1. Za § 38 se vkládá nový § 38a,
který zní:
/1/ Policista může rozhodnout o použití
technických prostředků k zabránění
odjezdu vozidla též v případě,
že vozidlo bylo ponecháno na místě,
kde je ponechání vozidla zakázáno,
a jeho řidiče se na místě nepodařilo
zjistit.
/2/ Technických prostředků k zabránění
odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít jen, jsou-li
zajištěny nepřetržitě podmínky
pro jejich odstranění.
/3/ Technické prostředky k zabránění
odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných
průtahů po případném projednání
přestupku v blokovém řízení
nebo po zjištění totožnosti řidiče,
který vozidlo na zakázaném místě
ponechal nebo po provedení úkonů nezbytných
ke zjištění totožnosti takové osoby.
/4/ Technických prostředků k zabránění
odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1
nelze použít, jde-li o vozidlo, které
a) tvoří překážku silničního
provozu [§ 37 vyhlášky
federálního ministerstva vnitra č. 99/1989
Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích
/pravidla silničního provozu], nebo
b) je viditelně označené jako vozidlo ozbrojených
sil, ozbrojených bezpečnostních sborů,
požární ochrany, vozidlo určené
k poskytování zdravotnických služeb,
vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající
výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních
smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní
Republika vázána.
/5/ Přiložení a odstranění technických
prostředků k zabránění odjezdu
vozidla se provádí na náklady osoby, která
vozidlo ponechala na místě, kde je to zakázané.".
2. Poznámka pod čarou označená číslem
17a), na niž je učiněn odkaz v § 38a odst.
3 písm. a) zní:
"17a/ § 37 vyhlášky federálního
ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu
na pozemních komunikacích /pravidla silničního
provozu/.".
Předsednictvo České národní
rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů
vyhlásilo úplné znění zákona
o přestupcích, jak vyplývá z pozdějších
předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem ......
Při projednání zprávy o situaci na
hraničních přechodech uložila vláda
České republiky svým usnesením č.
499 z 27. listopadu 1991 řadu opatření ke
zlepšení zjištěného nevyhovujícího
stavu. Jedním z úkolů je provedení
změny zákona ČNR č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích v zájmu účinného
postihu přestupků, k nimž dochází
porušováním zákazu jízdy nákladních
vozidel ve stanovené době. V souvislosti s tím
se přistupuje i k úpravě některých
dalších přestupků proti bezpečnosti
a plynulosti silničního provozu a ke zvýšení
sankcí za ně ukládaných.
V souladu s požadavky praxe se provádí ještě
některé další nezbytné úpravy
zákona o přestupcích včetně
akceptace změn, ke kterým došlo po jeho vydání.
Současně je zákonem upravena možnost
používat technických prostředků
k zabránění odjezdu vozidla, které
parkuje na místě, kde je to zakázáno.
Realizace novely zákona si nevyžádá
zvýšení nároku na státní
rozpočet.
K bodům 4, 5, 8, 9, 10, 12,18, 29, 34, 39, 40, 45
Se zřetelem na zrušení národních
výborů a přenesení výkonu státní
správy na obce bylo nutno provést úpravu
některých ustanovení zákona o kompetenci.
Obdobně se zřetelem na zrušení Sboru
národní bezpečnosti bylo nutno provést
odpovídající institucionální
úpravy vztahující se na orgány Policie
České republiky. Institucionální úprava
byla dále provedena pod bodem 5 i se zřetelem na
zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích.
V ustanoveních § 13 odst. 3 a odst. 4 se současně
upřesňuje i rozpočtové určení
výnosu uložených pokut.
K bodům 7 a 11
Umožňuje se, aby ve výjimečných
případech stanovených ve zvláštní
části zákona o přestupcích
nebo ve zvláštních zákonech byla v blokovém
řízení ukládána v případě
potřeby i vyšší pokuta, než je obecně
stanovená horní hranice 500 Kčs. U mladistvých
však ani v těchto případech nesmí
horní hranice pokuty v blokovém řízení
překročit částku 500 Kčs. V
návrhu novely je možnost ukládání
vyšších pokut v blokovém řízení
využívána u nového znění
přestupků proti bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu podle § 22 /bod 16 novely/.
