Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
14
Vládní návrh,
kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Bulharskou republikou, podepsaná v Sofii dne 6. dubna 1992
Za bezvadnost: dr. Z. Pisk
Důvodová zpráva
pro Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
Ze zaměření československé zahraniční politiky na rok 1991 vyplývá úkol nahradit dosavadní smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci uzavřené mezi ČSFR a bývalými socialistickými státy v Evropě smlouvami novými (smlouva s NDR pozbyla platnosti sjednocením Německa). Byla proto v r. 1991 zahájena jednání s SSSR, Polskou republikou, Maďarskou republikou, Rumunskem a Bulharskou republikou o sjednání nových smluv, jež by nahradily dosavadní smlouvy spojenecké, obsahující ustanovení o vzájemné pomoci v případě ozbrojeného útoku na jednu ze smluvních stran a založené na principech tzv. socialistického internacionalismu a na "společném boji proti imperialismu".
Spojenecká smlouva s Bulharskou lidovou republikou byla podepsána dne 26. dubna 1968 s platností na dobu 20 let, s automatickým prodlužováním vždy o dalších pět let a možností výpovědi dvanáct měsíců před ukončením platnosti. Smlouva stejně jako ostatní spojenecké smlouvy vypovězena nebyla a je tudíž platná, i když je politickým a hospodářským vývojem v obou státech, ukončením platnosti Varšavské smlouvy a změnami v Evropě zcela překonána.
Čs. - bulharské vztahy se opírají o tradiční přátelství našich národů. Na tyto tradice navazují i současné vztahy, které nejsou zatíženy žádnými spornými politickými otázkami.
Proces změn, který začal i v Bulharsku koncem roku 1989 probíhá sice pomalejším tempem, ale je nezvratný. Parlamentní volby v říjnu t. r. znamenaly vítězství demokratických sil. ČSFR je pro bulharský národ velkou autoritou, v které vidí příklad demokratických změn i pro svou zemi. Podpora demokratického vývoje v Bulharsku z čs. strany může být i příspěvkem k budování stabilnější situace na Balkáně.
V posledních dvou letech byly vzájemné styky na vyšší úrovni značně redukované. Vyplývá to i z problémů, které existují v oblasti hospodářské spolupráce.
Nejvýznamnější událostí byla návštěva prezidenta Želeva v ČSFR v únoru 1991, při které byla podepsána Deklarace o vztazích mezi ČSFR a BR a návštěva prezidenta V. Havla v Bulharsku, při které byla dne 6. dubna t. r. podepsána Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČSFR a Bulharskou republikou.
Smlouva vychází z nové situace v Evropě a z úsilí obou stran nahradit bezpečnostní systém založený na spojeneckých smlouvách a vojenských blocích postupným budováním celoevropských bezpečnostních struktur a institucí. Není koncipována jako smlouva spojenecká, neobsahuje tudíž závazek k vzájemné pomoci v případě ozbrojeného útoku, ale předpokládá úzkou spolupráci ve všech oblastech dvoustranných styků a mezinárodní součinnost, včetně spolupráce při vytváření nového bezpečnostního systému v Evropě na základě příslušných dokumentů Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE).
Smlouva sestává z preambule a 18 článků.
V preambuli Smlouva poukazuje na tradice přátelských vztahů mezi oběma státy, na oddanost všelidským hodnotám míru, svobody, demokracie a solidarity, lidským právům a základním svobodám, jakož i na odhodlanost přispívat k přeměně Evropy v jednotný kontinent míru a prosperity.
Operativní část Smlouvy obsahuje zásady vzájemných vztahů, ustanovení o spolupráci k dosažení celoevropského systému bezpečnosti, o hospodářské integraci a o dvoustranné spolupráci v jednotlivých oblastech.
Vzájemné vztahy spočívají podle Smlouvy na zásadách mezinárodního práva (článek 1). Smluvní strany se budou zasazovat o vytvoření celoevropského systému bezpečnosti, o snížení ozbrojených sil a výzbroje v Evropě a budou působit k upevnění stability a posilování důvěry v Evropě na mnohostranném a dvoustranném základě (článek 3). Pro případy ohrožení životně důležitých bezpečnostních zájmů některé ze Smluvních stran, Smlouva předvídá neodkladné uskutečnění konzultací o nejúčinnějším způsobu odvrácení hrozby (článek 4).
Smluvní strany budou rozvíjet vzájemné vztahy prostřednictvím spolupráce a styků představitelů zákonodárných a výkonných orgánů, spolupráce na úrovni České republiky a Slovenské republiky (článek 5) a pořádáním konzultací na různých úrovních, jejichž cílem bude též koordinace stanovisek k mezinárodním otázkám (článek 6).
