Česká národní rada 1992 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. /1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb. a zákona České národní rady č. .../1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 1 se vypouští.

2. § 2 odst. 1 písm. a) až c) znějí:

"a) pracovníci v pracovním poměru,

b) členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

c) společníci společnosti s ručeném omezeným a komanditisté komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni.".

3. § 2 odst. 1 písm. d) se vypouští.

4. V § 2 odst. 2 se slovo "Zaměstnancem" nahrazuje slovy "Pracovníkem v pracovním poměru", vypouští se slovo "zaměstnaneckého" a část věty za středníkem a na konci se připojuje tato věta:

"Pracovníky v pracovním poměru se pro účely nemocenského pojištění rozumějí také soudci, prokurátoři, prezident, viceprezident a členové prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a členové vlády.".

5. § 3 odst. 2 zní:

"(2) Zaměstnanci zaměstnavatelů se sídlem na území České republiky, kteří mají místo výkonu práce trvale v cizině, jsou pojištěni podle tohoto zákona, mají-li trvalý pobyt na území České republiky nebo jsou-li občany České republiky.".

6. V § 3 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Sídlem zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.".

7. V § 5 písm. b) se za slova "cizí státní příslušníci" vkládají slova "kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky a".

8. § 5 písm. c) zní:

"c) zaměstnanci, kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky,".

9. V § 5 písm. d) se slovo "pracovníci" nahrazuje slovem "zaměstnanci".

10. V § 6 odst. 1 se slova "6 pracovních" nahrazují slovy "sedm kalendářních".

11. V § 6 odst. 2 se ve větě první slova "výdělek nedosahuje ani 120 Kčs" nahrazují slovy "započitatelný příjem (§ 15 odst. 1) nedosahuje ani 400 Kčs" a ve větě druhé se slovo "výdělek" nahrazuje slovy "započitatelný příjem" a vypouští se slovo "nebo" a ustanovení písmene b).

12. V § 7 se na konci připojuje tato věta:

"Pojištění člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) však vzniká dnem, od něhož začal vykonávat pro družstva práci, za kterou je družstvem odměňován; to platí obdobně pro společníka společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. c).".

13. V § 8 se na konci připojuje tato věta:

"Pojištění člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) však zaniká dnem, od něhož přestal vykonávat pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován; to platí obdobně pro společníka společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedené v § 2 odst. 1 písm. c).".

14. Za § 8 se vkládá nový § 9, který zní:

Zvláštní zákon stanoví, kdo a v jakém rozsahu je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění, a to jako součást pojistného na sociální zabezpečení [zákon ČNR č. .../1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti].".

15. § 11 písm. a) a § 12 se vypouštějí. Dosavadní písmena b) a c) v § 11 se označují jako písmena a) a b).

16. § 15 odst. 1 zní:

"(1) Nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu poskytování lázeňské péče (dále jen "pracovní neschopnost"); za neschopného k výkonu svého dosavadního zaměstnání se považuje též zaměstnanec přijatý do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení. Nemocenské nenáleží za období pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem; pokud však zaměstnanci v době pracovní neschopnosti přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti [§ 195 odst. 3 zákoníku práce], nemocenské náleží vedle této náhrady. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení (dále jen "vyměřovací základ") podle zvláštního zákona [zákon ČNR č. .../1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti].".

17. § 15 odst. 2 zní:

"(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny.".

18. § 15 odst. 3 zní:

"(3) Nemocenské se poskytuje od prvního kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen "podpůrčí doba").".

19. § 16 až 18 zní:

Nemocenské náleží zaměstnanci po dobu karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem; § 15 odst. 1 věta druhá platí zde obdobně.

(1) Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu (§ 18 odst. 1), nejvýše však z částky 190 Kčs.

(2) Výše nemocenského za kalendářní den činí 67% denního vyměřovacího základu. Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského 40% denního vyměřovacího základu.

