Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
Zřizuje se Armáda České republiky.
jejím úkolem je bránit svobodu, nezávislost
a územní celistvost České republiky.
Armádu České republiky tvoří
vojenské útvary a zařízení
Československé armády umístěné
ke dni jejího zániku na území České
republiky.
(1) Zřizují se ostatní rozpočtové
organizace a příspěvkové organizace
existující ke dni zániku České
a Slovenské Federativní Republiky v působnosti
federálního ministerstva obrany na území
České republiky. Organizace zřízené
podle věty prvé mohou být měněny
nebo zrušeny ministerstvem obrany České republiky
jako zřizovatelem podle obecně závazných
právních předpisů.
(2) Státní podniky zřízené
federálním ministerstvem obrany se sídlem
na území České republiky s právem
hospodaření s majetkem České a Slovenské
Federativní Republiky, které podle ústavního
zákona o dělení majetku České
a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou
a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou
republiku a Slovenskou republiku, přecházející
na Českou republiku, se považují za zřízené
ministerstvem obrany České republiky.
Vztahy v Armádě České republiky, zejména
výkon vojenské služby, způsob výcviku
a organizace, se řídí dosavadními
předpisy platnými v zaniklé Československé
armádě [např. Základní řád
ozbrojených sil České a Slovenské
federativní republiky].
Služební poměry vojáků Československé
armády, kteří jsou ke dni jejího zániku
příslušníky vojenských útvarů
a zařízení uvedených v § 2 nebo
příslušníky ostatních rozpočtových
organizací, příspěvkových organizací
a státních podniků uvedených v §
3 nezanikají a tito příslušníci
se stávají příslušníky
Armády České republiky v dosažených
vojenských hodnostech.
(1) Občanští zaměstnanci federálního
ministerstva obrany se stávají občanskými
zaměstnanci ministerstva obrany České republiky.
(2) Občanští zaměstnanci Československé
armády, kteří jsou v pracovním poměru
k vojenským útvarům a zařízením
uvedeným v § 2 a ostatním rozpočtovým
organizacím uvedeným v § 3 odst. 1, se stávají
občanskými zaměstnanci Armády České
republiky.
(3) Občanští zaměstnanci Československé
armády, kteří jsou v pracovním poměru
k příspěvkovým organizacím
uvedeným v § 3 odst. 1, zůstávají
občanskými zaměstnanci těchto organizací.
Zákon České národní rady č.
280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových
a dalších zdravotních pojišťovnách
se mění takto:
§ 25 zní:
Zaměstnanecká pojišťovna vnitra České
republiky a Vojenská zdravotní pojišťovna
mohou upravit ve svém statutu práva a povinnosti
vyplívající z ustanovení § 4
a 10 tohoto zákona odchylně.".
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve znění zákona České
národní rady č. 210/1990 Sb., zákona
České národní rady č. 425/1990
Sb., zákona České národní rady
č. 548/1991 Sb., zákona České národní
rady č. 550/1991 Sb. a zákona České
národní rady č. .../1992 Sb., se s působností
pro Českou republiku mění takto:
§ 9 odst. 3 zní:
(3) Volbu lékaře u vojáků v činné
službě a žáků vojenských
škol, kteří se připravují na
službu vojáka z povolání a nejsou vojáky
v činné službě, upravují zvláštní
předpisy [§ 10 odst. 2 zákona ČNR
č. 550/1991 Sb., ve znění zákona ČNR
č. .../1992 Sb.]".
Zákon České národní rady č.
550/1992 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění,
ve znění zákona České národní
rady č. .../1992., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový
odstavec 2, který zní:
"(2) Vojáci v činné službě
a žáci vojenských škol, kteří
se připravují na službu vojáka z povolání
a nejsou vojáky v činné službě,
jsou pojištěni u Vojenské zdravotní
pojišťovny. Základní zdravotní
péči jim poskytuje posádkové zařízení
zdravotní péče a není-li zřízeno,
jiné zdravotnické zařízení
s nímž pojišťovna uzavřela smlouvu
o poskytování zdravotní péče.
Navazující ambulantní nebo ústavní
péči poskytuje zdravotnické zařízení
určené lékařem, který poskytl
základní zdravotní péči. Lékaře
lze volit jen v rámci zdravotnického zařízení
uvedeného ve větě druhé a třetí.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako
odstavce 3 a 4.
