(1) Středisko zaregistruje pozastavení výkonu
práva majitele cenného papíru nakládat
se zaknihovaným cenným papírem na základě
příkazu k registraci pozastavení výkonu
práva nakládat s cenným papírem (dále
jen "příkaz k registraci pozastavení
práva").
(2) Registrací pozastavení výkonu práva
nakládat s cenným papírem se rozumí
provedení příslušného zápisu
v evidenci střediska.
(3) Příkaz k registraci pozastavení práva
může dát:
a) majitel zaknihovaného cenného papíru,
b) obchodník s cennými papíry, pokud mu dal
majitel zaknihovaného cenného papíru pokyn
k obstarání prodeje tohoto cenného papíru,
c) osoba organizující trh podle § 50, pokud
má být zaknihovaný cenný papír
prodán na tomto trhu,
d) příslušný státní orgán,
pokud to vyplývá ze zvláštního
zákona [např. § 313 zákona č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád
ve znění pozdějších předpisů].
(4) Příkaz k registraci pozastavení práva
musí obsahovat náležitosti týkající
se zaknihovaného cenného papíru a jeho majitele
uvedené v § 26 odst. 1 a dobu, na níž
se výkon práva nakládat se zaknihovaným
cenným papírem pozastavuje.
(5) Bylo-li pozastavení výkonu práva nakládat
se zaknihovaným cenným papírem zaregistrováno,
není po dobu tohoto pozastavení majitel tohoto cenného
papíru oprávněn uzavřít smlouvu
o převodu cenného papíru, ani smlouvu o obstarání
jeho prodeje, ani dát pokyn k prodeji tohoto cenného
papíru.
(6) Po dobu zaregistrování pozastavení výkonu
práva nakládat se zaknihovaným cenným
papírem neprovede středisko registraci převodu
zaknihovaného cenného papíru. Pokud středisko
tuto povinnost poruší, odpovídá za škodu,
která tím vznikla.
(7) Pozastavení výkonu práva nakládat
se zaknihovaným cenným papírem zaniká
zápisem v příslušné evidenci
střediska. Středisko zápis provede po uplynutí
doby, na kterou byl výkon práva nakládat
se zaknihovaným cenným papírem pozastaven,
nebo na základě příkazu osob, které
středisku prokáží své oprávnění
příkaz k registraci pozastavení práva
zrušit.
(8) Osoba, která neoprávněně vydá
příkaz k registraci pozastavení práva
nebo příkaz podle odstavce 7, odpovídá
za škodu, kterou tím způsobila.
(1) Komisionářskou smlouvou o obstarání
koupě nebo prodeje cenného papíru (dále
jen "komisionářská smlouva") se
zavazuje komisionář, že zařídí
vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet
koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční
činnost k dosažení tohoto výsledku,
a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí
se komisionářská smlouva příslušnými
ustanoveními obchodního zákoníku [§
577 a násl. obchodního zákoníku].
Nedohodnou-li se strany komisionářské smlouvy
jinak, musí mít komitentův pokyn, podle kterého
komisionář obstarává koupi nebo prodej
cenného papíru, písemnou formu. Pokud pokyn
komitenta písemnou formu nemá, je komisionář
povinen vydat komitentovi na jeho žádost potvrzení
o uděleném pokynu.
(1) Udělí-li komitent komisionáři
pokyn k obstarání koupě cenného papíru,
může komisionář žádat zálohu.
(2) Udělí-li komitent komisionáři
pokyn k obstarání prodeje cenného papíru,
může komisionář požadovat, aby
mu v případě listinného cenného
papíru komitent tento cenný papír předal,
nebo aby v případě zaknihovaného cenného
papíru bylo ve středisku zaregistrováno pozastavení
výkonu práva nakládat s tímto cenným
papírem.
(3) Po dobu závaznosti pokynu k obstarání
prodeje cenného papíru není komitent oprávněn
s tímto cenným papírem nakládat.
