Česká národní rada 1992 – 1992

Návrh Statutu Nejvyššího kontrolního úřadu

se předkládá na základě § 20 zákona ČNR

č. 61/1992 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě

České republiky.

V Praze dne 4. prosince 1992

(1) Nejvyšší kontrolní úřad České republiky (dále jen "Nejvyšší kontrolní úřad") je nezávislý kontrolní orgán České republiky, který se ve své činnosti řídí pouze zákony.

(2) Nejvyšší kontrolní úřad je zřízen ústavním zákonem České národní rady č. 481/1991 Sb., o zřízení Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky. Zákon České národní rady č. 61/1992 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky (dále jen "zákon!) upravuje postavení, působnost, organizaci, oprávnění a povinnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, povinnosti a práva kontrolovaných orgánů, právnických a fyzických osob uvedených v § 5 zákona (dále jen "kontrolované subjekty").

(3) Sídlem Nejvyššího kontrolního úřadu je Praha.

(4) Finanční prostředky na činnost Nejvyššího kontrolního úřadu tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu České republiky a jejich výše je schvalována českou národní radou.

(5) Na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "prezident"), viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "viceprezident") a členy prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "člen Rady") se vztahuje právní úprava platových poměrů státních funkcionářů.

Úkoly a činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá z jeho kontrolní a další působnosti stanovené zákonem.

(1) Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu je z hlediska věcného zaměření stanovena v § 3 zákona. Podle tohoto ustanovení zákona Nejvyššího kontrolního úřadu kontroluje:

a) tvorbu a užití prostředků státního rozpočtu České republiky,

b) státní závěrečný účet České republiky,

c) hospodaření a nakládání s finančními i hmotnými prostředky České republiky a s jejich zdroji včetně dluhů a hospodaření s jejími úvěry, pohledávkami a majetkovými právy,

d) dodržování povinností a práv vyplývajících z obecně závazných právních předpisů nebo povinností uložených na jejich základě, pokud upravují finančně ekonomické vztahy,

e) výkon státní správy.

(2) Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu, věcně vymezená v odstavci 1, se z hlediska kontrolovaných subjektů vztahuje na:

a) vládu, orgány státní správy a další orgány České republiky s výjimkou České národní rady,

b) státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace České republiky,

c) právnické a fyzické osoby, pokud hospodaří s dotacemi nebo s jinými prostředky ze státního rozpočtu České republiky, včetně fondů spravovaných orgány České republiky,

d) právnické osoby s majetkovou nebo finanční účastí státu,

e) právnické osoby zřízené zákonem,

f) další právnické osoby, pokud tak stanoví zákon.

(3) Při kontrole Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje, zda kontrolované operace jsou v souladu s obecně závaznými právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje zda jsou účelné a hospodárné.

(1) Do působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu dále patří úkol zpracovávat stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu České republiky, které překládá České národní radě.

(2) Nejvyšší kontrolní úřad je povinen na vyžádání zpracovatele návrhu obecně závazného právního předpisu týkajícího se rozpočtového hospodaření, účetnictví, státní statistiky a výkonu kontrolní, dozorové a inspekční činnosti, zpracovat stanovisko.

(1) Nejvyšší kontrolní úřad při plnění úkolů vyplývajících z kontrolní a další působnosti uvedených v článcích 3 a 4 statutu se řídí § 22, 23, 25 zákona a může vznášet požadavky na kontrolované subjekty a jejich pracovníky podle § 24 zákona.

(2) Nejvyšší kontrolní úřad může za podmínek stanovených § 26 zákona ukládat pořádkové pokuty nebo pokuty.

(3) Podrobnosti postupu při kontrole stanoví kontrolní řád.

(4) K jednotlivým kontrolním úkolům jsou zpravidla sestavovány z kontrolních pracovníků kontrolní skupiny.

(5) Ustanovení kontrolní skupiny z kontrolních pracovníků různých odborů schvaluje prezident nebo viceprezident.

(6) Nejvyšší kontrolní úřad může na smluvním základě do své kontrolní činnosti zapojovat externí pracovníky.

(1) Pracovníci, kteří vykonávají kontrolu a další odborníci, kteří se na výkonu kontroly podílejí (dále jen "kontrolní pracovníci") pořizují při kontrole kontrolní nález, který obsahuje přesný popis zjištěných skutečností, průkazně doložených a jejich hodnocení s jmenovitým uvedením nedostatků, včetně označení ustanovení obecně závazných právních předpisů a opatření vydaných na jejich základě, které byly porušeny.

