Česká národní rada 1992 – 1992

(1) Zřizuje se Puncovní úřad, který je podřízen ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky (dále jen "ministerstvo"). Puncovní úřad je rozpočtovou organizací.

(2) V čele Puncovního úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává [§ 27 odst. 4 zákoníku práce] ministr průmyslu a obchodu České republiky.

(3) Organizaci Puncovního úřadu upravuje statut Puncovního úřadu, který schvaluje ministerstvo.

Orgány státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů jsou

a) ministerstvo

b) Puncovní úřad

Ministerstvo

a) organizuje a řídí státní službu pro drahé kovy [§ 13 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky ve znění pozdějších předpisů]

b) řídí puncovní úřad

d)stanoví obecně závazným právním předpisem výši poplatků za úkony prováděné Puncovním úřadem (dále jen "puncovní poplatky") a způsob jejich placení.

Puncovní úřad

a) vykonává puncovní kontrolu [§ 8 až 29 zákona č. 39/1992 Sb., puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon).] a puncovní inspekci [§ 41 a § 42 puncovního zákona],

b) přiděluje výrobní značky výrobcům tuzemského zboží[§ 46 a 47 puncovního zákona],

c) vede seznam registrovaných slitin drahých kovů [§ 49 puncovního zákona],

d) vydává, popřípadě odebírá výrobcům slitin drahých kovů osvědčení o další odborné způsobilosti [§ 48 puncovního zákona],

e) ověřuje ryzost dentálních drahých kovů [§ 31 puncovního zákona] a slitin při ražbě československých mincí z drahých kovů [§ 30 puncovního zákona],

f) na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra [§ 32 puncovního zákona] a jiných věcí z drahých kovů [§ 33 puncovního zákona],

g) na žádost provádí expertní činnost v oboru puncovnictví zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření drahými kovy,

h) nakládá se zbožím z drahých kovů, které stát nabyl podle zvláštních předpisů [Např. § 462 zákona č. 0/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, úplné znění č. 7/1992 Sb.] nebo na základě mezinárodních smluv,

i) vyjadřuje se k návrhům československých norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů,

j) ukládá pokuty podle puncovního zákona [§ 34 až 45 puncovního zákona]

(1) Ředitel Puncovního úřadu může pro výkon činností podle puncovního zákona zřizovat podle potřeby pracoviště Puncovního úřadu, kterými jsou pobočky a expozitury.

(2) ke zřízení nebo zrušení pobočky je třeba předchozího souhlasu ministerstva.

(3) Pobočka

a) vykonává puncovní kontrolu [§ 8 až 29 zákona č. 39/1992 Sb., puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)] puncovní inspekci [§ 41 a § 42 puncovního zákona],

b) ověřuje ryzost dentálních drahých kovů [§ 31 puncovního zákona] a slitin při ražbě československých mincí z drahých kovů [§ 30 puncovního zákona],

c) na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra [§ 32 puncovního zákona] a v rozsahu stanoveném ředitelem Puncovního úřadu i jiných věcí z drahých kovů [§ 33 puncovního zákona].

(4) Expozitura

a) vykonává kontrolu [§ 8 až 29 zákona č. 39/1992 Sb., puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)],

b) na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra [§ 32 puncovního zákona] a v rozsahu stanoveném ředitelem Puncovního úřadu i jiných věcí z drahých kovů [§ 33 puncovního zákona]

(1) Za úkony podle § 4 písm. b), c), a d) vybírá Puncovní úřad správní poplatky podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 68/1992 Sb., správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky]

(2) Za výkon puncovní kontroly [§ 8 až 29 zákona č. 39/1992 Sb., puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)] a za úkony podle § 4 písm. f) až g) vybírá Puncovní úřad puncovní poplatky, jejichž výše je stanovena obecně závazným právním předpisem (§ 3 písm. d).

(3) V případech, kdy za úkon Puncovního úřadu podle § 4 písm. f) a g) není stanoven puncovní poplatek obecně závazným právním předpisem, sjedná se cena za tento úkon podle cenových předpisů.

(4) Příjmy za úkony Puncovního úřadu jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(1) Puncovní úřad při splnění oznamovací povinnosti [§ 35 puncovního zákona], určí výrobci nebo obchodníkovi [§ 4 puncovního zákona] pracoviště puncovního úřadu (dále jen "příslušné pracoviště"), které je svým umístěním nejbližší jeho sídlu nebo místu trvalého pobytu, pokud se o příslušném pracovišti nedohodnou jinak.

