Česká národní rada 1992 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zřizuje se Armáda České republiky. jejím úkolem je bránit svobodu, nezávislost a územní celistvost České republiky.

Armádu České republiky tvoří vojenské útvary a zařízení Československé armády umístěné ke dni jejího zániku na území České republiky.

(1) Zřizují se ostatní rozpočtové organizace a příspěvkové organizace existující ke dni zániku České a Slovenské Federativní Republiky v působnosti federálního ministerstva obrany na území České republiky. Organizace zřízené podle věty prvé mohou být měněny nebo zrušeny ministerstvem obrany České republiky jako zřizovatelem podle obecně závazných právních předpisů.

(2) Státní podniky zřízené federálním ministerstvem obrany se sídlem na území České republiky s právem hospodaření s majetkem České a Slovenské Federativní Republiky, které podle ústavního zákona o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku, přecházející na Českou republiku, se považují za zřízené ministerstvem obrany České republiky.

Vztahy v Armádě České republiky, zejména výkon vojenské služby, způsob výcviku a organizace, se řídí dosavadními předpisy platnými v zaniklé Československé armádě [např. Základní řád ozbrojených sil České a Slovenské federativní republiky].

Služební poměry vojáků Československé armády, kteří jsou ke dni jejího zániku příslušníky vojenských útvarů a zařízení uvedených v § 2 nebo příslušníky ostatních rozpočtových organizací, příspěvkových organizací a státních podniků uvedených v § 3 nezanikají a tito příslušníci se stávají příslušníky Armády České republiky v dosažených vojenských hodnostech.

(1) Občanští zaměstnanci federálního ministerstva obrany se stávají občanskými zaměstnanci ministerstva obrany České republiky.

(2) Občanští zaměstnanci Československé armády, kteří jsou v pracovním poměru k vojenským útvarům a zařízením uvedeným v § 2 a ostatním rozpočtovým organizacím uvedeným v § 3 odst. 1, se stávají občanskými zaměstnanci Armády České republiky.

(3) Občanští zaměstnanci Československé armády, kteří jsou v pracovním poměru k příspěvkovým organizacím uvedeným v § 3 odst. 1, zůstávají občanskými zaměstnanci těchto organizací.

Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách se mění takto:

§ 25 zní:

Zaměstnanecká pojišťovna vnitra České republiky a Vojenská zdravotní pojišťovna mohou upravit ve svém statutu práva a povinnosti vyplívající z ustanovení § 4 a 10 tohoto zákona odchylně.".

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona České národní rady č. 210/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., zákona České národní rady č. 548/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb. a zákona České národní rady č. .../1992 Sb., se s působností pro Českou republiku mění takto:

§ 9 odst. 3 zní:

(3) Volbu lékaře u vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, upravují zvláštní předpisy [§ 10 odst. 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. .../1992 Sb.]".

Zákon České národní rady č. 550/1992 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. .../1992., se mění a doplňuje takto:

1. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Vojáci v činné službě a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Základní zdravotní péči jim poskytuje posádkové zařízení zdravotní péče a není-li zřízeno, jiné zdravotnické zařízení s nímž pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování zdravotní péče. Navazující ambulantní nebo ústavní péči poskytuje zdravotnické zařízení určené lékařem, který poskytl základní zdravotní péči. Lékaře lze volit jen v rámci zdravotnického zařízení uvedeného ve větě druhé a třetí.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

Zákon České národní rady č. .../1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:

1. V § 5 odstavci 3 se slova "pokud si ji pojištěnec zvolil" nahrazují slovy "u níž je pojištěnec pojištěn".

2. Poznámka 20 pod čarou zní:

"20) § 10 odst. 1 a 2 a § 11 písm. a) až c) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. .../1992 Sb.".

3. v § 27 odstavci 1 se na konci připojuje tato věta:

"Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje potřebné údaje k vedení registru o všech svých pojištěncích se zřetelem na způsob vedení registru všeobecného zdravotního pojištění a s ohledem na potřebu ochrany utajovaných skutečností.".

Požádá-li voják z povolání nebo voják v další službě do 31. ledna 1993 o propuštění ze služebního poměru, bude propuštěn na vlastní žádost podle předpisů platných do 31. prosince 1992 [např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, úplné znění č. 361/1992 Sb.], pokud to bude pro něj výhodnější.

Služba státních občanů České republiky v Armádě Slovenské republiky se do 31. března 1993 nepovažuje za cizí vojenskou službu [§ 56 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, úplné znění č. 331/1992 Sb.].

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Všeobecná část

Spolu se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky zanikne i její ozbrojená síla Československá armáda. K zachování kontinuity funkcí armády na území České republiky a z důvodu nutnosti právního základu její existenci je nezbytné Armádu České republiky zřídit zákonem, a to k okamžiku zániku Československé armády. Současně na nezbytně nutnou přechodnou dobu se navrhuje převzít platné resortní předpisy, které zajišťují chod armády, zejména základní řády, předpisy o zbraních a vojenské technice apod.

