Česká národní rada 1992 – 1992

listopad 1992

(1) Tento zákon stanoví podmínky provozování stavebního spoření se státní finanční podporou (dále jen "stavební spoření"), jako specifické formy spoření účelově orientované na řešení bytových potřeb občanů, vymezuje postavení, práva a povinnosti jednotlivých subjektů účastnících se stavebního spoření. Těmito subjekty jsou ministerstvo financí České republiky (dále jen "ministerstvo"), účastník stavebního spoření (dále jen "účastník") a provozovatel stavebního spoření ve smyslu § 3 tohoto zákona.

(2) Zákon současně upravuje poskytování státní finanční podpory [§ 5 odst. 3 písm. d zákona ČNR č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla)] (dále jen "státní podpora") účastníkům, stanoví podmínky poskytování státní podpory, její evidence, postupy v případě neplnění podmínek, nároky a povinnosti subjektů uvedených v odstavci 1.

(1) Stavební spoření je účelové spoření spočívající:

a) v přijímání vkladů [§ 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách] od účastníků,

b) v poskytování úvěrů [§ 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách] účastníkům,

c) v poskytování státní podpory,

které splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Označení "stavební spoření" lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem. Nesmí být používáno pro jiné formy provozované na podobných principech bez státní podpory.

(1) Provozovatelem stavebního spoření může být pouze specializovaná banka [§ 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách] se sídlem v České republice zřízená výhradně za účelem provozování stavebního spoření (dále jen "stavební spořitelna"). Název stavební spořitelna smí používat pouze takto zřízená banka.

(2) Podmínkou pro provozování stavebního spoření je získání povolení ministerstva.

(3) V případě zneužití názvu stavební spoření či stavební spořitelna, při použití klamavé reklamy především nabídkou nesplnitelných podmínek a při ohrožení důvěry veřejnosti ve stavební spoření, může ministerstvo uložit pokutu do výše 10 milionů Kčs při současném nařízení okamžité nápravy napadeného stavu.

(1) Účastníkem stavebního spoření může být jen fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu [§ 43 a násl. občanského zákoníku] o stavebním spoření (dále jen "smlouva").

(2) Za nezletilé účastníky mohou smlouvu uzavřít jejich zákonní zástupci.

(1) Ve smlouvě se účastník zaváže po sjednanou dobu spořit dohodnutou částku.

(2) Podle všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelny má po určité době účastník nárok na úvěr ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr") za předpokladu zajištění jeho návratnosti.

(3) Účastník má nárok i na státní podporu při splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(4) Úvěr smí být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb ve smyslu § 6 tohoto zákona.

(5) Stavební spořitelna provádí podle potřeby kontrolu účelovosti použití poskytnutého úvěru. V případě zjištění použití úvěru na jiné než bytové potřeby je oprávněna požadovat okamžité vrácení celkové částky poskytnutého úvěru nebo její části použité v rozporu s účelem úvěru.

(6) Délka čekací doby na poskytnutí úvěru je závislá na podmínkách konkrétní stavební spořitelny a je stanovena ve smlouvě. Nesmí však být kratší než 24 měsíců.

(7) Náležitosti smluv o stavebním spoření, kromě obecných náležitostí stanovených občanským zákoníkem, stanoví ministerstvo.

(8) Stavební spořitelna může podmínit uzavření smlouvy povinností účastníka sjednat životní pojištění pro zabezpečení závazků vyplývajících ze smlouvy v případě invalidity či smrti účastníka. Povinnost uzavřít pojištění a s tím spojené podmínky se uvádějí ve smlouvě.

(1) Financováním bytové potřeby účastníka se rozumí:

a) získání bytu,

b) výstavba nebo koupě stavby pro bydlení [§ 40 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů],

c) získání stavebního pozemku,

d) změna [§ 1 vyhlášky č.85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů], modernizace a údržba [§ 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů] bytu, stavby pro bydlení nebo její části, včetně úhrady případného podílu na úpravách společných částí,

e) stavební úprava [§ 1 odst. 3 písm. c vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů] nebytového prostoru na byt,

f) úhrada závazků souvisejících s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uložených účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb.

(2) Bytová potřeba účastníka na kterou stavební spořitelna poskytne ze stavebního spoření úvěr se musí nacházet na území České republiky.

Stavební spořitelna ucházející se o povolení k provozování stavebního spoření podává písemnou žádost ministerstvu. Souhlas uděluje ministerstvo v dohodě s ústřední bankou České republiky. Podmínky za nichž se vydává povolení k provozování stavebního spoření stanoví obecně závazným předpisem ministerstvo v dohodě s ústřední bankou České republiky.

Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření je stavební spořitelna povinna zveřejňovat vhodným způsobem před zahájením provozování stavebního spoření a musejí obsahovat minimálně tyto údaje:

a) provozované druhy stavebního spoření, typy smluv a podmínky jejich uzavírání,

b) postup při vyřizování smluv, úročení vkladů a úvěrů, délka čekacích lhůt na úvěr,

c) struktura stavebního spoření, předpoklady a postup při poskytování úvěrů,

d) řízení při navrácení vkladů vypovězených smluv

e) postup při vyřizování smluv v případě zastavení provozu stavební spořitelnou nebo při odnětí povolení k provozování stavebního spoření povolujícím orgánem.

