Česká národní rada 1992 – 1992

Ustanovení § 71 až 74 vymezují stanovení nepreferenčního původu zboží pro účely použití

a) celního sazebníku, s výjimkou opatření uvedených v § 68 odst.1 písm. e) a f), b) nesazebních opatření stanovených zvláštními předpisy při obchodu se zbožím.

(1) Za zboží pocházející z určitého státu se považuje zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno v tomto státu.

(2) Zboží, na jehož výrobě se podílejí dva nebo více států, pochází z toho státu, kde došlo k poslednímu podstatnějšímu, ekonomicky zdůvodněnému přepracování, které bylo provedeno v podnicích pro to zřízených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro stanovení nepreferenčního původu některých druhů zboží, na jehož výrobě se podílejí dva nebo více států a co se považuje za podstatnější, ekonomicky zdůvodněné přepracování zboží.

(1) Pro účely § 71 odst. 1 se zbožím získaným nebo vyrobeným v určitém státu rozumí

a) nerostné produkty vytěžené z jeho území,

b) rostlinné produkty sklizené v tomto státu,

c) živá zvířata narozená, vylíhnutá a odchovaná v tomto státu,

d) výrobky získané ze zvířat chovaných v tomto státu,

e) produkty honby a rybolovu v tomto státu,

f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo teritoriální vody jakéhokoliv pobřežního státu loděmi tohoto státu, jež jsou registrovány nebo přihlášeny v tomto státu a nesou vlajku tohoto státu,

g) zboží zhotovené na palubě rybářských zpracovatelských lodí tohoto státu výhradně z produktů uvedených pod písmenem f), za předpokladu, že zpracovatelské lodě jsou registrovány nebo přihlášeny v tomto státu a nesou jeho vlajku,

h) produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo teritoriální vody, za předpokladu, že tento stát má výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí,

i) odpady a zbytky pocházející z výrobních operací prováděných v tomto státu,

j) vyřazené předměty, sebrané v tomto státu a použitelné pouze k opětovnému získání surovin,

k) zboží, v jakémkoliv výrobním stupni, získané v tomto státu výlučně z výrobků a produktů uvedených v písmenech a) až j) nebo z jejich následných výrobků nebo produktů.

(2) Pro účely odstavce 1 se státem nebo územím rozumí také teritoriální vody tohoto státu nebo území.

Zjistí-li se, nebo na základě zjištěných skutečností je pravděpodobné, že jediným cílem přepracování zboží je snaha obejít ustanovení obecně závazných právních předpisů upravující obchod se zbožím s některými státy, nebude takto vyrobenému zboží přiznáno, že pochází z tohoto státu.

(1) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti osvědčení o původu zboží a případy, kdy musí být předloženo osvědčení o původu zboží nebo písemné prohlášení vývozce na obchodním dokladu, např. faktuře, kterým vývozce potvrzuje, že předmětné zboží pochází ze státu, ve kterém bylo prohlášení učiněno a že vyhovuje ustanovením § 72.

(2) V jiných případech, než na které se vztahuje ustanovení odstavce 1, se původ zboží stanoví na základě údaje dovozce v celním prohlášení.

(3) V případě vážných pochybností mohou celní orgány, a to i tehdy, kdy je předloženo osvědčení o původu zboží nebo písemné prohlášení vývozce, požadovat dodatečný důkaz prokazující, že původ zboží je stanoven v souladu s celními předpisy.

(1) Stanovení původu zboží, na které se vztahují mezinárodní smlouvy uvedené v § 68 odst. 1 písm. e), se řídí těmito smlouvami a stanovení původu zboží, na které se vztahují výhody z preferenčního sazebního opatření podle § 68 odst. 1 písm. f), se řídí podmínkami stanovenými vyhláškou ministerstva.

(2) Ministerstvo po dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou pravidla, jimiž se řídí stanovení původu zboží, aby mohla být použita opatření uvedená v § 68 odst. 1 písm. e) nebo f), způsob prokazování původu zboží a náležitosti osvědčení o původu zboží.

