Přítomno: | 59 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice |
62 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice |
Nepřítomní poslanci Sněmovny národů
zvolení v České republice:
K. Dyba, P. Gandalovič, R. Havlík, O. Kádner,
I. Kočárník, J. Krejsa, M. Kristková,
J. Lux, M. Macek, D. Malíř, P. Mozga, M. Ransdorf,
J. Schneider, M. Tošovský, P. Válka, J. Vodehnal
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
republice:
L'. Dolgoš, M. Duray, L. Gajdošíková,
K. Haťapka, J. Hlavatá, L'. Javorský, R. Kováč,
Á. Král, I. Lenský, Š. Nižňanský,
J. Olej, J. Smolec, J. Vrábel
Poznámka redakce: Účast poslanců Sněmovny
národů byla ve zprávě zpracována
podle záznamů o hlasování, jelikož
originál prezenčních listin nebyl v době
zpracování zpráv k dispozici. Jako nepřítomní
poslanci jsou uvedeni ti, kteří se tento den nezúčastnili
žádného hlasování a které
počítač takto evidoval ve všech záznamech.
Schůze zahájena: 8.51 hodin.
Předseda SN R. Zelenay: Kolegyne a kolegovia! Dovoľte
mi, aby som vás privítal na poslednej schôdzi
Federálneho zhromaždenia. Program je veľmi jednoduchý.
Mali by sme sa vzájomne rozlúčiť. Nechcem
z toho, pochopiteľne, robiť kar, takže urobíme
posledné dve hlasovania. Prvé hlasovanie, v ktorom
si schválime program, a na konci budeme hlasovať o
ukončení poslednej schôdze.
Sme uznášaniaschopní v oboch častiach
Snemovne národov.
Kolegyne a kolegovia! Kto je za program, v ktorom, pokiaľ
budú, by mali byť vystúpenia predstaviteľov
jednotlivých klubov, ktorí sa prihlásia,
a predsedu Snemovne národov.
Pýtam sa, či sú k tomuto programu nejaké
doplnky alebo iné návrhy. Nevidím. Budeme
preto o tomto programe hlasovať.
Kto je za tento program, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo!
Hlasování: 8.53
(SN 92)
Kto je proti?
(SN 0)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN 5)
Konštatujem, že z deväťdesiatich siedmich
prítomných poslancov Snemovne národov deväťdesiatdva
hlasovalo za, nikto nebol proti, päť sa zdržalo
hlasovania a nikto neignoroval.
Konštatujem, že program schôdze bol schválený.
Zároveň by som chcel aj poďakovať kolegom,
ktorí sa zdržali hlasovania. Tým sme ukázali,
že v Snemovni národov aj na poslednom zasadnutí
naďalej panuje demokratickosť.
Teraz sa pýtam, kto z predstaviteľov klubov by chcel
vystúpiť. Otváram v tomto bode rozpravu. Pán
poslanec Fišera. Písomné prihlášky
nemusíte dávať.
Poslanec SN I Fišera: Pane předsedo, vážené
poslankyně, vážení poslanci, dovolte
mi, abych v tuto chvíli použil oslovení "vážení
přátelé", protože jsem nabyl pocit,
že přes rozdílnost názorů se
mezi námi vytvořily vztahy, které bych mohl
za přátelské, přes názorové
rozdíly, označit.
Právě proto ale moje slova budou velmi otevřená
a možná v některých chvílích
tvrdá, protože i mezi přáteli se mají
říkat upřímná, a proto někdy
tvrdá slova.