(1) Účastník nesmí po dobu spoření podle jedné smlouvy uzavřít další smlouvu o stavebním spoření se státní podporou.

(2) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením státní podpory.

(3) Stavební spořitelny jsou povinny poskytovat ministerstvu údaje podle podmínek a v termínech stanovených v povolení k provozování stavebního spoření.

(4) Stavební spořitelna sděluje ministerstvu jméno účastníka, adresu jeho trvalého bydliště, rodné číslo, datum vzniku a zániku smlouvy, dobu započetí a ukončení spoření.

(1) V rámci provozování stavebního spoření může stavební spořitelna kromě přijímání úspor a poskytování úvěru účastníkům provozovat pouze tyto činnosti:

a) poskytovat komerční půjčky, které slouží k dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby dle § 5 v případech, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření,

b) poskytovat na komerčních principech jiné půjčky na financování činností v oblasti bytového hospodářství,

c) přejímat záruky za půjčky, které by byla schopna stavební spořitelna podle tohoto zákona oprávněna sama poskytnout,

d) podílet se majetkově v obchodních společnostech v případech, kdy tato účast bude sloužit k řešení bytových potřeb,

e) poskytovat peněžní půjčky obchodním společnostem, na nichž má majetkový podíl

f) pro poskytování komerčních půjček dle bodu a) a b) získávat potřebné zdroje od jiných věřitelů, úvěrových institucí či na finančním trhu vydáváním dluhopisů,

g) jiné aktivity stavební spořitelny nejsou povoleny.

(2) Podíl na obchodních společnostech dle bodu d) nesmí přesáhnout jednu třetinu základního jmění společnosti a 15% vlastního základního jmění stavební spořitelny. Pohledávky z půjček dle bodu a) a b) nesmějí překročit 15% průměrného stavu prostředků na vkladových účtech účastníků.

(3) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv, především nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.

(4) Stavební spořitelna může chybějící prostředky k poskytování úvěru účastníkům získat na přechodnou dobu na finančním trhu. Přitom tato doba nesmí být delší než jeden rok. Vyšší náklady s tím spojené nesmí stavební spořitelna promítnout do zhoršení podmínek pro účastníky stavebního spoření.

(5) Stavební spořitelna může volné prostředky na vkladových účtech účastníků (včetně státní podpory) použít:

a) k uložení na vkladové účty u jiné banky,

b) k nákupu státních dluhopisů, případně dluhopisů, na které stát převzal záruku.

(6) Průměrný objem takto použitých prostředků v běžném roce nesmí překročit 20% průměrného stavu prostředků na vkladových účtech účastníků.

(7) Omezení podle odstavce 6 neplatí první tři roky od vydání povolení k provozování stavebního spoření.

(8) Při porušení odstavce 1 nebo odstavce 5 ministerstvo podle míry neoprávněného prospěchu uloží stavební spořitelně povinnost odvést do státního rozpočtu prostředky získané z nepovoleného podnikání a pokutu až do výše 1 milionu Kčs.

(9) V případě, že podíl dle odstavce 6 bude překročen, je stavební spořitelna povinna neprodleně přijmout nápravná opatření. Pokud překročení bude trvat déle než tři měsíce, ministerstvo:

a) uloží pokutu až do výše 10 milionů Kčs,

b) požádá o výměnu orgánů stavební spořitelny,

c) ustanoví správce do volby nových orgánů,

d) odejme povolení k provozování stavebního spoření.

(1) V případě úmrtí účastníka přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na dědice jenom v tom případě, že se dohodnou na jejich převedení na jednoho z nich. Převedení práv a povinností na jednoho z dědiců musí být doloženo notářským zápisem o vypořádání dědických nároků.

(2) Pokud se dědicové nedohodnou na převzetí práv a povinností ze stavebního spoření dle odstavce 1, vyplatí jim spořitelna naspořenou částku, včetně úroků i státní podpory, na něž mají nárok ke dni ukončení spoření. Dnem ukončení spoření je den provedení výplaty.

(3) Z hlediska nároku na státní podporu se v případě dědictví nepřihlíží k tomu, zda byly původním účastníkem spoření dodrženy podmínky stavebního spoření. Výše státní podpory se stanoví podle skutečné doby a výše spoření.

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi při splnění stanovených podmínek a poskytuje se ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.

(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 25% z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18 000,- Kčs, t.j. 4 500,- Kčs ročně.

(3) Částka přesahující maximální hranici podporované úspory v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření.

(1) Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok každý účastník podle v příslušném roce skutečně uspořené částky.

(2) Nárok uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po skončení kalendářního roku. Stavební spořitelna musí poukázané zálohy státní podpory rozúčtovat na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva.

(3) V žádosti o roční zálohy státní podpory uvádí stavební spořitelna tyto údaje:

a) počet účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory,

b) počet účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, počet účastníků, kteří nesplnili smluvně stanovené podmínky stavebního spoření,

c) vyčíslení celkově požadované zálohy státní podpory.