(1) Pro účely celního hodnocení se rozumí pojmem

a) vyrobené zboží také vypěstované, vypracované nebo vytěžené zboží,

b) stejné zboží, které je stejné ve všech ohledech včetně typických znaků, jakosti a jména. Menší rozdíly ve vzhledu nevylučují, aby zboží, které jinak odpovídá definici, bylo považováno za stejné,

c) podobné zboží, které, má podobné znaky a složení, které umožňují, aby plnilo stejnou funkci a bylo komerčně zaměnitelné. Jakost zboží, jeho název a existence výrobní nebo obchodní známky patří mezi činitele, které je nutno vzít v úvahu při posuzování, zda jde o podobné zboží,

d) zboží stejné kategorie nebo druhu zboží které patří do jedné skupiny nebo řady zboží, vyráběné zvláštním odvětvím nebo zvláštním úsekem výrobního odvětví, a zahrnuje stejné nebo podobné zboží,

e) místo vstupu zboží do tuzemska pohraniční celní úřad u kterého zboží vstupuje do tuzemska a při letecké dopravě místo, kde letadlo přestoupilo státní hranici,

f) nákupní provize úhrady placené dovozcem jeho zástupci za zastupitelské služby v zahraničí při nákupu zboží, které má být hodnoceno.

(2) Pro účely celního hodnocení

a) pojmy stejné zboží a podobné zboží uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) nezahrnují případnou techniku, vývoj, uměleckou praxi, design nebo plány a náčrtky, nejde-li o případ podle § 86 odst. 1 písm. b) bod 4 tohoto zákona, b) se zboží neposuzuje za stejné nebo podobné, není-li vyrobeno ve stejném státě jako zboží, které má být ohodnoceno, c) zboží vyrobené jinou osobou může být vzato v úvahu pouze tehdy, není-li k dispozici stejné nebo podobné zboží vyrobené stejnou osobou jako zboží, které má být ohodnoceno.

(3) Pro účely celního hodnocení se má za to, že osoby jsou ve spojení, jestliže

a) jedna z nich je členem statutárního nebo kontrolního orgánu druhé, nebo má podobné postavení, nebo

b) jsou právně uznanými společníky, nebo

c) jsou zaměstnavatelem a zaměstnancem, nebo

d) jakákoliv osoba vlastní, kontroluje nebo má přímo nebo nepřímo v držení 5% nebo více hodnoty akcií nebo podílů s hlasovacím právem jedné a druhé osoby, nebo

e) jedna z nich přímo nebo nepřímo ovlivňuje druhou, nebo

f) obě jsou přímo nebo nepřímo ovlivňovány třetí osobou, nebo

g) obě společně přímo nebo nepřímo ovlivňují třetí osobu, nebo

h) jsou členy stejné rodiny.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou, které osoby jsou považovány za členy stejné rodiny.

(5) Osoby, které jsou vzájemně sdruženy v obchodě tím, že jedna z nich je výhradním obchodním zástupcem, výhradním distributorem nebo výhradním koncesionářem druhé osoby, ať jakkoli nazvaným, jsou považovány za osoby, které jsou ve spojení, vztahuje-li se na ně některé z kritérií uvedených v odstavci 3.

(1) Základem pro vyměření cla je celní hodnota. Celní hodnota se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(2) Celní hodnotou dováženého zboží je převodní hodnota, to je cena skutečně placená nebo která má být zaplacena za zboží, prodané pro vývoz do tuzemska, upravená podle § 86 a 87, jestliže

a) nejsou stanovena žádná omezení, pokud jde o určení nebo použití zboží kupujícím s výjimkou omezení, která

1. jsou uložena nebo požadována zákonem,

2. omezují zeměpisnou oblast, v níž zboží může být dále prodáváno, nebo

3. neovlivňují podstatně hodnotu zboží,

b) prodej nebo cena nejsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota se nedá zjistit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno,

c) žádná část výtěžku jakéhokoli dalšího prodeje, postoupení nebo použití zboží kupujícím nepřipadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu,

d) kupující a prodávající nejsou ve spojení, nebo jsou-li kupující a prodávající ve spojení je převodní hodnota přijatelná pro celní účely podle ustanovení odstavců 3 až 6.

(3) Skutečnost, že kupující a prodávající jsou ve spojení není sama o sobě důvodem pro to, aby převodní hodnota byla považována za nepřijatelnou. V takovém případě se přezkoumají okolnosti, které se týkají prodeje, a převodní hodnota bude přijata, jestliže spojení neovlivnilo cenu. Mají-li celní orgány důvody pro to, aby považovaly cenu za ovlivněnou spojením, sdělí své důvody dovozci a poskytnou mu přiměřenou lhůtu k vyjádření. Požádá-li o to dovozce, budou mu důvody sděleny písemně.

