kontinuity mezi starou Jugoslávií a novou (tj. Velkým Srbskem), a aby tedy toto velvyslanectví bylo zrušeno, protože s novou Jugoslávií diplomatické styky nemáme.

Připomeneme si, že i česká země byla v roce 1938 nejprve oloupena o velkou část svého území a poté zcela obsazena pod záminkou, že zde žijí "utlačovaní" zástupci jiného národa. Nedovolme, aby se dějiny opakovaly.

Svobodu Bosně a Hercegovině!