(2) Kontrolní pracovníci musí kontrolní zjištění projednat s kontrolovanými subjekty, jejich námitky proti pravdivosti, úplnosti nebo průkaznosti projednávaných kontrolních zjištění prověřit a v případě oprávněnosti námitek, upravit kontrolní nález.

(3) V případě námitek kontrolovaných subjektů proti zjištění uvedeným v kontrolním nálezu postupují kontrolní pracovníci podle odstavce 2 s tím, že výsledky prověření námitek musí kontrolovaným subjektům písemně sdělit.

(4) Nejvyšší kontrolní úřad je povinen kontrolní nález předat kontrolovaným subjektům.

(1) Každý kontrolní nález před předáním kontrolovaným subjektům musí být v Nejvyšším kontrolním úřadu:

a) posouzen z hlediska průkaznosti a doloženosti kontrolních zjištění, jakož i z hlediska právního a metodického.

b) předběžně projednán a odsouhlasen příslušným vedoucím pracovníkem.

(2) O oprávněnosti opakovaných námitek proti kontrolním zjištěním uvedeným v kontrolním nálezu rozhoduje s konečnou platností Rada.

(3) Závažná kontrolní zjištění se projednávají v Radě.

(1) Nejvyšší kontrolní úřad se skládá z:

a) řídících orgánů,

b) kontrolních pracovníků,

c) ostatních pracovníků,

(2) Řídícími orgány jsou:

a) prezident,

b) viceprezident,

c) Rada,

d) členové Rady.

(3) Prezidenta volí a odvolává Česká národní rada. Viceprezidenta volí a odvolává Česká národní rada na návrh prezidenta.

(4) Funkční období prezidenta i viceprezidenta je sedm let. Prezident i viceprezident mohou být zvoleni opětovně, nejvýše na dvě po sobě jsoucí období.

(1) Prezident řídí Nejvyšší kontrolní úřad a má za jeho činnost plnou odpovědnost.

(2) Prezident:

a) zastupuje Nejvyšší kontrolní úřad navenek a jedná jeho jménem,

b) svolává a řídí zasedání Rady,

c) zařazuje na program jednání Rady věci, které jí příslušejí projednávat a schvalovat podle § 17 písm. a) až c) zákona,

d) přikazuje k projednání v Radě kontrolní zjištění, pokud jej považuje za závažné,

e) vydává příkazy a směrnice k zajištění vnitřního chodu Nejvyššího kontrolního úřadu,

f) schvaluje a vydává organizační řád, pracovní řád, spisový řád, kontrolní řád a skartační řád,

g) schvaluje úpravu platových poměrů zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřadu a to tak, aby byly minimálně na úrovni platových poměrů zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřady a to tak, aby byly minimálně na úrovni platových poměrů zaměstnanců ústředních orgánů státní správy,

h) zřizuje odloučená pracoviště,

i) může zřídit poradní orgány, komise a pracovní skupiny, které se podílejí na řešení úkolů spojených s činností Nejvyššího kontrolního úřadu a schvaluje a vydává jednací řád těchto poradních orgánů, komisí a pracovní skupin,

j) schvaluje zahraniční pracovní cesty viceprezidenta, členů Rady,

k) rozhoduje členy Rady rozhodováním o podjatosti kontrolních pracovníků,

m) rozhoduje o rozkladu proti rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty,

n) zprošťuje povinnosti mlčenlivosti.

(1) Viceprezident zastupuje prezidenta v bodě jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění v plném rozsahu práv, povinností a odpovědnosti prezidenta.

(2) Viceprezident plní další úkoly svěřené mu prezidentem.

(1) Rada je složena z prezidenta, viceprezidenta a ze sedmi členů.

(2) Rada zasedá nejméně jednou za dva měsíce.

(3) Podnět ke svolání Rady může předložit prezidentovi každý člen Rady.

(4) Rada projednává a schvaluje:

a) stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu České republiky a s ním bezprostředně související kontrolní zjištění,

b) návrh základních směrů kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na příslušný rok,

c) souhrn roční zprávu o kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu,

d) kontrolní zjištění, která jí přikáže prezident.