(4) Při prodeji mezi osobami, které jsou ve spojení, bude převodní hodnota přijata a zboží ohodnoceno v souladu s ustanoveními odstavce 1, prokáže-li dovozce, že tato hodnota je velmi blízká některé z těchto hodnot ze stejné doby nebo ze skoro stejné doby

a) převodní hodnotě z prodejů stejného nebo podobného zboží pro vývoz do tuzemska mezi kupujícím a prodávajícím, kteří nejsou ve spojení,

b) celní hodnotě stejného nebo podobného zboží určeného podle § 81,

c) celní hodnotě stejného nebo podobného zboží určeného podle § 82,

(5) Při použití kritérií uvedených v odstavci 4 je třeba přihlédnout k prokázaným rozdílům v komerčních úrovních, úrovních množství, v prvcích uvedených v § 86 a v nákladech připadajících na prodávajícího při prodeji, v nichž prodávající a kupující nejsou ve spojení, a které na prodávajícího nepřipadají v prodejích, při nichž prodávající a kupující jsou ve spojení.

(6) Ustanovení odstavců 4 a 5 se použijí pouze tehdy, jestliže o to dovozce požádá a pouze pro účely srovnání. Náhradní hodnoty nelze podle ustanovení odstavců 4 a 5 stanovit.

(1) Cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena za zboží se rozumí celková platba uskutečněná, nebo která má být uskutečněna mezi prodávajícím a kupujícím ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží a zahrnuje veškeré platby uskutečněné nebo jež se mají uskutečnit jako podmínka prodeje dováženého zboží kupujícím prodávajícímu anebo kupujícím třetí osobě k uspokojení závazku prodávajícího. Platba nemusí mít formu převodu měny. Může být uskutečněna akreditivem nebo cennými papíry a může být provedena přímo nebo nepřímo.

(2) Činnosti, včetně činností spojených s odbytem zboží, s výjimkou takových, na něž se vztahuje § 86, které podnikne kupující na svůj vlastní účet, nejsou pokládány za nepřímou platbu prodávajícímu, i když je možno na ně pohlížet jako na prospěšné prodávajícímu anebo jestliže byly podniknuty v dohodě s prodávajícím; k tomu patří všechny činnosti spojené s reklamou, dalším prodejem a zárukami zboží. Tyto výlohy se nepřipočítávají k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena za zboží.

(1) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 77, je celní hodnotou převodní hodnota stejného zboží prodávaného pro vývoz do tuzemska a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží prodaného za stejných podmínek obchodu a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které je hodnoceno.

(2) Nezjistí-li se prodej uvedený v odstavci 1, použije se převodní hodnota zboží prodaného za odlišných podmínek obchodu a nebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z podmínek obchodu nebo z množství, pokud se takovéto úpravy mohou provést na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují, že jsou rozumné a správné, ať již vedou ke zvýšení nebo snížení převodní hodnoty.

(3) Jsou-li v převodní hodnotě podle odstavce 1 zahrnuty náklady a výlohy uvedené v § 86 odst. 1 písm. e) a f), upraví se tato hodnota tak, aby bylo přihlédnuto k význačným rozdílům těchto nákladů a výloh, vyplývajícím ze vzdáleností a způsobů dopravy mezi dováženým zbožím a předmětným zbožím.

(4) Zjistí-li se při postupu podle odstavce 1 více než jedna převodní hodnota zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší zjištěná hodnota.

(1) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 77 a 79, je celní hodnotou převodní hodnota podobného zboží prodávaného pro vývoz do tuzemska a vyváženého ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží prodaného za stejných podmínek obchodu a v podstatě ve stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno.

(2) Nezjistí-li se prodej uvedený v odstavci 1, použije se převodní hodnota zboží prodaného za odlišných podmínek obchodu a nebo v odlišném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z podmínek obchodu a nebo z množství, pokud se takovéto úpravy mohou provést na základě předložených průkazů, které jasně potvrzují, že jsou rozumné a správné, ať již vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty.

(3) Jsou-li v převodní hodnotě podle odstavce 1 zahrnuty náklady a výlohy uvedené v § 86 odst. 1 písm. e) a f), upraví se tato hodnota tak, aby bylo přihlédnuto k význačným rozdílům těchto nákladů a výloh, vyplývajícím ze vzdáleností a způsobů dopravy mezi dováženým zbožím a předmětným zbožím.