Zákon České národní rady č.
.../1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, se mění a doplňuje
takto:
1. V § 5 odstavci 3 se slova "pokud si ji pojištěnec
zvolil" nahrazují slovy "u níž je
pojištěnec pojištěn".
2. Poznámka 20 pod čarou zní:
"20) § 10 odst. 1 a 2 a § 11 písm. a) až
c) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění
zákona ČNR č. .../1992 Sb.".
3. v § 27 odstavci 1 se na konci připojuje tato věta:
"Vojenská zdravotní pojišťovna sděluje
potřebné údaje k vedení registru o
všech svých pojištěncích se zřetelem
na způsob vedení registru všeobecného
zdravotního pojištění a s ohledem na
potřebu ochrany utajovaných skutečností.".
Požádá-li voják z povolání
nebo voják v další službě do 31.
ledna 1993 o propuštění ze služebního
poměru, bude propuštěn na vlastní žádost
podle předpisů platných do 31. prosince 1992
[např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých
služebních poměrech vojáků, ve
znění pozdějších předpisů,
úplné znění č. 361/1992 Sb.],
pokud to bude pro něj výhodnější.
Služba státních občanů České
republiky v Armádě Slovenské republiky se
do 31. března 1993 nepovažuje za cizí vojenskou
službu [§ 56 branného zákona č.
92/1949 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, úplné znění
č. 331/1992 Sb.].
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1993.
Všeobecná část
Spolu se zánikem České a Slovenské
Federativní Republiky zanikne i její ozbrojená
síla Československá armáda. K zachování
kontinuity funkcí armády na území
České republiky a z důvodu nutnosti právního
základu její existenci je nezbytné Armádu
České republiky zřídit zákonem,
a to k okamžiku zániku Československé
armády. Současně na nezbytně nutnou
přechodnou dobu se navrhuje převzít platné
resortní předpisy, které zajišťují
chod armády, zejména základní řády,
předpisy o zbraních a vojenské technice apod.
Základem armády České republiky budou
existující vojenské útvary a zařízení
dosavadní Československé armády, které
jsou na území České republiky, včetně
personálního stavu. Obdobně budou převzaty
i ostatní rozpočtové organizace, příspěvkové
organizace a jiné právnické osoby zřízené
v působnosti federálního ministerstva obrany.
Podle následné koncepce obrany samostatné
České republiky a v závislosti na mezinárodních
závazcích se předpokládá, že
Armáda České republiky bude v krátké
době reorganizována.
Současně s návrhem zákona o Armádě
České republiky se doporučuje upravit některé
související zákony České národní
rady.
Návrh povinného oddělení zdravotního
pojištění vojáků v činné
službě a žáků vojenských
škol, kteří se připravují na
službu vojáka z povolání a nejsou vojáky
v činné službě, vychází
ze zvláštností struktury armády a vojenského
zdravotnictví. Velení armády musí
mít zabezpečeny samostatné soustavné
a operativní informace o sledování a vyhodnocování
zdravotního stavu vojáků pro potřeby
připravenosti armády k obraně státu,
obdobně jako je tomu i v ostatních armádách.
Vzhledem k nutnosti dodržovat zásady utajení
personálních údajů o odbornících
speciálních služeb armády, je třeba
zpracování informací o zdravotním
stavu vojáků spravovat ve vlastním informačním
systému. Zkušenosti armád ekonomicky vyspělých
států ukazují, že kvalitní systém
zdravotnického zabezpečení vojsk je významným
faktorem kladně ovlivňujícím rozhodnutí
občana ke vstupu do armády. Prostřednictvím
Vojenské zdravotní pojišťovny bude velení
armády realizovat výkony a opatření
k ochraně individuálního a kolektivního
zdraví vojsk nad rámec potřebné zdravotní
péče.
Vojenská zdravotní pojišťovna - zřízená
jako zaměstnanecká pojišťovna podle ustanovení
§ 2 zákona České národní
rady č. 280/1992 Sb. - bude podle návrhu obligatorně
pojišťovat vojáky v činné službě
a žáky vojenských škol dnem nástupu
služby nebo studia. Její organizační
struktura bude analogická s ostatními zdravotními
pojišťovnami.