(1) Nestanoví-li komisionářská smlouva
jinak, může se komisionář svého
závazku zprostit i tak, že komitentovi prodá
cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta
cenný papír koupí.
(2) Nevyplývá-li z komisionářské
smlouvy něco jiného, je komisionář
povinen prodat cenný papír za vyšší
cenu, nebo koupit cenný papír za cenu nižší,
než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou
možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta.
(3) Není-li určena výše kupní
nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář
povinen koupit cenný papír nejvýše za
nejnižší a prodat jej nejméně za
nejvyšší kurs, za který byl v den koupě
nebo prodeje zastupitelný cenný papír kupován
a prodáván na veřejném trhu. Pokud
takový cenný papír není v tento den
předmětem veřejného obchodování,
je komisionář povinen koupit cenný papír
za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno
při vynaložení odborné péče
koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej
bylo možno při vynaložení odborné
péče prodat.
(1) Nevyplývá-li ze zvláštního
zákona něco jiného, jsou listinné
cenné papíry svěřené komisionáři
k prodeji majetkem komitenta; dokud je nenabude třetí
osoba.
(2) Listinné cenné papíry, které pro
komitenta obstará komisionář, přecházejí
do majetku komitenta dnem jejich předání
komisionáři. Komisionář je povinen
předat tyto cenné papíry komitentovi bez
zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil
cenu koupených cenných papírů a úplatu
podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář
nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné
papíry uložit (§ 34 a § 37).
(3) Komisionář je povinen bez zbytečného
odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji
zaknihovaného cenného papíru dát příkaz
středisku k registraci převodu ve prospěch
nebo k tíži účtu komitenta. Své
oprávnění dát tento příkaz
je komisionář povinen středisku prokázat.
(1) Mandátní smlouvou o obstarání
koupě nebo prodeje cenných papírů
se zavazuje mandatář, že jménem mandanta
a na jeho účet koupí nebo prodá cenný
papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční
činnost k dosažení tohoto výsledku,
a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu.
(2) Smlouvou o zprostředkování koupě
nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel,
že bude vyvíjet činnost směřující
k tomu, aby zájemce měl příležitost
prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce
se zavazuje zaplatit za to úplatu.
(3) Smlouvy uvedené v odstavci 1 a 2 se řídí
ustanoveními obchodního zákoníku [§
566 a násl. a § 642 a násl. obchodního
zákoníku].
(1) Smlouvou o úschově cenných papírů
se zavazuje schovatel převzít listinný cenný
papír k uložení do samostatné nebo hromadné
úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu.
Smlouva musí obsahovat určení osob, které
jsou oprávněny s listinným cenným
papírem ukládaným do úschovy nakládat.
Není-li ve smlouvě úplata určena,
má schovatel právo na úplatu obvyklou v době
uzavření smlouvy.
(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného
cenného papíru jednoho uschovatele odděleně
od listinných cenných papírů ostatních
uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli
tentýž listinný cenný papír,
který mu uschovatel svěřil do úschovy.
Schovatel odpovídá za škodu na uloženém
listinném cenném papíru, ledaže ji nemohl
odvrátit při vynaložení odborné
péče.
(3) Hromadnou úschovou je společné uložení
zastupitelného listinného cenného papíru
uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými
papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen
odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný
papír avšak uschovatel nemá právo na
vrácení téhož listinného cenného
papíru, který svěřil schovateli do
úschovy. Schovatel nese nebezpečí škody
na uloženém listinném cenném papíru.
(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném
cenném papíru uloženém do úschovy.
Evidence obsahuje obchodní jméno nebo název
anebo jméno a sídlo nebo bydliště uschovatele
a emitenta, druh listinného cenného papíru
a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy
listinného cenného papíru obsahuje evidence
i jeho číslo a místo uložení.
(5) Jestliže se listinný cenný papír
nenachází u schovatele v době uzavření
smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.