(4) Ministerstvo je povinno částku ročních záloh státní podpory poukázat stavební spořitelně nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti.

(5) V případě neúplnosti žádosti nebo pochybností o správnosti vykazovaných údajů je ministerstvo oprávněno vyžadovat doplnění.

(1) Do doby vyplacení jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidované.

(2) Na vyplacení státní podpory má nárok účastník za předpokladu splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) V případě, že nebude účastník požadovat úvěr, je předpokladem pro výplatu podpory skutečnost, že po dobu pěti let s vkladem nenakládal. Pokud tato podmínka není splněna, ztrácí účastník nárok na výplatu státní podpory a na jeho účtě evidovaná částka státní podpory se v plné výši vrátí ministerstvu.

(4) Obdobně se postupuje v případě, kdy účastník bude žádat o úvěr. Po uplynutí minimální čekací doby v délce 24 měsíců dle § 5 odst. 6 může účastník podle podmínek konkrétní stavební spořitelny získat úvěr za předpokladu, že naspoří smluvně sjednanou částku. Nárok na výplatu státní podpory má účastník jen za skutečnou dobu spoření. Nedodrží-li stanovenou čekací dobu, nárok na podporu ztrácí.

(5) Okamžikem uplynutí pětileté čekací lhůty nebo poskytnutím úvěru stavební spoření končí. Chce-li účastník pokračovat ve stavebním spoření, musí uzavřít novou smlouvu.

(1) Stavební spořitelna je povinna v průběhu spoření sledovat, zda účastníkovi trvá nárok na státní podporu. Pokud tento nárok z důvodu neplnění podmínek smlouvy nebo jejího vypovězení zanikl, stavební spořitelna další státní podporu neinkasuje a je povinna příslušnou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu nejpozději do dvou měsíců od zjištění důvodů pro vrácení.

(2) Stavební spořitelna je povinna zabezpečit evidenci zrušených smluv. Dále je povinna v pravidelných intervalech alespoň čtyřikrát ročně kontrolovat, zda jsou ukládány sjednané úložky a plněny podmínky smlouvy.

(3) Stavební spořitelna je rovněž povinna vrátit neoprávněně inkasované zálohy státní podpory nejpozději do dvou měsíců od data, kdy zjistí, že nastaly důvody pro její vrácení.

(1) Státní podpora se eviduje až do jejího vyplacení účastníkovi nebo vrácení ministerstvu na účtě vlastníka tak, aby bylo možno kdykoli vyčíslit její výši a úročí se stejnou sazbou, jako základní vklad účastníka.

(2) V případě vrácení státní podpory se z ní vzniklé úroky ponechávají účastníkovi.

(1) Kontrolu používání státní podpory provádí ministerstvo [§ 20 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla)], případně jím zvlášť pověřený státní orgán.

(2) Za tím účelem je ministerstvo oprávněno vyžadovat od stavební spořitelny všechny údaje nezbytné k ověření výše poskytnuté státní podpory, jejího rozúčtování na účty účastníků a dalších skutečností ovlivňujících využívání státní podpory.

(3) Při předkládání uvedených údajů pověřeným pracovníkům ministerstva či pověřeného orgánu se na stavební spořitelny nevztahuje povinnost zachovávat bankovní tajemství [zákon č. 21/1992 Sb., o bankách].

(4) Tímto zákonem není dotčen výkon bankovního dohledu ústřední banky České republiky [zákon č. 21/1992 Sb., o bankách].

(5) 0 výsledcích prováděných kontrol se ministerstvo a ústřední banka České republiky vzájemně informují.

(1) Ministerstvo je oprávněno od stavební spořitelny požadovat vrácení vyplacené části, případně celkově vyplacené státní podpory v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem bez ohledu na to, zda porušení zapříčinil účastník či stavební spořitelna.

(2) Stavební spořitelna je povinna kromě vrácení státní podpory uhradit i pokutu ve výši 50% vracené částky. Pokutu stavební spořitelna neplatí v případě, že porušení podmínek zjistí sama a státní podporu vrátí bez vyzvání ministerstva.

(3) V případě, že účastník sdělí stavební spořitelně nesprávné a nepravdivé údaje nebo jiným způsobem získá neoprávněně nárok na státní podporu, je stavební spořitelna oprávněna vymáhat vrácení vyplacené státní podpory i pokutu dle odst. 2 na účastníkovi.

(4) Vrátit státní podporu a zaplatit pokutu musí stavební spořitelna nejpozději do dvou měsíců od vyzvání ministerstvem.

(5) Nárok na vrácení státní podpory musí ministerstvo uplatnit.

(6) Lhůta k uplatnění nároku činí jeden rok od zjištění, nejdéle však pět let od vzniku skutečnosti zakládající povinnost vrátit státní podporu.

(7) Po dobu nejméně deseti let od ukončení spoření je stavební spořitelna povinna archivovat všechny doklady týkající se výplaty státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty delší

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.