Česká národní rada 1992 – 1992

Ministr vnitra České republiky Jan Ruml zaslal odpověď na naléhavou interpelaci poslance ČNR Jiřího Vyvadila dopisem ze dne 4. 11. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra vnitra České republiky Jana Rumla na naléhavou interpelaci poslance Jiřího Vyvadila. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Příloha sněm. tisku č. 87 C

V Praze dne 3. listopadu 1992

Vážený pane poslanče,

ve své interpelaci jste se zaměřil na několik problémů, které se vyskytly při policejním zásahu na 102. Velké Pardubické. Podávám Vám nyní ve své odpovědi k těmto otázkám bližší vysvětlení.

Nejprve k reakci veřejnosti na zásah při dostizích. Tato reakce byla skutečně rozporuplná, jak ve své interpelaci uvádíte.

Okresnímu ředitelství Policie ČR Pardubice i krajskému ředitelství PČR Hradec Králové bylo zasláno mnoho dopisů, které vyjadřují kladný ohlas občanů. K věci se vyslovila i Rada města Pardubic s oficiálním stanoviskem zaslaným okresnímu ředitelství PČR Pardubice. V tomto stanovisku vyjádřil pardubický magistrát politování nad průběhem demonstrace na pardubickém závodišti i nad způsobem, jakým byl ve sdělovacích prostředcích prezentován. Z tohoto stanoviska cituji: "Vidíme zásadní rozdíl mezi demonstrací na veřejném prostranství a násilným vniknutím na cizí majetek, pro který byli navíc zneužiti i mladiství. Protestující použili vůči divákům slzný plyn a někteří byli i ozbrojeni. Z tohoto pohledu považuje Rada zákrok ochránců pořádku v areálu závodiště za důvodný a naprosto nezbytý pro ochranu zdraví návštěvníků a účastníků dostihů."

Ve své interpelaci hovoříte o tom, že demonstrace byla nepochybně akcí nezákonnou ve smyslu příslušných předpisů. Skutečně magistrát města Pardubic ohledně připravované demonstrace nikdo nekontaktoval a tato demonstrace nebyla ohlášena. Demonstrace tudíž vybočovala z mezí zákona, což dokazuje i usnesení OO PČR Pardubice ze dne 13.10.1992, kterým se zahajuje trestní stíhání podle § 202 odst 1 tr. zákona ve věci trestného činu výtržnictví, kterého se dopustilo blíže nezjištěné množství osob dne 11.10.1992 v době od 15,30 do 16,00 hodin, tedy v době těsně před startem a po startu dostihového závodu Martell Velká Pardubická steeplechase. Jednání demonstrantů tedy naplnilo skutkovou podstatu trestného činu.

Agentura CENTURY, provozovatel dostihového závodiště Pardubice v sezóně 1992, učinila u okresní prokuratury Pardubice trestní oznámení na členy blíže neurčené organizované skupiny pachatelů, kteří 11.10.1992 po 15,00 hod. násilně vnikli na dostihovou dráhu po zahájení závodu, pro trestné činy obecného ohrožení pode § 179 odst. 1 a 2 písm. a) a c) tr. zákona a výtržnictví podle § 202 odst. 1 a 2 tr. zákona. Zároveň vyzvala prokuraturu k prověření příčinné souvislosti mezi násilným vniknutím na dostihovou dráhu a zraněním koní a jezdců po pádech i dalšími vzniklými škodami a požádala o případné rozšíření trestního oznámení o trestné činy ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zákona a poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 a 3 tr. zákona.

Nyní bych se chtěl dotknout tolik diskutované otázky zákonnosti či nezákonnosti akce policie. Pracovníci odboru stížností a kontroly policejního ředitelství České republiky vyhodnocují materiál, který je k celému případu soustředěn.

K zajištění klidu a veřejného pořádku při 102. Velké Pardubické, konané dne 11.10.1992 na pardubickém závodišti, byl ředitelem PČŘ Správy Východočeského kraje vydán rozkaz č. 41 ze dne 5.10.1992. Na základě tohoto rozkazu byl ustanoven řídící štáb, kterému velel pplk. JUDr. František KUBÁT, velitel vnější služby PČR Správy Včk. Současně byl zpracován "Plán organizačního opatření", kterým byl stanoven počet nasazených sil a prostředků, rozděleny úseky a určeni jejich zodpovědní velitelé. Součástí tohoto plánu byl "Plán úkolů a rozmístění hlídek", který obsahuje přesné pokyny pro jednotlivá stanoviště s instruktáží. Tento postup je běžný a obvyklý při každém nasazení většího počtu sil a prostředků k tomu, aby policie mohla zbránit narušení klidu a veřejného pořádku. V případě Velké Pardubické byla tato instruktáž zvláště podrobná vzhledem k tomu, že byly zaznamenány vážné signály o připravovaném narušení průběhu nebo úplném znemožnění dostihu.

