Česká národní rada 1992 – 1992

na vydání zákona České národní rady, kterým se mění a ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní zákona ČNR č. 249/1990 Sb., zákona ČNR č. 97/1991 ČNR č. 280/1991 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 249/1990 Sb., zákona ČNR č. 97/1991 Sb., a zákona ČNR č. 280/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:

Do působnosti České národní rady dále patří:

a) vyhlašovat volby do zastupitelstev v obcích,

b) dávat souhlas k ukončení pracovního nebo obdobného poměru proti vůli poslance v době výkonu jeho poslanecké funkce a do dvou let po zániku jeho mandátu,

c) rozhodovat, zda lze výjimečně upustit od projednání zásad zákona České národní rady,

d) určovat, v jakém pořadí místopředsedové České národní rady zastupují předsedu České národní rady,

e) projednávat zprávy o hlavních poznatcích z vyřizování návrhů, podnětů a stížností občanů a organizací došlých České národní radě, jejím orgánům a poslancům a vydávat zásady pro jejich vyřizování,

f) schvalovat rozpočet České národní rady a projednávat jeho plnění,

g) schvalovat organizační řád Kanceláře České národní rady a platový řád jejich pracovníků"

2. § 12 zní:

Schůze České národní rady svolává předseda České národní rady. Učiní tak vždy, usnese-li se na tom organizační výbor České národní rady nebo Česká národní rada.".

3. § 13 odst. 2 zní:

"(2) Česká národní rada stanoví na návrh předsedy a organizačního výboru České národní rady pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu.".

4. § 15 zní:

(1) Člen vlády České socialistické republiky je povinen dostavit se na schůzi České národní rady, jestliže se na tom usnese Česká národní rada bez rozpravy nebo požádá-li o to předseda České národní rady nebo organizační výbor České národní rady. Jinak může člena vlády České socialistické republiky zastupovat jiný člen vlády.

(2) Povinnost dostavit se na schůzi České národní rady má též předseda Nejvyššího soudu České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky, jestliže se na tom usnese Česká národní rada bez rozpravy nebo požádá-li o to předseda České národní rady nebo organizační výbor České národní rady.".

5. § 19 zní:

Předsedovi České národní rady, místopředsedům České národní rady, předsedům poslaneckých klubů a členům vlády České socialistické republiky se udělí slovo, kdykoliv o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisejí s pořadem schůze.".

6. § 24 zní:

Česká národní rada je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň třetina všech jejích členů. K platnému usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí ústavního zákona České národní rady je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců České národní rady. K setrvání na přijatém zákonu, který prezident republiky vrátil [Čl. 50 ústavního zákona ČNR č. 1/1992 Sb., Ústava České republiky], je třeba nadpoloviční většiny všech poslanců České národní rady.".

7. § 28 odst. 3 a 4 zní:

"(3) O schůzi České národní rady se dále sepisuje těsnopisecký záznam podávající přesný průběh jednání. Každý řečník ověří v co nejkratší lhůtě od konání schůze správnost záznamu své řeči. Přitom opraví případné chyby, které vznikly při pořizování tohoto záznamu, nesmí však měnit obsah a smysl svého vystoupení. O případných námitkách řečníka proti nedostatkům záznamu rozhoduje organizační výbor České národní rady.

(4) Na základě těsnopiseckého záznamu o schůzi České národní rady se pořizuje těsnopisecká zpráva, která se dá vytisknout; jde-li o neveřejnou schůzi České národní rady nebo její část, může organizační výbor České národní rady rozhodnout jinak.".

8. § 29 zní:

Orgány České národní rady jsou:

1. předseda České národní rady a místopředsedové České národní rady,

2. organizační výbor České národní rady,

3. výbory České národní rady,

4. komise České národní rady,

5. ověřovatelé České národní rady,

6. poslanecké kluby,

7. další orgány České národní rady zřízené na základě zvláštního zákona [např. zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, zákon ČNR č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky].".

9. § 30 až § 32 se vypouští.

10. § 33 zní:

Česká národní rada může z poslanců České národní rady, odborníků z teorie i praxe, popřípadě zástupců hospodářských, společenských nebo jiných organizací zřizovat své stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly. Předseda komise je vždy poslanec České národní rady. Komise mohou ke svému jednání přibírat další odborníky, popřípadě zástupce organizací.".

11. § 34 se vypouští.