Hovořím na půdě Sněmovny národů
a chtěl bych v tuto chvíli říci, že
se osobně velice omlouvám - a myslím si,
že to mohu říci i za jiné - že
jsme právě na této půdě Sněmovny
národů nedokázali dostatečně
pochopit situaci těch poslanců a těch občanů,
kteří netvoří automaticky a samozřejmě
součást Čechů a Slováků
jako národů. Neuměli jsme dostatečně,
a to už vyplývá z názvu této
sněmovny, vyjádřit situaci Čechoslováků,
Maďarů, Poláků, Němců,
Ukrajinců atd. Říkám to proto, že
v budoucnosti možná bychom jednou měli o tomto
problému mnohem otevřeněji a čistěji
uvažovat snad i proto, že právě zde, v
této sněmovně, se uplatnil jeden ze základních
principů, který vlastně předurčoval
šanci spolužití těch, kteří
nejsou početně rovni, to je zákaz majorizace,
nebo raději bych řekl jakási gentlemanská
dohoda, která umožňuje, aby práva těch,
kteří nejsou ve většině, byla
také chráněna.
Říkám to proto, že jsem zde viděl
jakýsi model budoucnosti a já bych tu budoucnost
nerad viděl jako zcela uzavřenou.
Dovolte mi, abych se vyjádřil ke druhé otázce.
Je to otázka poslaneckého slibu. Sám jsem
několikrát uvažoval o tom, jaká je míra
závaznosti tohoto slibu. Poslední události
ukázaly zcela jednoznačně, že nedodržení
jednoho slibu a jedné dohody vyvolává nedodržování
jiných dohod, jiných slibů, a promiňte
mi to slovo, že ho nyní použiji, byť je
tvrdé, ale je výrazem spíš snahy říci
přátelům zcela otevřeně, co
si myslím. Je třeba přerušit ten nešťastný
řetěz lehkomyslných zrad, které se
v této zemi a v tomto státě, který
ještě v tuto chvíli existuje, tak často
objevoval. Myslím si, že to je neobyčejně
důležité pro budoucnost obou dvou samostatných
států a pro demokratické základy jejich
budoucnosti.
Dovolte mi, abych to třetí, co řeknu, se
zaměřilo opravdu už jen na budoucnost. Řekl
jsem nedávno pro norský rozhlas a ujelo mi to v
cizím jazyce, že pokud zůstanou Čechy
a Slovensko součástí společenství
svobodného demokratického západního
světa, že se tak mnoho až nestalo, když
se rozcházíme. Doufám, a chtěl bych
vyjádřit pevnou víru, že v tomto poněkud
zmateném světě, slova, která zde pronesl
prezident Bush, když nás navštívil, nebudou
opuštěna. Tenkrát řekl, že Československo
patří definitivně ke společenství
svobodných států. Ale současně
také řekl, že svoboda se musí hájit.
Doufám a přeji si stejně jako vy, aby ty
důvody, které nás vedly k tomu, abychom stáli
za obranou společného státu, aby ty důvody,
které nás občas naplňovaly skepsí,
se nestaly skutečností.
Přál bych nám všem, aby oba dva nové
samostatné státy našly svoji jasnou a pokud
možno klidnou demokratickou budoucnost. Děkuji vám.
Předseda SN R. Zelenay: Ďakujem, pán poslanec.
Slovo má pán poslanec Holáň za KDU-ČSL,
potom vystúpi pán poslanec Dvořák
za LSU, po ňom pán poslanec Mlčák
za ODS, pán poslanec Bystrický za sociálnu
demokraciu Slovenska, pán poslanec Hrivík za Slovenskú
národnú stranu, pán poslanec Rajnič
za KDH.
Poslanec SN V. Holáň: Já už rovnou řeknu
vážení přátelé. Za sebe
i za klub bych se rád rozloučil a rád bych
vám nabídl také dvě myšlenky.
Za prvé chci říci, že mám úctu
k tomuto
Federálnímu shromáždění
i k této sněmovně, protože mám
pocit, že vykonala obrovskou práci. Toto shromáždění
bylo často, řekl bych, až vláčeno
blátem, bylo nenáviděné a nechtěné
a vykonalo přitom takovou práci, jako žádné
shromáždění před ním v
našich dějinách a málokteré evropské.