(6) Schovatel je povinen s vynaložením odborné
péče chránit listinný cenný
papír před ztrátou, zničením,
poškozením nebo znehodnocením.
(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat,
aby mu byl listinný cenný papír odevzdán
a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva
o uložení cenných papírů nezanikla.
(8) Není-li smlouva o úschově cenných
papírů uzavřena na dobu určitou, může
ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li
smluvena výpovědní lhůta, může
schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího
kalendářního měsíce a uschovatel
s okamžitou účinností.
(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově
cenných papírů nebo z projevu vůle
uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého
cenného papíru jinak, považuje se smlouva za
zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené
listinné cenné papíry.
(10) Schovatel má k zajištění svých
práv ze smlouvy o úschově cenných
papírů zástavní právo k listinnému
cennému papíru uloženému do úschovy,
pokud se u něj nachází.
(1) Listinný cenný papír převzatý
na základě smlouvy o úschově cenných
papírů, může schovatel předat
do úschovy jinému schovateli (dále jen "druhotná
úschova").
(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný
cenný papír, který převzal do úschovy,
do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.
(3) Předáním listinného cenného
papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena
práva a povinnosti schovatele vůči uschovateli.
(1) Smlouvou o správě cenných papírů
se zavazuje správce, že bude činit po dobu
trvání smlouvy veškeré právní
úkony, které jsou nutné k výkonu a
zachování práv spojených s určitým
cenným papírem, a majitel cenného papíru
se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata
ve smlouvě určena, má správce právo
na úplatu obvyklou v době uzavření
smlouvy.
(2) Správcem podle odstavce 1 může být
jen banka nebo obchodník s cennými papíry,
i když není bankou, pokud z povolení působit
jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry
neplyne jinak.
(3) Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného
papíru učinit s odbornou péčí
veškeré úkony, které jsou nutné
k výkonu a zachování práv spojených
s cenným papírem, zejména požadovat
splnění závazků spojených s
cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná
nebo předkupní práva s cenným papírem
spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.
(4) Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného
papíru; tyto pokyny musí být dány
písemně, jestliže smlouva o správě
cenných papírů nepřipouští
jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce
povinen majitele cenného papíru včas upozornit.
(5) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má
správce uskutečnit, je majitel cenného papíru
povinen předat správci listinný cenný
papír nebo potřebnou písemnou plnou moc,
a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván.
Týká-li se úkon zaknihovaného cenného
papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání
správcem včas učinit opatření,
aby byl správce oprávněn v potřebném
rozsahu dávat příkazy k nakládání
se zaknihovaným cenným papírem.
(6) Jestliže má správce vykonávat hlasovací
právo spojené s cenným papírem, je
majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu
k tomu včas potřebnou plnou moc. Dá-li majitel
cenného papíru správci pokyny, jak má
být hlasovacího práva využito, je správce
povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto
stanoveným způsobem.
(7) Správce odevzdá převzatý listinný
cenný papír jeho majiteli bez zbytečného
odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž
byl listinný cenný papír potřebný,
pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco
jiného. Po dobu, kdy má správce listinný
cenný papír u sebe, odpovídá za škodu
na něm podle § 34 odst. 2.
(8) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata
za správu cenného papíru zahrnuje i náklady,
které správce vynaložil při plnění
svého závazku.
(9) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává
správce právní úkony spojené
se správou cenného papíru jménem majitele
cenného papíru a na jeho účet; pro
určení práv a povinností stran se
použijí přiměřeně ustanovení
obchodního zákoníku o mandátní
smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit
právní úkon svým jménem a na
účet majitele cenného papíru, platí
přiměřeně ustanovení obchodního
zákoníku o smlouvě komisionářské.
(10) Na výpověď smlouvy o správě
cenných papírů se použije obdobně
ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato
smlouva jinak.