12. § 35 zní:

(1) Členové vlády České socialistické republiky se mohou zúčastnit schůze organizačního výboru České národní rady; udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají. Jsou povinni dostavit se osobně na schůzi organizačního výboru České národní rady, jestliže je o to organizační výbor České národní rady požádá; jinak se mohou dát zastupovat jiným členem vlády České socialistické republiky a výjimečně svými náměstky, vysloví-li s tím předseda České národní rady souhlas.

(2) Organizační výbor České národní rady může zvát na své schůze též další představitele politického, hospodářského a kulturního života.

(3) Jiné osoby mohou být přítomny na schůzi organizačního výboru České národní rady jen s jeho souhlasem.".

13. § 36 zní:

Předseda České národní rady

a) zastupuje Českou národní radu navenek,

b) podepisuje zákony a usnesení České národní rady,

c) přijímá slib generálního prokurátora České socialistické republiky po jeho jmenování Českou národní radou,

d) svolává a řídí schůze České národní rady,

e) řídí přípravu pracovního plánu České národní rady a jejich orgánů a sleduje jeho plnění,

f) plní další úkoly, jimiž ho Česká národní rada pověří, zejména při koordinaci činnosti výborů a vytváření podmínek pro práci poslanců,

g) podává České národní radě zprávy o opatřeních, která učinil,

h) jmenuje a odvolává na návrh České národní rady státní funkcionáře České socialistické republiky v případech stanovených zákonem,

ch) dává souhlas k dalšímu zadržení poslance České národní rady, byl-li přistižen a zadržen při trestném činu,

i) vyžaduje-li to povaha věci, vyhlašuje usnesení České národní rady

j) rozhoduje o návrhu mandátového a imunitního výboru v disciplinárním řízení proti poslanci České národní rady,

k) dbá na dodržování tohoto zákona a činit nezbytná opatření k jeho důslednému provádění.".

14. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní:

Předseda České národní rady po projednání v politickém grémiu

a) vytváří podmínky pro práci poslanců v orgánech České národní rady,

b) upozorňuje vedoucí státních orgánů, hospodářských a jiných organizací na případy, kdy nesplnili povinnost vůči poslanci, která jim vyplývá ze zákona České národní rady o poslancích České národní rady,

c) jmenuje a odvolává vedoucího Kanceláře České národní rady, stanoví jeho plat a další náležitosti,

d) vykonává i jinou působnost, stanoví-li tak zákon.".

15. § 37 zní:

Předsedu České národní rady zastupují místopředsedové České národní rady v rozsahu a pořadí stanoveném Českou národní radou; zastupují též předsedu v plnění úkolů, kterými je předseda pověří.".

16. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který zní:

(1) Česká národní rada zřizuje ze svých poslanců organizační výbor České národní rady, v jehož čele stojí předseda České národní rady.

(2) Do organizačního výboru České národní rady vysílá každý poslanecký klub své zástupce, a to podle počtu svých členů.

(3) Za každých 10 členů poslaneckého klubu přísluší tomuto poslaneckému klubu zastoupení v organizačním výboru České národní rady jedním zástupcem. Má-li poslanecký klub méně než 10 členů, přísluší mu vždy zastoupení jedním zástupcem. Stejným způsobem se určují i jejich náhradníci. Jména svých zástupců a jejich náhradníků sdělí předsedové poslaneckých klubů předsedovi České národní rady.

(4) Pro jednání organizačního výboru České národní rady platí obdobně ustanovení o jednání výborů České národní rady.

(5) Organizační výbor České národní rady organizuje a koordinuje práci orgánů České národní rady v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními České národní rady. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména

a) připravovat schůze České národní rady, navrhovat jejich pořad, usnášet se na jejich svolání a podávat na nich zprávy o své činnosti,

b) připravovat pracovní plány České národní rady a projednávat pracovní plány jejích orgánů,

c) projednávat program zákonodárných prací České národní rady, jakož i zprávy o jeho plnění, popřípadě další legislativní záměry,

d) přikazovat výborům k projednání zásady a návrhy zákonů, mezinárodní smlouvy a jiné návrhy; může též stanovit, který z výborů připraví k návrhům společnou zprávu výborů,

e) koordinovat práci výborů, a je-li to potřebné, projednávat jejich stanoviska a zprávy; může jim též doporučit, aby se věcí znovu zabývaly, a požádat jeden z výborů, aby projednal s ostatními výbory společný postup,

f) stanovit funkční příplatky funkcionářům komisí České národní rady; stanovit též výši odměn a další náležitosti členům stálých a dočasných komisí výborů České národní rady,

g) stanovit vzor průkazu poslance České národní rady,

h) zabezpečovat kontrolu plnění usnesení České národní rady,

ch) navrhovat České národní radě, že lze výjimečně upustit od projednávání zásad zákona.".