Podařilo se mu, přestože téměř
každý z nás cítí bolest z rozloučení
dvou republik, udržet stabilitu a přesvědčit
světové veřejné mínění,
že jsme kulturním státem. Byla to obrovská
věc a dokonce mám pocit, že jsme se zachovali
všichni velmi dobře v této věci, že
jsme pochopili nutnost chránit stabilitu této země
až natolik, že jsme upustili od obrany nás samotných.
Druhá poznámka se týká naší
práce. Pro všechny z nás je určitě
naše práce velmi důležitá. Zabrousím
trošičku na tenký led a poznamenám,
že odstoupivší pan prezident a kandidát
na prezidenta českého, když odcházel
z funkce, a často i později, říkal,
že má pocit, že potřebuje dokončit
práci, kterou začal, pokračovat v ní,a
vytvářel pro to dokonce podmínky, ovlivňoval
i způsob, jímž by chtěl tuto práci
vykonávat. Já mám dojem, že jsme ve
stejné situaci. I my všichni cítíme,
že jsme ještě nevykonali všechnu práci,
a chceme ji vykonat, jsme dokonce přesvědčeni,
že vykonána má být. Také jsme
se pokusili pro to vytvořit podmínky již třeba
zmíněným § 4 v zákoně
o zániku. Prozatím ovšem tato věc není
dobojována.
Konečně mi tedy zbývá nějak
poděkovat vám všem, každému z vás
bez ohledu na to, zda stojí v koalici nebo zda stojí
v opozici, za osobní příklad, osobní
ponaučení. Měl jsem příležitost
v posledních dnech to mnoha z vás říci
osobně.
Chci také poděkovat všem z úřadu
a ze zařízení tohoto Federálního
shromáždění, počínaje
legislativním odborem a pokračuje přes knihovnu
a čítárnu a všechny ty služby,
které pro nás byly vykonány.
Konečně chci popřát oběma novým
státům, kterým jsme pomohli uvědoměle
a ukázněně na svět. Přeji jim
nejen prosperitu, ale přeji jim i spravedlnost a poctivost,
protože mám pocit, že jen prosperita bez spravedlnosti
není k ničemu.
Na závěr vám přeji hezké vánoce,
hezký nový rok a i všechna další
léta. (Potlesk)
Předseda SN R. Zelenay: Ďakujem, pán poslanec.
Pán poslanec Dvořák za LSU. To poradie ďalej
som hovoril, už neviem, ako ste po sebe išli, ale tak,
ako som predtým hovoril.
Pán poslanec Dvořák, prosím, máte
slovo.
Poslanec SN L. Dvořák: Vážený
pane předsedo, vážení kolegyně
a kolegové, vážení přátelé,
každému z nás se myslí točí
určité myšlenky. Někomu takové,
někomu jiné. Spíš bychom měli
myslet na svátky vánoční, shánět
dárky a dělat to, co se dělá běžně
při každých vánocích. Ale realita
je trochu jiná. Realita je taková, že skutečně
dojde k tomu, že se rozdělíme na dva samostatné
subjekty. Někteří z vás pochopili
situaci, někteří stále nechápou.
Žili jsme tady 74 let ve společném státě,
já myslím dobře, a že to bylo ku prospěchu
celé společnosti. Ale realita je skutečně
taková, že to magické datum 1.ledna 1993 povede
ke dvěma samostatným státům.
Proto mi dovolte jménem svým i za klub LSU vyjádřit
taková tři přání. Ať nové
subjekty, které vzniknou a budou se budovat, vznikají
na základech a principech Masarykovy demokracie, ať
tady převládá myšlenka sociální
spravedlnosti, morálky a křesťanské
snášenlivosti. To jsou hodnoty, za kterými
bychom měli stát, o které bychom měli
usilovat a které skutečně něco říkají.
Ať oba státy jsou státy ekonomicky silné,
prosperující, aby skutečně byly rovnocennými
partnery v rámci sjednocující se Evropy.
Pokud tomu tak nebude, budeme hrát podřadné
housle, a to sjednocování v rámci Evropy
pro nás nebude takové, jak se domníváme
nyní.