Základem armády České republiky budou existující vojenské útvary a zařízení dosavadní Československé armády, které jsou na území České republiky, včetně personálního stavu. Obdobně budou převzaty i ostatní rozpočtové organizace, příspěvkové organizace a jiné právnické osoby zřízené v působnosti federálního ministerstva obrany.

Podle následné koncepce obrany samostatné České republiky a v závislosti na mezinárodních závazcích se předpokládá, že Armáda České republiky bude v krátké době reorganizována.

Současně s návrhem zákona o Armádě České republiky se doporučuje upravit některé související zákony České národní rady.

Návrh povinného oddělení zdravotního pojištění vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, vychází ze zvláštností struktury armády a vojenského zdravotnictví. Velení armády musí mít zabezpečeny samostatné soustavné a operativní informace o sledování a vyhodnocování zdravotního stavu vojáků pro potřeby připravenosti armády k obraně státu, obdobně jako je tomu i v ostatních armádách. Vzhledem k nutnosti dodržovat zásady utajení personálních údajů o odbornících speciálních služeb armády, je třeba zpracování informací o zdravotním stavu vojáků spravovat ve vlastním informačním systému. Zkušenosti armád ekonomicky vyspělých států ukazují, že kvalitní systém zdravotnického zabezpečení vojsk je významným faktorem kladně ovlivňujícím rozhodnutí občana ke vstupu do armády. Prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny bude velení armády realizovat výkony a opatření k ochraně individuálního a kolektivního zdraví vojsk nad rámec potřebné zdravotní péče.

Vojenská zdravotní pojišťovna - zřízená jako zaměstnanecká pojišťovna podle ustanovení § 2 zákona České národní rady č. 280/1992 Sb. - bude podle návrhu obligatorně pojišťovat vojáky v činné službě a žáky vojenských škol dnem nástupu služby nebo studia. Její organizační struktura bude analogická s ostatními zdravotními pojišťovnami.

V předloženém návrhu se v jeho dalších částech přizpůsobují některé platné předpisy potřebám zajištění zdravotní péče o vojáky v činné službě.

Předkládaná úprava není v rozporu s právními předpisy Evropských společenství.

Úpravy provedené tímto návrhem zákona si nevyžádají zvýšení rozpočtových výdajů.

Zvláštní část

K § 1

Zřízením Armády České republiky okamžikem zániku Československé armády se umožňuje plynulý přechod funkcí obrany z federálních orgánů. V nové právní úpravě se navrhuje výslovně stanovit, že Armáda České republiky je určena výlučně k obraně svobody, nezávislosti a územní celistvosti České republiky, protože úkolem Československé armády podle dosavadních předpisů je bránit Českou a Slovenskou Federativní Republiku.

K § 2

Armádu České republiky budou tvořit vojenské útvary a zařízení dosavadní Československé armády dislokované na teritoriu České republiky. Vojenský útvar je samostatná výcviková, administrativní a hospodářská součást armády s vlastním názvem a číslem. Má stálou organizační strukturu, je organizován z jednotek různého charakteru s vertikální podřízenosti, je předurčen k zajištění výcviku a výchovy vojáků, k plnění úkolů, k plnění úkolů připravenosti a mobilizační pohotovosti v míru a plnění bojových úkolů nebo jejich zabezpečení za branné pohotovosti státu. Zařízení je samostatný organický celek k zajišťování specifických výcvikových, školících, výzkumných, léčebných, rekreačních nebo opravárenských potřeb armády. Má vlastní orgány hospodaření.

Není nutné definovat pojem útvaru a zařízení přímo v zákoně, neboť ani v minulosti nedostatek zákonné definice nepřinášel legislativní ani jiné právní potíže. V případě potřeby by bylo vhodné definici uvést v podzákonné normě.

K § 3

Vedle vojenských útvarů a zařízení existující ostatní rozpočtové a příspěvkové organizace, které k plnění svých úkolů zřídilo FMO podle zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, se navrhuje rovněž zachovat a považovat je za zřízené ministerstvem obrany České republiky.

Ustanovení odstavce 2 výslovně považuje za zřízené státní podniky, které byly dříve zřízeny federálním ministerstvem obrany a mají ke dni účinnosti zákona sídlo na území České republiky, pokud mají též právo hospodaření s majetkem České a Slovenské Federativní Republiky, které přechází na Českou republiku. Toto ustanovení je v souladu s článkem 8 odstavec 3 ústavního zákona č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiku mezi Českou republiku a Slovenskou republiky a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku.

K § 4

Protože není možné s ohledem na velmi krátký časový interval připravit a schválit návrhy předpisů, kterými by se regulovaly vztahy v Armádě České republiky, navrhuje se převzít dosavadní interní předpisy Československé armády. Právní předpisy nutné přejímat, neboť budou převzaty příslušným ústavním zákonem, který je v současné době projednáván.