(3) Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny tak, že haléřové částky do 50 haléřů včetně se zaokrouhlují směrem dolů a haléřové částky nad 50 haléřů směrem nahoru.

(1) Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby [zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.] a kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka společnosti s ručením omezeným a komanditistu komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c).

(2) Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikla pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost.

(4) Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do dne bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti.

(5) Za vstup do zaměstnání se pro účely rozhodného období považuje i změna činnosti zaměstnance, která zakládá nemocenské pojištění, jde-li o téhož zaměstnavatele.

(6) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavců 2 až 4 neměl započitatelný příjem, ačkoliv byl pojištěn, je rozhodným obdobím první zpětné kalendářní čtvrtletí, v němž měl započitatelný příjem; jestliže není takové kalendářní čtvrtletí, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den.

(7) U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější.

(8) Denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích odstavců pro stanovení nemocenského při první pracovní neschopnosti v kalendářním čtvrtletí se použije pro stanovení nemocenského při všech dalších pracovních neschopnostech zaměstnance vzniklých do konce tohoto kalendářního čtvrtletí.

(9) Denní vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujících kalendářních čtvrtletí.

(10) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle příslušných předpisů.".

20. V § 21 odst. 1 se slova "60 pracovních dnů" nahrazují slovy "84 kalendářních dnů".

21. § 23 se vypouští.

22. § 25 odst. 2 zní:

"(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije se zaměstnancem v domácnosti; splnění podmínky domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem.".

23. V § 25 se v odstavci 3 slova "sedmi pracovních" nahrazují slovy "devíti kalendářních" a v odstavci 4 se slova "13 pracovních" nahrazují slovy "16 kalendářních".

24. § 25 odst. 5 zní:

"(5) podpora při ošetřování člena rodiny se stanoví stejným způsobem jako nemocenské. Výše podpory za kalendářní den činí 67% denního vyměřovacího základu.".

25. V § 40 se v odstavci 1 slova "poskytne se mu bezplatně potřebná preventivní a léčebná péče. Nastala-li následkem úrazu" nahrazují slovy "jehož následkem nastala" a odstavec 3 se vypouští.

26. V § 41 odst. 1 písm. d) a v § 45 odst. 1 se slova "ve společné" nahrazují slovem "v".

27. V § 42 odst. 1 se slova "Preventivní a léčebná péče a dávky nemocenského" nahrazují slovy "Dávky nemocenského".

28. § 42 se doplňuje novým odstavcem 4, který zní:

"(4) Vykonává-li zaměstnanec několik činností, které zakládají pojištění podle tohoto zákona, plyne ochranná lhůta z každé z nich.".

29. V § 43 se ve větě druhé slovo "výdělku" nahrazuje slovem "započitatelného příjmu".

30. § 44 se doplňuje novými odstavci 5 a 6, které znějí:

"(5) Nárok na vrácení částek jednotlivých výplat dávek poskytnutých neprávem (§ 48 odst. 2) se promlčuje za 10 let od jejich výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li na úhradu dávky vyplacené neprávem prováděny srážky z dávky nebo započitatelného příjmu.

(6) Nárok na náhradu škody způsobené zaměstnavatelem nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění [§ 19 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. .../1992 Sb.] se promlčuje za pět roků ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení zjistil, že dávka byla poskytnuta neprávem, nejpozději však za 10 let ode dne vzniku škody.".

31. V § 46 odst. 2 se vypouští označení odstavce 2 a na konci věty první se připojují tato slova: "a to ve lhůtě osmi dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dozvěděl; hlášení o vzniku a ukončení pracovní neschopnosti je povinen podat bez zbytečného odkladu" a věta druhá se vypouští.

32. § 47 odst. 1 zní:

"(1) Zaměstnanci jsou povinni dodržovat stanovený léčebný režim [§ 11 písm. e) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění], řídit se pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti. Dále jsou povinni vyžádat si ke změně pobytu za trvání pracovní neschopnosti předchozí souhlas ošetřujícího lékaře a předkládat příslušnému orgánu sociálního zabezpečení doklady potřebné k posouzení a kontrole pracovní neschopnosti.".

33. V § 47 odst. 2 se ve větě první slova "předpisy uvedené" nahrazují slovy "povinnosti stanovené" a na konci se připojuje tato věta: "Nemocenské lze dočasně snížit nebo odejmout nejdříve ode dne porušení povinností stanovených v odstavci 1, a to jen za dobu, za kterou nebylo ještě vyplaceno.".

34. V § 48 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: "Povinnost zaměstnance k náhradě škody, která jeho zaměstnavateli vznikla jednáním zaměstnance podle věty první, se řídí ustanoveními občanského zákoníku." a ve větě třetí se slova "výplaty dávky" nahrazují slovy "právní moci takového rozhodnutí".

35. Za § 50 se vkládají nové § 51 až § 51b, které včetně nadpisů znějí:

Nároky při souběhu s pojištěním v cizině

(1) Je-li zaměstnanec uvedený v § 3 odst. 1 a 2 pojištěn také ve státě, v němž vykonává činnost zakládající pojištění podle tohoto zákona, má nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění na základě výkonu této činnosti, jen nevznikl-li mu nárok na obdobné dávky z pojištění v cizině nebo jsou-li dávky z tohoto pojištění nižší než dávky podle tohoto zákona; v takovém případě obdrží jen rozdíl mezi dávkami z pojištění v cizině a dávkami podle tohoto zákona.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přídavky na děti; přitom jako přídavky na děti se posuzuje i zvýšení mzdy (platu) poskytované na děti zaměstnance uvedeného v odstavci 1 podle předpisů platných ve státě, v němž vykonává činnost.

(1) Nestanoví-li jinak mezistátní úmluva nebo pokud se dále nestanoví jinak, dávky se do ciziny nevyplácejí a za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, nenáležejí. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky však může povolit výjimku a stanovit podmínky pro výplatu dávek, zdržuje-li se oprávněný ve státě, s nímž není uzavřena úmluva, zejména z důvodu mezistátní vzájemnosti.

(2) Zaměstnancům uvedeným v § 3 odst. 1 a 2, pokud jejich nemocenské pojištění provádí zaměstnavatel [§ 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. .../1992 Sb.], se dávky do ciziny vyplácejí, pokud je jim do ciziny vyplácena i mzda (plat); při poukazování dávek do ciziny se postupuje stejně jako při poukazování mzdy (platu) v příslušné měně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky může vyhláškou upravit podrobnosti o běhu podpůrčí doby a ochranné lhůty a výpočtu a poskytování dávek a stanovit, co se považuje za porod pro nárok na dávky a za pracovní úraz (nemoc z povolání), jaké jiné skutečnosti se považují za převedení na jinou práci pro nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství; přitom může upravit podmínky pojištění, poskytování dávek a způsob jejich výpočtu pro některé skupiny osob se zřetelem na zvláštní povahu jejich činnosti nebo způsob jejich odměňování.".

36. § 52 a § 59 se vypouštějí.

37. V § 54 se slova "Federální ministerstvo práce a sociálních věcí" nahrazují slovy "Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky".

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 17 a 18 zní:

Nemocenské se stanoví z průměrné částky připadající na kalendářní den z měsíčního platu, který náleží v době vzniku neschopnosti k službě, nejvýše však z částky 190 Kčs.

Výše nemocenského činí 67% denního platu stanoveného podle § 17.".

2. V § 25 se částka "1000 Kčs" nahrazuje částkou "3000 Kčs".

3. V § 29 se za slova "vrácení dávek" vkládají slova "o výplatě dávek do ciziny".

4. § 30 odst. 2 se vypouští.

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 1/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 5 zní:

(1) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen "vyrovnávací příspěvek") se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení pracovnice na jinou práci, s výjimkou dnů, po které trvaly důvody uvedené v odstavci 4 písm. a) až d). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

(2) Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu pracovnice zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Přitom se nepřihlíží k té části denního vyměřovacího základu pracovnice, která přesahuje částku 190 Kčs.