Sleduje se tím možnost rychlého a účinného
postihu např. řidičů zahraničních
kamionů, pokud nedodržují zákaz jízdy
v některých časových intervalech.
K bodu 12
Vzhledem k tomu, že se nově formulují přestupky
proti pořádku v místní samosprávě,
je nutno odpovídajícím způsobem upravit
nadpis nad ust. § 21.
K bodu 13
V souvislosti s navrhovaným vypuštěním
skutkové podstaty přestupku podle § 49 odst.
1 písm. c), jak je navrhováno pod bodem 33, je upřesňována
skutková podstata přestupku podle § 21 odst.
1 písm. b), aby mohl být postižen i motiv uvedení
nesprávného nebo neúplného údaje
před správním orgánem, spočívající
ve snaze získat neoprávněnou výhodu.
K bodu 15 a 16
Podle navrhovaného přestupku by bylo postihováno
neoprávněné nošení služebního
stejnokroje příslušníků ozbrojených
sil nebo ozbrojených sborů v případech,
ve kterých není prokázán záměr
pachatele vystupovat tímto způsobem jako veřejný
činitel. Při formulaci tohoto ustanovení
bylo přihlédnuto k připomínkám
federálního ministerstva obrany a generální
prokuratury ČSFR. Přestupek se současně
vzhledem k obtížnosti prokazování skutkové
podstaty zařazuje mezi přestupky, u nichž se
provádí obligatorně objasňování
orgány policie.
Současně se zakotvuje možnost uložit za
tento přestupek pokutu až do výše 3000
Kčs.
K bodům 17, 19 a 26
Přistupuje se k diferencovanějšímu vymezení
přestupků proti bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu podle jejich závažnosti.
Za praktické se považuje zejména zvýšení
horní hranice pokuty, kterou bude možno uložit
za některé závažnější
dopravní přestupky. Tomu odpovídá
také diferencované stanovení sankcí,
jež se oproti současnému stavu zvyšují.
Z dosavadního odstavce 2 § 22 se vypouští
kvalifikační kritérium pro ukládání
sankcí řidiči motorového vozidla,
který odmítl bezdůvodně se podrobit
dechové zkoušce, popř. dalšímu
lékařskému vyšetření ke
zjištění, zda není ovlivněn alkoholem
nebo jinou návykovou látkou. Místo toho se
do ustanovení § 30 mezi přestupky na úseku
ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
zařazuje nová skutková podstata. Při
její formulaci se vychází z ustanovení
§ 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně
před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, který
stanoví obecně povinnost podrobovat se uvedeným
zkouškám na alkohol a jiné návykové
látky pro osoby, které vykonávají
jakoukoli činnost, při níž by mohlo
dojít k ohrožení života nebo zdraví
lidí nebo poškození majetku, a po výtce
nezná sankce za porušení takové povinnosti.
V důsledku takto obecně pojatého řešení
se stalo obsolentní ponechání dosud speciální
úpravy zakotvené v § 23 odst. 1 písm.
j), podle níž lze dosud postihovat uvedená
jednání, k nimž by došlo v souvislosti
s řízením železničního,
leteckého a plavebního provozu.
k bodu 20 a 22
Od účinnosti obchodního zákoníku
zanikla zvláštní úprava obchodních
styků se zahraničím, spočívající
v omezení subjektů v těchto vztazích
systémem povolování a registrací.