(1) Smlouvou o uložení cenných papírů
se zavazuje opatrovatel převzít listinný
cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a
uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li
úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel
právo na úplatu obvyklou v době uzavření
smlouvy.
(2) Opatrovatelem podle odstavce 1 může být
jen banka nebo obchodník s cennými papíry,
i když není bankou, pokud z povolení působit
jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry
neplyne jinak.
(3) Pro smlouvu o uložení cenných papírů
platí přiměřeně ustanovení
upravující smlouvu o úschově cenných
papírů a smlouvu o správě cenných
papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně
zprávu o stavu uložených listinných
cenných papírů.
(4) Je-li listinný cenný papír odevzdán
uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel
po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír
nenachází, povinnost jej spravovat.
(5) Uložitel může omezit závazek opatrovatele
na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově
cenných papírů, nebo na povinnosti, jež
vyplývají ze smlouvy o správě cenných
papírů. Úplata, kterou má uložitel
platit, se v tomto případě přiměřeně
sníží.
(6) Opatrovatel může předat listinný
cenný papír do druhotné úschovy nebo
druhotné úschovy a správy jen se souhlasem
uložitele. Osoba, která převzala listinný
cenný papír do druhotné úschovy a
správy, nemůže být zmocněna k
výkonu hlasovacího práva spojeného
s tímto cenným papírem.
(1) Smlouvu o uložení listinných cenných
papírů do hromadné úschovy podle §
34 odst. 3 může jako uschovatel uzavřít
i emitent těchto cenných papírů. Na
takto emitentem uložené cenné papíry
(dále jen "imobilizované cenné papíry")
se přiměřeně použijí ustanovení
tohoto zákona o zaknihovaných cenných papírech,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Na postup podle odstavce 1 se v případě
již vydaného listinného cenného papíru
přiměřeně použije ustanovení
§ 10.
(3) Majitel imobilizovaného cenného papíru
má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez
zbytečného odkladu cenný papír odevzdal.
Smlouva o zastavení cenných papírů
se řídí ustanoveními obchodního
zákoníku [§ 267 a násl. obchodního
zákoníku] a občanského zákoníku
[§ 151 a násl. občanského zákoníku]
o zástavním právu, pokud tento zákon
nestanoví jinak.
(1) Zástavní právo, které se zřizuje
na základě smlouvy podle § 39 (dále
jen "smluvní zástavní právo"),
vzniká v případě listinného
cenného papíru předáním tohoto
cenného papíru zástavnímu věřiteli,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva
k listinnému cennému papíru, který
je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné
prohlášení majitele cenného papíru
(dále jen "zástavní rubopis").
Zástavní rubopis musí obsahovat doložku
"k zastavení" a osobu zástavního
věřitele. Jinak musí zástavní
rubopis obsahovat přiměřeně náležitosti
uvedené v § 18 odst. 2. Zástavní věřitel
nesmí cenný papír opatřený
zástavním rubopisem dále převádět,
pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak [např. § 19 zákona č. 191/1950
Sb.].
(1) Smluvní zástavní právo k listinnému
cennému papíru může vzniknout i jeho
předáním třetí osobě
do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud
je současně předán této osobě
prvopis nebo účelně ověřená
kopie zástavní smlouvy.
(2) Smluvní zástavní právo k listinnému
cennému papíru, který byl uložen do
úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy
(§ 37), vzniká oznámením o zřízení
tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli.
Oznámení může učinit zástavní
věřitel, zástavní dlužník
nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit
prvopis nebo úředně ověřenou
kopii zástavní smlouvy.
(3) Zastavení listinného cenného papíru
podle odstavce 1 a 2 musí být vyznačeno v
účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele.
Z této evidence musí být zřejmé,
kdo je zástavním věřitelem.
(4) Zastavený listinný cenný papír,
který je v samostatné úschově, musí
být uložen odděleně od ostatních
cenných papírů uschovatele. Totéž
platí o zastavených listinných cenných
papírech uložených na základě
smlouvy o uložení cenných papírů.
