§ 27

Pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem

(1) Středisko zaregistruje pozastavení výkonu práva majitele cenného papíru nakládat se zaknihovaným cenným papírem na základě příkazu k registraci pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem (dále jen "příkaz k registraci pozastavení práva").

(2) Registrací pozastavení výkonu práva nakládat s cenným papírem se rozumí provedení příslušného zápisu v evidenci střediska.

(3) Příkaz k registraci pozastavení práva může dát:

a) majitel zaknihovaného cenného papíru,

b) obchodník s cennými papíry, pokud mu dal majitel zaknihovaného cenného papíru pokyn k obstarání prodeje tohoto cenného papíru,

c) osoba organizující trh podle § 50, pokud má být zaknihovaný cenný papír prodán na tomto trhu,

d) příslušný státní orgán, pokud to vyplývá ze zvláštního zákona [např. § 313 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů].

(4) Příkaz k registraci pozastavení práva musí obsahovat náležitosti týkající se zaknihovaného cenného papíru a jeho majitele uvedené v § 26 odst. 1 a dobu, na níž se výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastavuje.

(5) Bylo-li pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem zaregistrováno, není po dobu tohoto pozastavení majitel tohoto cenného papíru oprávněn uzavřít smlouvu o převodu cenného papíru, ani smlouvu o obstarání jeho prodeje, ani dát pokyn k prodeji tohoto cenného papíru.

(6) Po dobu zaregistrování pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem neprovede středisko registraci převodu zaknihovaného cenného papíru. Pokud středisko tuto povinnost poruší, odpovídá za škodu, která tím vznikla.

(7) Pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem zaniká zápisem v příslušné evidenci střediska. Středisko zápis provede po uplynutí doby, na kterou byl výkon práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem pozastaven, nebo na základě příkazu osob, které středisku prokáží své oprávnění příkaz k registraci pozastavení práva zrušit.

(8) Osoba, která neoprávněně vydá příkaz k registraci pozastavení práva nebo příkaz podle odstavce 7, odpovídá za škodu, kterou tím způsobila.

Hlava II

Smlouvy o obstarání

koupě nebo prodeje cenného papíru

§ 28

(1) Komisionářskou smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru (dále jen "komisionářská smlouva") se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru, nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se komisionářská smlouva příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku [§ 577 a násl. obchodního zákoníku].

§ 29

Nedohodnou-li se strany komisionářské smlouvy jinak, musí mít komitentův pokyn, podle kterého komisionář obstarává koupi nebo prodej cenného papíru, písemnou formu. Pokud pokyn komitenta písemnou formu nemá, je komisionář povinen vydat komitentovi na jeho žádost potvrzení o uděleném pokynu.

§ 30

(1) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání koupě cenného papíru, může komisionář žádat zálohu.

(2) Udělí-li komitent komisionáři pokyn k obstarání prodeje cenného papíru, může komisionář požadovat, aby mu v případě listinného cenného papíru komitent tento cenný papír předal, nebo aby v případě zaknihovaného cenného papíru bylo ve středisku zaregistrováno pozastavení výkonu práva nakládat s tímto cenným papírem.

(3) Po dobu závaznosti pokynu k obstarání prodeje cenného papíru není komitent oprávněn s tímto cenným papírem nakládat.

§ 31

(1) Nestanoví-li komisionářská smlouva jinak, může se komisionář svého závazku zprostit i tak, že komitentovi prodá cenný papír ze svého majetku nebo od komitenta cenný papír koupí.

(2) Nevyplývá-li z komisionářské smlouvy něco jiného, je komisionář povinen prodat cenný papír za vyšší cenu, nebo koupit cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu, pokud má takovou možnost; tuto povinnost má i bez souhlasu komitenta.

(3) Není-li určena výše kupní nebo prodejní ceny v pokynu komitenta, je komisionář povinen koupit cenný papír nejvýše za nejnižší a prodat jej nejméně za nejvyšší kurs, za který byl v den koupě nebo prodeje zastupitelný cenný papír kupován a prodáván na veřejném trhu. Pokud takový cenný papír není v tento den předmětem veřejného obchodování, je komisionář povinen koupit cenný papír za nejnižší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče koupit, a prodat za nejvyšší cenu, za jakou jej bylo možno při vynaložení odborné péče prodat.

