Ministr vnitra České republiky Jan Ruml zaslal odpověď
na otázku poslance ČNR Jiřího Vyvadila
dopisem ze dne 14. 10. 1992.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, předkládám České národní
radě odpověď ministra vnitra České
republiky Jana Rumla na otázku poslance Jiřího
Vyvadila. Odpověď je přílohou tohoto
sněmovního tisku.
Příloha
Příloha sněmovního tisku č.
78 F
Ministr vnitra Jan Ruml |
V Praze dne 14. října 1992
Čj.: KM-104/92-ČNR
Vážený pane poslanče,
jako odpověď na Vaši interpelaci ze dne 23. 9.
1992 Vám sděluji, že trestní postih
samotné prostituce není podle platné trestně
právní úpravy prakticky možný.
Do roku 1990 bylo uvedené jednání postihováno
jako přečin příživnictví
podle § 10 zák. č. 150/69 Sb. nebo při
přísnější kvalifikaci jako trestný
čin příživnictví podle §
203 tr. zákona. Při novelizaci trestního
zákona v roce 1990 byly obě uvedené právní
normy zrušeny.
Vámi navrhovaný postih prostitutek pro přestupek
na úsek podnikání podle § 24 odst. 1
písm. d) zák. č. 200/90 Sb. nebo neoprávněné
podnikání podle § 118 tr. zákona je
víceméně teoreticky možný.
Z komentáře k § 118 tr. zákona vyplývá,
že při trestním řízení
musí být prostitutce prokázáno, že
jde o:..."soustavnou činnost, která je páchána
po živnostensku a má charakter soukromého podnikání.
Pomocnými kritérii budou např. délka
doby neoprávněného podnikání
nebo poskytování služeb /např. déle
než šest měsíců/, rozsah takové
činnosti /počet akcí/, objem podnikání
nebo poskytování služeb atd. Musí jít
o činnost srovnatelnou s výkonem zaměstnání,
provozovanou s cílem získat trvalý zdroj
peněžních příjmů."
Obdobně je to i při dokazování spáchání
přestupku, neboť i tam musí být prokázáno,
že činnost je provozována výdělečně.
Při vyšetřování klasických
trestných činů podle § 118 tr. zák.
je možno opatřit listinné, věcné
i jiné důkazy, např. zajištěním
účtů nebo jiných písemností,
vyrobených věcí a výslechem osob,
kterým byly služby poskytnuty. U prostituce, vzhledem
ke specifičnosti "podnikání", tento
způsob uplatnit nelze. Převažujícím
zdrojem důkazů by byl výslech prostitutky
nebo jejího pasáka. Je však nepravděpodobné,
že po poučení podle § 33 tr. řádu
budou před vyšetřovatelem a soudem proti sobě
vypovídat a vzájemně se usvědčovat.
Svědecké výpovědi osob, kterým
prostitutka poskytla svoji službu, by bylo možno opatřit
pouze po předcházejícím sledování.
Zákazník by musel být po poskytnutí
služby předveden, vytěžen nebo vyslechnut.
I tato možnost je vzhledem k variabilitě míst
získávání zákazníků
a poskytování služeb, v praxi téměř
nerealizovatelná. Většina těchto osob
jsou cizí státní příslušníci,
k jejichž výslechu je třeba zajistit tlumočníka.
Pokud se podaří tuto osobu vyslechnout a zadokumentovat,
že za poskytnutou službu zaplatila, prostitutka tuto
skutečnost ve výpovědi popře. V této
době však je již svědek většinou
mimo území ČSFR a zajištění
jeho přítomnosti u dalších procesních
úkolů je vzhledem k současné právní
úpravě složité, časově
i finančně náročné.
Částečně se daří postihovat
pasáky pro trestný čin kuplířství
podle § 204 tr. zákona. I zde jsou v praxi možnosti
velmi omezené. Jediným svědkem je prostitutka,
která pasákovi peníze předává.
V praxi bylo ověřeno, že vypovídá
o této skutečnosti pouze tehdy, když je poprvé
ve styku s orgány činnými v trestním
řízení a o tom, jak má vypovídat,
nebyla předem /pasákem/ poučena. I v tomto
případě však tuto skutečnost
při dalším výslechu, někdy až
před soudem, popře. Nelze tomu zabránit ani
jejím následným postihem pro trestný
čin křivé výpovědi podle §
175 tr. zákona.
Podle našich současných poznatků je
na provozování prostituce vázána další
trestná činnost, zejména mravnostní,
majetková a násilná. Oprávněně
lze předpokládat její spojení s distribucí
drog a jinými formami organizované kriminality.
Jako jediné možné řešení
tohoto stavu se jeví přijetí nové
právní úpravy, která nebude spočívat
pouze ve vymezení nových skutkových podstat
trestních jednání, ale bude problém
řešit komplexně. V úvahu by měla
být vzata i místní specifika. Ideálním
by se jevilo např. vymezení určitých
prostor nebo domů, kde by byla tato činnost povolena.
Tak by bylo možno návazně stanovit i dodržování
dalších (hygienických, zdravotních či
jiných) norem. Vyřešila by se tím i
otázka daňových úniků a sankcionování
tzv. "volné prostituce". Nově přijaté
skutkové podstaty trestních jednání
by měly být jednoznačně specifikovány
ve směru zjednodušení dokazování.
Věřím, že i Vy se jako poslanec ČNR
budete aktivně podílet na přípravě
a přijetí takových právních
norem, které umožní problém prostituce
s konečnou platností vyřešit.
V Praze dne 14. října 1992 |
Jan Ruml v.r. |
Vážený pan