Česká národní rada 1992 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 1993 (dále jen "státní rozpočet republiky") se stanoví částkou 343 000 000 000 Kčs, celkové výdaje státního rozpočtu republiky se stanoví částkou 343 000 000 000 Kčs (příloha č. 1).

(2) Ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů pro vyrovnání rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů obcí, a to dotacemi v celkové výši 17 000 000 000 Kčs (příloha č. 2).

(3) Rozdělení stanovených rozpočtových výdajů do jednotlivých kapitol státního rozpočtu republiky je uvedeno v příloze č. 3.

Součástí celkové dotace ze státního rozpočtu republiky, jejíž výše je uvedena v příloze č. 2 tohoto zákona, jsou příspěvky ze státního rozpočtu republiky k částečné úhradě výdajů spojených s výkonem státní správy obce. Výše těchto příspěvků je pro rok 1993 uvedena v příloze č. 4 tohoto zákona, a to v propočtu na 100 obyvatel s trvalým pobytem na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu. O výši příspěvku přiznaného jednotlivé obci rozhoduje přednosta okresního úřadu, přičemž se může od částek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona odchýlit až o 25% stanoveného průměrného příspěvku.

Vláda České republiky nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit ukazatele státního rozpočtu republiky v souladu s cenovými, organizačními a metodickými změnami. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu republiky.

Ministerstvo financí může vydat v průběhu roku 1993 státní dluhopisy do 8,0 mld Kčs na úhradu očekávaného schodku státního rozpočtu federace za rok 1992 připadajícího na Českou republiku. Dluhopisy boudou splatné do 6 let ode dne jejich vydání.

Část závazků České a Slovenské Federativní republiky z minulých let ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou obchodní bankou ve výši 6,5 mld Kčs, která odpovídá výši závazků splatných v roce 1993, se v roce 1993 uhradí z Fondu národního majetku České republiky.

Tímto zákonem se stanoví funkční platy a další požitky poslancům České národní rady, členům vlády České republiky, generálnímu prokurátorovi, prezidentovi a viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedovi Nejvyššího soudu, vedoucím ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucímu Úřadu vlády České republiky a náměstkům ministrů a náměstkům vedoucích ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády.

Změny a doplňky zákona České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb.

Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 se částka "7000 Kčs" nahrazuje částkou "9500 Kčs".

2. V § 2 odst. 1 se částka "9000 Kčs" nahrazuje částkou "12500 Kčs".

3. V § 2 odst. 2 se částka "5000 Kčs" nahrazuje částkou "6500 Kčs".

4. V § 2 odst. 3 se částka "4000 Kčs" nahrazuje částkou "4500 Kčs".

5. V § 3 odst. 1 se částka "2000 Kčs" nahrazuje částkou "1500 Kčs".

6. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:

(1) Poslance náleží v každém pololetí kalendářního roku další plat, který se rovná měsíčnímu funkčnímu platu včetně funkčního příplatku (dále jen "další plat").

(2) Další plat za první pololetí kalendářního roku je splatný spolu s funkčním platem za měsíc červen a za druhé pololetí spolu s funkčním platem za měsíc listopad.

(3) Nárok na další plat vzniká po třech měsících skutečného výkonu funkce poslance v jednotlivých pololetích roku. Vznikne-li nárok na další plat v druhém pololetí roku až v prosinci, je splatný spolu s funkční platem za tento měsíc.

(4) Poslance, který se bez řádné omluvy neúčastnil jednání České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, se další plat v daném pololetí krátí. Při krácení se použije přiměřeně ustanovení § 8 zákona.".

Stanovení platů členům vlády České republiky, generálnímu prokurátorovi, prezidentovi a viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu.

(1) Základní funkční plat členů vlády České republiky, generálního prokurátora, prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "státní činitel") činí měsíčně:

(2) Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce, jejichž výplata není zdaněna, státním činitelům v této měsíční výši:

(3) Požitky spojené s výkonem funkce podle odstavce 1 jsou tyto:

a) služební vozidlo s přiděleným řidičem i bez něj k osobní dispozici,

b) zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době,

c) nárok na paušální úhradu výdajů za ubytování ve výši 2000 Kčs měsíčně v případě, že člen vlády vykonává funkci v místě, které není totožné s místem jeho trvalého bydliště.

