Česká národní rada 1992 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí přiznané před 1. lednem 1993 se na základě § 9 a 10 zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, zvyšují od (splátky důchodu splatné po 28. únoru 1993) o 10% měsíční výše důchodu, která občanu náleží ke dni, od něhož se důchod zvyšuje.

Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, za výsluhu let, vdovské a sirotčí přiznané od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993 se na základě § 9 a 10 zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, zvyšují ode dne přiznání o 22% měsíční výše důchodu, na kterou vznikl občanu nárok podle zákona o sociálním zabezpečení [zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a zákona č. 235/1992 Sb.] nebo jiných předpisů o sociálním zabezpečení [nařízení vlády ČSSR č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 116/1989 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 235/1992 Sb. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.] ke dni přiznání důchodu.

(1) Výše vdoveckého důchodu činí podle § 48a zákona o sociálním zabezpečení [zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a zákona č. 235/1992 Sb.] od 1. března 1993 750 Kčs měsíčně.

(2) Vdovecké důchody vyplácené ke dni 1. března 1993 se upraví podle odstavce 1 od splátky důchodu splatné po 28. únoru 1993.

(1) Zvýšení důchodu náleží i nad nejvyšší výměry důchodu nebo úhrnu důchodů a nad nejvyšší výměry stanovené pro souběh důchodu nebo úhrnu důchodů a zvýšení důchodu pro bezmocnost; výše důchodu nebo úhrnu důchodů včetně zvýšení důchodu pro bezmocnost nesmí však po zvýšení podle tohoto zákona přesáhnout částku 4200 Kčs měsíčně.

(2) Pro zvýšení důchodů podle § 1 a 2 platí obdobně ustanovení § 2 odst. 4, § 5 odst. 1 a 3, § 6, 7 a 8 zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů.

(3) Vdovské a sirotčí důchody se podle § 1 a 2 nezvyšují, jestliže byly vyměřeny z důchodů zvýšených podle tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Obecná část:

Ústavním zákonem ze dne 8. října 1992, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a některé další ústavní zákony, byly kompetence ve věcech důchodového zabezpečení přeneseny z federace na republiky, s výjimkou důchodového zabezpečení zaměstnanců v orgánech České a Slovenské Federativní Republiky a v jimi řízených organizacích.

Od přijetí nového zákona o sociálním zabezpečení došlo již pětkrát ke zvýšení vyplácených důchodů. V letech 1988 a 1990 byly zvýšeny pouze důchody přiznané před 1. říjnem 1988. Cílem těchto zvýšení bylo postupně vyrovnávat rozdíly mezi úrovní důchodů přiznaných v různých obdobích, a proto byly výrazněji zvyšovány starší, dříve přiznané důchody. V říjnu 1988 bylo zvýšení stanoveno pevnou částkou diferencovanou podle období přiznání důchodu v rozmezí 40 - 140 Kčs měsíčně. Obdobné diferenciace bylo použito v říjnu 1990, kdy byly důchody zvýšeny o 4 - 10%. Od července 1990 náležel důchodcům i státní vyrovnávací příspěvek ve výši 140 Kčs měsíčně.

Zákonem č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, byl poprvé v našem systému důchodového zabezpečení zakotven způsob pravidelného zvyšování důchodů v závislosti na růstu životních nákladů a průměrných nominálních mezd. V souladu s tímto zákonem byly důchody zvýšeny již třikrát. V březnu 1991 bylo zvýšení diferencováno podle období přiznání důchodu v rozmezí 8 - 11% výše vypláceného důchodu, přičemž byla stanovena i minimální výše zvýšení (u starobních důchodů 190 Kčs). V červenci 1991 byly důchody zvýšeny o jednotnou pevnou částku, která pro starobní důchody činila 110 Kčs měsíčně. Zvýšení v roce 1991 se již týkala všech důchodů, tedy i důchodů nově přiznávaných. Naposled byly důchody zvýšeny od splátky důchodu splatné v červnu 1992, a to opět diferencovaně podle období přiznání důchodu v rozmezí 30 - 290 Kčs. Kromě těchto zvýšení důchodu byl od května 1991 zvýšen důchodcům státní vyrovnávací příspěvek na 220 Kčs měsíčně.