(2) Pro výrobce nebo obchodníka, který podniká na území České republiky a má sídlo nebo trvalý pobyt mimo území České republiky, je příslušné pracoviště v Praze.

(3) Výrobce nebo obchodník má právo po předchozím písemném oznámení Puncovnímu úřadu změnit příslušné pracoviště. Bez souhlasu Puncovního úřadu se výrobce nebo obchodník nemůže současně obracet na více pracovišť Puncovního úřadu.

(4) jiné fyzické a právnické osoby než výrobci a obchodníci [§ 4 puncovního zákona] se mohou obrátit na kterékoliv pracoviště puncovního úřadu. Požadovaný úkon nesmí být odmítnut, pokud pracoviště tuto činnost vykonává.

(1) Puncovní úřad užívá státní symboly a označuje písemnosti spojené s výkonem státní správy v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů v souladu se zvláštními předpisy [Zákon ČNR č. 8/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky, vyhláška ministerstva vnitra České republiky č. 35/1990 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o užívání státního znaku a státní vlajky české republiky].

(2) Nálezy, osvědčení nebo posudky puncovního úřadu opatřené otiskem úředního razítka nebo pečeti jsou veřejnými listinami [§ 134 zákona č. 8/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, úplné znění č. 0/1992 Sb., §176 zákona č. 40/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů].

(1) Zrušuje se Státní zkušebna pro drahé kovy v Praze [Původně zřízena vyhláškou ministra financí č. 23/1955 Ú.l., o státní službě pro drahé kovy a zařazena do soustavy orgánů státní služby pro drahé kovy vyhláškou ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 3/1962., o státní službě pro drahé kovy ve znění pozdějších předpisů] a její práva a závazky, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na Puncovní úřad.

(2) Řízení započatá Státní zkušebnou pro drahé kovy v Praze přede dnem účinnosti tohoto zákona, dokončí Puncovní úřad podle dosavadních předpisů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1992.

Obecná část

Na 5.společné schůzi FS byl dne 4. listopadu 1992 přijat zákon č. 39/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů, který nově upravuje puncovní kontrolu, puncovní inspekci a povinnosti podnikatelů, kteří vyrábějí, prodávají nebo jinak nakládají s výrobky z drahých kovů. Tento zákon předpokládá návaznou úpravu působnosti orgánů státní správy republik, t. zn. ministerstva průmyslu a obchodu ČR a ministerstva hospodářství SR v postavení ústředních orgánů a především republikových puncovních úřadů, jako výkonných orgánů státní správy.

Puncovnictví má u nás, podobně jako v řadě jiných evropských zemí, dlouholetou tradici. Filiální puncovní úřad Praha byl založen již v roce 1806. Zájem státu o regulaci výroby a prodeje klenotnického nebo zlatnického zboží byl vyvolán především jeho specifickým charakterem, který vyplývá z toho, že jde o výrobky z drahých kovů. Zlato, stříbro nebo platina totiž představují značnou hodnotu i v nezpracovaném stavu, resp. i poté, co samotný výrobek již přestal sloužit svému účelu. S tím úzce souvisí další zvláštnost zboží z drahých kovů, která spočívá v tom, že spotřebitel není schopen poznat obsah drahého kovu ve výrobku, což může někdy vést i k jeho výraznému poškození.

Problematika drahých kovů, pokud jde o zboží z nich a jeho puncovní kontrolu, byla až do roku 1955 upravena zákonem č. /1928., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovní zákon) a na něj navazujícími předpisy.

V souvislosti se zaváděním centrálně řízené hospodářské soustavy začal stát regulovat vedle klasické puncovní služby i hospodaření s drahými kovy obecně. Dřívější puncovní úřady byly změněny na státní zkušebnu pro drahé kovy a působnost tohoto orgánu byla rozšířena i o dozor v organizacích používajících drahé kovy nebo předměty z nich při svém provozu. Kontrolní činnost státní zkušebny se týkala hospodárné spotřeby, evidence, bezpečné úschovy drahých kovů a sběru odpadů z nich. Došlo v podstatě k tomu, že stát suploval funkce, které v podmínkách tržní ekonomiky mohou nejlépe vykonávat samotné podniky.

Nový puncovní zákon už nepřebírá toto široké pojetí státní služby pro drahé kovy a zaměřuje se výhradně na úpravu vztahů vznikajících v procesu výroby a veřejného prodeje vyjmenovaných výrobků z drahých kovů. Jde především o zboží z drahých kovů, o zlaté a stříbrné československé mince, dentální drahé kovy a lístkové zlato a stříbro. Uvedený posun v předmětu úpravy znamená, že zákon se stal normou sloužící především k ochraně zájmů na kvalitní produkci výrobků z drahých kovů a na poctivost jejich prodeje. Význam nové právní normy je o to větší, že po změnách v politickém a ekonomickém životě společnosti došlo u nás k značnému rozvoji šperkařské a zlatnické výroby, především živnostenskou formou. Je žádoucí, aby vztahy vznikající v této oblasti byly náležitě regulované.

Přijatý puncovní zákon obsahuje pouze hmotnou úpravu puncovnictví a ponechává výkon státní správy a zřízení příslušných orgánů na zákonech republik. Vzhledem k tomu, že nový puncovní zákon zrušuje dosud jedinou existující právní normu na tomto úseku, a to vyhlášku MHD č. 3/62 Sb., státní službě pro drahé kovy ve znění pozdějších předpisů, jeví se přijetí předkládaného zákona jako velmi naléhavé, aby nedošlo k zpochybnění pravomoci dosavadní Státní zkušebny pro drahé kovy v Praze, s pobočkami v Jablonci nad Nisou, Brně a Ostrvě, ze které má být tímto zákonem Puncovní úřad vytvořen.

Předkládaný návrh zákona o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů sleduje zabezpečení úkolů spojených s výkonem státní správy na daném úseku tak, jak vyplývá z § 7 zákona přijatého na úrovni federace. Proto i pojmy používané v návrhu jsou převzaty z federální úpravy. Návrh zákona ČNR představuje institucionalizaci Puncovního úřadu jako orgánu státní správy České republiky pro výkon puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Tato oblast státní správy byla až dosud svěřena státní zkušebně pro drahé kovy v Praze jejíž úkoly, činnost jakož i práva a závazky předcházející v rámci České republiky a v rozsahu stanoveném federálním na Puncovní úřad.

Většina evropských států má puncovnictví organizované podobně jako v ČSFR, t. j. jako státní a povinné. Jedná se např. o Francii, Nizozemí, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Jugoslávii a další státy. Povinné je i ve Velké Británii, kde je však organizované řemeslnickými cechy. Naopak, např. Švédsko nebo Itálie mají sice puncovnictví státní, ale nepovinné. Výjimečné postavení v Evropě má německo, kde puncovnictví už od začátku století neexistuje a je nahrazeno přímou garancí výrobců. I zde se však v poslední době objevují hlasy, volající po zavedení určité záruky za pravost a kvalitu zboží, vykonávané objektivním orgánem. Z uvedeného vyplývá, že puncovnictví je v Evropě tradiční a nadále perspektivní službou, která i v budoucnosti si zachová významné postavení.

Na základě dlouhodobých hospodářských výsledků, jakož i rozpočtového hospodaření v roce 1991, kdy příjmy Státní zkušebny pro drahé kovy dosáhly 20,02 milionu KČS a výdaje 11,15 mil. KČS je možno uvést, že při dosavadních objemech zkoušeného a puncovaného zboží a dosavadní úrovni poplatků bude puncovní úřad rozpočtovou organizací, jejíž příjmy převýší výdaje a proto nová právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet České republiky.

Zvláštní část

K § 1 až 3:

V zákoně navrhované zřízení puncovního úřadu je nezbytné pro jeho institucionalizaci a pro stanovení základních údajů o postavení, působnosti a organizaci tohoto orgánu v systému orgánů státní správy orgánů s tím, že větší podrobnosti stanoví statut schválený ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

Orgány puncovnictví a zkoušení drahých kovů v České republice budou ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a puncovní úřad. Podle zákona ČNR č. 74/1992 Sb., opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky řídí státní službu pro drahé kovy ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Toto ministerstvo vykonává rovněž činnosti, které mu příslušejí jakožto nadřízenému orgánu Puncovního úřadu, včetně funkcí odvolací instance ve správním řízení vedeném v první instanci Puncovním úřadem. Zmocnění pro ministerstvo průmyslu a obchodu ČR k vydání obecně závazného právního předpisu stanovujícího výši puncovních poplatků a způsob jejich placení je nezbytné proto, že zde nevyhovuje konstrukce správních poplatků a současně je nezbytná jejich státní regulace.