(4) Státním činitelům nepřísluší po dobu výkonu jejich funkce poslanecké náhrady, cestovní náhrady, s výjimkou nákladů na ubytování a náhrad při zahraničních služebních cestách, a příjmy z výkonu jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost státního činitele.

(5) Nárok na výplatu základního funkčního platu a na další požitky (s výjimkou paušální náhrady nákladů) vzniká dnem, kdy byl státní činitel jmenován, a náleží mu ještě 6 měsíců poté, kdy přestal tuto funkci vykonávat.

(6) Státním činitelům může být poskytnuta na základě rozhodnutí předsedy vlády odměna za mimořádné pracovní výsledky, a to až do výše 50% platu v roce.

(7) Státním činitelům náleží v každém pololetí další plat. Jeho výše se rovná měsíčnímu funkčnímu platu. Další plat za první pololetí kalendářního roku je splatný spolu s funkčním platem za měsíc červen a za druhé pololetí spolu s funkčním platem za měsíc listopad. Nárok na další plat vzniká po třech měsících skutečného výkonu funkce státního činitele v jednotlivých pololetích roku. Vznikne-li nárok v druhém pololetí roku až v prosince, je další plat splatný spolu s funkční platem za tento měsíc.

Stanovení platů vedoucím ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, a vedoucímu Úřadu vlády České republiky

(1) Vedoucím ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, a vedoucímu Úřadu vlády České republiky (dále jen "vedoucí ústředního orgánu") se stanoví základní plat ve třídě 12 a ve stupni odpovídajícímu dosažené praxi, příplatek 25%, osobní příplatek ve výši 40% a maximální výše příplatku za vedení (§ 5 zákona č. 143/1992 Sb.).

(2) Požitky spojené s výkonem funkce podle odstavce 1 jsou tyto:

a) používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něj k výkonu práce nebo v souvislosti s ní a k umožnění styku s rodinou,

b) zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.

(3) Po dobu výkonu funkce vedoucím ústředních orgánů nepřísluší příjmy z výkonu jiných funkcí a činností s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost vedoucího ústředního orgánu.

(4) Nárok na výplatu základního platu a na další požitky vzniká dnem jmenování do funkce; nárok na výplatu základního funkčního platu trvá ještě 3 měsíce po skončení funkce.

(5) Vedoucímu ústředního orgánu je možno na základě rozhodnutí vlády poskytnout mimořádnou odměnu, a to až do výše 50% platu v roce.

(6) Požitky podle odstavce 2 nepodléhají dani z příjmů fyzických osob.

Zákon České národní rady č. 391/1992 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, se mění a doplňuje takto:

Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:

Předsedovi Nejvyššího soudu České republiky náleží v souvislosti s výkonem funkce

a) služební vozidlo s přiděleným řidičem i bez něj k osobní dispozici,

b) zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.".

Náměstkům ministrů a náměstkům vedoucích ústředních orgánů náleží v souvislosti s výkonem funkce právo používat služební vozidlo s předěleným řidičem i bez něj k výkonu práce nebo v souvislosti s ní a k umožnění styku s rodinou. Ustanovení Čl. III odst. 6 platí zde obdobně.

Změna a doplnění zákona o rozpočtových pravidlech republiky

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 4 zní:

(1) Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak:

a) daně, odvody, clo a jiné obdobné státní příjmy vybírané v České republice,

b) poplatky vybírané orgány České republiky,

c) příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen "ústřední orgány"), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,

d) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu republiky v minulých letech,

e) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu federace v minulých letech subjektům, jejichž sídlo je na území České republiky,

f) výnosy ze státního majetku,

g) další příjmy stanovené zvláštním zákonem.

(2) Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných úvěrem nebo prodejem státních cenných papírů. Použití těchto prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní rady.".

2. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Ústřední orgány, okresní úřady, obce, státní fondy republiky, rozpočtové a příspěvkové organizace, příjemci prostředků státního rozpočtu republiky a subjekty, za které státní rozpočet republiky přebírá záruky za úvěry, jsou povinny předkládat údaje účetní závěrky a další údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu republiky podle opatření ministerstva financí nebo podle opatření příslušného ústředního orgánu za jeho rozpočtovou kapitolu, vyhlášeného oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů.".