K § 5

Navrhuje se nepřerušovat vojenskou činnou službu a pokračovat v ní u Armády České republiky.

Vojáci v základní (náhradní) službě jsou podle branného zákona povinni vykonat základní (náhradní) službu ve stanovené délce (18 měsíců základní služba, 5 měsíců náhradní služba), která se počítá ode dne nástupu k vojenskému útvaru.

Služební poměr vojáků z povolání se podle § 25 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, uzavírá písemně na dobu nejméně 10 let, tj. jde o smluvní vztah, závislý především na vůli občana, zda požádá o přijetí. Doba závazku se počítá ode dne sjednaného v písemné dohodě. Při ukončení služebního poměru vojáků z povolání dnem zániku Československé armády by nebylo zřejmé, kdo by opětovně žádal o přijetí a jak by se počítala délka závazku (zda včetně doby odsloužené v dosavadní Československé armádě nebo nově od přijetí do armády České republiky). kromě toho některé speciální činnosti (systém protivzdušné obrany, směnný provoz, střežení objektů apod.) by mohly být přerušeny s nepředvídatelnými důsledky. Obdobně je tomu u vojáků v další službě.

Navrhované znění § 5 zákona je v souladu s návrhem článku 2 návrhu ústavního zákona o zániku funkce soudců a o skončení pracovních a služebních poměrů v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.

K § 6

Navrhuje se rovněž nepřerušovat pracovní poměr občanských zaměstnanců a pracovní smlouvy uzavřené k Československé armádě a federálnímu ministerstvu obrany považovat za uzavřené a Armádou České republiky a ministerstvem obrany České republiky. Tím se vyloučí možné spory k poskytování odstupného podle zákona č. 195/1991 sb., o odstupném, poskytovaném při skončení pracovního poměru. Současně bude možné zachovat všechny náležitosti podle pracovněprávních předpisů, např. čerpání dovolené.

K § 7

Ustanovením § 7 se navrhuje změna a doplnění zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Navrhovaná změna umožňuje takové postavení zaměstnanecké pojišťovny ministerstva obrany České republiky, jaké má zaměstnanecká pojišťovna vnitra.

K § 8

Dosavadní úprava volby lékaře vojáků základní služby na území České republiky se rozšiřuje na všechny vojáky v činné službě a žáky vojenských škol z důvodů, jak jsou uvedeny v části čtvrté.

K § 9

Povaha služby v armádě nedovoluje, aby vojáci v činné službě a žáci vojenských škol měli volný výběr zdravotnického zařízení kdekoli na území státu. Výběr musí být omezen tak, že těmto osobám se poskytne zdravotní péče přednostně ve vojenských zdravotních zařízeních v posádce, kde vykonávají službu. Výběr lékaře v rámci tohoto zařízení přitom nebude omezen. Omezení výběru zdravotnického zařízení se navrhuje rovněž při navazující ambulantní a ústavní péči.

Uvedené omezení vyplývá z nezbytnosti průběžně informovat vojenské velitele o počtech vojáků nezpůsobilých ze zdravotních důvodů k zařazení do systému bojové připravenosti útvaru a též z nutnosti jednotného posuzování neschopnosti k vojenskému výcviku.

K § 10

Vzhledem k navrhované novele § 10 odst. 2 zákona č. 550/1991 Sb. se navrhuje povinné pojištění vojáků v činné službě a žáků vojenských škol u Vojenské zdravotní pojišťovny promítnout i do odvodu pojistného.

V Armádě České republiky zůstanou některé druhy služeb, jejichž příslušníci budou s ohledem na plnění zvláštních, specifických úkolů utajování. Z tohoto důvodu se navrhuje upravit součinnost Vojenské zdravotní pojišťovny na vedení registru pojištěnců Všeobecnou zdravotní pojišťovnou tak, aby nebyly ohroženy tyto zájmy armády, při zachování požadavků všeobecného zdravotního pojištění.

K § 11

Vzhledem k tomu, že smluvní vztah vojáků z povolání nebo vojáků v další službě vznikl k zaniklé Československé armádě, je třeba přímo ze zákona umožnit jim případné propuštění na vlastní žádost. Propuštění by se realizovalo podle právních předpisů platných k 31. 12. 1992, a to nejen včetně nároků, ale také včetně povinnosti případné úhrady za nesplnění závazku ke službě.

K § 12

V zákoně je třeba také výslovně upravit službu státních občanů České republiky v Armádě Slovenské republiky z toho důvodu, že branný zákon obsahuje ustanovení o tom, že k takovéto službě je potřeba souhlasu prezidenta republiky. Současně je také nezbytné vyloučit i případný trestní postih podle trestního zákona.

K § 13

Navrhuje se účinnost zákona dnem 1. ledna 1993 v souladu s ústavním zákonem č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské Federativní Republiky.