O chystaném narušené dostihu byli informováni i ostatní organizátoři Velké Pardubické. S hlídací a detektivní agenturou VIDOCO a pořadatelskou službou agentury CENTURY byly dojednány součinností vztahy a zpracovány jejich vlastní plány opatření. Zpracované plány vystihují všechna nezbytná opatření k zajištění klidu a pořádku, určují rozmístění jednotlivých stanovišť, osobní odpovědnost a personální obsazení i rámcové úkoly pro jednotlivá stanoviště hlídek na závodišti. Bezpečností opatření po své linii prováděly i útvary FMV.

Postup policie při zásazích upravuje zákon ČNR o Policii ČR č. 283/91 Sb.. Z tohoto zákona vycházel i postup při zákroku na Velké Pardubické a tudíž i použití donucovacích prostředků, které jsou v tomto zákoně definovány a specifikovány. Odtažení demonstrantů jako donucovací prostředek v tomto zákoně výslovně uvedeno není. Zákon o Policii ČR, jako každá právní norma, má za úkol upravit co nejvíce právních vztahů, čehož lez dosáhnout pouze určitou mírou zobecnění. Donucovací prostředky tak, jak jsou vymezeny v § 38 tohoto zákona, jsou pojímány jako donucovací prostředky vůči všem skupinám pachatelů trestných činů a přestupků, takž se zde o odtažení demonstrantů jako o velmi speciálním donucovacím prostředku nehovoří.

Nyní bych se chtěl vyjádřit k chybějícímu označení policistů při zásahu. Část policistů identifikačními čísly vybavena byla, a to příslušníci Policie ČR pořádkové a dopravní služba (podle nařízení MV ČR č. 20/90). V rámci bezpečnostního opatření byli nasazeni policisté kriminální služby a oddíly Jízdní policie Správy hl.m. Prahy, kteří na sobě měli reflexní vesty modré a zelené barvy s nápisem "Policie", na které se identifikační čísla nezavěšují (v těchto případech se příslušnost k policii prokazuje služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením - "Policie" - jak je stanoveno v § 10 zákona o Policie ČR).

Identifikačními čily skutečně nebyli vybaveni policisté zásahových jednotek PČR, kteří byli připraveni k provedení služebního zákroku pod jednotným velením v případě narušení průběhu závodu. Tito policisté byli oblečeni v khaki oděvu vzor 85 s označením hodnosti. Vzhledem k tomu, že tento oděv je zařazen do výstroje policisty, i tito policisté identifikační čísla mít měli. Označen byl ovšem pouze velitel opatření a velitelé úseku ze služby pořádkové policie.

Pokud vyjde prováděným šetřením najevo, že některý z policistů pořádkové a dopravní policie svévolně přidělené identifikační číslo odepnul, bude vůči němu přijato kázeňské nebo jiné adekvátní opatření. Totéž bude přijato vůči tomu, kdo zavinil, že policisté zásahových jednotek identifikační čísla neměli.

Ve své interpelaci, pane poslanče, hovoříte o počtu čtyřiceti zraněných demonstrantů. Podle sdělení nemocnice v Pardubicích vyhledalo lékařské ošetření šest účastníků (rakouských státních příslušníků) s drobnými poraněními a jeden účastník byl hospitalizován s podezřením na lehký otřes mozku (13.10.1992 byl z nemocnice propuštěn). Ošetřeno bylo ovšem též šest zakročujících policistů, z nichž třem byla vystavena pracovní neschopnost.

Podle údajů, které výše uvádím, není tedy dost dobře možné hovořit o neadekvátnosti, natož o nezákonnosti policejních zákroků při Velké Pardubické. Tyto byly provedeny plně v souladu se zákonem č. 283/91 Sb. a tím vysvětluji moment použití donucovacích prostředků. Přijetím zmíněného zákona umožnil zákonodárný sbor policii tyto prostředky použít a policisté této možnosti v rozsahu daném zákonem využili. Jiná je otázka individuálních excesů, které jsou důsledně prošetřovány inspekcí ministra vnitra ČR. Za tímto účelem bylo zahájeno 1 šetření této inspekce. K prošetření události je ovšem zákonem daná lhůta, kterou nelze z důvodu objektivního zjištění pravdy v žádném případě zkracovat.

Dne 29.10.1992 bylo zahájeno trestní stíhání proti třem příslušníkům policie, služebně zařazeným k okresnímu ředitelství PČR v Pardubicích. Bylo proti nim vzneseno obvinění pro tr. čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm a) tr. zákona. Spisový materiál je veden pod ČVS: IMČ-57/20-92.

Jsou zkoumány všechny dostupné materiály včetně fotodokumentace a videozáznamu a každé další vybočení mimo rámec zákona je důsledně prošetřováno a zjištěná provinění nebudou v žádném případě tolerována.

Celá záležitost byla již předmětem jednání ve Výboru pro právní ochranu a bezpečnost ČNR dne 15.10.1992, kde jsem společně se svým náměstkem panem FENDRYCHEM a policejním ředitelem panem VALETOU zodpověděl soubor dotazů, směřující k objasnění průběhu celé události a nasazení policejních jednotek. Na tomto jednání byl dohodnut též další postup informování poslanců o závěrech šetření a důsledcích, jež budou vyvozovány proti případným porušitelům zákona.

Vážený pan

Jiří VYVADIL
poslanec ČNR