A třetí naše přání je
takové: Jsme Slované a měli bychom se také
mezi sebou tak chovat. Byl bych velmi rád, kdyby vztahy
mezi Čechy a Slováky na základě budování
samostatných států byly maximálně
vstřícné, byly takové, aby pomáhal
jeden druhému, a byly oboustranně vzájemně
výhodné. To cítí občané
jak České republiky, tak Slovenské republiky,
a tomu by se měla podřídit jak vládní
koalice, tak i zákonodárné sbory České
a Slovenské republiky.
Na závěr mi dovolte poděkovat jménem
klubu LSU za to, že jsme dokázali vytvořit,
podle mého soudu, slušný kolektiv, že
jsme přes rozdílnost názorů dokázali
vystupovat tak, že jsme zajistili ústavní rozchod
naší republiky, a to je signál pro budoucnost,
že bychom měli nadále ve všech procesech
postupovat ústavní a legální cestou.
Na závěr bych popřál všem hezké
svátky vánoční, vyčištění
těch myšlenek, které nám ty svátky
narušují, ať to prožijeme v klidu a pohodě.
Děkuji. (Potlesk)
Předseda SN R. Zelenay: Ďakujem, pán poslanec.
Kto bol ďalší v poradí? Prosím,
pán poslanec Mlčák, potom pán poslanec
Bystrický.
Poslanec SN J. Mlčák: Vážení
přátelé, domnívám se, že
v tuto chvíli, kdy jsme všichni plni všelijakých
myšlenek, všelijakých nápadů, všelijakých
předsevzetí, se jaksi nehodí vést
dlouhé řeči. Já také nebudu
dlouho mluvit.
Není to tak dávno, co jsme se poprvé sešli
v této sněmovně, a dnes tady sedíme
naposledy. Za tu krátkou dobu nebo nedlouhou dobu jsme
ale, domnívám se, všichni zjistili jedno. Při
těch dlouhých jednáních oficiálních
i neoficiálních, jsme zjistili, že jsme slušní
lidé. Pokud nám zůstane toto vědomí,
myslím si, že to bude dost. Já vám přeji
všechno dobré. (Potlesk)
Předseda SN R. Zelenay: Ďakujem, pán poslanec.
Prosím, pán poslanec Bystrický.
Poslanec SN L. Bystrický: Vážení priatelia!
Dovoľte, aby som aj ja použil toto oslovenie - a to
s plným vedomím významu tohto slova - a aby
som zároveň konštatoval, že poznanie a
možnosť použiť toto oslovenie na tomto fóre
je pre mňa najväčšou devízou, ktorú
si z tohto parlamentu odnášam.
Keď som sem pred necelým pol rokom prišiel -
ako väčšina z vás - bola v týchto
prietoroch atmosféra, ktorá ešte zrejme nevyprchala,
atmosféra predchádzajúcich desaťročí,
atmosféra, ktorá - či sme si to uvedomovali
alebo nie - bola veľmi silne zakorenená v každom
z nás.
Boli sme plní odhodlania, pevných a neústupných
postojov, skrátka - vládla tu nálada bojových
polí a predvolebných tribún. Ako sme sa postupne
stretávali a konfrontovali so skutočnosťou,
tvrdou realitou politického života parlamentu, v ktorom
sedia poslanci, zastupujúci dvanásť parlamentných
strán, dochádzali sme k presvedčeniu, že
miera práva na vyjadrovanie a obhajovanie vlastného
názoru nie je merateľná žiadnymi fyzikálnymi
veličinami a nie je dokonca ani priamo úmerná
počtu hlasov, získaných vo voľbách,
percentám, ktoré nás do tohto parlamentu
vyniesli.