V zákoně č. 42/1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím zůstalo v platnosti
pouze ust. § 56, které umožňuje omezit,
zakázat nebo vázat na určité podmínky
vývozy a dovozy zboží a služeb. Formou
vyhlášek byla stanovena omezení nebo zákaz
vývozu a dovozu určitého zboží
např. vyhláškou č. 560/1991 Sb. Proto
se zavádí nová skutková podstata přestupků,
jíž se čelí porušování
podmínek stanovených buď přímo
v obecně závazných právních
předpisech nebo omezení stanovených na jeho
základě. Naproti tomu obsolentní se staly
skutkové podstaty ostatních přestupků
dosud zakotvených v ust. § 25 zákona o přestupcích
na úseku hospodářských styků
se zahraničím, a proto se přistupuje k jejich
zrušení.
Novelizací občanského zákoníku
provedenou s účinností od 1. 1. 1992 došlo
ke zrušení zákona o hospodaření
s byty č. 41/1964 Sb. K pronájmu bytů dochází
nyní na základě nájemní smlouvy.
Stanovení skutkové podstaty přestupků
pro úsek dříve zvláštního
správního odvětví hospodaření
s byty tím ztrácí své opodstatnění.
Obdobná situace je i na úseku hospodaření
s nebytovými prostory.
V souladu s výsledky připomínkového
řízení však protiprávní
obsazení bytu a nebytového prostoru popřípadě
jeho nezákonné užívání
však bude i nadále postihováno byť i na
základě jiné odpovídající
skutkové podstaty. V tom směru bylo akceptováno
doporučení min. spravedlnosti, aby uvedené
protiprávní jednání, týkající
se bytu nebo nebytového prostoru, které jsou nepochybně
věcí nikoliv malé hodnoty, bylo zařazeno
mezi přestupky proti majetku.
K bodu 23
Z podnětu Státní banky čs. dochází
k novelizaci ust. § 27 u přestupků na úseku
financí a měny. Navrhovaná úprava
upřesňuje dosavadní skutkovou podstatu přestupku
podle odst. 1 písm. a) citovaného zákona
v souladu s § 25 nově přijatého zákona
č. 22/1992 Sb., o podmínkách, za kterých
lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry
nebo platební karty a vyrábět předměty,
které je úpravou napodobují.
K bodu 24
Z podnětu ministerstva financí dochází
k zvýšení horní hranice pokuty, kterou
lze uložit za přestupky v řízení
daňovém a v řízení za obdobné
dávky.
K bodu 27
Dochází ke zvýšení sankcí
za některé přestupky podle § 30 odst.
1. Nejvýraznější je navrhované
zvýšení sankcí za přestupky podle
§ 30 odst. 1 písm. h) a ch).
K bodům 28 a 30
Zakotvují se nové skutkové podstaty přestupků,
pokud k nim dojde porušením právních
předpisů na úseku zbraní a střeliva
a na úseku předpisů o občanských
průkazech a evidenci pobytu občanů.
Rovněž se upřesňuje skutková
podstata přestupku, k němuž dochází
porušením autorských a obdobných práv
na úseku kultury.
K bodu 32
K zařazení této skutkové podstaty
přestupku dochází na návrh federálního
ministerstva obrany, které má poznatky, že
v posledním období se množí neoprávněné
vstupy občanů do vojenských objektů
takové povahy, že je nelze postihovat podle trestního
zákona.
K bodu 33
Kromě formulační úpravy, vyplývající
ze zrušení právních předpisů
o národních výborech, se tímto ustanovením
především sleduje, aby jako přestupek
mohla být projednána jednání, která
poruší povinnosti obsažené v obecně
závazných vyhláškách obcí
vydaných na úseku jejich samostatné působnosti.
Proto v tom směru dochází i ke změně
názvu ustanovení § 46 zákona.
K bodu 35
Pro vypuštění dosavadního přestupku
podle § 49 odst. 1 písm. c) svědčí
více důvodů. Především
proto, že se tato skutková podstata ve svém
praktickém dopadu překrývá se skutkovou
podstatou uvedenou v § 21 odst. 1 písm. b), jejíž
potřebné upřesnění se navrhuje
v návrhu novelizace pod bodem 12. Svou povahou tento přestupek
nepatří do kategorie přestupků proti
občanskému soužití. Postih za přestupek
spáchaný úmyslným uvedením
nesprávného nebo neúplného údaje
se omezuje jen na jednání ve vztahu ke správním
orgánům.