Po ustanovení o spolupráci v rámci hospodářské integrace Evropy (článek 7) následují ustanovení o dvoustranné spolupráci v jednotlivých oblastech, spolupráci v oblasti hospodářské (článek 8), v oblasti vědy a techniky (článek 9), životního prostředí (článek 10), dopravy a spojů (článek 12), kultury, školství, zdravotnictví, sociálních věcí a sportu (článek 15).
Zvláštní ustanovení je věnováno regionální spolupráci (článek 11).
Smluvní strany budou spolupracovat v zájmu zvýšení úlohy OSN a budou věnovat pozornost opatřením k upevnění bezpečnosti malých a středních států (článek 16).
Oba státy budou napomáhat rozšiřování styků mezi občany a rozvíjejí spolupráce mezi odbory, politickými stranami a hnutími, církvemi a náboženskými a dalšími organizacemi. Zvláštní pozornost budou věnovat výměně mládeže (článek 14).
Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě z r. 1968, která dnem vstupu v platnost této Smlouvy pozbývá platnosti, smluvní strany potvrdily neplatnost mnichovské dohody od samého počátku, čs. strana navrhla, aby toto ustanovení bylo znovu potvrzeno v nové Smlouvě. Bulharská strana vyjádřila souhlas s tím, aby znovupotvrzení neplatnosti mnichovské dohody od samého počátku bylo zakotveno ve výměně identických dopisů ministrů zahraničních věcí. Při podpisu Smlouvy došlo k výměně těchto dopisů.
Smlouva se uzavírá na dobu 10 let a její platnost se prodlužuje mlčky na každé následující pětileté období, není-li vypovězena písemně nejpozději jeden rok před uplynutím její platnosti (článek 18).
Smlouva odpovídá zásadám čs. zahraniční politiky, je v souhladu s čs. právním řádem a obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, jakož i se závazky ČSFR převzatými jinými mezinárodními smlouvami.
Jedná se o Smlouvu politickou, která podle článku 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o čs. federaci, vyžaduje před ratifikací souhlas Federálního shromáždění.
Za bezvadnost: dr. Z. Pisk
Smlouva
o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Bulharskou republikou
Česká a Slovenská Federativní Republika a Bulharská republika (dále jen "Smluvní strany),
navazujíce na historické kořeny a tradice přátelských vztahů mezi oběma státy a zachovávajíce všechny kladné výsledky své vzájemné spolupráce,
vycházejíce z hlubokých politických a ekonomických přeměn, k nimž došlo v poslední době v obou státech, Evropě a ve světě,
pevně odhodlány přispívat k přeměně Evropy v jednotný kontinent míru a prosperity, jakož i k budování celoevropských struktur bezpečnosti a spolupráce, jež by zajistily stejnou bezpečnost a územní celistvost všech států kontinentu,
zdůrazňujíce své rozhodnutí přispívat k rozvoji integračních procesů na kontinentě ve všech oblastech a pokládajíce svou vzájemnou spolupráci za jejich neoddělitelnou součást,
potvrzujíce svou oddanost všelidským hodnotám míru, svobody, demokracie a solidarity, lidským právům a základním svobodám a považujíce je za základ spravedlivého a trvalého mírového uspořádání v Evropě,
řídíce se pravidly mezinárodního práva, cíli a zásadami Charty OSN, Závěrečného aktu a dalších dokumentů KBSE, zejména Pařížské charty pro novou Evropu,
rozhodly se rozvíjet své přátelské vztahy a spolupráci na kvalitativně novém základě a za tím účelem se dohodly uzavřít tuto Smlouvu:
Článek 1
Smluvní strany budou rozvíjet své vztahy jako spřátelené státy na základě vzájemné úcty, důvěry a spolupráce.
Budou se důsledně řídit zásadami svrchované rovnosti a respektování práv vyplývajících ze svrchovanosti států, nepoužití síly nebo hrozby silou, neporušitelnosti hranic, územní celistvosti států, mírového řešení sporů, nevměšování do vnitřních záležitostí, respektování lidských práv a základních svobod, včetně svobody myšlení, svědomí náboženského vyznání a přesvědčení, rovnoprávnosti a sebeurčení národů, spolupráce mezi státy a plnění závazků podle mezinárodního práva v dobré víře.
Článek 2
Smluvní strany se zdrží hrozby silou nebo použití síly v mezinárodních vztazích, jakož i jakéhokoliv jiného jednání neslučitelného s cíli a zásadami Charty OSN, Závěrečného aktu a dalších dokumentů KBSE. Všechny své spory budou řešit výlučně mírovými prostředky. Budou podporovat opatření kolektivní bezpečnosti, přijatá podle Charty OSN.