17. § 39 odst. 1 zní:

"(1) Výbory České národní rady projednávají věci obsažené v pracovním plánu České národní rady a jejich orgánů, dále věci, které jim byly přikázány, a věci, na jejichž projednávání se usnesou. Zprávy vlády České socialistické republiky projednávají jen tehdy, pokud byly předloženy České národní radě.".

18. V § 40 odst. 1 písm. e) a f) zní:

"e) jde-li o poslance České národní rady přistiženého a zadrženého při trestném činu, předkládá návrh na jeho propuštění nebo na vyslovení souhlasu k jeho dalšímu zadržení předsedovi České národní rady,

f) zahajuje disciplinární řízení proti poslanci České národní rady, provádí v něm nezbytná šetření a své návrhy předkládá předsedovi České národní rady.".

19. V § 54 odst. 4 zní:

"(4) Neobdrží-li výbor ve stanovené lhůtě odpověď nebo nesouhlasí-li s ní, může požádat organizační výbor České národní rady o potřebná opatření; může též sám informovat o svém stanovisku příslušného člena vlády České socialistické republiky, předsedu Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky, popřípadě vedoucího jiného ústředního státního orgánu nebo organizace České socialistické republiky a požádat jej, aby své stanovisko přezkoumal.".

20. V § 55a odst. 1 zní:

"(1) Česká národní rada může zřizovat pro objasnění závažných skutečností veřejného zájmu, které patří do působnosti České národní rady, vyšetřovací komise. Návrh musí být podán nejméně jednou pětinou poslanců. Členy komise mohou být jen poslanci České národní rady.".

21. § 55d zní:

(1) Předseda a místopředsedové České národní rady a předsedové poslaneckých klubů tvoří politické grémium, které posuzuje zejména otázky politické povahy, aby se objasnila stanoviska poslaneckých klubů a dále program a organizace práce České národní rady.

(2) Zasedání politického grémia svolává předseda České národní rady. Předseda České národní rady svolá politické grémium též na žádost zástupců alespoň dvou poslaneckých klubů. Stanoviska politického grémia mají povahu doporučení.".

22. § 59 odst. 2 zní:

"(2) Vysloví-li s tím souhlas Česká národní rada, může být na žádost navrhovatele výjimečně upuštěno od projednání zásad zákona, zejména jde-li o úpravu jednoduchou nebo vyžaduje-li to její naléhavost.".

23. § 62 odst. 1 zní:

"(1) Zásady zákona České národní rady přikáže organizační výbor České národní rady k projednání ústavně právnímu výboru, popřípadě dalším výborům. Zároveň zabezpečí rozeslání zásad zákona všem poslancům České národní rady a sdělí jim, kterým výborům byly zásady zákona přikázány k projednání.".

24. § 66 odst. 1 zní:

"(1) Po projednání zásad zákona České národní rady sdělí výbory své stanovisko s případnými doporučeními organizačnímu výboru České národní rady.".

25. § 67 odst. 3 zní:

"(3) Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si organizační výbor České národní rady vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem.".

26. § 73 zní:

Zpráva výboru nebo společná zpráva výborů o výsledku projednání návrhu zákona České národní rady se zašle všem poslancům a navrhovateli tak, aby ji obdrželi nejpozději 24 hodin před projednáváním návrhu zákona na schůzi České národní rady. Spolu se společnou zprávou se poslancům zpravidla předkládá zpráva obsahující text připomínek výborů, které nejsou zařazeny ve společné zprávě. Pokud se tak nestane, je zpravodaj povinen tuto skutečnost zdůvodnit.".

27. § 75 zní:

Návrh zákona České národní rady může být projednán v České národní radě nejdříve po uplynutí 60 dnů od doby, kdy byl poslancům rozeslán. Organizační výbor České národní rady může České národní radě navrhnout, aby návrh zákona výjimečně projednala před uplynutím této lhůty. O takovém návrhu rozhodne Česká národní rada bez rozpravy.".

28. § 84 odst. 1 zní:

"(1) Po jmenování vlády České socialistické republiky zařadí organizační výbor České národní rady na její žádost na pořad nejbližší schůze České národní rady vyslovení důvěry vládě.".

