Česká národní rada 1992 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Antonína Hrazdíry na místopředsedu vlády a ministra financí České republiky Ivana Kočárníka, ministra hospodářství České republiky Karla Dybu a ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Petra Piťhu. interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Jedná se o stanovisko, zda hospodářská činnost rozpočtových a příspěvkových organizací je živností (není-li jako činnost z živnostenského zákona vyloučena - § 3 zákona č. 455/1991 Sb.) či nikoliv, tedy konkrétně o naplnění § 2 živnostenského zákona:" Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem." Paragrafy 14 a 29 vyhlášky č. 205/1991 Sb. upravují hospodářskou činnost rozpočtových a příspěvkových organizací.

V § 4 odst. 1 této vyhlášky je uvedeno: rozpočtové organizace hospodaří v rámci svého rozpočtu s rozpočtovými prostředky stanovenými zřizovatelem. Dále hospodaří s prostředky přijatými od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, prostředky přijatými od státních fondů ČR, s prostředky získanými svou hospodářskou, obchodní a obdobnou činností (dále jen hospodářská činnost), s prostředky svých fondů a dary od fyzických a právnických osob. Z výše uvedeného vyplývá, že dále v zákoně uváděná hospodářská činnost je vlastně hospodářská, obchodní a obdobná činnost, dále že mohou s ní samostatně jednat.

V § 14 odst. 1 je uvedeno, že rozpočtové organizace mohou provozovat hospodářskou činnost mimo svoji hlavní činnost,.... za předpokladu, že prostředky získané hospodářskou činností využívá ke zkvalitňování své činnosti. Odst. 2 uvádí, že prostředky získané hospodářskou činností jsou mimorozpočtovými zdroji. Finanční hospodaření o činnosti je vedeno odděleně od hospodaření s prostředky jejího rozpočtu na zvláštním, k tomu účelu zřízeném běžném účtu. Odst. 4 výdaje na tuto činnost (hospodářskou) musí být v plné výši pokryté příjmy z ní. Prostředky získané hospodářskou činností se mohou použít:

a/ na krytí potřeb investičního a neinvestičního charakteru,

b/ na obměňování pracovníků podle zvláštního předpisu,

c/ na sdružování prostředků,

d/ na rozvoj hospodářské činnosti.

Příspěvkové organizace mají obdobná ustanovení (§ 15 odst. 1)... hospodaří s prostředky získanými svou hospodářskou činností. § 20 hmotná zainteresovanost: "Základem hmotné zainteresovanosti příspěvkových organizací je zlepšený hospodářský výsledek (tj. rozdíl mezi plánovanými náklady a výnosy - § 16 odst. 4), tj. rozdíl mezi skutečně dosaženým hospodářským výsledkem a hospodářským výsledkem stanoveným ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele. Takto získané finanční prostředky se ponechají příspěvkové organizaci, která si je přiděluje podle stanovených pravidel do svých fondů. § 29 hospodářská činnost: "Odst. 1/ Příspěvková organizace může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji hlavní činnost,...., a že prostředky získané hospodářskou činností využívá též ke zkvalitňování své hlavní činnosti." Odst. 2 Hospodářská činnost je v účetnictví sledována odděleně od běžného hospodaření příspěvkové organizace.

Jestliže mají rozpočtové a příspěvkové organizace svou vlastní právní subjektivitu, provozují svou činnost samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, i když hospodaří se státním, resp. obecním majetkem, tento jim byl svěřen, mohou o něj legálně přijít, přičemž ztráta (ve finančním slova smyslu) je věcí dalšího, buď občansko-právního, nebo obchodně právního řízení, navíc se jedná o činnost provozovanou za účelem zisku, neboť i vyhláška stanoví, že tato činnost nesmí být prodělečná, že se musí sama zaplatit a navíc s přebytky (zisk) získané touto činností (což je lehce zjistitelné na samostatném odděleném běžném účtu) se počítá na zkvalitnění činnosti, a na hmotnou zainteresovanost pro pracovníky. Ze se jedná o činnost soustavnou vyplývá z toho, je-li tato činnost provozována soustavně, či nikoliv, bez ohledu na cokoliv jiného.

V současné době se jedná především o činnost škol a rozpočtových organizací obcí, zejména o: hostinskou činnost (koncesovaná živnost), nákup a prodej zboží, půjčování zboží za úplatu, fotokopírování, různou řemeslnou výrobu, např. truhlářstí, kadeřnictví, zednictví, podnikání v oblasti nakládání s odpady, apod. Je potřeba si uvědomit, že například u hostinské činnosti - pod rouškou závodního stravování, které samozřejmě není živností, se poskytuje vaření stravy i pro cizí jak organizace, tak i jednotlivce. Vyhláška o závodním stravování odkazovala při vaření pro ostatní soc. org. na zákon č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodu, který však byl zák. č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech zrušen. Konkrétně to dnes znamená, že škola, která má 400 žáků i učitelů dnes vaří pro 1.200 občanů, aniž by platila jakékoliv daně, takže je oproti ostatním podnikatelům již v tomto levnější a myslím si, že se nejedná o rovné podmínky pro podnikání. 800 jídel (hlavních) denně je solidní obchod pro jiného podnikatele a navíc i přínos pro státní rozpočet. Nebo např. fotokopírování - okresní úřad provádí fotokopie za nižší ceny než podnikatelé, pracovnice je hrazena ze mzdových prostředků okresního úřadu, takže se do nákladů nezapočítává, a na okresním úřadu se provádí tolik fotokopií pro cizí, že by to byl opět dobrý obchod pro podnikatele. Touto činností rozpočtových a příspěvkových organizací dochází tedy jak k vytváření nerovných tržních podmínek ze strany státu, tak i k paradoxní situaci, kdy se vyplácí peníze pro nezaměstnané, hledají se jim místa (ze strany státu) a zároveň se jim pracovní a podnikatelské příležitosti berou.

Tuto situaci není možno považovat za normální, a je nutné rychlé řešení. Můj názor je jednoznačný, všem stejné podmínky na trhu, tedy i uznání a zdanění podnikatelské (hospodářské, obchodní a obdobné) činnosti rozpočtových a příspěvkových organizací.