Článek 3
Smluvní strany budou napomáhat upevňování bezpečnosti a rozvoji všestranné spolupráce v Evropě. V zájmu toho se budou zasazovat o vytvoření účinného celoevropského systému bezpečnosti a spolupráce a budou podporovat zřizování a činnost stálých struktur a mechanismů KBSE. Budou působit k upevnění stability a posilování důvěry v Evropě na mnohostranném a dvoustranném základě. Budou se zasazovat o to, aby byly cestou závazných a účinně kontrolovatelných dohod sníženy stavy ozbrojených sil a výzbroje v Evropě na co možná nejnižší úroveň dostatečnou pro obranu, avšak neumožňující útok.
Článek 4
Jestliže jedna ze Smluvních stran bude mít za to, že vznikla situace, která může ohrozit nebo narušit její suverenitu, územní celistvost nebo jiné životně důležité bezpečnostní zájmy, obě strany zahájí neodkladně konzultace o nejúčinnějším způsobu odvrácení hrozby v souladu s Chartou OSN, Závěrečným aktem a mechanismy KBSE.
Článek 5
Smluvní strany budou rozvíjet vzájemné vztahy prostřednictvím styků na všech úrovních a ve všech oblastech. Shodují se v tom, že při plnění této Smlouvy zvlášť významné místo bude zaujímat spolupráce a osobní styky nejvyšších představitelů zákonodárných a výkonných orgánů.
Budou podporovat spolupráci na úrovni ČR a SR.
Zvláštní pozornost budou věnovat rozšiřování kontaktů mezi parlamenty obou států.
Článek 6
Smluvní strany budou pořádat konzultace s cílem dalšího rozvoje a prohlubování svých vzájemných vztahů a koordinace stanovisek k mezinárodním otázkám a postupu v mezinárodních organizacích.
Ministři zahraničních věcí obou zemí se budou scházet pravidelně, nejméně jednou za rok ke konzultacím o aktuálních otázkách dvoustranné spolupráce a mezinárodní situace.
Ostatní ministři a vedoucí pracovníci ministerstev, včetně ministerstva obrany, se budou rovněž scházet ke konzultacím k zajištění efektivní spolupráce.
Článek 7
Smluvní strany se budou zasazovat o vytváření takových podmínek, které by zamezily novému rozdělení Evropy podle stupně hospodářského a sociálního rozvoje.
Budou spolupracovat zejména ve strukturách a institucích KBSE v zájmu vytváření jednotného prostoru evropské spolupráce v hospodářské, ekologické, dopravní a jiných oblastech.
Článek 8
Smluvní strany budou rozvíjet vzájemně výhodnou hospodářskou spolupráci, včetně spolupráce na regionální a podnikové úrovni. V rámci svého zákonodárství budou vytvářet co možná nejpříznivější podmínky pro podnikatelskou, obchodní a jinou hospodářskou činnost fyzických a právnických osob druhé strany na svém území.
Budou napomáhat zejména rozvoji různých forem průmyslové kooperace, přímých vztahů, výměny informací a zkušeností mezi podniky, firmami a dalšími hospodářskými subjekty obou zemí a zřizování smíšených podniků a bankovních ústavů i s účastí partnerů z třetích zemí.
Budou podporovat vzájemné investice a zajišťovat jejich ochranu. Nebudou uplatňovat žádná diskriminační opatření ve svých vzájemných ekonomických vztazích.
Budou podporovat rozšiřování turistické výměny mezi oběma státy, jakož i rozvoj vhodných forem spolupráce v oblasti cestovního ruchu.
Článek 9
Smluvní strany budou rozšiřovat vzájemně výhodnou spolupráci v oblasti vědy a techniky. Budou napomáhat vytváření předpokladů k efektivní spolupráci v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, k udržování přímých styků a realizaci společných iniciativ vědců a výzkumných pracovníků.
Budou usnadňovat přístup do vědeckovýzkumných pracovišť, knihoven, archivů a dalších podobných institucí.
Článek 10
Smluvní strany budou na základě příslušných dohod rozvíjet spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí.
Budou se podílet na vytváření a provádění koordinované strategie a koncepce ochrany životního prostředí v regionálním a evropském měřítku. Budou na dvoustranném a mnohostranném základě spolupracovat při přípravě a realizaci projektů založených na ekologicky čistých technologiích.
Článek 11
Smluvní strany pokládají regionální spolupráci za významnou součást zajištění prosperity národů v Evropě. Budou podporovat přípravu a provádění regionálních projektů, zejména s účastí podunajských států.
Společně s ostatními podunajskými státy budou spolupracovat při omezování a odvracení znečišťování vod řeky Dunaje a Černého moře, jakož i za účelem zajištění a zdokonalování plavby na Dunaji.
Článek 12
Smluvní strany budou mezi sebou a společně s jinými podunajskými státy spolupracovat při rozšiřování a zdokonalování služeb v oblasti dopravy, telekomunikací a pošty.