K bodu 37
Jak již zdůvodněno u bodu 21, dochází
k zařazení přestupků zasahujících
do dispozičního oprávnění s
byty a nebytovými prostory do kategorie přestupků
proti majetku. Zároveň dochází i k
další změně ust. § 50 zákona
v tom směru, že mezi formy útoků proti
majetku, jež za stanovených kritérií
jsou přestupky, je nově zařazeno též
neoprávněné užívání
cizí věci. Postih takových jednání
však nemá být vázán na vznik
škody v minimální výši nepřesahující
polovinu nejnižší měsíční
mzdy. Sleduje se překlenutí dosavadní mezery
v právním řádu, neboť jinak neoprávněné
užívání cizí věci /furtum
usus/ lze postihovat jako trestný čin podle §
249 tr. zák. až, když je takovým jednáním
způsobena škoda nikoliv malá.
K bodům 39 a 40
Vzhledem k četným formulačním změnám
je nutno ustanovení § 52 a 53 upravit v celém
rozsahu nově. V odstavci 4 se pamatuje na případy,
kdy v malých obcích budou projednávat přestupky
i komise zřízené obecní radou i v
takovém případě by měla být
zajištěna potřebná kvalifikovanost pro
projednání přestupků.
Zvlášť je nutno pamatovat na úpravu působnosti
k projednávání přestupků v
hlavním městě Praze.
K bodům 44 a 46
Rozšiřuje se rozsah věcí, v nichž
se provádí objasňování. Kromě
řady přestupků uvedených v zákoně
o přestupcích se zavádí i obligatorní
objasňování jednotlivých přestupků
zakotvených v zákoně o právu shromažďovacím.
Jde konkrétně o případ, kdy účastník
shromáždění má u sebe zbraň
nebo výbušninu nebo jiné předměty,
jimiž lze ublížit na zdraví a lze z okolnosti
usoudit, že by takové předměty mohly
být použity k násilí. Napříště
však nemá být obligatorní objasňování
přestupků proti bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu, pokud jako podklad k projednání
postačí řádně sepsané
oznámení o zjištění dopravního
přestupku. V ustanovení § 63 se upřesňují
náležitosti, které musí obsahovat zpráva
orgánů policie o výsledku objasňování.
K bodům 48 a 54
Navrhované úpravy ustanovení § 66 o
důvodech odložení věci a ustanovení
§ 76 o zastavení řízení vyplývají
z novelizace zákoníku práce, který
už nezakotvuje provádění kárného
řízení.
K bodům 49 a 56
Navrhované opatření se pokládá
za praktické a má odstranit zbytečné
a často administrativně náročné
projednávání přestupků u osob,
které v té době byly postiženy citelnějšími
sankcemi za protiprávní jednání, které
bylo projednáváno v trestním řízení
popřípadě jim za takové jednání
hrozí uložení citelné sankce. Správní
orgán má možnost takového opatření
využít buď ještě před zahájením
řízení nebo i v jeho průběhu.
K bodu 51
Ustanovení § 69 zákona zatím výslovně
pamatuje jen na došetřování skutečností
nezbytných pro projednání přestupků,
které správní orgán nezvládne
provést vlastními silami a prostředky. V
zájmu odstranění případných
pochybností, zda správní orgán se
může dožadovat i došetření
skutečností v případech, kde předcházelo
objasnění věci orgány policie, se
správnímu orgánu takové oprávnění
přímo zákonem zakládá.
K bodu 52
Za poškozeného bude považována napříště
i osoba, která nárok na náhradu majetkové
škody uplatnila již ve stadiu objasňování
popřípadě v trestním řízení
ve věci, jež byla postoupena později k projednání
správnímu orgánu. Odstraňuje se tak
zbytečná formálnost, aby správní
orgán i v takových případech zvlášť
až v souvislosti se zahájením řízení
poučoval poškozeného, že má možnost
se připojit k řízení jako jeho účastník.
K bodu 53
Dosavadní zákon nepamatuje u navrhovaných
deliktů na postup, když navrhovatel před skončením
řízení o přestupku zemře. Za
praktické se považuje rozšířit
v tom směru ust. § 76 odst. 1 písm. i), které
zatím pamatuje jen na případ úmrtí
obviněného z přestupku.
K bodu 58
Mezi zákony, které v první polovině
roku 1990 nově zakotvily přezkum správních
rozhodnutí soudem, patří i zákon o
přestupcích. Oprávnění podat
návrh na přezkoumání soudem však
bylo omezeno pouze na případy, kdy rozhodnutím
o přestupku byla uložena pokuta vyšší
než 2000 Kčs nebo zákaz činnosti na
dobu delší 6 měsíců nebo bylo
vysloveno propadnutí věci nebo zabrání
věci v hodnotě přesahující
2000 Kčs. V mezidobí došlo novelizací
občanského soudního řádu provedenou
s účinností od 1. ledna 1992 v podstatě
k obecnému zavedení soudního přezkumu
správních rozhodnutí. Soudy nepřezkoumávají
napříště pouze rozhodnutí taxativně
vyjmenovaná v ustanovení § 248 odst. 1 a 2
o. ř. s. nebo uvedená v příloze A,
která je součástí o. ř. s.
Mezi těmito výjimkami rozhodnutí o přestupcích
uvedena nejsou. Ustanovení odstavce 3 § 248 o. s.
ř. však připouští, že přezkumu
soudem nebudou podléhat rozhodnutí, jejichž
přezkoumání vyloučí zvláštní
zákony. Znamená to, že s touto právní
úpravou již není v souladu současné
ustanovení § 83 zákona o přestupcích,
a že je třeba posoudit a určit, která
rozhodnutí o přestupcích nebudou napříště
podléhat přezkumu soudem.
V tom směru se za schůdné a praktické
řešení považuje vyjít ze závažnosti
přestupků, která je dána výší
maximálně přípustné pokuty
popřípadě možností uložit
sankci zákaz činnosti za konkrétní
přestupek. Takovýto způsob přístupu
zamezí, aby přezkoumatelnost rozhodnutí o
přestupku nebyla odvislá od konkrétní
výše pokuty za přestupek uložené
bez zřetele na jeho závažnost. Z přezkumu
by však neměla být přitom vyloučena
žádná rozhodnutí o přestupku,
pokud by jimi bylo vysloveno propadnutí věci nebo
zabrání věci v hodnotě vyšší
než 2000 Kčs.
K čl. II a III
Zakotvení možnosti používat technických
prostředků k zabránění odjezdu
vozidel, které jsou ponechány na místech,
kde je to zakázáno, by patřilo nepochybně
především do zákona o provozu na pozemních
komunikacích. Vzhledem k četným připomínkám,
že s řešením této otázky
nemá být vyčkáváno až
do doby přijetí uvedeného zákona,
byla zkoumána možnost upravit tuto otázku v
jiném odpovídajícím zákoně.
Vzhledem k tomu, že technický prostředek k
zabránění odjezdu vozidel zná jako
jeden z donucovacích prostředků zákon
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
předkládá se návrh na další
doplnění tohoto zákona jako součást
připravované novely zákona ČNR o přestupcích.
Doplnění je nutné proto, že zákon
o Policii ČR neumožňuje použít
uvedeného donucovacího prostředku též
v případě porušení zákazu
parkování vozidla na veřejných místech,
kde je to zakázáno.
Nutným předpokladem pro takový postup je,
aby byla zajištěna nepřetržitá
služba v denní i noční době u
policistů a dále dostupnost služeb, které
je nutno poskytnout k odstranění technických
donucovacích prostředků ihned, jakmile odpadnou
důvody pro zabránění vozidla k odjezdu.