Podle zákona č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, musí být důchody neprodleně zvýšeny, činí-li od předchozího zvýšení růst životních nákladů alespoň 10% nebo růst průměrné mzdy alespoň 5%. Prognóza vývoje těchto rozhodujících ukazatelů signalizuje, že podmínky pro zvýšení důchodů budou na počátku roku 1993 naplněny. Růst nominálních mezd by měl v roce 1992 sledovat růst životních nákladů, který podle propočtů bude činit minimálně 12% proti prosinci roku 1991. Dynamika růstu nominální mzdy však v I. pololetí tohoto roku přesáhla 20% ve srovnání se stejným obdobím roku 1991. Zhruba stejnou dynamiku lze předpokládat ve III. čtvrtletí a určitý pokles ve IV. čtvrtletí. Reálně lze tedy očekávat, že ve srovnání s rokem 1991 vzroste nominální mzda v roce 1992 o 18 - 20%. Dále je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že od posledního zvýšení důchodů v červnu t. r. vzrostou do konce roku životní náklady obyvatelstva o cca 9 - 9,5% a v lednu 1993 se dále zvýší o 4 - 5 bodů v souvislosti se zavedením nové daňové soustavy a deregulací cen pevných paliv. Proti své úrovni z června 1992 tak budou vyšší cca o 13,5 - 14%. I při dosavadním mírném růstu životních nákladů v roce 1992 dosáhnou tedy, jak index růstu životních nákladů, tak i index růstu nominálních mezd, hodnot, které podle zákona o zvýšení důchodů vyžadují neprodlené zvýšení důchodů.

Navrhuje se proto zvýšit od splátky důchodu splatné po 28. únoru 1993 vyplácené důchody o 10% a zároveň zvýšit maximum pro úhrn důchodu a zvýšení důchodu z 3800 Kčs na 4200 Kčs měsíčně. Dále se navrhuje zvýšit důchody přiznané v roce 1993 o 22% výše důchodu, náležejícího podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a to vzhledem k nutnosti zachovat srovnatelnou úroveň mezi důchody přiznanými v roce 1993 a důchody přiznanými v předchozích letech.

Zvýšit se navrhuje též vdovecký důchod, dávku, která je poskytována vdovcům pečujícím aspoň o jedno nezaopatřené dítě, v jednotné výši 650 Kčs měsíčně, a to na částku 750 Kčs měsíčně.

Návrh zákona je v souladu s právem Evropských společenství.

Ekonomický dopad:

Výdaje na zvýšení důchodů vyplácených Českou správou sociálního zabezpečení budou v roce 1993 činit 5,5 mld Kčs; o dalších 0,5 mld Kčs vzrostou výdaje na důchody v důsledku zvýšení nově přiznávaných důchodů.

Zvýšení výdajů na důchody ozbrojených sborů v České republice by činilo dalších cca 270 mil. Kčs (180 mil. Kčs u federálního ministerstva dopravy, 80 mil. Kčs u ministerstev vnitra a 10 mil. Kčs u ministerstva spravedlnosti).

Realizace úprav důchodů si dále vyžádá mimořádné zvýšení provozních výdajů České správy sociálního zabezpečení o částku 32,3 mil. Kčs, z toho připadá na materiální výdaje 3,6 mil. Kčs (výdaje na tiskopisy, tabelační papír, provozní materiál a elektrickou energii), výdaje na služby a výdaje nevýrobní povahy 26 mil. Kčs (výdaje na poplatky spojů a poštovné) a mzdové prostředky 2,7 mil. Kčs.

Se zvýšením výdajů na důchodové zabezpečení bylo již počítáno při stanovení sazeb pojistného na sociální pojištění, které budou zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné v příštím roce odvádět do státního rozpočtu.

Zvláštní část

K § 1:

Okruh důchodů, které budou podle tohoto ustanovení zvýšeny, zahrnuje obdobně jako u předchozích zvýšení všechny důchody, kromě důchodu manželky a sociálního důchodu. Tyto důchody nemají vazbu na růst mezd ani na odpracovanou dobu zaměstnání. V nové koncepci důchodového pojištění se s jejich existencí již dále neuvažuje. Předpokládá se, že jejich účel lépe nahradí dávky systému sociální pomoci. Z obdobných důvodů se nyní nenavrhuje ani úprava zvýšení důchodu pro bezmocnost.

