Česká národní rada 1992 – 1992

Ministr vnitra České republiky Jan Ruml zaslal odpověď na otázku poslance ČNR Jiřího Vyvadila dopisem ze dne 14. 10. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra vnitra České republiky Jana Rumla na otázku poslance Jiřího Vyvadila. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Příloha sněmovního tisku č.
78 F

V Praze dne 14. října 1992
Čj.: KM-104/92-ČNR

Vážený pane poslanče,

jako odpověď na Vaši interpelaci ze dne 23. 9. 1992 Vám sděluji, že trestní postih samotné prostituce není podle platné trestně právní úpravy prakticky možný. Do roku 1990 bylo uvedené jednání postihováno jako přečin příživnictví podle § 10 zák. č. 150/69 Sb. nebo při přísnější kvalifikaci jako trestný čin příživnictví podle § 203 tr. zákona. Při novelizaci trestního zákona v roce 1990 byly obě uvedené právní normy zrušeny.

Vámi navrhovaný postih prostitutek pro přestupek na úsek podnikání podle § 24 odst. 1 písm. d) zák. č. 200/90 Sb. nebo neoprávněné podnikání podle § 118 tr. zákona je víceméně teoreticky možný.

Z komentáře k § 118 tr. zákona vyplývá, že při trestním řízení musí být prostitutce prokázáno, že jde o:..."soustavnou činnost, která je páchána po živnostensku a má charakter soukromého podnikání. Pomocnými kritérii budou např. délka doby neoprávněného podnikání nebo poskytování služeb /např. déle než šest měsíců/, rozsah takové činnosti /počet akcí/, objem podnikání nebo poskytování služeb atd. Musí jít o činnost srovnatelnou s výkonem zaměstnání, provozovanou s cílem získat trvalý zdroj peněžních příjmů." Obdobně je to i při dokazování spáchání přestupku, neboť i tam musí být prokázáno, že činnost je provozována výdělečně.

Při vyšetřování klasických trestných činů podle § 118 tr. zák. je možno opatřit listinné, věcné i jiné důkazy, např. zajištěním účtů nebo jiných písemností, vyrobených věcí a výslechem osob, kterým byly služby poskytnuty. U prostituce, vzhledem ke specifičnosti "podnikání", tento způsob uplatnit nelze. Převažujícím zdrojem důkazů by byl výslech prostitutky nebo jejího pasáka. Je však nepravděpodobné, že po poučení podle § 33 tr. řádu budou před vyšetřovatelem a soudem proti sobě vypovídat a vzájemně se usvědčovat. Svědecké výpovědi osob, kterým prostitutka poskytla svoji službu, by bylo možno opatřit pouze po předcházejícím sledování. Zákazník by musel být po poskytnutí služby předveden, vytěžen nebo vyslechnut. I tato možnost je vzhledem k variabilitě míst získávání zákazníků a poskytování služeb, v praxi téměř nerealizovatelná. Většina těchto osob jsou cizí státní příslušníci, k jejichž výslechu je třeba zajistit tlumočníka. Pokud se podaří tuto osobu vyslechnout a zadokumentovat, že za poskytnutou službu zaplatila, prostitutka tuto skutečnost ve výpovědi popře. V této době však je již svědek většinou mimo území ČSFR a zajištění jeho přítomnosti u dalších procesních úkolů je vzhledem k současné právní úpravě složité, časově i finančně náročné.

Částečně se daří postihovat pasáky pro trestný čin kuplířství podle § 204 tr. zákona. I zde jsou v praxi možnosti velmi omezené. Jediným svědkem je prostitutka, která pasákovi peníze předává. V praxi bylo ověřeno, že vypovídá o této skutečnosti pouze tehdy, když je poprvé ve styku s orgány činnými v trestním řízení a o tom, jak má vypovídat, nebyla předem /pasákem/ poučena. I v tomto případě však tuto skutečnost při dalším výslechu, někdy až před soudem, popře. Nelze tomu zabránit ani jejím následným postihem pro trestný čin křivé výpovědi podle § 175 tr. zákona.

Podle našich současných poznatků je na provozování prostituce vázána další trestná činnost, zejména mravnostní, majetková a násilná. Oprávněně lze předpokládat její spojení s distribucí drog a jinými formami organizované kriminality.

Jako jediné možné řešení tohoto stavu se jeví přijetí nové právní úpravy, která nebude spočívat pouze ve vymezení nových skutkových podstat trestních jednání, ale bude problém řešit komplexně. V úvahu by měla být vzata i místní specifika. Ideálním by se jevilo např. vymezení určitých prostor nebo domů, kde by byla tato činnost povolena. Tak by bylo možno návazně stanovit i dodržování dalších (hygienických, zdravotních či jiných) norem. Vyřešila by se tím i otázka daňových úniků a sankcionování tzv. "volné prostituce". Nově přijaté skutkové podstaty trestních jednání by měly být jednoznačně specifikovány ve směru zjednodušení dokazování.

Věřím, že i Vy se jako poslanec ČNR budete aktivně podílet na přípravě a přijetí takových právních norem, které umožní problém prostituce s konečnou platností vyřešit.

Vážený pan

Judr. Jiří VYVADIL
poslanec ČNR
PRAHA