§ 32

(1) Nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, jsou listinné cenné papíry svěřené komisionáři k prodeji majetkem komitenta; dokud je nenabude třetí osoba.

(2) Listinné cenné papíry, které pro komitenta obstará komisionář, přecházejí do majetku komitenta dnem jejich předání komisionáři. Komisionář je povinen předat tyto cenné papíry komitentovi bez zbytečného odkladu poté, co komitent zaplatil cenu koupených cenných papírů a úplatu podle § 28 odst. 1. Tuto povinnost komisionář nemá, pokud je podle smlouvy povinen pro komitenta cenné papíry uložit (§ 34 a § 37).

(3) Komisionář je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji zaknihovaného cenného papíru dát příkaz středisku k registraci převodu ve prospěch nebo k tíži účtu komitenta. Své oprávnění dát tento příkaz je komisionář povinen středisku prokázat.

§ 33

(1) Mandátní smlouvou o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje mandatář, že jménem mandanta a na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo že uskuteční činnost k dosažení tohoto výsledku, a mandant se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(2) Smlouvou o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů se zavazuje zprostředkovatel, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost prodat nebo koupit cenný papír, a zájemce se zavazuje zaplatit za to úplatu.

(3) Smlouvy uvedené v odstavci 1 a 2 se řídí ustanoveními obchodního zákoníku [§ 566 a násl. a § 642 a násl. obchodního zákoníku].

Hlava III

Smlouvy o úschově, správě a uložení cenných papírů

Smlouva o úschově cenných papírů

§ 34

(1) Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a uschovatel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplata určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Samostatnou úschovou je uložení listinného cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od listinných cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž listinný cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy. Schovatel odpovídá za škodu na uloženém listinném cenném papíru, ledaže ji nemohl odvrátit při vynaložení odborné péče.

(3) Hromadnou úschovou je společné uložení zastupitelného listinného cenného papíru uschovatele se zastupitelnými listinnými cennými papíry jiných uschovatelů. Schovatel je povinen odevzdat uschovateli zastupitelný listinný cenný papír avšak uschovatel nemá právo na vrácení téhož listinného cenného papíru, který svěřil schovateli do úschovy. Schovatel nese nebezpečí škody na uloženém listinném cenném papíru.

(4) Schovatel je povinen vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.

(5) Jestliže se listinný cenný papír nenachází u schovatele v době uzavření smlouvy, je schovatel povinen jej převzít a uložit.

(6) Schovatel je povinen s vynaložením odborné péče chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením.

(7) Uschovatel je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán a předat jej zpět schovateli, jestliže smlouva o uložení cenných papírů nezanikla.

(8) Není-li smlouva o úschově cenných papírů uzavřena na dobu určitou, může ji schovatel nebo uschovatel vypovědět. Není-li smluvena výpovědní lhůta, může schovatel vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a uschovatel s okamžitou účinností.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle uschovatele v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak, považuje se smlouva za zaniklou, jestliže uschovatel vyzvedl všechny uložené listinné cenné papíry.

(10) Schovatel má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází.

§ 35

(1) Listinný cenný papír převzatý na základě smlouvy o úschově cenných papírů, může schovatel předat do úschovy jinému schovateli (dále jen "druhotná úschova").

(2) Schovatel je oprávněn uložit listinný cenný papír, který převzal do úschovy, do druhotné úschovy bez souhlasu uschovatele.

(3) Předáním listinného cenného papíru do druhotné úschovy nejsou dotčena práva a povinnosti schovatele vůči uschovateli.

§ 36

Smlouva o správě cenných papírů

(1) Smlouvou o správě cenných papírů se zavazuje správce, že bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem, a majitel cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Správcem podle odstavce 1 může být jen banka nebo obchodník s cennými papíry, i když není bankou, pokud z povolení působit jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry neplyne jinak.

