Ministr vnitra České republiky Jan Ruml zaslal odpověď
na naléhavou interpelaci poslance ČNR Jiřího
Vyvadila dopisem ze dne 4. 11. 1992.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, předkládám České národní
radě odpověď ministra vnitra České
republiky Jana Rumla na naléhavou interpelaci poslance
Jiřího Vyvadila. Odpověď je přílohou
tohoto sněmovního tisku.
Příloha
Příloha sněm. tisku č. 87 C
Ministr vnitra České republiky Jan RUML |
V Praze dne 3. listopadu 1992
Vážený pane poslanče,
ve své interpelaci jste se zaměřil na několik
problémů, které se vyskytly při policejním
zásahu na 102. Velké Pardubické. Podávám
Vám nyní ve své odpovědi k těmto
otázkám bližší vysvětlení.
Nejprve k reakci veřejnosti na zásah při
dostizích. Tato reakce byla skutečně rozporuplná,
jak ve své interpelaci uvádíte.
Okresnímu ředitelství Policie ČR Pardubice
i krajskému ředitelství PČR Hradec
Králové bylo zasláno mnoho dopisů,
které vyjadřují kladný ohlas občanů.
K věci se vyslovila i Rada města Pardubic s oficiálním
stanoviskem zaslaným okresnímu ředitelství
PČR Pardubice. V tomto stanovisku vyjádřil
pardubický magistrát politování nad
průběhem demonstrace na pardubickém závodišti
i nad způsobem, jakým byl ve sdělovacích
prostředcích prezentován. Z tohoto stanoviska
cituji: "Vidíme zásadní rozdíl
mezi demonstrací na veřejném prostranství
a násilným vniknutím na cizí majetek,
pro který byli navíc zneužiti i mladiství.
Protestující použili vůči divákům
slzný plyn a někteří byli i ozbrojeni.
Z tohoto pohledu považuje Rada zákrok ochránců
pořádku v areálu závodiště
za důvodný a naprosto nezbytý pro ochranu
zdraví návštěvníků a účastníků
dostihů."
Ve své interpelaci hovoříte o tom, že
demonstrace byla nepochybně akcí nezákonnou
ve smyslu příslušných předpisů.
Skutečně magistrát města Pardubic
ohledně připravované demonstrace nikdo nekontaktoval
a tato demonstrace nebyla ohlášena. Demonstrace tudíž
vybočovala z mezí zákona, což dokazuje
i usnesení OO PČR Pardubice ze dne 13.10.1992, kterým
se zahajuje trestní stíhání podle
§ 202 odst 1 tr. zákona ve věci trestného
činu výtržnictví, kterého se
dopustilo blíže nezjištěné množství
osob dne 11.10.1992 v době od 15,30 do 16,00 hodin, tedy
v době těsně před startem a po startu
dostihového závodu Martell Velká Pardubická
steeplechase. Jednání demonstrantů tedy naplnilo
skutkovou podstatu trestného činu.
Agentura CENTURY, provozovatel dostihového závodiště
Pardubice v sezóně 1992, učinila u okresní
prokuratury Pardubice trestní oznámení na
členy blíže neurčené organizované
skupiny pachatelů, kteří 11.10.1992 po 15,00
hod. násilně vnikli na dostihovou dráhu po
zahájení závodu, pro trestné činy
obecného ohrožení pode § 179 odst. 1 a
2 písm. a) a c) tr. zákona a výtržnictví
podle § 202 odst. 1 a 2 tr. zákona. Zároveň
vyzvala prokuraturu k prověření příčinné
souvislosti mezi násilným vniknutím na dostihovou
dráhu a zraněním koní a jezdců
po pádech i dalšími vzniklými škodami
a požádala o případné rozšíření
trestního oznámení o trestné činy
ublížení na zdraví podle § 224
odst. 1 tr. zákona a poškozování cizí
věci podle §257 odst. 1 a 3 tr. zákona.
Nyní bych se chtěl dotknout tolik diskutované
otázky zákonnosti či nezákonnosti
akce policie. Pracovníci odboru stížností
a kontroly policejního ředitelství České
republiky vyhodnocují materiál, který je
k celému případu soustředěn.
K zajištění klidu a veřejného
pořádku při 102. Velké Pardubické,
konané dne 11.10.1992 na pardubickém závodišti,
byl ředitelem PČŘ Správy Východočeského
kraje vydán rozkaz č. 41 ze dne 5.10.1992. Na základě
tohoto rozkazu byl ustanoven řídící
štáb, kterému velel pplk. JUDr. František
KUBÁT, velitel vnější služby PČR
Správy Včk. Současně byl zpracován
"Plán organizačního opatření",
kterým byl stanoven počet nasazených sil
a prostředků, rozděleny úseky a určeni
jejich zodpovědní velitelé. Součástí
tohoto plánu byl "Plán úkolů
a rozmístění hlídek", který
obsahuje přesné pokyny pro jednotlivá stanoviště
s instruktáží. Tento postup je běžný
a obvyklý při každém nasazení
většího počtu sil a prostředků
k tomu, aby policie mohla zbránit narušení
klidu a veřejného pořádku. V případě
Velké Pardubické byla tato instruktáž
zvláště podrobná vzhledem k tomu, že
byly zaznamenány vážné signály
o připravovaném narušení průběhu
nebo úplném znemožnění dostihu.
O chystaném narušené dostihu byli informováni
i ostatní organizátoři Velké Pardubické.
S hlídací a detektivní agenturou VIDOCO a
pořadatelskou službou agentury CENTURY byly dojednány
součinností vztahy a zpracovány jejich vlastní
plány opatření. Zpracované plány
vystihují všechna nezbytná opatření
k zajištění klidu a pořádku,
určují rozmístění jednotlivých
stanovišť, osobní odpovědnost a personální
obsazení i rámcové úkoly pro jednotlivá
stanoviště hlídek na závodišti.
Bezpečností opatření po své
linii prováděly i útvary FMV.
Postup policie při zásazích upravuje zákon
ČNR o Policii ČR č. 283/91 Sb.. Z tohoto
zákona vycházel i postup při zákroku
na Velké Pardubické a tudíž i použití
donucovacích prostředků, které jsou
v tomto zákoně definovány a specifikovány.
Odtažení demonstrantů jako donucovací
prostředek v tomto zákoně výslovně
uvedeno není. Zákon o Policii ČR, jako každá
právní norma, má za úkol upravit co
nejvíce právních vztahů, čehož
lez dosáhnout pouze určitou mírou zobecnění.
Donucovací prostředky tak, jak jsou vymezeny v §
38 tohoto zákona, jsou pojímány jako donucovací
prostředky vůči všem skupinám
pachatelů trestných činů a přestupků,
takž se zde o odtažení demonstrantů jako
o velmi speciálním donucovacím prostředku
nehovoří.
Nyní bych se chtěl vyjádřit k chybějícímu
označení policistů při zásahu.
Část policistů identifikačními
čísly vybavena byla, a to příslušníci
Policie ČR pořádkové a dopravní
služba (podle nařízení MV ČR
č. 20/90). V rámci bezpečnostního
opatření byli nasazeni policisté kriminální
služby a oddíly Jízdní policie Správy
hl.m. Prahy, kteří na sobě měli reflexní
vesty modré a zelené barvy s nápisem "Policie",
na které se identifikační čísla
nezavěšují (v těchto případech
se příslušnost k policii prokazuje služebním
průkazem, odznakem služby kriminální
policie nebo ústním prohlášením
- "Policie" - jak je stanoveno v § 10 zákona
o Policie ČR).
Identifikačními čily skutečně
nebyli vybaveni policisté zásahových jednotek
PČR, kteří byli připraveni k provedení
služebního zákroku pod jednotným velením
v případě narušení průběhu
závodu. Tito policisté byli oblečeni v khaki
oděvu vzor 85 s označením hodnosti. Vzhledem
k tomu, že tento oděv je zařazen do výstroje
policisty, i tito policisté identifikační
čísla mít měli. Označen byl
ovšem pouze velitel opatření a velitelé
úseku ze služby pořádkové policie.
Pokud vyjde prováděným šetřením
najevo, že některý z policistů pořádkové
a dopravní policie svévolně přidělené
identifikační číslo odepnul, bude
vůči němu přijato kázeňské
nebo jiné adekvátní opatření.
Totéž bude přijato vůči tomu,
kdo zavinil, že policisté zásahových
jednotek identifikační čísla neměli.
Ve své interpelaci, pane poslanče, hovoříte
o počtu čtyřiceti zraněných
demonstrantů. Podle sdělení nemocnice v Pardubicích
vyhledalo lékařské ošetření
šest účastníků (rakouských
státních příslušníků)
s drobnými poraněními a jeden účastník
byl hospitalizován s podezřením na lehký
otřes mozku (13.10.1992 byl z nemocnice propuštěn).
Ošetřeno bylo ovšem též šest
zakročujících policistů, z nichž
třem byla vystavena pracovní neschopnost.
Podle údajů, které výše uvádím,
není tedy dost dobře možné hovořit
o neadekvátnosti, natož o nezákonnosti policejních
zákroků při Velké Pardubické.
Tyto byly provedeny plně v souladu se zákonem č.
283/91 Sb. a tím vysvětluji moment použití
donucovacích prostředků. Přijetím
zmíněného zákona umožnil zákonodárný
sbor policii tyto prostředky použít a policisté
této možnosti v rozsahu daném zákonem
využili. Jiná je otázka individuálních
excesů, které jsou důsledně prošetřovány
inspekcí ministra vnitra ČR. Za tímto účelem
bylo zahájeno 1 šetření této
inspekce. K prošetření události je ovšem
zákonem daná lhůta, kterou nelze z důvodu
objektivního zjištění pravdy v žádném
případě zkracovat.
Dne 29.10.1992 bylo zahájeno trestní stíhání
proti třem příslušníkům
policie, služebně zařazeným k okresnímu
ředitelství PČR v Pardubicích. Bylo
proti nim vzneseno obvinění pro tr. čin zneužívání
pravomoci veřejného činitele podle §
158 odst. 1 písm a) tr. zákona. Spisový materiál
je veden pod ČVS: IMČ-57/20-92.
Jsou zkoumány všechny dostupné materiály
včetně fotodokumentace a videozáznamu a každé
další vybočení mimo rámec zákona
je důsledně prošetřováno a zjištěná
provinění nebudou v žádném případě
tolerována.
Celá záležitost byla již předmětem jednání ve Výboru pro právní ochranu a bezpečnost ČNR dne 15.10.1992, kde jsem společně se svým náměstkem panem FENDRYCHEM a policejním ředitelem panem VALETOU zodpověděl soubor dotazů, směřující k objasnění průběhu celé události a nasazení policejních jednotek. Na tomto jednání byl dohodnut též další postup informování poslanců o závěrech šetření a důsledcích, jež budou vyvozovány proti případným porušitelům zákona.
Vážený pan