V předloženém návrhu se v jeho dalších
částech přizpůsobují některé
platné předpisy potřebám zajištění
zdravotní péče o vojáky v činné
službě.
Předkládaná úprava není v rozporu
s právními předpisy Evropských společenství.
Úpravy provedené tímto návrhem zákona
si nevyžádají zvýšení rozpočtových
výdajů.
Zvláštní část
K § 1
Zřízením Armády České
republiky okamžikem zániku Československé
armády se umožňuje plynulý přechod
funkcí obrany z federálních orgánů.
V nové právní úpravě se navrhuje
výslovně stanovit, že Armáda České
republiky je určena výlučně k obraně
svobody, nezávislosti a územní celistvosti
České republiky, protože úkolem Československé
armády podle dosavadních předpisů
je bránit Českou a Slovenskou Federativní
Republiku.
K § 2
Armádu České republiky budou tvořit
vojenské útvary a zařízení
dosavadní Československé armády dislokované
na teritoriu České republiky. Vojenský útvar
je samostatná výcviková, administrativní
a hospodářská součást armády
s vlastním názvem a číslem. Má
stálou organizační strukturu, je organizován
z jednotek různého charakteru s vertikální
podřízenosti, je předurčen k zajištění
výcviku a výchovy vojáků, k plnění
úkolů, k plnění úkolů
připravenosti a mobilizační pohotovosti v
míru a plnění bojových úkolů
nebo jejich zabezpečení za branné pohotovosti
státu. Zařízení je samostatný
organický celek k zajišťování specifických
výcvikových, školících, výzkumných,
léčebných, rekreačních nebo
opravárenských potřeb armády. Má
vlastní orgány hospodaření.
Není nutné definovat pojem útvaru a zařízení
přímo v zákoně, neboť ani v minulosti
nedostatek zákonné definice nepřinášel
legislativní ani jiné právní potíže.
V případě potřeby by bylo vhodné
definici uvést v podzákonné normě.
K § 3
Vedle vojenských útvarů a zařízení
existující ostatní rozpočtové
a příspěvkové organizace, které
k plnění svých úkolů zřídilo
FMO podle zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových
pravidlech federace, se navrhuje rovněž zachovat a
považovat je za zřízené ministerstvem
obrany České republiky.
Ustanovení odstavce 2 výslovně považuje
za zřízené státní podniky,
které byly dříve zřízeny federálním
ministerstvem obrany a mají ke dni účinnosti
zákona sídlo na území České
republiky, pokud mají též právo hospodaření
s majetkem České a Slovenské Federativní
Republiky, které přechází na Českou
republiku. Toto ustanovení je v souladu s článkem
8 odstavec 3 ústavního zákona č. 541/1992
Sb., o dělení majetku České a Slovenské
Federativní Republiku mezi Českou republiku a Slovenskou
republiky a jeho přechodu na Českou republiku a
Slovenskou republiku.
K § 4
Protože není možné s ohledem na velmi
krátký časový interval připravit
a schválit návrhy předpisů, kterými
by se regulovaly vztahy v Armádě České
republiky, navrhuje se převzít dosavadní
interní předpisy Československé armády.
Právní předpisy nutné přejímat,
neboť budou převzaty příslušným
ústavním zákonem, který je v současné
době projednáván.
K § 5
Navrhuje se nepřerušovat vojenskou činnou službu
a pokračovat v ní u Armády České
republiky.
Vojáci v základní (náhradní)
službě jsou podle branného zákona povinni
vykonat základní (náhradní) službu
ve stanovené délce (18 měsíců
základní služba, 5 měsíců
náhradní služba), která se počítá
ode dne nástupu k vojenskému útvaru.
Služební poměr vojáků z povolání
se podle § 25 zákona č. 76/1959 Sb., o některých
služebních poměrech vojáků, ve
znění pozdějších předpisů,
uzavírá písemně na dobu nejméně
10 let, tj. jde o smluvní vztah, závislý
především na vůli občana, zda
požádá o přijetí. Doba závazku
se počítá ode dne sjednaného v písemné
dohodě. Při ukončení služebního
poměru vojáků z povolání dnem
zániku Československé armády by nebylo
zřejmé, kdo by opětovně žádal
o přijetí a jak by se počítala délka
závazku (zda včetně doby odsloužené
v dosavadní Československé armádě
nebo nově od přijetí do armády České
republiky). kromě toho některé speciální
činnosti (systém protivzdušné obrany,
směnný provoz, střežení objektů
apod.) by mohly být přerušeny s nepředvídatelnými
důsledky. Obdobně je tomu u vojáků
v další službě.