(3) Správce je povinen i bez pokynů majitele cenného papíru učinit s odbornou péčí veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků spojených s cenným papírem, jakož i vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená, pokud smlouva nestanoví jinak.

(4) Správce je povinen plnit pokyny majitele cenného papíru; tyto pokyny musí být dány písemně, jestliže smlouva o správě cenných papírů nepřipouští jinou formu. Na nesprávné pokyny je správce povinen majitele cenného papíru včas upozornit.

(5) Vyžaduje-li to povaha úkonu, který má správce uskutečnit, je majitel cenného papíru povinen předat správci listinný cenný papír nebo potřebnou písemnou plnou moc, a to včas poté, kdy k tomu byl správcem vyzván. Týká-li se úkon zaknihovaného cenného papíru, je jeho majitel povinen po vyzvání správcem včas učinit opatření, aby byl správce oprávněn v potřebném rozsahu dávat příkazy k nakládání se zaknihovaným cenným papírem.

(6) Jestliže má správce vykonávat hlasovací právo spojené s cenným papírem, je majitel tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu včas potřebnou plnou moc. Dá-li majitel cenného papíru správci pokyny, jak má být hlasovacího práva využito, je správce povinen hlasovat za majitele cenného papíru takto stanoveným způsobem.

(7) Správce odevzdá převzatý listinný cenný papír jeho majiteli bez zbytečného odkladu po uskutečnění úkonu, k němuž byl listinný cenný papír potřebný, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za škodu na něm podle § 34 odst. 2.

(8) Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že úplata za správu cenného papíru zahrnuje i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku.

(9) Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, vykonává správce právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem majitele cenného papíru a na jeho účet; pro určení práv a povinností stran se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet majitele cenného papíru, platí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o smlouvě komisionářské.

(10) Na výpověď smlouvy o správě cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 34 odst. 8, nestanoví-li tato smlouva jinak.

§ 37

Smlouva o uložení cenných papírů

(1) Smlouvou o uložení cenných papírů se zavazuje opatrovatel převzít listinný cenný papír, aby jej uložil a spravoval, a uložitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

(2) Opatrovatelem podle odstavce 1 může být jen banka nebo obchodník s cennými papíry, i když není bankou, pokud z povolení působit jako banka nebo jako obchodník s cennými papíry neplyne jinak.

(3) Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí přiměřeně ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Opatrovatel je povinen podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů.

(4) Je-li listinný cenný papír odevzdán uložiteli na jeho žádost, nemá opatrovatel po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat.

(5) Uložitel může omezit závazek opatrovatele na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o úschově cenných papírů, nebo na povinnosti, jež vyplývají ze smlouvy o správě cenných papírů. Úplata, kterou má uložitel platit, se v tomto případě přiměřeně sníží.

(6) Opatrovatel může předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo druhotné úschovy a správy jen se souhlasem uložitele. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.

§ 38

Imobilizace cenných papírů

(1) Smlouvu o uložení listinných cenných papírů do hromadné úschovy podle § 34 odst. 3 může jako uschovatel uzavřít i emitent těchto cenných papírů. Na takto emitentem uložené cenné papíry (dále jen "imobilizované cenné papíry") se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o zaknihovaných cenných papírech, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Na postup podle odstavce 1 se v případě již vydaného listinného cenného papíru přiměřeně použije ustanovení § 10.

(3) Majitel imobilizovaného cenného papíru má právo požadovat na emitentovi, aby mu bez zbytečného odkladu cenný papír odevzdal.

Hlava IV

Smlouva o zastavení cenných papírů

§ 39

Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními obchodního zákoníku [§ 267 a násl. obchodního zákoníku] a občanského zákoníku [§ 151 a násl. občanského zákoníku] o zástavním právu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 40

(1) Zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy podle § 39 (dále jen "smluvní zástavní právo"), vzniká v případě listinného cenného papíru předáním tohoto cenného papíru zástavnímu věřiteli, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ke vzniku smluvního zástavního práva k listinnému cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení majitele cenného papíru (dále jen "zástavní rubopis"). Zástavní rubopis musí obsahovat doložku "k zastavení" a osobu zástavního věřitele. Jinak musí zástavní rubopis obsahovat přiměřeně náležitosti uvedené v § 18 odst. 2. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak [např. § 19 zákona č. 191/1950 Sb.].