Bulharská republika zajistí České a Slovenské Federativní Republice přístup k Černému moři a s ním související svobodu tranzitu.
Článek 13
Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, zdravotnictví, sociálních věcí a sportu.
Budou na základě příslušných dohod a programů rozšiřovat kulturní výměnu ve všech oblastech a na všech úrovních. Budou podporovat spolupráci mezi kulturními institucemi, uměleckými svazy, nakladatelstvími, sdělovacími prostředky, jakož i přímé styky mezi umělci a kulturními činiteli obou států.
Budou rozvíjet spolupráci v oblasti školství a styky mezi vzdělávacími zařízeními.
Budou napomáhat rozvoji bulharistiky v ČSFR a bohemistiky a slovakistiky v BR.
Budou vzájemně podporovat činnost kulturních a informačních středisek v obou zemích.
Článek 14
Smluvní strany budou podporovat každé úsilí směřující k objektivnímu vzájemnému poznávání a porozumění mezi lidem obou států.
Budou všestranně podporovat rozvoj styk a přímou spolupráci mezi oblastmi, městy a obcemi.
Budou napomáhat rozšiřování styků mezi občany obou zemí, rozvíjení spolupráce mezi odbory, ženskými, mládežnickými, sportovními a dalšími spolky, církvemi a náboženskými organizacemi, nadacemi, politickými stranami a hnutími. Zvláštní pozornost budou věnovat podpoře výměny mládeže.
Článek 15
Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v právní a konzulární oblasti. Budou vytvářet příznivé podmínky pro cestování, návštěvy a pobyt svých občanů a řešení humanitárních problémů.
Budou na základě dvoustranných a mnohostranných smluv spolupracovat v boji proti organizované zločinnosti, zejména terorismu, nedovolenému obchodování s narkotiky a nezákonnému přepravování zbraní, kulturních a historických hodnot přes hranice.
Budou zdokonalovat právní základnu svých vzájemných vztahů v souladu s vývojem svého politického, ekonomického, sociálního a právního systému a s obecnými vývojovými tendencemi v Evropě.
Článek 16
Smluvní strany budou spolupracovat v zájmu zvýšení úlohy a efektivity činnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Zvláštní pozornost budou věnovat opatřením směřujícím k upevnění bezpečnosti středních a malých států.
Článek 17
Tato Smlouva není namířena proti třetím státům. Nedotýká se práv a závazků vyplývajících z platných dvoustranných a mnohostranných smluv a dohod uzavřených Smluvními stranami s jinými státy.
Článek 18
Tato Smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin.
Tímto dnem pozbývá platnosti Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, podepsaná v Praze dne 26. dubna 1968.
Tato Smlouva se uzavírá na dobu 10 let. Poté se bude její platnost prodlužovat vždy na každé následující pětileté období, pokud ji jedna ze Smluvních stran nevypoví písemně nejpozději jeden rok před uplynutím příslušného období platnosti.
Dáno v Sofii dne 6. dubna 1992 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a bulharském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
|
Za Českou a Slovenskou Federativní RepublikuZa Bulharskou republiku |
|
|
V. Havel |
Ž. Želev |
MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
BULHARSKÉ REPUBLIKY
Sofie, 6. dubna 1992
Vážený pane ministře,
v souvislosti s dnešním podpisem Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Bulharskou Republikou o přátelských vztazích a spolupráci mám čest znovu potvrdit shodu obou států o tom, že mnichovská dohoda z 29. září 1938 byla od samého počátku neplatná.
Přijměte, pane ministře, projev mé hluboké úcty.
MINISTR: Stojan GANEV
VÁŽENÝ PAN
JIŘÍ DIENSTBIER
MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
ČESKÉ A SLOVENSKÉ
FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY ČSFR
A MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
V Praze dne 3. dubna 1992
Vážený pane místopředsedo vlády,
v souvislosti s dnešním podpisem Smlouvy mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Bulharskou republikou o přátelských vztazích a spolupráci mám čest znovu potvrdit shodu obou států o tom, že mnichovská dohoda z 29. 9. 1938 byla od samého počátku neplatná.
Přijměte, pane místopředsedo vlády, projev mé hluboké úcty.
Jiří Dienstbier v. r.
Vážený pan
Stojan GANEV
místopředseda vlády a
ministr zahraničních věcí
Bulharské republiky
Sofia
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
Dodatek k tisku 14
Vládní návrh,
kterým se předkládá k vyslovení souhlasu Federálnímu shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou A Bulharskou republikou, podepsaná v Sofii dne 6. dubna 1992
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky souhlasí se Smlouvou o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Bulharskou republikou, podepsanou v Sofii dne 6. dubna 1992.