Vyrovnaná úroveň celého souboru vyplácených důchodů umožňuje již jednotný přístup k dalšímu zvyšování, bez nutnosti diferencovat jej podle období přiznání důchodu. Zvýšení vyplácených důchodů v červenci 1991 a v červnu 1992 akcentovala především potřebu přizpůsobit důchody růstu životních nákladů a zmírnit nežádoucí rozdíly mezi úrovní důchodů přiznaných v různých obdobích, a proto byly důchody zvyšovány o částky, jejichž výše nezávisela na výši důchodu. Zvýšení důchodů by však mělo respektovat také vlivy mzdového vývoje, i když tempo růstu mezd je delší dobu nižší než tempo růstu životních nákladů. Proto je pro zvýšení důchodů v roce 1993 navrhováno procentní zvýšení, které již odráží vliv růstu mezd a přispívá k denivelizaci důchodů.

Počet procent zvýšení je navržen podle očekávaného růstu životních nákladů ve II. pololetí 1992 a na počátku roku 1993.

K § 2:

S účinností od 1. ledna 1993 musí být rovněž stanoveno zvýšení důchodů pro všechny důchody přiznané v roce 1993. Pro výpočet důchodu se započítává pět výdělkově nejlepších let z období posledních deseti let před odchodem do důchodu. Proto se ve výši důchodu nemůže vůbec projevit mzdový nárůst, k němuž došlo v roce odchodu do důchodu a jen jednou pětinou se může projevit nárůst z roku předcházejícího. Rychlý růst výdělků v roce 1991 se tedy nemohl promítnout do důchodů v tomto roce přiznávaných, a proto bylo v roce 1991 poprvé přistoupeno ke zvyšování důchodů již od jejich přiznání. Pro důchody přiznané v roce 1992 bylo rovněž nezbytné stanovit takové zvýšení, které by v průměru minimalizovalo rozdíly mezi důchody z roku 1991 a 1992. Podle zákona č. 116/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1992, činilo toto zvýšení pro starobní důchody 290 Kčs měsíčně.

Obdobně jako v roce 1992 je potřebné i pro rok 1993 zabezpečit, aby úroveň důchodů přiznaných v roce 1993 odpovídala úrovni důchodů přiznaných v minulých letech. Je proto třeba přihlédnout k tomu, že růst průměrných mezd vede k růstu průměrných započitatelných výdělků u nově přiznávaných důchodů a dále ke zvýšením, která náleží k vypláceným důchodům. Důsledkem těchto zvýšení a navrhovaného 10% zvýšení vyplácených důchodů pro rok 1993 je, že výše těchto důchodů je cca o 20 - 24% vyšší než výše důchodů, které budou přiznávány v průběhu roku 1993. Aby nedocházelo k výrazné diferenciaci mezi novými a vyplácenými důchody těch, kteří dosahovali srovnatelné mzdové úrovně, navrhuje se zvyšovat tyto důchody o 22% částky důchodu stanoveného podle zákona č. 100/1988 Sb.

K § 3:

Výše vyplácených i nově přiznávaných vdoveckých důchodů se zvyšuje ze 650 Kčs na 750 Kčs, t.j. o 15%. Zvýšení těchto důchodů je vyšší, neboť nebyly zvyšovány při posledním zvýšení v červnu 1992 a jejich výše platí beze změny od srpna 1991. V novém systému sociálního pojištění se přitom předpokládá, že vdovecké důchody budou postaveny na úroveň důchodů vdovských.

K § 4:

Tak jako při minulých úpravách se navrhuje omezit zvýšení pouze u těch důchodů, které by přesáhly maximální hranici důchodů.

Dosud platné nejvyšší výměry důchodu byly stanoveny v roce 1988, kdy došlo k jejich značnému zvýšení. Toto výrazné zvýšení mělo za cíl umožnit větší denivelizaci důchodů a při předpokládaném mírném tempu růstu mezd mělo vyhovovat po dlouhou dobu. K denivelizačnímu charakteru opatření u nově přiznávaných důchodů však nebylo přijato adekvátní opatření u vyplácených důchodů, což bylo příčinou značné kritiky.