Som presvedčený - ako väčšina z
vás - že som tu absolvoval vnútornú
transformáciu, a to oveľa skôr, ako sme začali
uvažovať o transformácii poslaneckých
mandátov. Absolvoval som ju spolu s väčšinou
z vás a preto si dovolím to oslovenie "priatelia"
zopakovať. Bola to transformácia z obyvateľa
na občana - na človeka, ktorý je schopný
a ochotný vo chvíľach, keď to život
vyžaduje, povýšiť záujmy spoločnosti
nad záujmy osobné, nad predsudky a predsavzatia
vlastné. Vedieť sa odosobniť, vedieť zabudnúť,
ku ktorej skupine patrím, ktoré skupinové
záujmy nemôžem obhajovať, ako o tom tu
výstižne hovoril pán poslanec Fišera,
to nie sú len formálne atribúty.
Medzi vami sedí veľa ľudí, ktorých
si nesmierne vážim, pretože som ich za ten polrok
poznal ako ľudí skutočne čistých
a čestných. A patria medzi nich ľudia, ktorí
sú členmi rôznych politických strán.
Ich rokovanie bolo pre mňa veľakrát príkladom
a ich chovanie je pre mňa aj prísľubom, pokiaľ
ide o budúcnosť.
Dovoľte, aby som neladil moje slová v pochmúrnej
atmosfére, ktorá by možno zodpovedala nielen
významu dnešného dňa, ale aj počasiu,
ktoré vládne vonku.
Či si to prajeme alebo nie, každé historické
obdobie, každý zlom je síce koncom určitého
procesu, ale zároveň aj začiatkom nového.
Tam, kde čosi končí, niečo nové
začína. Je vecou tých, ktorí prispievali
k zániku, ktorí sa podieľali na uzatvorení
jednej historickej periódy, aby svojím počínaním
stanovili východiská pre začiatok toho nového.
Dovoľte, aby som konštatoval, že sme sa svojej
úlohy v týchto súvislostiach pri stanovovaní
hraníc a východísk nového zhostili
so cťou. Je teraz vecou iných, tých, ktorým
sme odovzdali štafetu, aby rovnakým spôsobom
v plnení svojich úloh pokračovali.
Ja im v tom prajem veľa úspechov - tak, ako prajem
veľa úspechov aj vám všetkým. Nepochybujem
o tom, že väčšina z vás sa z politiky
nevytratí a bola by škoda, keby sa tak stalo.
Tak, ako prajem veľa úspechov a šťastia
vám, tak aj všetkým pracovníkom Kancelárie
Federálneho zhromaždenia a ďakujem im za ich
čistú, profesionálnu a perfektnú prácu.
Dovolím si zakončiť známym: "Do
videnia v lepších časoch!"
Předseda SN R. Zelenay: Teraz vystúpi poslanec Hrivík,
potom poslanec Rajnič. Ospravedlňujem sa, ak som
prehliadol niekoho v poradí. Prosím pána
kolegu Hrivíka.
Poslanec SN P. Hrivík: Vážený pán
predseda, vážené posklankyne, vážení
poslanci! Dovoľte, aby som vás pozdravil na poslednom
zasadnutí našej snemovne aj v mene poslancov Slovenskej
národnej strany, ktorá ako prvý politický
subjekt vniesla do tohto parlamentu myšlienku zvrchovnej,
samostatnej Slovenskej republiky.
Cítime hrdosť aj zadosťučinenie nad tým,
že nám bolo umožnené podieľať
sa na uskutočnení tejto idey, ktorá pre nás
znamenala a znamená dovŕšenie historického
procesu národno-emancipačného snaženia
nášho slovenského národa.
V našom úsilí nás povzbudzovalo presvedčenie,
že naše túžby a snaženia nie sú
neplodným rokovaním, ale že sú súčasťou
reálna, kedy národy Európy - hlavne tie ponížené
- s plným nádychom slobody začali uplatňovať
právo na svoje povýšenie, právo na sebaurčenie.
Myšlienka rozdelenia ČSFR na dva samostatné
a suverénne štáty uspela až v tomto krátkom
volebnom období. Toto rozdelenie chápeme ako vyriešenie
stále odkladaných historických problémov,
ako transformáciu vzťahov medzi Čechmi a Slovákmi
do novej, vyššej, pozitívnej kvality.