(5) Kromě toho Rada:

a) rozhoduje o námitkách podjatosti vůči prezidentovi, vyjadřuje se k námitkám podjatosti vůči viceprezidentovi a vůči členovi Rady,

b) projednává návrh organizačního řádu, pracovního řádu a kontrolního řádu,

c) schvaluje zahraniční pracovní cesty prezidenta,

d) projednává další věci, které jí přikáže prezident,

e) rozhoduje s konečnou platností o oprávněnosti opakovaných námitek kontrolovaných subjektů vůči kontrolnímu zjištění,

f) rozhoduje v případě potřeby o došetření kontrolních zjištění.

(6) Zasedání Rady lze zahájit je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

(7) Rada přijímá rozhodnutí prostou většinou přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas prezidenta a v jeho nepřítomnosti viceprezidenta.

(8) Rada může rozhodnout o přizvání odborníků na své zasedání.

(1) Každý člen Rady je v čele kontrolního odboru, za jehož činností má plnou odpovědnost (dále jen "příslušný odbor").

(2) Člen Rady:

a) rozhoduje o námitkách podjatosti vůči kontrolnímu pracovníkovi příslušnému odboru, je-li k tomu zmocněn prezidentem,

b)jedná navenek jménem Nejvyššího kontrolního úřadu ve věcech příslušného odboru.

(1) Organizační strukturu Nejvyššího kontrolního úřadu, pracovní náplň jednotlivých útvarů a jejich vzájemné vztahy stanoví organizační řád.

(2) Základním organizačním stupněm řízení a rozhodování je odbor.

(1) Prezident předkládá České národní radě:

a) stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu České republiky,

b) souhrnnou zprávu ke kontrolní činnosti za uplynulý rok.

(2) Prezident předkládá příslušnému orgánu České národní rady:

a) zprávy o výsledcích kontrolní činnosti, na jejichž předložení se s příslušným orgánem České národní rady dohodne,

b) stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhům obecně závazných právních předpisů uvedených v § 7 zákona, v případě, že o ně Česká národní rada požádá,

c) k projednání informaci o základních směrech kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na příslušný rok.

(3) Prezident, v rámci působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu stanovené zákonem, poskytuje České národní radě a jejím orgánům stanoviska a odborné posudky.

Prezident má právo účastnit se schůzí České národní rady a všech jejích orgánů; požádá-li o slovo, bude uděleno.

(1) Česká národní rada odvolává prezidenta nebo viceprezidenta z funkce:

a) zaniknou-li předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 12 a 13 zákona,

b) jestliže byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin,

c) nevykonává-li svou funkci po dobu delší než šest měsíců,

d) neplní-li povinnosti stanovené zákonem.

(2) Prezidentovi nebo viceprezidentovi může Česká národní rada dočasně pozastavit výkon funkce, jestliže bylo proti němu zahájeno trestní řízení, nebo nastaly okolnosti, pro které může být ze své funkce odvolán.

(3) Česká národní rada odvolá člena Rady z funkce na návrh prezidenta z důvodů uvedených v odstavci 1 a dále neplní-li člen Rady povinnosti stanovené tímto statutem.

(1) Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu věcně vymezená v § 3 zákona se vztahuje i na vládu České republiky.

(2) Podle povahy věci Nejvyšší kontrolní úřad předává vládě České republiky, popřípadě příslušným ústředním orgánům státní správy České republiky a dalším příslušným ústředním orgánům státní správy České republiky a dalším příslušným orgánům České republiky zprávy o kontrolních zjištěních, které se týkají jejich působnosti.

Při výkonu své působnosti Nejvyšší kontrolní úřad nezasahuje do řízení a rozhodování vlády České republiky a jiných orgánů České republiky.

(1) Prezident má právo účastnit se schůzí vlády České republiky; požádá-li o slovo, bude mu uděleno.

(2) Vláda, orgány státní správy a další orgány České republiky jsou povinny poskytnout na vyžádání Nejvyššího kontrolního úřadu vysvětlení vztahující se ke skutečnostem zjišťovaným při kontrole.

(3) Orgány státní správy a další orgány České republiky, pokud jsou kontrolovanými subjekty, jsou podle požadavků Nejvyššího kontrolního úřadu a jeho kontrolních pracovníků povinny předložit ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o opatřeních, která mají vést k odstranění zjištěných závad, jakož i zprávu o výsledcích jejich plnění.

Tento statut nabývá účinnosti dnem schválení v České národní radě.