Česká národní rada 1992 – 1992

na vydání zákona České národní rady o sankcích za nedodržení obecně závazných právních předpisů při transformaci zemědělství v družstvech a nápravě majetkových křivd v oblasti úpravy vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zvláště pak zákonů č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších změn a doplňků, dále jen "Sankční zákon".

Tento zákon upravuje sankce za nedodržení obecně závazných právních předpisů při transformaci zemědělství v družstvech a nápravě majetkových křivd v oblasti úpravy vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zvláště pak zákonů č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších změn a doplňků.

Za přestupek podle tohoto zákona se použije zaviněné jednání, které v neprospěch oprávněné osoby [§ 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších změn a doplňků, § 4 zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších změn a doplňků.]:

a) porušuje nebo ohrožuje plnění ustanovení obecně závazných právních předpisů ve smyslu § 1 tohoto zákona,

b) způsobí úmyslně majetkovou újmu oprávněným osobám [§ 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších změn a doplňků, § 4 zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších změn a doplňků. ]v souvislosti s vydáním majetku při restitucích v zemědělství nebo při transformaci družstev.

Přestupky podle tohoto zákona projednávají pozemkové úřady.

(1) Za přestupek podle § 2 tohoto zákona lze uložit tyto sankce:

a) napomenutí,

b) pokutu až do výši 50.000,- Kčs,

c) propadnutí věci.

(2) Sankci lze uložit samostatné nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit samostatné nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.

(3) Od sankce lze upustit, jestliže k nápravě postačí projednání.

(4) Při opakovaném přestupku se sankce ukládá vždy s výjimkou napomenutí.

(5) Výnosy z pokut jsou příjmem Pozemkového fondu a budou použity k úhradě nákladů spojených s jeho činností podle ustanovení § 1 tohoto zákona.

(6) Nedojde-li současně s rozhodnutím o propadnutí věci k rozhodnutí o vydání propadlé věci oprávněné, zůstávají lhůty oprávněných osob pro uplatnění práv ve smyslu obecně závazných právních předpisů podle § 1 tohoto zákona zachovány.

(1) Při řízení o přestupcích podle tohoto zákona se postupuje přiměřeně podle zákona č. 200/1191 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Proti rozhodnutí o přestupcích podle tohoto zákona nelze podat odvolání

(1) Přestupek je promlčen, jestliže uplynuly tři roky od doby, kdy uplynula lhůta ke splnění povinností podle § 1 tohoto zákona ve prospěch oprávněné osoby.

(1) Povinné osoby [§ 5 zák. č. 229/1191 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, § 11 zák. č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. ]které vznikly podle obecně závazných právních předpisů ve smyslu § 1 tohoto zákona a které nemají vyrovnány nároky ani uzavřeny dohody ve smyslu téhož ustanovení, jsou povinny do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona složit na zvláštní účet Pozemkového fondu kauci ve výši 100 % uplatněných a dosud nevyrovnaných oprávněných nároků, není-li obecně závaznými předpisy stanoveno jinak [§ 13 odst. 3 zák. č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků].

(2) Pozemkový fond vrátí povinné osobě kauci nebo její část do 60 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o tom, že byl nárok oprávněné osoby zčásti nebo zcela vyrovnán, a to poměrně k výši jejich uspokojených nároků.

Důvodová zpráva

Návrh tohoto zákona je třeba začlenit do celého komplexu právních předpisů, upravujících restituci zemědělského majetku a jeho privatizaci. Přesto, že tato oblast byla legislativně podrobena řadě upřesňujících upraváv, narozdíl od jiných restitučních zákonů, restituce v této oblasti probíhají daleko pomaleji a narážejí na daleko větší odpor, než tomu bylo například u uplatňování nároků ze zákona č. 403/1990 Sb., a zákona č. 87/1991 Sb.

Zpomalování transformace zemědělského majetku, pomalé vyrovnávání restitučních nároků oprávněných osob a tím opožděné ekonomické reformy v zemědělství.

Schválení tohoto návrhu zákona jistě neumožní postihnout sankcemi veškerá protiprávní jednání, která se v této oblasti velmni výrazně a často projevují jen proto, že nejsou v zákoně postižitelná.

Znamenalo by to však závažný průlom do nepsaných a stále zřetelných závazků mezi oprávněnými osobami a některými představiteli státní správy, kteří svoji pasivitu odůvodňují právě nedostatky dosavadní právní úpravy, o jejichž odstranění návrh tohoto zákona usiluje.

Schválením návrhu tohoto zákona se předejde i mnoha soudním projednáváním těch restitučních nároků, jejichž oprávněnost je nesporná, nicměně z časového hlediska zvýhodňuje povinné osoby tak, že i za předpokladu jejich povinnosti uhradit soudní náklady jsou pro ně tyto finanční prostředky zanedbatelné.

K § 1: toto ustanovení vymezuje okruh právních opředpisů, jejichž porušení je s ohledem na dosah jejich významu nutné postihovat sankcemi.

K § 2: Znění tohoto ustanovení specificky definuje přestupek ve smyslu tohoto návrhu v návaznosti na aplikaci zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Zároveň se zde rozlišuje z hlediska zavinění nedbalost a úmysl pro jednodušší kvalifikaci za jednání, které je za přestupek označeno

K § 3: Pozemkové úřady jsou orgánem státní správy, který je plně kompetentní k činnostem dotčených tímto návrhem zákona

K § 4: Návrh vychází z dikce přestupkového zákona, přičemž zcela logicky vypouští sankci zákazu činnosti a při opakovaném přestupku v souladu se svým zamýšleným uplatněním neumožňuje opakovaně ukládat nejmírnější sankci.

Jestliže se postup podle tohoto zákona řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, propadá při uložení sankce propadnutí věci tato věc státu. Navrhované znění zabraňuje případnému zpochybnění nároku oprávněné osoby v případě změny v osobě povinné, kterou se v takovém případě stane stát.

K § 5: Ve vztahu k oprávněným osobám postupuje pozemkový úřad při svém rozhodování v podstatě jako soud prvního stupně. Jestliže např. neschválí dohodu o vydání věci, nemůže se oprávněná osoba proti takovému rozhodnutí odvolat řádným opravným prostředkem. Odporovalo by to smyslu tohoto zákona, kdyby povinné osoby byly vůči oprávněným jakoliv zvýhodněny.

K § 6: Podle přestupkového zákona dochází k promlčení přestupku po uplynutí jednoho roku od jeho spáchání. Je proto nutné brát v tomto zákoně ohled na dobu platnosti dotčených zákonů a termíny v nich určené.

K § 7: Toto ustanovení umožňuje formou kauce postihnout všechny nově vznikající subjekty bez rozlišení způsobu jejich přeměny. Kauce není myšlena jako další sankce, ale jako záloha na vyrovnání oprávněných nároků restituentů.

Navrhovaný způsob nakládání se složenou kaucí je proto nezbytný. Kauce je pouze zárukou, která musí být vrácena v případě splněných zákonných povinností. Z uvedených důvodů se složení kauce nevyžaduje v souvisliosti s aplikací ustanovení § 13 odst. 3 transformačního zákona.