Při zvyšování důchodů v letech 1990, 1991 a 1992 bylo stanoveno, že důchod včetně zvýšení nesmí překročit maximální hranici důchodů 3800 Kčs. Tímto opatřením bylo dosaženo, že i důchody přiznané před 30. 9. 1988 mohly postupně dosáhnout této maximální hranice a dostat se tak na roveň maximálních důchodů přiznaných po 1. 10. 1988. Pro další zvýšení je však již nezbytné zvýšit i maximální hranici důchodů.

V současné době je vypláceno více než 30 000 důchodů ve výši 3800 Kčs, t.j. cca 2% starobních a invalidních důchodů. Převážná většina těchto důchodů (63%) jsou důchody přiznané po roce 1988, tedy podle nového zákona. Jedná se především o důchody pracovníků I. a II. pracovní kategorie, t.j. horníků, letců a pracovníků těžkých provozů a dále o důchody účastníků odboje, nebo rehabilitovaných, např. podle zákona č. 119/1990 Sb. a těch občanů, kteří po vzniku nároku na důchod dále pracovali bez pobírání důchodu.

Setrvávání na hranici 3800 Kčs vede ke stále větší nivelizaci důchodů. Přestávají vyhovovat ostatní maxima v konstrukci výpočtu důchodu; nevyhovuje ani současná redukce průměrného měsíčního výdělku pro výpočet důchodu. V roce 1993 by však nebylo účelné měnit podstatně konstrukci výpočtu důchodu, neboť tento rok je přechodným obdobím před přijetím nové právní úpravy sociálního pojištění, s níž se počítá od 1. 1. 1994. Změna konstrukce výpočtu důchodu by byla tak závažným zásahem do platné právní úpravy, že by si vyžádala přepracování prakticky celého zákona o sociálním zabezpečení a i náročné administrativně technické zabezpečení této časově omezené úpravy.

Navrhuje se proto ponechat maximální výměry důchodů platné pro nově přiznávané důchody beze změny, ale umožnit, aby zvýšení náleželo i nad nynější nejvyšší výměry s tím, že úhrn zvýšení a důchodu nesmí překročit částku 4200 Kčs. Dosavadní absolutní maximum výše důchodu 3800 Kčs měsíčně se tak zvyšuje o 400 Kčs, t.j. 10,5%. Při zvýšení vyplácených důchodů o 10% bude tedy zvýšení náležet ke všem vypláceným důchodům v plné výši. U důchodů přiznaných v roce 1993 bude zvýšení sníženo pouze u nejvyšších důchodů, u nichž by bez tohoto omezujícího ustanovení mohlo dosáhnout až 836 Kčs (22% z částky 3800 Kčs). Takto velká diferenciace ve výši zvýšení by byla nepřiměřená k současné celkové diferenciaci výše důchodů. Spolu se státním vyrovnávacím příspěvkem bude tedy maximální možný příjem nepracujícího důchodce činit 4420 Kčs, t.j. zhruba o 10% více než čistý příjem pracujícího s průměrnou mzdou.

Tabulka č. 1

Přehled o úpravách důchodů od roku 1969

Tabulka č. 2

Vývoj příjmu pracujících a příjmu důchodců

Graf č. 1

Průměrná výše důchodu podle roku přiznání

Graf č. 2

Porovnání rozložení výši důchodu starobních důchodců před a po zvýšení v roce 1992

Grafy č. 3

Porovnání důchodů přiznaných v letech 1990 - 93

3a - doba zaměstnání 42 let

3b - doba zaměstnání 37 let

3c - doba zaměstnání 32 let

Tabulka č. 1a

Tabulka č. 1b

Tabulka č. 2

1) průměrná hrubá mzda pracujících

2) průměrná čistá mzda pracujících

3) průměrná čistá mzda pracujících včetně SVP

4) průměrný vyplácený starobní důchod

5) průměrný vyplácený starobní důchod včetně SVP