(3) Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako se stanoví při výpočtu nemocenského s tím, že se zjišťuje ke dni převedení pracovnice na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.

(4) Průměr započitatelných příjmů pracovnice připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které

a) trvala její pracovní neschopnost,

b) ošetřovala (pečovala o) člena rodiny,

c) měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží náhrada příjmu,

d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci.

(5) Pokud k převedení pracovnice na jinou práci anebo ke skončení tohoto převedení došlo v průběhu kalendářního měsíce, postupuje se obdobně podle odstavce 4 s tím, že se přihlíží k započitatelnému příjmu za celý takový kalendářní měsíc a tento příjem se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci s výjimkou dnů uvedených v odstavci 4 písm. a) až d).

(6) Započitatelný příjem se zjišťuje stejným způsobem jako se zjišťuje při stanovení nemocenského.".

2. § 6 odst. 2 písm. e) zní:

"e) byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,".

3. V § 7 odst. 1 se vypouštějí slova "místo mzdy, popřípadě místo nemocenského. Poskytuje se" a na konci se připojuje tato věta: "Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží pracovnici započitatelný příjem (§ 5 odst. 6).".

4. § 8 a 9 zní:

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví stejným způsobem jako nemocenské s tím, že denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou; u pracovnice převedené na jinou práci z důvodu těhotenství nebo mateřství se zjišťuje ke dni jejího převedení na jinou práci, pokud je to pro ni výhodnější.

(2) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 67% denního vyměřovacího základu.".

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.".

5. V § 12 odst. 1 se slova "lůžkového zařízení léčebně preventivní péče" nahrazují slovy "zdravotnického zařízení ústavní péče".

6. V § 13 se částka "4000 Kčs" nahrazuje částkou "3000 Kčs".

7. V § 17 odst. 3 se slova "ve výrobním družstvu" nahrazují slovy "v družstvu".

8. V § 21 odst. 4 a v § 23 se slova "hrubého výdělku" a "hrubý výdělek" nahrazují slovy "započitatelného příjmu (§ 5 odst. 6) " a "započitatelný příjem".

9. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 2, ve větě první se za slova "pracovní činnosti" vkládají slova "a u členů družstev, společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu nebo společnosti, ale vykonávají pro ně práci, za kterou jsou družstvem nebo společností odměňováni", slova "hrubý výdělek" se nahrazují slovy "započitatelný příjem" a doplňuje se nový odstavec 1, který zní:

"(1) U prezidenta, viceprezidenta a členů prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a u členů vlády se považují podmínky pracovního úvazku a odpracované doby za splněny, pokud jsou pojištěni podle zákona o nemocenském pojištění.".

10. V § 24 odst. 2 se slovo "rozhodnutí" nahrazuje slovem "posudku".

11. V § 27 odst. 2 se vypouští věta druhá.

12. V § 32 odst. 1 se slova "po skončení zaměstnání, členství v družstvu, kde součástí členství byl též pracovní vztah, školní docházky nebo studia v evidenci národního výboru jako uchazeči o zaměstnání" nahrazují slovy "vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání".

13. V § 32 odst. 2 se slova "v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání" nahrazují slovy "veden v evidenci uchazečů o zaměstnání".

14. V § 33 se slova "Sboru národní bezpečnosti" nahrazují slovy "Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb".

15. Za § 34 se vkládá nový § 35, který zní:

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou, které další děti se považují za nezaopatřené, co se rozumí soustavnou přípravou na budoucí povolání, v kterých dalších případech se poskytují přídavky na děti na dítě zdržující se v zahraničí, které další doby se kladou naroveň odpracované době, podrobnosti o pracovním úvazku, příplatku k přídavkům na děti, souběhu nároků na přídavky na děti a nároků na přídavky na děti a výchovné, výplatě přídavků na děti a poskytování dávek a podrobnosti o nárocích uchazečů o zaměstnání podle § 32.".