3. V § 20 odst. 2 se v první větě za slova "a organizacím v jejich působnosti" vkládají tato slova ", občanským sdružením".

4. § 23 zní:

Příjmy rozpočtu obce tvoří:

a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů,

b) příjmy z činností právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti obce,

c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce,

d) daň z příjmů fyzických osob od osob, které mají na území obce bydliště, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně podle § 6 zákona České národní rady č. 286/1992 Sb.,

e) podíl z 40% daně (záloh na daň) z celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně ve smyslu § 6 zákona č. 286/2992 Sb., s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona č. 286/1992 Sb., kde je daň vybrána zvláštní sazbou. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem, stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva daného okresu. Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne uvedená daň ve výši 100%,

f) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí,

g) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,

h) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,

i) dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky,

j) dotace z rozpočtu okresního úřadu,

k) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů rozpočtu obce a jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.".

5. V § 27 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Obsah rozpočtů městských částí, tj. strukturu jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve svém statutu.".

6. § 28 odst. 4 písm. a) zní:

"a) 60% výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve smyslu § 6 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, a to z celookresního výnosu této daně, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, kde je daň vybrána zvláštní sazbou,".

7. V § 31 odst. 1 se na konci první věty připojují slova "jako právnické osoby".

8. V § 35 odst. 2 za písm. b) se vkládá nové písm. c), které zní:

"c) stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně, který spravuje daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu republiky, je povine převést jejich výnos podle zákonného rozpočtového ručení.".

Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:

1. V § 23 odst. 2 se za slova "§ 12 odst. 4" vkládají slova "anebo § 14".

2. V § 23 odst. 3 se slova "zůstává tato povinnost nedotčena" nahrazují slovy "se tato povinnost rovněž nevykoná".

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se doplňuje takto:

1. V § 8 odst. 2 se na konci připojují tato slova "ve formě návratné finanční výpomoci.".

2. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50% objektivně prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb vzniklých nárůstem nemocnosti nebo způsobeného nevýběrem pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.".

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., se mění takto:

§ 32a odst. 4 zní:

"(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50% do státního rozpočtu České republiky, který tyto prostředky účelově použije k nápravě škod na životním prostření způsobených dobýváním výhradních ložisek. Zbývajících 50% převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.".

Zákon České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, se doplňuje takto:

"f) navrhuje a projednává seznam všech zemědělských a potravinářských výrobků, pro něž budou stanoveny vyrovnávací dávky při dovozu, a úroveň těchto dávek.".

2. V § 5 se připojují odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Rada Fondu při dovozu výrobků navrhuje ministerstvu financí České republiky výši vyrovnávacích dávek při dovozu, které slouží k vyrovnání rozdílů cenové hladiny mezi cenou z dovozu a cenou na tuzemském trhu. Ministerstvo financí České republiky vydává obecně závazným právním předpisem seznam vybraných zemědělských a potravinářských výrobků, u kterých mohou být uplatněny vyrovnávací dávky při dovozu, postup při jejich vybírání a dále stanoví a mění výši vyrovnávacích dávek při dovozu.

(4) Vyrovnávací dávky při dovozu platí všichni dovozci výrobků uvedených v seznamu podle odstavce 3 v rámci celního řízení. Tyto dávky jsou příjmem Fondu.".

Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, se mění a doplňuje takto:

1. V § 9 odst. 2 se na konci připojují tato slova: "a ve věcech sociální péče.".

2. V položce 25 přílohy se připojuje poznámka, která zní:

Tato položka se vztahuje i na emise cenných papírů, u nichž je třeba k veřejnému obchodování s nimi povolení podle zvláštního zákona. Poplatek se platí u téže emise jen jednou.".

Zákon České národní rady č. .../1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se mění a doplňuje takto:

1. V § 5 se v odstavci 1 písm. c) vypouštějí slova "s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu", v odstavci 1 písm. d) se vypouštějí slova "s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu" a v odstavci 3 se vypouští část věty za středníkem.

2. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5%, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30%, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6%. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.

(3) Vláda České republiky nařízením stanoví, od kterého kalendářního měsíce organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

3. V § 25 odst. 1 se slova "Sboru nápravné výchovy" nahrazují slovy "Vězeňské služby".