(4) Zjistí-li se při postupu podle odstavce 1 více než jedna převodní hodnota zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší zjištěná hodnota.

(1) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 77, 79 a 80, je celní hodnotou hodnota založená na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží takto prodává v největším úhrnném množství v době dovozu ohodnocovaného zboží nebo ve skoro stejnou dobu osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují, s výhradou srážek, týkajících se

a) provizí všeobecně placených nebo dohodnutých, nebo přirážek všeobecně používaných pro zisk a všeobecné výlohy ve spojitosti s prodeji dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu ve státě, v němž má prodávající sídlo nebo bydliště,

b) obvyklých dopravních a pojišťovacích výloh a s tím souvisících výloh vzniklých ve státě, v němž má prodávající sídlo nebo bydliště,

c) případně nákladů a výloh uvedených v § 86 odst. 1 písm. e) a f), a d) cel a státních daní, které mají být zaplaceny v tuzemsku z titulu dovozu nebo prodeje zboží.

(2) Neprodává-li se dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovezené zboží v době dovozu zboží, které má být ohodnoceno, ani ve skoro stejné době, je celní hodnota založena na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné zboží prodává v tuzemsku ve stavu, v jakém bylo dovezeno, nejpozději však před uplynutím 90 dnů po tomto dovozu, při zachování ustanovení odstavce 1.

(3) Není-li dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno v tuzemsku ve stavu, v jakém bylo dovezeno, je celní hodnota založena, na žádost dovozce, na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží prodává po dalším zpracování v největším úhrnném množství v tuzemsku osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují, s přihlédnutím k hodnotě přidané v důsledku tohoto zpracování a po srážkách uvedených v odstavci 1.

(1) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle § 77, 79, 80 a 81, je celní hodnotou hodnota vypočtená ze součtu

a) ceny nebo hodnoty materiálu a výroby nebo jiného pracovního postupu používaného k výrobě dováženého zboží,

b) částky pro zisk a všeobecné výlohy ve výši obvykle zahrnované do prodejů zboží stejné kategorie nebo druhu jako je ohodnocované zboží, které uplatňují výrobci v zemi vývozu pro vývoz do tuzemska,

c) ceny nebo hodnoty všech výloh podle § 86 odst. 1 písm. e) a f).

(2) Při určování celní hodnoty podle odstavce 1 nikdo nemůže žádat ani nutit zahraniční osobu, aby za účelem určování vypočtené hodnoty předložila k přezkoumání jakýkoliv účet nebo jiný záznam nebo k nim umožnila přístup. Informace, kterou poskytl výrobce zboží za účelem určení celní hodnoty podle odstavce 1, však může být s jeho souhlasem ověřována v jiném státě celními orgány, jestliže vláda dotyčného státu je o této skutečnosti dostatečně předem vyrozuměna a nemá proti tomu námitek.

(3) Na žádost dovozce může být pořadí použití § 81 a 82 obráceno.

(1) Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží určena podle ustanovení § 77, § 79 až 82 určí se použitím vhodných prostředků slučitelných se mezinárodními smlouvami [všeobecná dohoda o clech a obchodu (vládní vyhláška č. 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu, v platném znění). Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokol k ní (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1984 Sb.)], a na základě údajů, které jsou v tuzemsku k dispozici.

(2) Celní hodnota podle odstavce 1 se nezakládá na

a) tuzemské prodejní ceně zboží vyráběného v tuzemsku,

b) systému, který stanoví přijímání vyšší ze dvou alternativních hodnot pro celní účely,

c) ceně zboží na domácím trhu v zemi vývozu,

d) výrobních nákladech jiných než na vypočtených hodnotách, které byly určeny pro stejné nebo podobné zboží v souladu s § 82,

e) ceně zboží pro vývoz do jiné země než do tuzemska,

f) minimálních celních hodnotách,

g) libovolných nebo fiktivních hodnotách.

(3) Požádá-li o to, bude dovozce písemně vyrozuměn o celní hodnotě určené podle odstavce 1 a o metodě, která byla použita k určení této hodnoty.

Dovozce má právo, aby mu příslušný celní orgán na písemnou žádost sdělil, jakým způsobem byla celní hodnota dovezeného zboží určena.