§ 41

(1) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán této osobě prvopis nebo účelně ověřená kopie zástavní smlouvy.

(2) Smluvní zástavní právo k listinnému cennému papíru, který byl uložen do úschovy (§ 34), nebo do úschovy a správy (§ 37), vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

(3) Zastavení listinného cenného papíru podle odstavce 1 a 2 musí být vyznačeno v účetní evidenci schovatele nebo opatrovatele. Z této evidence musí být zřejmé, kdo je zástavním věřitelem.

(4) Zastavený listinný cenný papír, který je v samostatné úschově, musí být uložen odděleně od ostatních cenných papírů uschovatele. Totéž platí o zastavených listinných cenných papírech uložených na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Zastavený listinný cenný papír nesmí mít vrácen bez souhlasu zástavního věřitele.

§ 42

(1) Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká registrací tohoto zástavního práva v evidenci střediska.

(2) Příkaz k registraci smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

(3) Příkaz k registraci zástavního práva musí obsahovat:

a) obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště zástavce,

b) identifikační nebo rodné číslo zástavce,

c) označení zastaveného zaknihovaného cenného papíru obsahující druh cenného papíru, obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta a u veřejně obchodovatelného cenného papíru (§ 71) jeho ISIN,

d) obchodní jméno nebo název anebo jméno a sídlo nebo bydliště zástavního věřitele,

f) výši a dobu splatnosti pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno.

(4) Příkaz k registraci zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, zástavní dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva.

§ 43

(1) Při nakládání se zastaveným cenným papírem působí zástavní právo i vůči nabyvateli.

(2) Pokud je zastavený listinný cenný papír uložen v úschově, nesmí být vydán uschovateli bez souhlasu zástavního věřitele. Totéž platí o listinném cenném papíru uloženém podle smlouvy o uložení cenných papírů.

(3) Po dobu trvání zástavního práva k cennému papíru se zástavní právo vztahuje i na výnosy ze zastaveného cenného papíru.

§ 44

Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem k cennému papíru řádně a včas splněna, je zástavní věřitel oprávněn zastavený cenný papír prodat prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen předem informovat zástavce.

ČÁST TŘETÍ

TRH S CENNÝMI PAPÍRY

Hlava I

Obchodník s cennými papíry

§ 45

(1) Obchodovat s cennými papíry může jen osoba, která k této činnosti má povolení ministerstva (dále jen "obchodník s cennými papíry").

(2) Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.

(3) V žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen uvést:

(a) obchodní jméno nebo název anebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo bydliště obchodníka s cennými papíry,

(b) výši čistého obchodního jmění obchodníka s cennými papíry a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

(c) návrh, v jakém rozsahu bude obchodník s cennými papíry vykonávat obchodování s cennými papíry a s tím související činnosti, a údaje o případném jiném podnikání tohoto obchodníka s cennými papíry,

(d) věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry.

§ 46

(1) O povolení podle § 45 rozhodne ministerstvo do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména ve vztahu k rozsahu činností podle § 45 odst. 3 písm.c) a § 46 odst. 2. Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

(2) Pokud z povolení uděleného podle § 45 nevyplývá něco jiného, může na základě něho obchodník s cennými papíry vykonávat kromě obchodování s cennými papíry též tyto činnosti:

a) obstarávat pro emitenta vydávání cenných papírů a poskytovat s tím související služby,

b) vykonávat činnosti na základě smluv podle § 34 a § 37,

c) obstarávat pro emitenta splácení cenných papírů a vyplácení výnosů z nich,

d) provádět poradenskou činnost ve věcech týkajících se cenných papírů.

(3) Činnosti uvedené v odstavci 2 písm. a) může vykonávat jen obchodník s cennými papíry.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP