Česká národní rada 1992 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Miloše Skočovského na místopředsedu vlády a ministra financí České republiky Ivana Kočárníka a ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Piťhu. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás s interpelací ve věci havarijního stavu Základní školy v Pohořelicích na okrese Břeclav.

V průběhu posledních 25 let se ve městě Pohořelice systematickým odsouváním řešení problému základního školství ze strany okresních, krajských či regionálních i republikových úřadů dospělo k situaci, kdy nejenže jediná stará základní škola výrazně nestačí svou kapacitou pro žáky města a přilehlých obcí, ale i trvalým nedostatkem financí na základní opravy se školní budovy již dostaly do havarijního stavu. Dle oficiálního posudku statika se vlivem nerovnoměrného sedání základů hlavní budovy půlí, jsou narušeny stropy, praskají zdi i u tělocvičny, hrozilo zřícení jedné ze štítových zdí a proces rozpadání objektu pokračuje dále. Přitom se jedná o druhou největší základní školu na okrese.

Tyto skutečnosti vedly městské zastupitelstvo k rozhodnutí zahájit přístavbu školy v každém případě - třeba jen s využitím vlastních nedostatečných prostředků, jelikož situace se stala věcně i ekonomicky neudržitelnou. V roce 1992 okresním shromážděním konečně předělená účelová dotace na dostavbu a rekonstrukci školy ve výši 2 miliony Kčs se pak vyrovnala /!?/ tím, že o tuto částku byla snížena neúčelová dotace pro město Pohořelice. Na stavbu školy pak letos byly vynaloženy 3 miliony Kčs, t.j. celé vlastní příjmy obce. Celou záležitost ovlivňuje možná i to, že Pohořelice jsou vzdáleny více než 50 km od okresního města, neleží ani v upřednostňované oblasti, a ni v blízkosti centra, rozhodujícího o financích či dotacích. Tento případ může sloužit jako vzorový příklad toho, kam vede systém přerozdělování a nekvalifikovaného rozhodování ve vzdáleném centru.

Situace v zajišťování dotace nutné pro pokračování a dokončení stavby je obdobná. Školský úřad v Břeclavi uznává nutnost řešení situace Základní školy v Pohořelicích a současně konstatuje vlastní nekompetentnost k řešení a finanční nedostatečnosti i v případě součinnosti s celým Okresním úřadem. Přednost a Okresního úřadu nepochybuje o nutnosti řešit tento problém a zaručuje všemožnou podporu, akci však nemá z čeho financovat. Obdobná stanoviska mají i MŠMT Olomouc i MŠMT Praha, Ministerstvo financí v roce 1991 financování odmítlo.

Z popsané situace nabývám dojmu, že zainteresované úřady dostatečně nezvážily prekérní situaci dětí a učitelů v jednom malém pětitisícovém moravském městě úředníkům sice vzdáleném, ale majícím snad stejná práva dát vzdělání svým dětem jako jiná města v civilizovaných státech. Snad se zapomíná na to, že vzdělané děti jsou základem existence našeho státu v budoucnosti.

Vážený pane ministře, posuďte prosím situaci Základní školy v Pohořelicích, která při dalším váhání a odkládání může vést od nyní uzavíraných 4 tříd k nucenému uzavření celé školy. Bez Vaší pomoci je škola asi určena k zániku a jejích skoro 900 žáků dostane několikaleté prázdniny.

Prosím proto o sdělení, kdy a jakým způsobem bude dostavba a oprava školy v Pohořelicích provedena, respektive jak bude zajištěno financování této akce.