Zastavený listinný cenný papír nesmí
mít vrácen bez souhlasu zástavního
věřitele.
(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému
cennému papíru vzniká registrací tohoto
zástavního práva v evidenci střediska.
(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního
práva může dát zástavní
věřitel, zástavní dlužník
nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba
přiložit prvopis nebo úředně
ověřenou kopii zástavní smlouvy.
(3) Příkaz k registraci zástavního
práva musí obsahovat:
a) obchodní jméno nebo název anebo jméno
a sídlo nebo bydliště zástavce,
b) identifikační nebo rodné číslo
zástavce,
c) označení zastaveného zaknihovaného
cenného papíru obsahující druh cenného
papíru, obchodní jméno nebo název
anebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta
a u veřejně obchodovatelného cenného
papíru (§ 71) jeho ISIN,
d) obchodní jméno nebo název anebo jméno
a sídlo nebo bydliště zástavního
věřitele,
f) výši a dobu splatnosti pohledávky, pro kterou
bylo zástavní právo zřízeno.
(4) Příkaz k registraci zániku smluvního
zástavního práva podává zástavní
věřitel, zástavní dlužník
nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba
přiložit doklad prokazující, že
zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující
jiný důvod zániku zástavního
práva.
(1) Při nakládání se zastaveným
cenným papírem působí zástavní
právo i vůči nabyvateli.
(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír
uložen v úschově, nesmí být vydán
uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele.
Totéž platí o listinném cenném
papíru uloženém podle smlouvy o uložení
cenných papírů.
(3) Po dobu trvání zástavního práva
k cennému papíru se zástavní právo
vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného
papíru.
Není-li pohledávka zajištěná
zástavním právem k cennému papíru
řádně a včas splněna, je zástavní
věřitel oprávněn zastavený
cenný papír prodat prostřednictvím
obchodníka s cennými papíry. O zamýšleném
prodeji je zástavní věřitel povinen
předem informovat zástavce.
(1) Obchodovat s cennými papíry může
jen osoba, která k této činnosti má
povolení ministerstva (dále jen "obchodník
s cennými papíry").
(2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.
(3) V žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen
uvést:
(a) obchodní jméno nebo název anebo jméno,
identifikační číslo nebo rodné
číslo a sídlo nebo bydliště obchodníka
s cennými papíry,
(b) výši čistého obchodního jmění
obchodníka s cennými papíry a případnou
účast zahraničních osob na jeho podnikání,
(c) návrh, v jakém rozsahu bude obchodník
s cennými papíry vykonávat obchodování
s cennými papíry a s tím související
činnosti, a údaje o případném
jiném podnikání tohoto obchodníka
s cennými papíry,
(d) věcné, personální a organizační
předpoklady pro výkon činnosti obchodníka
s cennými papíry.
(1) O povolení podle § 45 rozhodne ministerstvo do
60 dnů od doručení žádosti, a
to na základě posouzení věcných,
personálních a organizačních předpokladů
pro výkon činnosti obchodníka s cennými
papíry, zejména ve vztahu k rozsahu činností
podle § 45 odst. 3 písm.c) a § 46 odst. 2. Povolení
se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést
na jinou osobu.
(2) Pokud z povolení uděleného podle §
45 nevyplývá něco jiného, může
na základě něho obchodník s cennými
papíry vykonávat kromě obchodování
s cennými papíry též tyto činnosti:
a) obstarávat pro emitenta vydávání
cenných papírů a poskytovat s tím
související služby,
b) vykonávat činnosti na základě smluv
podle § 34 a § 37,
c) obstarávat pro emitenta splácení cenných
papírů a vyplácení výnosů
z nich,
d) provádět poradenskou činnost ve věcech
týkajících se cenných papírů.
(3) Činnosti uvedené v odstavci 2 písm. a)
může vykonávat jen obchodník s cennými
papíry.