29. § 85 odst. 2 a 3 zní:

"(2) Požádá-li vláda České socialistické republiky o vyslovení důvěry, a nejde-li o případ, kdy vláda požádala o skončení projednávání vládního návrhu zákona s nímž spojila žádost o vyslovení důvěry [Čl. 44 odst. 3 ústavního zákona ČNR č. 1/1992 Sb., Ústava České republiky], svolá předseda České národní rady schůzi České národní rady tak, aby žádost vlády byla projednána do 1 4 dnů po jejím předložení.

(3) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky může podat písemně alespoň 50 poslanců České národní rady. K projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky svolá předseda České národní rady neprodleně schůzi České národní rady.".

30. § 89 odst. 1 zní:

"(1) Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu České socialistické republiky a její členy ve věcech jejich působnosti. Poslanec nebo skupina poslanců podávají interpelaci písemně předsedovi České národní rady. Předseda České národní rady zašle interpelaci předsedovi vlády České socialistické republiky, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi. Předseda České národní rady zabezpečí, aby s obsahem interpelace podané poslancem nebo skupinou poslanců byli poslanci seznámeni na nejbližší schůzi České národní rady; může též rozhodnout, že se interpelace rozdá nebo rozešle všem poslancům.".

31. § 91 odst. 2 zní:

"(2) Podněty a připomínky poslanců přednesené na schůzi České národní rady, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předseda České národní rady předsedovi vlády, popřípadě příslušnému členu vlády České socialistické republiky, Nejvyššímu soudu České socialistické republiky, generálnímu prokurátorovi České socialistické republiky nebo vedoucímu jiného ústředního státního orgánu České socialistické republiky a požádá jej, aby do 30 dnů sdělil, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni na schůzi České národní rady.".

32. § 93 zní:

(1) Proti poslanci České národní rady lze zavést disciplinární řízení jen z důvodů stanovených zákonem České národní rady o poslancích České národní rady. Disciplinární řízení proti poslanci České národní rady zahájí mandátový a imunitní výbor z podnětu předsedy České národní rady nebo z vlastní iniciativy.

(2) Mandátový a imunitní výbor České národní rady provede nutná šetření a poskytne poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení, možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření předloží výbor jeho výsledky se svým návrhem předsedovi České národní rady.

(3) Předseda České národní rady posoudí výsledky disciplinárního šetření, které provedl mandátový a imunitní výbor; pokud řízení nezastaví nebo nepostaví-li samotné projednání věci, uloží poslanci, aby se pro svůj nevhodný výrok omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem.

(4) Jestliže se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, sdělí předseda České národní rady své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k výroku došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.

(5) Proti rozhodnutí předsedy České národní rady v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se do 15 dnů k České národní radě.".

33. § 97 odst. 2, 3 a 4 zní:

"(2) Podrobnosti upraví organizační řád Kanceláře České národní rady, který po schválení Českou národní radou vydá vedoucí Kanceláře České národní rady.

(3) Vedoucího Kanceláře České národní rady jmenuje a odvolává předseda České národní rady po projednání v politickém grémiu, který po projednání v politickém grémiu stanoví též jeho plat a další náležitosti.

(4) Kancelář České národní rady řídí a za její činnost odpovídá její vedoucí předsedovi České národní rady; činnost vedoucího Kanceláře České národní rady řídí předseda České národní rady.".

Ustanovení zákona České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 249/1990 Sb., zákona ČNR č. 97/1991 Sb., a zákona ČNR č. 280/1991 Sb., která nejsou v souladu s Ústavou České republiky jsou neplatná.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Účelem navrhované úpravy je dát do souladu ustanovení jednacího řádu České národní rady s Ústavou České republiky, neboť Ústava v čl. 106 odst. 4 stanoví, že do přijetí zákonů o jednacím řádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle jednacího řádu České národní rady.

Navrhují se zrušit ustanovení týkající se předsednictva České národní rady (§ 30 až 35) a působnost předsednictva se rozděluje mezi orgány České národní rady. Vkládá se nový § 4a upravující další působnost České národní rady, nový § 36a upravující pravomoci předsedy České národní rady podmíněné projednáním v politickém grémiu a nový § 37a, kterým se zřizuje organizační výbor České národní rady v jehož čele je předseda České národní rady a je ustaven delegačním způsobem na základě návrhů politických klubů. Toto ustanovení současně upravuje jeho působnost.

Obecně se stanoví, že ustanovení jednacího řádu ČNR, která nejsou v souladu s Ústavou České republiky jsou neplatná.

Účinnost zákona se navrhuje dnem vyhlášení.