(1) Jestliže je zboží navržené k propuštění do volného oběhu částí větší zásilky jedné obchodní operace, ve které bylo zakoupeno, cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena za zboží ve smyslu § 77 této části celkové ceny je cena, která odpovídá poměru navrženého množství zboží k celému zakoupenému množství zboží.

(2) Poměrné rozdělení ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena za zboží se uplatní rovněž v případě částečné ztráty nebo poškození ohodnocovaného zboží během přepravy před jeho propuštěním do volného oběhu.

(1) Při určení celní hodnoty podle § 77 se připočtou k ceně skutečně placené nebo ceně, která má být za dovezené zboží zaplacena

a) prvky dále uvedené, pokud jsou hrazeny kupujícím a nejsou zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena

1. provize a odměny za zprostředkování, s výjimkou nákupních provizí,

2. cena nádob, které se pro celní účely považují za jednotu se zbožím,

3. cena obalů zahrnující jak práci, tak materiál.

b) hodnota vhodným způsobem rozvržená, dále uvedeného zboží a služeb, pokud jsou poskytovány přímo nebo nepřímo kupujícím zdarma nebo za sníženou cenu a použity při výrobě nebo prodeji k vývozu dováženého zboží, pokud tato hodnota nebyla zahrnuta do ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena

1. materiály, součástky, díly a podobné položky začleněné do dováženého zboží,

2. nářadí, matrice, slévačské formy a jiné předměty použité k výrobě dovezeného zboží,

3. materiály spotřebované k výrobě dovezeného zboží,

4. technika, vývoj, umělecká práce, design a plány a nákresy provedené jinde než v tuzemsku a potřebné pro výrobu dovezeného zboží.

c) úhrada ceny licence týkající se ohodnocovaného zboží, kterou musí platit kupující, ať již přímo nebo nepřímo, jako podmínku prodeje ohodnocovaného zboží, pokud tato cena není zahrnuta v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena,

d) hodnota jakékoliv části výnosu pozdějšího prodeje, postoupení nebo pozdějšího použití dovezeného zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu,

e) náklady dopravy a náklady na pojištění dováženého zboží na místo, kde zboží vstupuje do tuzemska,

f) výlohy za nakládání, vykládání a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží na místo, kde zboží vstupuje do tuzemska.

(2) Hodnotou určenou podle odstavce 1 písm. b) je kupní cena zboží daného k dispozici nebo jeho výrobní náklady, jestliže zboží vyrobil ten, kdo ho dává k dispozici nebo jestliže zboží bylo získáno od osoby, která je s ním ve spojení.

(3) Každý dodatek, který je na základě ustanovení odstavce 1 připočten k ceně skutečně placené nebo která by měla být zaplacena, vychází z údajů, které jsou objektivní a schopné kvantifikace.

(4) Platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo dále prodat dovezené zboží, se nepřičítají k ceně skutečně placené za dovezené zboží nebo která má být zaplacena, nejsou-li podmínkou prodeje dovezeného zboží pro vývoz do tuzemska.

(5) Ministerstvo po dohodě s ministerstvem hospodářství stanoví vyhláškou způsob určování nákladů dopravy uvedených v odstavci 1 písm. e).

(1) Za předpokladu, že jsou odlišeny od ceny skutečně placené nebo ceny, která by měla být za dovezené zboží zaplacena, nezapočítávají se do celní hodnoty

a) náklady na dopravu zboží v tuzemsku po jeho příchodu na místo, kde vstoupilo do tuzemska,

b) náklady za konstrukční práce, stavbu, instalaci, údržbu nebo technickou pomoc vynaložené po dovozu na dovezené zboží,

c) úroky z ujednání uzavřeného kupujícím a vztahující se na nákup dováženého zboží, bez ohledu na to, zda úvěr poskytuje prodávající nebo jiná osoba, jestliže poskytnutí úvěru bylo uzavřeno písemně a jestliže kupující může prokázat, bude-li o to požádán, že zboží je prodáváno za cenu prohlašovanou jakožto cenu, která je skutečně placena anebo má být placena, anebo že požadovaná úroková sazba nepřevyšuje obvyklou úrokovou sazbu při podobných operacích v okamžiku, kdy k finanční úhradě dochází,

d) poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v tuzemsku,

e) dovozní cla, daně a poplatky splatné v tuzemsku při dovozu nebo prodeji zboží.

(2) Ministerstvo po dohodě s ministerstvem hospodářství stanoví vyhláškou způsob určování nákladů uvedených v odstavci 1 písm. a).