K § 4:

Puncovní úřad přebírá od dosavadní Státní zkušebny pro drahé kovy pouze ty činnosti a úkoly, které vyplývají z federálního puncovního zákona. Na Puncovní úřad nepřechází např. výkon státního dozoru nad hospodařením drahými kovy, který v podmínkách tržního hospodářství ztrácí opodstatnění, a proto se ruší. Těžiště činnosti Puncovního úřadu spočívá především ve výkonu puncovní kontroly, puncovní inspekce, přidělování výrobních značek výrobcům a vedení seznamu registrovaných klenotnických slitin. Puncovní kontrola spočívá v ověření ryzosti materiálu, ze kterého je výrobek vyroben a v jeho označení puncovní značkou nebo jiným způsobem. Puncovní inspekcí se rozumí státní dozor nad tím, zda výrobky a zboží na trhu prošly puncovní kontrolou.

Puncovní úřad vydává dále osvědčení na základě puncovního zákona a zákona č. 55/1991 Sb., živnostenském podnikání, výrobcům klenotnických a dentálních slitin z drahých kovů. Puncovní zákon při tom zkoumá, zda žadatel o tuto vázanou živnost má potřebné odborné a technické předpoklady, zaručující stálý standard složení vyráběných slitin.

Puncovní zákon svěřuje Puncovnímu úřadu právo nakládat s výrobky z drahých kovů (realizace), které stát nabyl např. rozhodnutím o propadnutí věci, tzv. odúmrtí a z mezinárodních smluv apod., obdobně jako tomu bylo do roku 1977. Rozumí se tím prodej zboží nebo jeho převedení příslušné kulturní instituci, Národní bance české republiky, či jeho rozebrání nebo ztavení apod. Výhodou tohoto řešení je soustředění činnosti na jedno místo a do jednoho orgánu, který má všechny předpoklady, zejména odborné, zajistit její úspěšné plnění. Nebylo by navíc správné ponechávat tuto činnost na podnikatelských subjektech, jak je tomu dosud.

Kromě toho vykonává Puncovní úřad na žádost nebo na základě právního předpisu další činnosti s využitím svého technického vybavení a odborného potenciálu.

K § 5:

Z hlediska rychlosti a hospodárnosti výkonu státní správy je žádoucí zřizovat ve vzniklých centrech zlatnické výroby a obchodu a dalších činností v oblasti drahých kovů pobočky, obdobně jako je organizována Státní zkušebna pro drahé kovy. Expozitury jsou detašovanými pracovišti Puncovního úřadu k výkonu jen určité specializované činnosti, často zřizované operativně podle momentální potřeby odvozené od rozvoje zpracování drahých kovů a jejich uvádění na trh.

K § 6:

Za své úkony které jsou výkonem státní správy, vybírá Puncovní úřad správní poplatky podle platných předpisů. V případě úkonů které mají charakter technický a zkušební, budou za ně stanoveny obecně závazným právním předpisem ministerstva průmyslu a obchodu ČR puncovní poplatky tak, aby byla zajištěna jejich státní regulace. Pouze u omezeného okruhu úkonů, které nejsou vykonávány obligatorně, ale pouze na žádost, bude cena za úkon stanovena smluvně. Určení státního rozpočtu ČR jako cíle příjmů za úkony puncovního úřadu je pouze jiným vyjádřením skutečnosti, že puncovní úřad je rozpočtovou organizací.

K § 7:

Pro zajištění účelu hospodárnosti a bezchybnosti výkonu státní správy v dané oblasti je žádoucí, aby výrobci a obchodníci předkládali své výrobky a zboží jednomu pracovišti Puncovního úřadu. Po projednání s Puncovním úřadem lze místo výkonu změnit, ale zásada jednoho příslušného pracoviště zůstává, až na zvláštní případy, nedotčena, což je nezbytné pro možnost sledování četnosti a druhu závad u předkládaného zboží jednotlivými výrobci či obchodníky.

Jiným fyzickým a právnickým osobám, než výrobcům a obchodníkům podle puncovního zákona, je umožněn výběr pracoviště Puncovního úřadu.

K § 8:

Puncovní úřad je orgánem státní správy a proto užívá v souladu s platnými právními předpisy státní symboly České republiky.

K § 9:

V návrhu zákona jsou vyjádřena nástupnická práva Puncovního úřadu vůči dnešní Státní zkušebně pro drahé kovy v Praze. Zároveň se řeší přechodným ustanovením ty případy úkonů Puncovního úřadu, které budou započaty ještě za platnosti stávající právní úpravy, avšak jejich dokončení nastane až po účinnosti tohoto zákona.

K § 10:

Federální puncovní zákon předpokládá existenci Puncovního úřadu v České republice. Aby nevzniklo právní vakuum, je potřebné, aby uvedený puncovní zákon a tento zákon ČNR, včetně prováděcího předpisu, nabyly účinnosti současně.

V Praze dne 2. 1992