Verím, že stredoeurópsky priestor, vymedzený
súčasnými hranicami ČSFR, zostane
oázou mieru, pokoja, obojstranne výhodnej spolupráce,
vzájomnej tolerantnosti a vzájomného pochopenia
medzi Českou republikou a Slovenskou repuzblikou, medzi
českým a slovenským národom a príslušníkmi
ostatných menšín a etnických skupín.
Myslím, že to zodpovedá našim záujmom,
našej kultúrnej a politickej vyspelosti.
Ešte raz vám všetkým a všetkým
tým, ktorí sa podieľali na činnosti
a práci tohto zákonodarného orgánu,
ďakujem za spoluprácu. Prajem tiež prosperitu
a demokraciu samostatnej Českej republike a všetkým
jej občanom. Ďakujem za pozornosť.
Předseda SN R. Zelenay: Ďakujem. Prosím vás
všetkých, kolegovia a kolegyne, zostaňte tu,
je to skutočne posledné zasadnutie! Prosil by som,
aby ste neodchádzali. Myslím, že takto sa už
ťažko niekedy stretneme. Zostaňme spolu, bez
tej cigarety to už vydržíte, skoro bude koniec.
Poslanec SN A. Rajnič: Vážený pán
predseda, vážené kolegyne a kolegovia! Uvedomujem
si význam tejto historickej chvíle, kedy sa naše
zákonodarné zhromaždenie - doteraz najvyšší
zákonodarný zbor - stretlo na svojom poslednom zasadnutí,
aby sa z vôle mocných tohto sveta rozhodlo urobiť
bodku za tým, čo tu za štyridsaťdva rokov
tieto dva národy prežili.
Nerád by som tu navodzoval atmosféru, hlavne nie
v tomto období, kedy my kresťania - a spolu s nami
kresťanský ľud - si pripomíname očakávaný
príchod toho, ktorý na seba vzal všetky viny
sveta, aby nás zachoval pre ďalší život,
pre život večný.
Viem, že naše spoločné súžitie,
súžitie vzájomne si tak blízkych národov,
ako sú národy český a slovenský,
je možné hodnotiť z rôznych pohľadov,
podľa toho, z akého zorného uhla sa na to kto
pozerá.
Ja by som povedal, že to je možné prirovnať
k súžitiu v manželstve. Spoločné
manželstvo môže fungovať vtedy, keď
rešpektuje jeden partner druhého, keď v manželstve
vládne tolerancia, vzájomná úcta a
zároveň sa uznávajú základné
ľudské hodnoty.
Z tohto pohľadu je naozaj možné hodnotiť
naše súžitie ako rozumné a vzájomne
prospešné. Veď každý národ
je svojím spôsobom jedinečný a obohacuje
svojimi rudimentárnymi danosťami toho druhého.
Dovoľte mi teda, aby som v mene klubu KDH na záver
vyjadril čo najúprimnejšie poďakovanie
všetkým vám, kolegom a kolegyniam. Nechcem
už opakovať to, čo tu bolo povedané, ako
sme spolu nastúpili a akým spôsobom sme sa
vo svojom myslení a konaní pretransformovávali.
Chcel by som ale z tohto miesta naozaj poďakovať pracovníkom
Kancelárie Federálneho zhromaždenia, všetkým
zložkám, všetkým úsekom. Ťažko
by som mohol vymenovať všetkých a nechcel by
som na nikoho zabudbúť. Naozaj by som poďakoval
za úprimné a milé prostredie, ktoré
sa nám tu snažili vytvárať, pretože
pri našej práci sme to naozaj potrebovali. Môžeme
skutočne povedať, že takéto prostredie
a takáto atmosféra zo strany týchto pracovníkov
boli vytvárané.
Zároveň by som chcel nám všetkým
na prahu nového roku, na prahu vzniku dvoch nových
štátov popriať dobré zdravie a pokojný
život v našich nových republikách. Toto
mi dovoľte popriať nám všetkým a
zároveň všetkým našim najbližším.