Navrhované znění § 5 zákona je
v souladu s návrhem článku 2 návrhu
ústavního zákona o zániku funkce soudců
a o skončení pracovních a služebních
poměrů v souvislosti se zánikem České
a Slovenské Federativní Republiky.
K § 6
Navrhuje se rovněž nepřerušovat pracovní
poměr občanských zaměstnanců
a pracovní smlouvy uzavřené k Československé
armádě a federálnímu ministerstvu
obrany považovat za uzavřené a Armádou
České republiky a ministerstvem obrany České
republiky. Tím se vyloučí možné
spory k poskytování odstupného podle zákona
č. 195/1991 sb., o odstupném, poskytovaném
při skončení pracovního poměru.
Současně bude možné zachovat všechny
náležitosti podle pracovněprávních
předpisů, např. čerpání
dovolené.
K § 7
Ustanovením § 7 se navrhuje změna a doplnění
zákona České národní rady č.
280/1992 Sb., o resortních, oborových podnikových
a dalších zdravotních pojišťovnách.
Navrhovaná změna umožňuje takové
postavení zaměstnanecké pojišťovny
ministerstva obrany České republiky, jaké
má zaměstnanecká pojišťovna vnitra.
K § 8
Dosavadní úprava volby lékaře vojáků
základní služby na území České
republiky se rozšiřuje na všechny vojáky
v činné službě a žáky vojenských
škol z důvodů, jak jsou uvedeny v části
čtvrté.
K § 9
Povaha služby v armádě nedovoluje, aby vojáci
v činné službě a žáci vojenských
škol měli volný výběr zdravotnického
zařízení kdekoli na území státu.
Výběr musí být omezen tak, že
těmto osobám se poskytne zdravotní péče
přednostně ve vojenských zdravotních
zařízeních v posádce, kde vykonávají
službu. Výběr lékaře v rámci
tohoto zařízení přitom nebude omezen.
Omezení výběru zdravotnického zařízení
se navrhuje rovněž při navazující
ambulantní a ústavní péči.
Uvedené omezení vyplývá z nezbytnosti
průběžně informovat vojenské
velitele o počtech vojáků nezpůsobilých
ze zdravotních důvodů k zařazení
do systému bojové připravenosti útvaru
a též z nutnosti jednotného posuzování
neschopnosti k vojenskému výcviku.
K § 10
Vzhledem k navrhované novele § 10 odst. 2 zákona
č. 550/1991 Sb. se navrhuje povinné pojištění
vojáků v činné službě
a žáků vojenských škol u Vojenské
zdravotní pojišťovny promítnout i do odvodu
pojistného.
V Armádě České republiky zůstanou
některé druhy služeb, jejichž příslušníci
budou s ohledem na plnění zvláštních,
specifických úkolů utajování.
Z tohoto důvodu se navrhuje upravit součinnost Vojenské
zdravotní pojišťovny na vedení registru
pojištěnců Všeobecnou zdravotní
pojišťovnou tak, aby nebyly ohroženy tyto zájmy
armády, při zachování požadavků
všeobecného zdravotního pojištění.
K § 11
Vzhledem k tomu, že smluvní vztah vojáků
z povolání nebo vojáků v další
službě vznikl k zaniklé Československé
armádě, je třeba přímo ze zákona
umožnit jim případné propuštění
na vlastní žádost. Propuštění
by se realizovalo podle právních předpisů
platných k 31. 12. 1992, a to nejen včetně
nároků, ale také včetně povinnosti
případné úhrady za nesplnění
závazku ke službě.
K § 12
V zákoně je třeba také výslovně
upravit službu státních občanů
České republiky v Armádě Slovenské
republiky z toho důvodu, že branný zákon
obsahuje ustanovení o tom, že k takovéto službě
je potřeba souhlasu prezidenta republiky. Současně
je také nezbytné vyloučit i případný
trestní postih podle trestního zákona.
K § 13
Navrhuje se účinnost zákona dnem 1. ledna
1993 v souladu s ústavním zákonem č.
542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské
Federativní Republiky.